Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A píšeš že máš spoustu kamarádek, ty by snad pohlídaly jeden večer ne?
BTW já jsem sice s manželem, ale když chceme jít ven, musíme si zaplatit hlídání, my jsme tu sami, babičky a dědečci jsou 700 km daleko ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky, chtěla bych se asi jen tak vypsat a třeba se zeptat jestli to některá z Vás má třeba taky tak:Jsem 40 letá samoživitelka. Mám krásnou zdravou dceru hodnou, hezké bydlení vlastní, dobrou klidnou práci. Spoustu bezva kámošek. A přesto se cítím poslední dobou blbě, otráveně, každý den stejný…Babičku hlídací nemám. Jednou za 14 dní jedeme k mému tátovi - dědečkovi malé na chatu. Dceři je 7 let.Od jejího narození jsme samy. Tatínka nemáme. Celých sedm let jsem sama, myslím bez muže, mužského pohlazení. Sedm let - dlouhá doba. Myslíte, že mě chybí mužská náruč? Nevím… díky, že jsem si mohla postěžovat.
určitě Ti něco chybí - oddech, samotný relax, navíc takhle sousta lidí reaguje na jaro - např můj chlap je k nesnesení, fakt.. Nemůžeš si udělat sama realaxační víkend? nebo někam vyrazit? On je oddech taky třeba ![]()
Jaro a hormony, mám to tak každý rok na jaře, chybí ti určitě muzskej, ale po 7 letech?
@Žirafa 69 píše:
Mmch - dobrý článek.
Pravidla randění pro rozvedené: zaměřte se na sebe a postupujte pomalu
Zdroj: http://ona.idnes.cz/…ahy-sex.aspx?…
no nevím, mně ten článek přijde jako snůška nic neříkajících a všeobecně používaných blábolů a rozhodně bych ho neoznačila jako „dobrý“
![]()
@Máca-Míša píše:
Jaro a hormony, mám to tak každý rok na jaře, chybí ti určitě muzskej, ale po 7 letech?
Mamina žije sama 13 let a je vyrovnaná, štastná a říká, že chlapa nepotřebuje. Jsme k sobě hodně otevřené a já na ní vidím, že jí fakt nic neschází.
I pro mě je to rarita, ale je to tak. Takže zakladatelko, nemusí to být nutně jen absencí chlapa.
Jsem sama se synem 5 let, žijeme si krásně, a vlastně jsme si zvykli na to být spolu, a navíc mě to vyhovuje. Když syn odjede jednou za 14 dní na víkend k tátovi, mám víkend pro sebe. Takže si povolám milence, vyhovuje mi to v tom, že se nemusím starat o dalšího člověka, odejde domů a žije si svůj život. Vlastně já se ve vztahu hodně zklamala, takže o vztah ani nestojím, a nestojim o to zamilovat se, protože pak se zase zklamu. Třeba jednou potkám někoho, kdo můj názor změní, a já budu schopná mít vztah
Sedm let bez chlapa bych nevydržela, ten sex by mi strašně chyběl, asi by se mnou ani okolí nevydrželo ![]()
Doporučila bych nějakého kamaráda na hezké chvíle, vždyt se nemusíte stěhovat, plánovat svatbu…nic.
I ze zdravotního hlediska to není dobré, při sexu se vyplavuje spousta hormonů, menstruační cyklus je pravidelný, výborné na deprese…i z toho důvodu bych někoho hledala, než pak chodit po doktorech. ![]()
@free333 píše:
Sedm let bez chlapa bych nevydržela, ten sex by mi strašně chyběl, asi by se mnou ani okolí nevydrželo
Doporučila bych nějakého kamaráda na hezké chvíle,vždyt se nemusíte stěhovat, plánovat svatbu…nic.I ze zdravotního hlediska to není dobré, při sexu se vyplavuje spousta hormonů, menstruační cyklus je pravidelný, výborné na deprese…i z toho důvodu bych někoho hledala, než pak chodit po doktorech.
S tím sexem máš sice pravdu (a navíc jestli jde jen o sex a nebo milování, v tom já teda rozdíl vidím a jak asi víš - nemůžu to „jen na sex“),ale každá to tak nemá. ![]()
Urcite to nemusí být jen chlapem ![]()
Mně vždycky bylo líto na jaře, že jsem nebyla zadaná a všichni se tak družili venku na procházce, v kavárnách, na výletech… ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky, chtěla bych se asi jen tak vypsat a třeba se zeptat jestli to některá z Vás má třeba taky tak:Jsem 40 letá samoživitelka. Mám krásnou zdravou dceru hodnou, hezké bydlení vlastní, dobrou klidnou práci. Spoustu bezva kámošek. A přesto se cítím poslední dobou blbě, otráveně, každý den stejný…Babičku hlídací nemám. Jednou za 14 dní jedeme k mému tátovi - dědečkovi malé na chatu. Dceři je 7 let.Od jejího narození jsme samy. Tatínka nemáme. Celých sedm let jsem sama, myslím bez muže, mužského pohlazení. Sedm let - dlouhá doba. Myslíte, že mě chybí mužská náruč? Nevím… díky, že jsem si mohla postěžovat.
Nemáš se na co těšit. Tvůj život, jakkoli spokojený, sklouzl do stereotypu, ze kterého Ti pomůže jedině blízký člověk, se kterým se rozdělíš nejen o starosti, ale především o radosti.Ty už přijdou samy, ve spokojeném, harmonickém vztahu. Teď jen vydáváš energii, ale nedostáváš jí zpět. Zkus pro začátek třeba jen kamaráda na psaní, ono i laskavé slovo zahřeje a potěší. ![]()