Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem neoblíbená v práci.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.1.25 23:14
@Zeoli píše: Více
S tímhle treba nesouhlasím! Přátelství je žádoucí i v praci! Pokud tam nikoho nemas je to pak hrozne těžký..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.1.25 00:11
@Anonymní píše: Více
Myslim, ze tohle prožívá hroze moc lidi, i já a to jsem mladší. Zažívala jsem to už prakticky po škole, vždy jsem byla v ženském kolektivu. Ale vždy jsem si tam stejně aspoň někoho našla, s kým se dalo mluvit i zajít třeba na cvičení mimo praci. Práce jsem ale měnila z důvodu jako stěhování, lepší nabídka atd. Nakonec jsem se na doporučení dostala do jednoho korporatu, kde moje neoblíbenos dostala úplně jiný rozměr. Fakt se s těma ženskýma nedalo absolutně vyjít, měla jsem pocit, že jsou naštvané od začátku, že mě někdo doporučil a nebyly ani ochotné mě zaučit. Jejich vedoucí mě přitom brala s tim, že práci neumím a že je vlastně rada, protože mě to naučí bez chyb. No jenže asi po měsíci dala výpověď a už se tam neukázala. Ja jsem si řekla, že se hecnu a dam to, zapracuji se a budeme spolu vycházet. Mel byt team building a toho jsem se hodně obávala a nechtěla jsem tam jet. Nakonec me kolegyně vyškrtli ze své skupinky z auta, takze jsem nemela jak se tam dostat, pry jsem se mela poptat na jinem oddělení, zda me někdo cizi sveze. Na to ja nemám povahu, tak jsem tedy vazne nejela s doslo mi, ze tohle proste nevydrzim. Dala jsem výpověď a na posledni den v teto práci jsem se tesila. Pak jsem si našla jinou, kde mám opět svůj “standard”, že do kolektivu opět nezapadám, ale s někým se vyjít dá a to mi stačí. Navíc ta práce mě rozhodně víc baví. Takže i změna práce může být řešení. Samozřejmě, pokud tu práci jinak miluješ, tak to je pak těžké… drzim palce at se to zlepši
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.1.25 11:34
K příspěvku 00.11…tady už ta,, neoblíbenost " dosáhla hranice, kdy už je to opravdu takové projevené otevřené nepřátelství. Změnit domluvenou dopravu na firemní akci fér není. Nemusí mi být někdo sympatický, nemusím s ním kamarádit, ale existuje cosi jako obecná slušnost.
Téma mě zaujalo z pochopitelných důvodů. Asi jako každou, která se tady k němu vyjádřila. Ono to je někdy opravdu v práci složité, protože mockrát jsem se přesvědčila, že ta takzvaná oblíbenost nezáleží na tom, jestli je člověk slušňák a charakter, jestli maximálně využívá pracovní dobu a maká. Už jsem v práci viděla drbničky, kuřačky, flákačky, pozdě chodící, na druhé svoje povinnosti házející, pomluvy shánějící, druhým škodící nebo se vysmívající, i je komandující. Snažila jsem se s nimi vycházet korektně a bylo to těžké. Abych nešla na tu jejich úroveň, ale abych si je zase neznepřátelila. V práci jsem zažila hodně situací, kdy i holka o generaci mladší se mě doslova snažila srovnat do latě podle svého. To už byl otevřený boj, protože si za tím, jak co dělám, stojím. Tady jde prostě o to, že ty ženy na pracovišti utvářejí skupinky a kontakty. Mimo práci ať si spolu dělají, co chtějí, ale v práci jde o odvedený výkon, o jméno firmy atd. Ono se pak řekne, že se to udělalo a zvládlo. Ale…kdo doopravdy co z těch jedinců pro to udělal…to je věc druhá. A na druhou stranu…opravdu jsem se přesvědčila, že bohužel ten, kdo maká, má jen o něco vyšší odměnu. Takže ony i ty výkony jsou jaksi nefér změřené a posuzované. A nevyplatí se tedy dřít, ale zřejmě se vyplatí drbat a poflakovat se. Bohužel. Slyšela jsem vyprávění jednoho účastníka pracovní schůzky. Rozhodovalo se o odměnách tehdy jinak, teď rozhoduje jeden šéf. A tehdy navrhovanou odměnu jednomu, co makal, smetl jeden účastník diskuse s tím, že..on je tak zamračený, sotva pozdraví, s lidmi se nedruží, tak co by se mu dávalo. A bylo to. A taky v ženském kolektivu zas umějí vytáhnout informaci, že by se člověk otočil a nejradši šel. Mně se dvě vysloveně kdysi smály do obličeje, přijdu, ony se na mě podívaly a rozchechtaly se. Už je tady, už mandala snídani na stůl. Ano. My se jednou bavily o tom, že dětem, než odejdu, dám na stůl snídani. V případě prvního stupně to beru jako normální. Jako dožralo mě to. Od holek, o nichž se vědělo, že rodině ani v neděli neuvaří. A líto mi to bylo. Ale v klidu jsem jim řekla, ano, děti mají na stole snídani. Od toho mají mámu. Jejich děti si totiž braly, co doma našly a když nic nenašly, tak si počkaly ve škole na oběd. Jak jednoduché. I takhle podružnou informací dokážou ženské zneužít. Že jsem dětem dělala snídaně…tohle mě degradovalo v jejich očích na něco míň… naštve to, nic nenadělám, myslím si svoje. Lidi v práci, co se těmi věcmi
o druhých zabývají, zneužijí jakoukoli informaci. A jelikož jsem s nimi nechodila na ty jejich rauch pauzy…byla jsem zpola odepsaná. Tam se holt rozebíraly ty nepřítomné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 11:47
Tak mě napadá filozofická myšlenka, nemyslím tenhle dotaz, myslím obecně, zda není někdy lepší být neoblíben než oblíben. Když jste neoblíbení, můžete si dovolit být upřímní. Být oblíben může taky někdy znamenat dělat věci podle druhých. Oblíbenost je zavazující, protože nesmíte zklamat.
Já jsem oblíben rád, jsem přirozený. Ale někdo se do toho, aby byl oblíben, musí trochu nutit (skákat stokrát přes švihadlo, vypít dvě flašky vodky, skákat stokrát přes švihadlo s dvěma flaškama vodky v krvi). Skutečné umění spočívá v tom, brát druhé, jací jsou. A méně mluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 12:08
Nečetla jsem celou diskuzi, ale dobrých rad jsi tady dostala mnoho… Já jsem taky vždy v práci byla jiná, vybocovala jsem. Když jsem se sama po letech „psychologicky a upřímně rozpytvala“, zjistila jsem, že chyba je ve mně. Po tomto uvědomění se mi ulevilo a k lidem jsem otevřenější, protože už se nebojím, jestli mě někdo rozebírá, paradoxně se mi zlepšilo sebevědomí a lidé na to v práci reagují pozitivně, nevěděli dřív, co si o mně mají myslet, když jsem stála tiše v rohu. Hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 12:17
@Ploskutáček píše: Více
Ano, ano, menej hovorit.
Mlcat je zlato!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 15:39
@Mkmkz píše: Více
Tos myslela ale trošku i na mě, ne? Protože můj ploskutáččí zobáček je někdy prořízlý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 15:44
@Anonymní píše: Více
Tak jseš jiná, zřejmě i dost starší, než ony. Je jasné, že si spolu lépe rozumí a popovídají přibližně stejně staré kolegyně, než když je mezi nimi jedna výrazně starší nebo zase výrazně mladší. Soustředila bych se na práci a s nimi se bavila jen běžně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 16:02
@Ploskutáček píše: Více
Ked si to chces vztiahnut na seba, mozes 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.25 16:13
Jsem taková podobná. Pro mě bylo vysvobození získat práci výhradně na HO. Mám radši profesionální pracovní vazby bez kamarádíčkování a to teď je, když se vídáme minimálně a online se řeší práce a ne můj ksicht nebo povaha.
Bývala jsem vždy ta, kterou ostatní pomlouvaly (tvrdé y je správně) a i jednou jsem zažila šikanu ze strany nadřízené.
Bohužel neporadím, je mi to líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.1.25 16:16
Někdo přijde nový a již je hned zařazen mezi divné a neoblíbené. Tak to bylo u nás. Byla tam volná místa, která podnik inzeroval, ale za nabízené peníze se nikdo nehlásil. Ty, co tam dělaly byly na koni a dělali chudáky, jak je podnik vykořisťuje, že to nikdo nechce dělat za ty peníze. Pak se přihlásila jedna a to hrozně naštvalo ty vykořisťované. Takže jí hned pomluvily, že je divná, tiká jí oko a jak může být někdo tak blbý a přihlásit se na tak nemožné místo. Pak přišly i další, ale ty již nešikanovaly. S tou první se to táhlo několik let, až pak sama odešla. Asi jí také pořád vrtalo hlavou, proč zrovna ona je tak neoblíbená.
- Citovat
- Upravit
19.1.25 16:30
Někteří lidé jsou někdy druhým protivní i bez příčiny. Na druhou stranu je pak nikdo neotravuje s žádnýma prosbama. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
