Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem asi stydlivá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.6.25 19:53
A z čeho konkrétně jsi nervózní? - že se na tebe bude někdo dívat, řekneš nějakou blbost nebo že máš pocit, že někoho otravuješ/zdržuješ?
Jinak nejvíc ti pomůže se těch situaci nestranit a naopak je zažívat, pak zjistíš, že to fakt nic není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.6.25 20:32
Asi by bylo dobré zjistit, proč ti to vadí - něco jsi zažila v dětství? Někdo ti něco říkal? Rodiče?
Jinak já si obvykle říkám, že stejně tak jako koukám já na ostatní, tak koukají oni na mě. A když koukám na frontu lidí u stánku, jak si kupují jídlo, tak si prostě neříkám nic, lidi si kupují u stánku jídlo. Nic zvláštního.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.25 23:29
Vždyť je úplně jedno co si bude Anežka nebo Pepkoj myslet ne? 
A že řeknu blbost? No a? Tak se zasmějeme.. Když se tomu bude člověk vyhýbat bude to pořád stejné. Co takhle nacvičit si co řeknu? Dobrý den, dvakrát párek v rohlíku s kečupem. Dekuju a nashledanou. Mamka měla problém s jídlem na veřejnosti, nerada jedla mezi lidmi a pořád měla pocit, že na ni lidi koukají. Furt jsme ji říkali, že nikoho nezajímá jak ona jí že si tam každej čumí do svýho talíře a svoji huby začali jsme chodit aji do menších restaurací u vesnic a sedat si nejvíc na kraj aby seděla zády lidem stačilo takhle rok a ted už se v pohode nají úplně všude 
takže nacvičit co řeknu, listovat v telefonu ( vypadat zaneprázdněně ) a hlavně, nemyslet na to co si bude okolí myslet.. nejdu se přece vykadit na veřejnosti ale koupit si něco
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.25 04:46
Poslala bych děti koupit si to samotné 
Moje si toto zařizují dávno od předškolního věku na stáncích a v malých krámcích včetně placení kartou. A díky tomu mají často nechuť čekat v dlouhých frontách na předražený párek nebo hranolky🙂 Jako já, nesnáším to a nehodlám to zásadně měnit. Jídlo máme s sebou a toto si můžeme udělat doma.
Máš to jako ojedinělý příznak? Podobné problémy včetně problému s jídlem na veřejnosti bývají součástí PAS u žen. Ale to by nebyl jediný příznak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky
Docela se stydím za tohle téma, ale potřebuji radu co s tim. Jako dítě a pubertacka jsem byla naprosto normální. Je mi 26 let, mám maturitu, skolkove deti, a pracuji s lidmi. Nemám problém mluvit, bavit se s okolím.. Ale nějakou záhadou mám problém jít něco koupit. 
V obchodě cítím že jsem nervozni. A to tam jezdím každý týden na velký nákup. Menší u nás v krámku co druhy den, a to je v pohode. Kamen úrazu jsou místní akce. Třeba teď v květnu byl u nás na vsi pochod…Díky bohu sla semnou a s detmi moje mama, jinak bych chudakum nezvládla koupit ani malinovku. 
Mama odesla pak domu, a deti chtěli parek. No prostě jsem to nedala. Nedokázala jsem tam jit, čekat frontu a chtít po známým Pepkoj ať mi dá parek. 
Tohle všechno vždycky dělal manzel. Vyckal frontu, koupil, donesl… 
Včera jsme byli na jiné akce mimo vesnici, a aspoň jsem zvládla dětem už konečně koupit kofolu. Protoze manzel remcal. Ale doma jsem ho prosila předčasně at koupi detem jidlo on. 
Jsem na sebe docela pyšná. 
Jak se premoct a nestydet? 