Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jet, či ne?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
6.11.23 12:06
- Citovat
- Upravit
6.11.23 12:08
Jo a ještě dodám, byly jsme v dětském kupé, přidalo se k nám cízí tak tříleté dítě a fakt to neberu jako pohodu, že je to dětské kupé/vagon a děti si chodí, kde chtějí. Bylo s námi hodinu, rodiče to asi uvítali, pro ně pohoda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.23 12:09
@MamkaDouDou píše:
Tak to absolutně nesouhlasím. Upřímnost je přirozená dětská vlastnost. A s pocity se má pracovat ne je potlačovat. Ona nemusí mít babičku ráda, protože to je babička. Ale můžou pracovat na tom, proč se tak cítí a co s tím dělat, ale to se musí zapojit i babička.
Je velký rozdíl mezi pojmy „upřímnost“ a „nezdvořilost“… a k rozdílům mezi těmito pojmy by měly být děti vedeny odmalička.
Bohužel, jak je vidět i na tvém příspěvku, mnozí rodiče to nejen nedělají, ale především sami nevnímají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MamkaDouDou
6.11.23 12:13
@BohunkaP píše:
Je velký rozdíl mezi pojmy „upřímnost“ a „nezdvořilost“… a k rozdílům mezi těmito pojmy by měly být děti vedeny odmalička.Bohužel, jak je vidět i na tvém příspěvku, mnozí rodiče to nejen nedělají, ale především sami nevnímají.
Zdvořilost je pozdravit a poděkovat. Říct, že někoho nechci ve své blízkosti zdvořile nejde. A nebo možná očekáváš, že by batole mělo hezky podat ruku a říct “když mě omluvíte, potřebuji se vzdálit…” 
- Citovat
- Upravit
6.11.23 12:14
@BohunkaP píše:
Je velký rozdíl mezi pojmy „upřímnost“ a „nezdvořilost“… a k rozdílům mezi těmito pojmy by měly být děti vedeny odmalička.Bohužel, jak je vidět i na tvém příspěvku, mnozí rodiče to nejen nedělají, ale především sami nevnímají.
Hranice je tenká, ale babička by měla chápat, že dítě může reagovat různě a být nad věcí.
Naše tchyně rocnimu dala 7 dárků pod stromeček, dítě to absolutně nezajímalo, babička dělala psi kusy, aby dítě otviralo krabice. Já měla sto chutí ji poslat do háje, viděla jsem na dceři, že ji to nezajímá a je nucená dal rozbalovat, ale bála jsem se to stolnout, protože tchyně. Své máme bych stopku dala.
Takže já podporuji zakladatelku, pokud to babička přehání, tak je třeba ji mírnit a je jedno, jak dlouho jela vlakem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.23 12:17
Já bych 7hodin s přestupy s dítětem taky nejela.
Na druhou stranu, ať tatínek jede, aspoň si to zkusí. Buď to bude fajn a aspoň jednou za čas odjedou a budeš mít klid, nebo v opačném případě ocení náročnost péče o malé živé dítě.
Chápu, že nechceš, aby se dcera cítila nekomfortně, ale na návštěvu u babičky ji můžeš připravit, přece existují telefony a může ti kdykoli zavolat…
Oni to spolu zvládnou, neboj…
Navíc když je nebudeš chtít pustit, budeš dělat dusno v rodině…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.23 12:20
@MamkaDouDou píše:
Zdvořilost je pozdravit a poděkovat. Říct, že někoho nechci ve své blízkosti zdvořile nejde. A nebo možná očekáváš, že by batole mělo hezky podat ruku a říct “když mě omluvíte, potřebuji se vzdálit…”
Ne, to fakt neočekávám.
Očekávám, že máma okamžitě zasáhne a jednoznačně řekne něco ve smyslu „tohle se babičce neříká, je to neslušné - babička za námi přijela z velké dálky proto, že nás má ráda, a rozhodně nikam pryč nepůjde. Jestli si s ní teď nechceš hrát, nemusíš - ale řekni to slušně, třeba "babi, teď si chci hrát sama“."
A pokud má potřebu říct něco babičce (třeba jí poradit, jak se s dítětem sblížit líp), tak že to udělá mezi čtyřma očima, nikoli v přítomnosti dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.23 12:22
@BohunkaP píše:
Použila jsem špatný tvar slova - měla jsem napsat „nevychovávaná“, nikoli nevychovaná (ve 2,5 letech má samozřejmě na určité věci ještě právo).A „nevychovávaná“ například v tom, že jestliže dítě oznámí babičce, ať jde pryč, tak má být v první řadě mámou ihned napomenuto a jasně vedeno k tomu, že takto se nemluví s někým, kdo za námi zdaleka přijel na návštěvu… rozhodně nemá být napomenuta ta babička.
Dobře, to jsem možná zase nešťastně formululovala já. Já samozřejmě babičku nesprdnu a prvně říkám dceři, že babička za ní těšila a chtěla by si s ní hrát. Několikrát to zopakuji, ale když vidím, že malá jede svou, tak ji přece nesprdnu a nenutím být s babičkou, když nechce. Babičce v klidu řeknu, ať to zkusí za chvilí, ať netlačí na pilu, ale nikdy mě neposlechne a jede svou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.23 12:32
Tvoje starosti mít! Jede otec, ať se postará, ne? Jeho věc. Pokud se tam nepotáhneš tolik hodin cesty s miminem ty, tak kde je problém? Otec je plnohodnotný rodič, vyprav je na vejlet, doma si udělej „pohodu“ s miminem a buď ráda, že má babča zájem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.23 12:40
@MamkaDouDou píše:
Jediný problém bych viděla, že nejste s manželem zajedno v tom jestli ano nebo ne. A ty psy. Ale to je na tvém muži aby jasně řekl, že k ní nesmí když se jich bojí. Tchýni sama říkáš, že si ohlídá. Vlakem bych se nebála, lítající děti jsou ve vlaku fakt běžná věc a taky koukání z okna, knížky. My máme na cestování tablet, kde má nahranou Ms Rachel, ale ve vlaku ani nebyl potřeba.A nepřijdeš mi přehnaně ochranitelská. Je to nová situace, která to dítě může stresovat. Jsi normální empatický rodič.
Děkuji za milá slova a rady. Snažím se ze všech sil vyjít vstříc všem, ale když vidím, že dcera něco několikrát odmítne, tak ji nenutím. Děti se mají ve zvyku šprajcnout a je to ještě horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MamkaDouDou
6.11.23 12:49
@BohunkaP píše:
Ne, to fakt neočekávám.
Očekávám, že máma okamžitě zasáhne a jednoznačně řekne něco ve smyslu „tohle se babičce neříká, je to neslušné - babička za námi přijela z velké dálky proto, že nás má ráda, a rozhodně nikam pryč nepůjde. Jestli si s ní teď nechceš hrát, nemusíš - ale řekni to slušně, třeba "babi, teď si chci hrát sama“."
A pokud má potřebu říct něco babičce (třeba jí poradit, jak se s dítětem sblížit líp), tak že to udělá mezi čtyřma očima, nikoli v přítomnosti dítěte.
Takže ale přesně to co píšu. Hele každý máme nárok na svou výchovu.
Já snesu, že moje dítě někdo bude považovat za nezdvořáka, ale nikdy ho nebudu nutit upřednostňovat cizí pocity před svými, protože chci aby vyrostla v sebevědomou a asertivní osobnost ne people pleasera.
A rozhodně nebudu její pocity řešit mezi čtyřma očima jako by to byl nějaký předmět.
Prostě řeknu babičce, že to vypadá že si XX chce hrát sama.
Pokud to dospělá osoba neumí pochopit, tak má problém ona. A já zas jako dospělá osoba budu chápat zklamání babičky.
- Citovat
- Upravit
6.11.23 12:52
@MamkaDouDou píše:
Takže ale přesně to co píšu. Hele každý máme nárok na svou výchovu.Já snesu, že moje dítě někdo bude považovat za nezdvořáka, ale nikdy ho nebudu nutit upřednostňovat cizí pocity před svými, protože chci aby vyrostla v sebevědomou a asertivní osobnost ne people pleasera.
A rozhodně nebudu její pocity řešit mezi čtyřma očima jako by to byl nějaký předmět.
Prostě řeknu babičce, že to vypadá že si XX chce hrát sama.
Pokud to dospělá osoba neumí pochopit, tak má problém ona. A já zas jako dospělá osoba budu chápat zklamání babičky.
Ne, právě že to ani zdaleka není „přesně to, co píšeš“ - je v tom obrovský rozdíl, který ty (jak jsem hned na začátku psala) bohužel nevnímáš, to je evidentní víc a víc z každého tvého dalšího příspěvku… stejně jako mnozí tobě podobní rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MamkaDouDou
6.11.23 12:58
@BohunkaP píše:
Ne, právě že to ani zdaleka není „přesně to, co píšeš“ - je v tom obrovský rozdíl, který ty (jak jsem hned na začátku psala) bohužel nevnímáš, to je evidentní víc a víc z každého tvého dalšího příspěvku… stejně jako mnozí tobě podobní rodiče.
Tak podle tebe není, podle mě je. Agree to disagree a víc to rozmazávat nikomu nic nepřinese.
- Citovat
- Upravit
6.11.23 13:00
@EvaHodakova píše:
Děkuji Vám všem za názory, holky. Vážím si, že jste slušné.K tomu vlaku a 7 hodinách. Bydlíme v takové pr.eli, odkud se až do Ostravy musí několikrát přestupovat. S těmi přestupy to fakt na těch 7 hodin skoro vyjde.
Manžel řidičák měl, ale bál se pak jezdit. Nenutím ho.Cestujeme s ní od mala, ale každé dítě je jiné. Moc dobře to nevnímala, hodně brečela vždycky. Teď je aktivní, vše ji zabaví na vteřinu, potom zase korzuje jinam a já vidím, jak to ty lidi kolem otravuje. Mrzí mě, že někdo vidí hodně aktivní dítě hned jako nevychované…
Po vašich komentářích (myšleno v dobrém) si však připadám jako ta nejvíce neschopná a špatná máma.
hele manžel at sebere kamaráda, auto a hurá na polní cestu, nebo do autoškoly já se taky bojím řídit a šíleně když jsem začínala málem jsem se pokaždý pozvracela, no ale nutím se jezdit a hodně mi pomohlo že se mnou jezdil manžel, chápu že ty přestupy zaberou čas ale je to zbytečný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.23 13:10
@ka2ka píše:
hele manžel at sebere kamaráda, auto a hurá na polní cestu, nebo do autoškoly já se taky bojím řídit a šíleně když jsem začínala málem jsem se pokaždý pozvracela, no ale nutím se jezdit a hodně mi pomohlo že se mnou jezdil manžel, chápu že ty přestupy zaberou čas ale je to zbytečný
Tiše závidím každému, komu manžel pomohl při řízení. Já bych možná jezdila, nebýt manžela, ale nikdo jiný v dosahu není, co by jel se mnou. Nejradši jezdím s někým, ale kliďasem. Manžel je typický cholerik, trhání volantu z rukou, jakoby úmyslné uvádění do stresu, blbé připomínky i k tomu, že jsem trpaslík a musí mi sedadlo řidiče posouvat skoro až pod volant, protože nedosáhnu na spojku, brzdu, plyn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
To dáte, to si sedne. Tím vlakem je to asi nejlíp, můžete se projít uličkou. Tady vám všichni radí dětské kupé, to myslí asi Regiojet. Já tady nechci dělat špatnou reklamu, ale já šla v létě Regiojetem a byl to hnus! Dětské kupé total humus. Na zemi zbytky netuším čeho, smrad se linul celým vagonem, žádné hračky, nehrála televize, pry pokazená, klima fungovala jen na dobré slovo, chování personálu - udělat tak málo, jak to jen jde. Matky v tom kupé rozložili na zem ručníky, mikiny, co kdo měla a tam se hráli děti. Takže s touto společností opatrně, to radši české dráhy I. třída. A to si sedne. já taky měla v synovém 1.roku s cestováním vítr ve vlasech, taky je dost hyperkativní a já to pořád řešila a jestli auto, nebo vlak a nakonec jezdím vlakem už 3 roky a v pohodě. A to je prosím autista. Chvíli koukáme z okna, jdeme do uličky, tam projdeme, pak se najíme, vezmu tablet i mobil, koukáme na fotky, pak ho fotím, pak zase najíme a už je cíl na dohled.