Jsem loser
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Been there, done that. Nejste sama, takto se cítí imho každý. Podle toho, co píšete, určitě nejste loser. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Basketbalista Děkuji, Jardo. Vítej a ať se ti tu příjemně funguje. Zakl.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Jednak majetek neznamená automaticky štěstí. A hlavně, člověk by se měl zaměřit na sebe, aby byl spokojený a dělal, co ho baví. Když se budeš jen srovnávat s ostatními, tak buď budeš nešťastná, že někdo má víc než ty, nebo se budeš ofrňovat nad těmi, co mají míň. Žij svůj vlastní život, to je jediná cesta ke spokojenosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsem na tom podobne a jako looser si neprijdu. Nejsem podnikava, prubojna, nemam ostre lokty a mam urcite ruzna dalsi omezeni dana povahou, vychovou. A presto je spoustu zamestnani, ktera muzu delat dobre a byt v nich uzitecna. Nemuzou byt vsichni manazeri 
, koho by ridili 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vidíš, a přesto ti oni mají co závidět. A mohou závidět. Vždy jde o úhel pohledu. Může to být třeba absence odpovědnosti za jiné (že pro ně bude práce, na výplaty atd.), že jsi jen zaměstnanec a nemusíš být neustále k dispozici, že jsi třeba zdravá, nebo můžeš mít děti atd. Zkrátka cokoliv. Člověku se vždy zdá lákavější to, co nemá.
Oni si ty úspěchy, majetek, peníze na věčnost neodnesou, stejně jako nikdo z nás. Zkus svůj život upravit tak, aby tě těšil. Předpokládám, že kde bydlet a co jíst máš, a dál je to štěstí už vážně jenom na tobě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Me prijdes celkem uspesna. 2 VS a dobra prace 
. Ono vsude je chleba o 2 kurkach. Kolik asi bude prace a starosti s tou radou nemovitosti, kolik asi bude zodpovednosti vest tu kliniku. A bohatstvi stejne nemusi prinest stesti. Vlastne to nejdulezitejsi je zdravi. Bez toho muzes mit penez a co z toho. Jak se rika zdravy clovek ma tisic prani a nemocny jen jedno. Pak je dulezita rodina a vztahy s lidma s okoli. Pises o 2 spoluzacich, ale predpokladam, ze tech dalsich x zas tak uspesnych neni. Jestli te to potesi, tak ja sice vystudovala VS, ale po skole jsem tehdy nesehnala praci v oboru, takze delam uplne v jinem oboru neco ne moc kvalifikovaneho za maly plat(ale celkem ji mam rada). VS je mi na nic. Porad se mi vraci takova pekne bolestiva nemoc. Zas mam fajn rodinu. Vsude je proste neco a musi clovek videt ty pozitiva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nesrovnavej se, kazdy holt nemuze vlastnit desítky nemovitostí a mít luxusní kliniky. Za mě je výhra, když mas práci, která te baví a uživí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Treba zas nemaji neco co mas ty, stabilni vztahy rodinu..vsude je neco, nejlepe neporovnavat a zit si svoje..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak já na VŠ otěhotněla a už školu nedokončila, takže mám pouze maturitu. Manžel teď dodělává Mgr. a přemýšlí, že půjde ještě dál. Závidím mu jeho odhodlání. Jak je chytrý, jaký má přehled, jeho skvělou práci. Já jsem už skoro 10 let doma s dětmi, bez praxe. Celé ty roky se jen starám o děti, neměla jsem žádný přivýdělek. Je mi 30 a cítím, že mi ujel vlak. Že školu už mít nebudu. Přemýšlím o nějakém kurzu, ale za ty roky, co jsem doma si připadám jak deb.il. Že mi to pořádně nemyslí.
Takže tvé dvě vysoké jsou pro mě sen. Bohatě by mi stačila jedna, klidně i jen Bc. 
Ale byla bych šťastná i za ten kurz. Vidím se někde za pokladnou nebo ve fabrice, na víc stejně nemám. Buď ráda za to, co máš Věř, že hromada lidí je na tom ještě hůř. A jak psali holky přede mnou, nevíš, jestli jsou ti tvý úspěšní spolužáci šťastní. Já jsem jinak ve svém životě naprosto spokojená. Mám milujícího manžela. Hodné děti. Bydlíme ve vlastním, i když s hypotékou, ale myslím, že moc hezky. A hlavně, jsme zdraví. Tak na co si vlastně stěžuji!
- Citovat
- Upravit
Jenže úspěch nemusí tkvít jen v kariéře a majetku. Resp. bylo by smutné, kdyby to tak bylo. Nemá smysl srovnávat životy s dávnými spolužáky. Důležité je, jestli jsi šťastná, to je to hlavní. No a že nemáš ostré lokty atd. Já jsem dřív četla, nevím už kdo to napsal, že svět patří extrovertům, ale introverti světy vytvářejí. Moc se mi to líbilo, ne každý má podnikavou povahu a ne každý umí a chce být na očích. Máš 2 VŠ, určitě máš zajímavou práci. A že nemáš kliniku na dobré adrese nebo hromadu nemovitostí? No a co? Kdo to potřebuje k životu a štěstí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
To jsi vyjmenovala dva a co zbytek? Připomíná mi to mé děti: všichni mají to a to… Všichni jedou tam a tam… no a všichni znamená tak 10 %. Pokud tě tvá práce nenaplňuje, zkus najít něco, co tě naplňovat bude a vyděláš více. Ale každý nemůže podnikat a být mega bohatý. A hlavně štěstí je stav mysli, nikoli konta. Pokud člověk netře bídu a je zdráv a kolem sebe má lidi, tak má vše, co potřebuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Člověk může být šťastný i v 9-5 práci. Žijete si svůj život, ne život ostatních. Oni taky mají své trable a taky se srovnávají s někým úspěšnějším, před kterým si přijdou špatně.
Je to váš život, udělejte si ho podle sebe.
Dnešní doba je pěkně na prd - tlačí na lidi, každej musí být podnikatel a milionář ve 20, jinak zklamal. To je kravina. Můžete si dělat úplně co chcete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Spiromax píše: Více
Hlavně tato doba díky sociálním sítím vytváří pro mladé falešné vzory. Málokdo bude na sockách dávat příspěvky, jak je šťastný, že dělá práci, která ho baví a natáčet, jak plní zakázky. Zato je všude spousta videí mladých „milionářů“, kteří ukazují, jak je skvělé mít drahá auta a oblečení, protože potřebují sledující, aby vůbec nějaké peníze měli 
Přitom nemít peníze z youtubu a dalších, tak mají holý zadek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nějak to na mě poslední dobou padá. Připadám si jak totální loser. Kolem mě je dost úspěšných podnikatelů, kteří žijí luxusní život, a já prostě nikdy neměla tah na branku. Ačkoliv mám taky vystudovane 2 VŠ a jakžtakž v pohodě práci, vedle svých spolužáků, se kterými jsme měli nedávno po letech sraz, jsem k ničemu. Jeden podniká v realitach, vlastní celou řadu nemovitosti, je svým panem, další spolužačka má prestižní kliniku na nejlepší adrese v Praze. Já chodím od-do do práce a nevydelam ani zlomek toho, co oni. Moje chyba, já vím, že kdybych se snažila, byla podnikavejsi, byla bych jinde, ale nikdy jsem nebyla prubojna. Nečekám radu, jen chci slyšet, že nejsem sama, že tohle občas napadne i někoho dalšího, že se prostě cítím hloupe a nemozne.