Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem v háji
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
31.5.15 15:52
- Citovat
- Upravit
31.5.15 16:01
Radila bych ti vyhledat pomoc, můžou to být hormóny a nemusí. Po porodu by se ti mohla rozjet laktační psychóza a to je teprve nářez. A neboj nejsi jediná která něco takového řeší. Finančí problémy řeší dnes každý druhý. My čekáme třetí a taky si nemůžeme moc vyskakovat, ale za to zdravé miminko to stojí 
Pokud budeš chtít můžeš napsat i do zpráv, chápu že je to citlivé téma. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.15 16:01
A v čem je jako vlastně problém, v tom, že jste nepoužili antikoncepci, když děcko nechcete, v tom, že nemáte žádné prachy a nemůžeš na potrat anebo v tom, že Ti hrabe z těhotenských hormonů?? 
Těžko říct jestli těhotným předepisujou psychiatři AD, dotaz spíš na odborníka, ale je otázka jestli to Tvou situaci řeší a bude Ti to vůbec k něčemu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.15 16:11
@Anonymní píše:
Holky jsem ve 30tt, těhotenství je neplánované a ač jsme se shodli, že je zachování těhotenství jedine možné řešení, tak skrz finanční těžkosti jsem se postupně dostala do stavu v jakém jsem teď. Tzn., že několik hodin skoro každý den brečím, napadají me sebevražedné myšlenky(v tuhle chvíli vím, že respekt k životu převládá a upřímně doufám, že to tak bude i nadale), lidi, kteří mají finanční stabilitu me dostávají do depky. Po skončení brigady jsem se na pracaku dozvěděla, že místo zbylých tří měsíců podpory po 8000mi teď doplatí 3mesice po 3000 a to už je opravdu nářez. Přitom když jsem se na to ptala před brigadou, tak mi ta baba rikala, že mi ji nechají nezmenenou.
Přemýšlím nad návštěvou psychiatra, ale nevim co bych mu řekla…asi bych jen brecela.
A může mi vůbec napsat v těhotenství něco na zklidnění. Chtěla bych určitě i kojit.
Nebo existuje třeba něco přírodního?
Omlouvám se za trochu divocejsi text, ale potřebuji se vykecat. Dneska jsem to zkoušela říct chlapovi. Jak se citim a jak se hrozně bojím, ale vlastně mi řekl, že jsou to jenom hormony. Ze jsem byla v prvním těhotenství taky labilní. Vlastně se nedivím, že neví jak mi pomoc. Já vím nejlíp, jak se citim a ani omylem netuším jak z toho ven…
Ahojky já jsem ve 32.tt taky nemám každý den sluníčkový, peněz je málo, mám strach jak to zvládneme jak finančně i výchovou a hlavně myslím každý den že už nikdy nebudu sama ale budu za někoho zodpovědná…Nicméně se na mimi těším. Třeba máš i takový myšlenky že jsi každý den doma, už nepracuješ připadáš si jak kdybys byla k ničemu(tak to mám občas i já)ale že bych přemýšlela nad sebevraždou to určitě ne možná by ti pomohl nějakej odborník jestli máš až takovej extrém. Držím ti palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
zrzana2
31.5.15 16:14
Problém je asi to že se potřebuju vypovídat. I když jsem v háji, tak Dokazu docela dobre zhodnotit, či jsem měla udělat jinak. Ono těch špatně uvazenych rozhodnutí bylo víc… Řekla bych, že když nebudu vynervovana, ubrecena a plná výčitek k sobě samé, že mi to pomůže, ale jako nevim no. Možná fakt silim z hormonů. Ale jako chytraku klidně si kopni, to me totiž pomaha uplne nejvíc.
Skvělé tak tedy anonymně..
- Citovat
- Upravit
31.5.15 16:19
Musíš si uvědomit, že žádná antidepresiva nezlepší vaší finanční situaci. Předpokládám tedy, že peníze jsou u vás největší problém. A taky, že ať máte problémy jakékoli, tak jak se ohledně těch problémů cítíš, je jen a jen na tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
zrzana2
31.5.15 16:25
Peníze jsou asi jediný problém. Já si prostě teď v 7mesici připadám hrozně, protože to nemůžu nijak řešit. Docela mám s praci se svojí psychikou zkušenosti. Vždycky jsem si umela poradit. Teď si připadám jak ve vězení. Strašně bych chtěla něco udělat, ale nemůžu. Prostě me nikdo nezamestna, ani se necítím nijak valně, ale to by se dalo vydržet. Chlap maka co to jde. Shání si brigádu na víkend.
- Citovat
- Upravit
31.5.15 16:28
Zavolej aspoň někam na psych. nebo zkus se svěřit u gynekologa, třeba poradí.
zní mi to jako panická porucha..samozřejmě, že jsou v tom hormony.. já to měla stejně, a po porodu to bylo jenom horší. a dlouho po porodu.
Taky to bylo uplně v pr. finančně a všeljak i vztahově..
Kdybys chtěla, napiš zprávu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.15 16:59
@zrzana2 hele fakt si zajdi k tomu psychiatrovi, ať Ti něco předepíše, myslím to s Tebou dobře. Seš hysterická a extrémně nedůtklivá(napíšu dotaz a a Ty začneš útočit 
), ještě bys mohla něco udělat děcku a to přeci nechceš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.15 18:01
Podle mě jsi jen hysterka a působí těhotenské hormony a házíš vinu na někoho jiného - viz „ta baba tam mi řekla“. Přítel by Ti měl být oporou, pokud není, tak proč tomu tak je??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.15 18:07
@Anonymní píše:
Holky jsem ve 30tt, těhotenství je neplánované a ač jsme se shodli, že je zachování těhotenství jedine možné řešení, tak skrz finanční těžkosti jsem se postupně dostala do stavu v jakém jsem teď. Tzn., že několik hodin skoro každý den brečím, napadají me sebevražedné myšlenky(v tuhle chvíli vím, že respekt k životu převládá a upřímně doufám, že to tak bude i nadale), lidi, kteří mají finanční stabilitu me dostávají do depky. Po skončení brigady jsem se na pracaku dozvěděla, že místo zbylých tří měsíců podpory po 8000mi teď doplatí 3mesice po 3000 a to už je opravdu nářez. Přitom když jsem se na to ptala před brigadou, tak mi ta baba rikala, že mi ji nechají nezmenenou.
Přemýšlím nad návštěvou psychiatra, ale nevim co bych mu řekla…asi bych jen brecela.
A může mi vůbec napsat v těhotenství něco na zklidnění. Chtěla bych určitě i kojit.
Nebo existuje třeba něco přírodního?
Omlouvám se za trochu divocejsi text, ale potřebuji se vykecat. Dneska jsem to zkoušela říct chlapovi. Jak se citim a jak se hrozně bojím, ale vlastně mi řekl, že jsou to jenom hormony. Ze jsem byla v prvním těhotenství taky labilní. Vlastně se nedivím, že neví jak mi pomoc. Já vím nejlíp, jak se citim a ani omylem netuším jak z toho ven…
V klidu 
mne nase financni situace taky pripada zoufala ale sebevrazdit se nechci, on pohreb taky neni levna záležitost 
mame jedno dite, to jde do skolky, druhe dite na ceste, mam rodicak 5tis a do porodu budu 3 mes na pracaku se 3tis, pak hned zas rodicak na 6tis po dobu 3 let. Manzel nadprumerne prijmy nema.Ale deti jsme chteli, cekat s druhym na lepší financni situaci by sice šlo, ale muj věk uz ne, tak musíme bojovat. Podle tn.cz jsme na hranici chudoby 
ale mame co jist, mame teplo, mame si co oblect…proste hlavu vzhuuuuruuu Jo a moje kamosky maji 40tis mesicne a taky ziju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
zrzana2
31.5.15 21:02
@zrzana2 ses anonymni ozovovatelka? uz moc anonymni nejsi.
Antidepresiva dostat muzes a myslim, ze by to bylo i rozumne, vyhledej psychiatra, bude vedet jaka a kolik. Financni situace je vec druha. budete muset udelat nejaky plan co dal. myslim, ze emiminu neni problem ziskat zadara veci na mimino.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.15 00:27
@zrzana2 píše:
Dekuji všem za podporu.
Držím své hubené palečky, ať je líp…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
zrzana2
1.6.15 08:25
Vím že nejsem anonym, u jednoho příspěvku jsem se sekla a už to nešlo nastavit. No nevadí, veci na mimco mám skoro všechny, některé i odsud, co nemám bez toho se obejdu. Pro ty prášky si nejspíš zajdu. Jsem fakt uzlicek nervů a neumím si představit v tomto stavu rodit…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Holky jsem ve 30tt, těhotenství je neplánované a ač jsme se shodli, že je zachování těhotenství jedine možné řešení, tak skrz finanční těžkosti jsem se postupně dostala do stavu v jakém jsem teď. Tzn., že několik hodin skoro každý den brečím, napadají me sebevražedné myšlenky(v tuhle chvíli vím, že respekt k životu převládá a upřímně doufám, že to tak bude i nadale), lidi, kteří mají finanční stabilitu me dostávají do depky. Po skončení brigady jsem se na pracaku dozvěděla, že místo zbylých tří měsíců podpory po 8000mi teď doplatí 3mesice po 3000 a to už je opravdu nářez. Přitom když jsem se na to ptala před brigadou, tak mi ta baba rikala, že mi ji nechají nezmenenou.
Přemýšlím nad návštěvou psychiatra, ale nevim co bych mu řekla…asi bych jen brecela.
A může mi vůbec napsat v těhotenství něco na zklidnění. Chtěla bych určitě i kojit.
Nebo existuje třeba něco přírodního?
Omlouvám se za trochu divocejsi text, ale potřebuji se vykecat. Dneska jsem to zkoušela říct chlapovi. Jak se citim a jak se hrozně bojím, ale vlastně mi řekl, že jsou to jenom hormony. Ze jsem byla v prvním těhotenství taky labilní. Vlastně se nedivím, že neví jak mi pomoc. Já vím nejlíp, jak se citim a ani omylem netuším jak z toho ven…