Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Citově chladný chlap
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.2.12 09:46
Hlavně nehledej u jednoho z vás chybu 
Lidé se k sobě hodí více nebo méně, případně se k sobě nehodí vůbec. Žádná norma, jak to má vypadat neexistuje.
A zeptej se sama sebe, jestli s ním takto dokážeš žít třeba dalších dvacet let 
Manželskou poradnu doporučuju, můžeš tam jít i sama a oni s tebou věci rozeberou. Když nic, aspoň se vypovídáš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.12 09:48
Vlastně nevím, v čem přesně shledáváš problém..ale vstoupila si znovu do stejné řeky, tak se s tím budeš muset poprat..Znáš ho nejlépe, jistě časem přijdeš na to jak na něj.
Nikdo není bez chyby.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.12 09:48
Tak jak to je? Vadí ti, že nemá rád odporování anebo jeho citový chlad (neuvedla si konkrétně v čem se projevuje odtažitost)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.12 09:52
Chuanitka to napsala dobře, tak to prostě je. Já říkám že lidi jsou jako PUZZLE někdy je obrázek jednoduchej a je hned složenej, jindy je složitej a trvá dlouho než si jednotlivé dílky najdou k sobě cestu, ale o to větší radost je když se to povede.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.12 09:52
Ahoj,nejsi blázen,pokud jo,jsem taky..teda občas si tak připadám.mám doma to samé.Mám veselého,společenského chlapa,který umí vydělat spoustu peněz,je štědrý a taky říká,že potřebuje vedle sebe rovnocenou partnerku,co se umí hádat,co umí říct svůj názor!Ovšem jakmile na to dojde,tak je peklo,když se ozvu,nedej bože když zvýším hlas nebo se chci teda hádat 
Prostě musí být po jeho a jen on má pravdu!!!!Dokonce když se slovně oženu a zvýším hlas,tak mi řiletí facka 
Taky mi pomáhá vychovávat syna s prvního manželství,o naše společné se snažíme.
O mého syna se dokáže postarat,je velmi spolehlivý,ale..ta jeho pravda a občasné nálady,co se mění z minuty na minutu 
Taky jsme si říkali,že půjdem od sebe,ale milujeme se a přes občasné jeho výlevy je super chlap 
Moc jsem ti neporadila,ale aspoň víš,že v tom nejsi sama.
Prosím omluvte anonymní,chodí sem známí..třeba anonymní X 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.12 09:53
To právě nevím… opravdu nevím. Já každou hádku obrečím, přemýšlím, kde se stala chyba. Naše hádky totiž nejsou klasickou hádkou, ale vždy se vyhrotí až tak, že se mluví o rozchodu. Přiznávám, že to mluvím já, protože mě prostě zažene tak do kouta, že já už prostě nevím kudy kam. A první co mě napdne, tak rozchod… Tak moc bych jednou chtěla slyšet: „Co blbneš, nedělej kraviny a pojď si sem sednout“ nebo něco podobnýho. On mi jen řekne, že jsem dospělá a vím co dělám…
Přijde mi, že mu je spoustu věcí jedno co se týče nás dvou. On hádku hodí za hlavu a funguje dál, tím jako myslím v práci a tak. Se mnou nekomunikuje…
Přiznám se, že právě včera podobná hádka proběhla. A navíc kvůli totální kravině a já už prostě nevím co dál… 
Vím, že chyba je svým způsobem vždy na obou stranách, nikdy za to, že to neklape nemůže jen jeden (pokud samozřejmě jeden nechlastá nebo není agresivní atd). Já si prostě říkám, že nechci snad moc…
Příklad: Kdykoliv si voláme, snažím se být veselá a v pohodě, i když mám třeba plno práce a nevím kde mě hlava stojí. On když jsem mu někdy zavolala, byl nepříjemnej, že člověk hned litoval, že mu vůbec volal. Tak už mu radši nevolám a nechávám to na něm. I tak je kolikrát na mě tak nepříjemnej, že ho absolutně nepobírám…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.12 09:56
Tady zakladatelka…
Jak to teď píšu, tak asi největší problém bude v tom, že já miluju víc, než on. Určitě mě má rád, jinak by se mnou nebyl (je to takový tip), ale prostě asi nejsem u něho na prvním místě… Asi jsem se na něm stala závislou nebo jak to říct.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.12 10:00
Po přečtení druhého tvého příspěvku mě napadlo,že žiješ s mým chlapem!!!!
Taky skoro vždy po hádce padlo slovo rozchod-ať už z jeho nebo z mojí strany.Taky normálně funguje,mě ignoruje a já jen můžu brečet.
Ikdyž už se to lepší a už se nerozchází a nemučí mě tím svým ignorantstvím.To asi od léta,kdy jsem si sbalila všechny věci a řekla,že teda jdu.Že s takovým člověkem nee.
Chtěl mě zpět a já mu řekla,že ano,ale nebude mě každej měsíc vyhazovat a ničit ignorantsvím.Tak se celkem drží..aspoň v tomhle.
S těma telefonátama-úplně to samé..Prostě přesně vím,jak ti je
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
10.2.12 10:02
Janichka píše:
A co si najit jeste nekoho na mazleni:)
To ne. Opravdu nejsem te typ. Neumím v tom chodit. Nebudu si hrát na svatouška, přišla asi dvakrát situace v mém životě, kdy jsem měla dva parelelní vztahy, ale vždy jsem se snažila ten jeden co nejrychleji ukončit. A i ta chvilka (cca 14dní) pro mě byl neuvěřitelný stres z toho všeho. Takže to ne…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.12 10:06
Anonymní, o rozchodu v hádce mluvím vždy já… Protože když poslouchám jak vše je pouze MOJE vina a jak za vše můžu jen a jen JÁ, tak si říkám, sakra tak co já tady dělám, tak když to je taková hrůza, tak jdu… A on je koukám, pokčí ramenama a řekne „Jsi dospělá, víš co děláš..“
A pak jeho další oblíbená věta „Tak se mnou nebuď, když Ti tak moc nevyhovuju“. To je většinou, když si fakt chci v klidu promluvit, vyříkat si to. Protože takový to, že mě on ignoruje a po nějaký době se spolu začneme bavit si myslím, že furt dokola nejde. Je tady nějakej problém, tak bysme se ho měli alespoň pokusit vyřešit anebo si o tom asi promluvit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.12 10:10
U nás to samé,když řeknu,že jdu,tak mi řekne běž,dělej si co chceš a nebo řekne co tvůj,když mu řeknu,co se mi na něm nelíbí-Prfoč teda jsi s takovým,jako já,když ti nevyhovuju
Ale jak říkám,u nás celkem pomohlo,že viděl,že jsem sbalená a rozhodnutá jít.Miluje mě,ale potřebuje mě mít v hrsti,vždycky jsem prosila a to mu dělalo dobře..
Když přijde hádka,ignoruju ho já,odejdu a on pak přijde a přitulí se..
- Citovat
- Upravit
10.2.12 10:13
Máš nějaké jiné zájmy, než přítele? Něco, kde by ses trochu emočně vybila? Teda nemyslím „někoho na mazlení“, na to jsem moc velká konzerva Ale cokoliv od fitka přes psaní románu po výpomoc v místním zvířecím útulku.
Hele, on tě má přečtenou, co by se namáhal a ponižoval nějakým „co blbneš, přece se nerozejdem“, když „ví“, že se ho budeš stejně držet jak klíště… a proč by ti na to konto dovoloval, abys mu nějak moc odporovala, že?
(Kurnik, to jsem zase před polednem hnusná 
Ale myslím to dobře a upřímně!)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj,
už nějak nevím kudy kam, tak píšu sem.
Mám přítele se kterým jsem dohromady asi pět let. Měli jsme pauzu cca po třech letech, ale znovu se dali dohromady. Ten vztah sám o sobě je dost komlikovaný, ale nemá cenu zabíhat do podrobností.
. Je to ješita, kterýmu se nesmí moc odporovat. Když mu tohle řeknu, tak mi odpoví, že by holku bez vlastního názoru nesnesl.Ale běda jak není po jeho.
Společně vychovávme ještě dceru z bývalého manželství. Spolu děti zatím nemáme, i když se o nich mluví.
Jde mi to, zda opravdu přeháním a zveličuju. Můj přítel je naprosto spolehlivý chlap, je pracovitý, doma pomáhá o dceru se stará jak o vlastní. Je to perfekcionista, který si spoustu věcí udělá nebo zjistí sám. Bohužel, je to ale citově chladný člověk. Samozřejmě takový nebyl na začátku, přišlo to postupem času. I právě kvůli tomu nastala mezi námi ta pauza, kdy on si po čase uvědomil co ztratil a sliboval hory doly černej les… Chvilku jsem ho nechala, ale když jeho snaha pokračovala, opět jsem se s ním začala vídat. A teď mi přijde, že jsem na tom, na čem jsem byla už dříve…
Víte, on je se vším hrozně rychle hotovej, spoustu věcí mu ani neříkám. Beru to tak, že na svěřování mám kámošky a emimino
Já jsem zas asi klasicky přecitlivělá ženská, co si spoustu věcí bere asi víc, než by bylo potřeba. Zapracovala jsem na sobě, snažím se brát věcí s větším nadhledem a spoustu věcí přecházet.
Ale prostě nevím, zda je chyba u mě nebo u něj. Nevím, jestli opravdu přeháním a mám radši drzet pusu, když mám doma pracovitýho chlapa, na kterýho je spoleh, i když citově chladnýho. Nevím, zda jsem fakt tak náročná nebo prostě kde je ta chyba…
Přemýšlela jsem už o odborníkovi, ale vlastně nevím s čím tam vlastně jít…