Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsme mladí na miminko?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
23.1.11 12:26
- Citovat
- Upravit
23.1.11 12:35
Jestli se na to cítíte, tak do toho jděte, s přibývajícím věkem matky se stupňují zdravotní potíže, já rodila týden před svýma 30 narozeninama mýma i manželovo, sme totiž od sebe jen 12 ´hodin. A musím říct, že když teď doma máme 7týdenní přinceznu, lituju, že jsem do toho nešla dřív. Jednalo se totiž o předčasný porod o 6 týdnů, určitě k tomu přispěl i věk, potvrdili mi to doktoři, mám teda i jiné zdravotní potíže, trpím vážnou poruchou imunity, a to jsem získala v 26 letech. Do konce života budu dostávam v nejlepším případě injekce s imunoglobulinem.
Tak neváhejte, dokud ste mladí a zdraví, tak do toho jděte. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.11 12:35
Po pravde - ja kdybych si mohla vybrat,kdy budu mit deti (se stejnym chlapem), tak je mam tak aspon o 7 let driv, mozna o 10 - ve 20-ti. Ted se cejtim desne unavena a i kdyz si nemyslim, ze sem stara, tak uz to neni proste ono. Takhle by detem bylo uz 10 let a az by dozpely tak bych byla jeste dost mlada na cestovani a vubec. Takhle dospejou a ja uz budu netrpelive vyhlizet duchod, jestli jeste nejakej bude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.1.11 12:43
Právě si myslím, kdybych měla prvního prcka v 25.ti, do třicítky stihla ještě jedno, tak kdyby mi děti trošíčku odrostli, budu pořád mladá mamina a můžu si užívat stejně, jako teď.
Myslím, že je určitě rozdíl v tom, jestli tvýmu dítěti je deset a tobě 35. nebo třeba 45. Z tohodle důvodu si myslím, že bych se do toho měla pustit teď 
- Citovat
- Upravit
23.1.11 13:28
Ahoj, chci říct, abyste si nenechali od nikoho radit, zda mít, či nemít dítě. Máte na to věk, jistě i rozum, záleží jen na vás, jak se na to cítíte.Nikdo jiný se do vaší situace nevcítí. Děti mají i mladší páry, myslím, že jste v ideálním věku Taky se nemusí zadařit hned.
Mě je 23, příteli 25. Taky nejsme vymetači diskoték a spíš se těším na rodiné výlety do zoo a na výšlapy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.11 13:30
Anonymní píše:
Děkuji holky za vaše názory
Sama mám neustále pochybnosti, jednou bych mimčo chtěla, podruhé když se ocitnu v situaci, kde nikdo mimčo nemá a tím pádem žádné povinnosti, řeknu si, že máme asi ještě tak dva roky čas. Nevím, stoprocentně nejsem přesvědčená, že bych se na snažení vrhla hned teď, nadruhou stranu si myslím, že by mi miminko dalo to co mi chybí a hlavně nechtěla bych skončit u jednoho a ráda bych byla mladou maminkou. Musím také podotknout, že přítel by chtěl miminko hned, můžu se na něj stoprocentně spolehnout a vím, že bude skvělý táta.
Asi tento pocit nebudu mít jen já, asi podle mě víc holek, předtím než se do „toho“ pustí, si musí říkat, stoprocentně na to jsem připravená nebo ne ? Ale na co v životě jsme také stoprocentně připravené že?
Asi tak, člověk bude pořád váhat a přemýšlet. Taky si ťeď říkám, zda to zvládnem a jak to bude probíhat. Ale pak si řeknu, co bych jako dělala ty další roky bez miminka- nic extra, tak nemám proč váhat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.1.11 18:13
Nečetla jsem všechny komentáře, ale ve 24 letech podle mě není brzo. Nikdo ti nezaručí, že se povede hned a bude vše v pořádku. Já jsem si taky už pár let přála miminko, ale partner se v té době ještě necítil, do toho jsem studovala a pak jsme i nastoupila do práce atd. Teď jsem se začali snažit v mých 26 letech a i když jsem oba v pořádku tak to skončilo v 8 tt ZT a nyní se nám snažení zase posouvá. Takže najedou budu ráda, když budu mít mimi aspoň v 27, doufám, že ne dýl.
- Citovat
- Upravit
23.1.11 18:17
Mě i manželovi bylo něco málo přes 24 let když jsem otěhotněla 
A mladí jsme si na to nějak extra nepřišli.Myslím,že je to věk akorát se začít snažit.
Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.11 19:38
Můj názor obecně je, že chlap před 30 a žena před 26 jsou mladí či málo zkušení nebo společensky vybití. Samozřejmě se výjimky najdou, takže někdo není zralý ani v 50 a jiný se může prohlásit skvělým rodičem ve 20. Takovým přelomem je, že dítě nechtějí jako módní doplněk, který je přestane brzy bavit, ale proto, že chtějí pečovat a starat se 24hod denně o dalšího člověka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.11 19:41
Mně bylo 23, dodělávala jsem VŠ…vše bylo takové „nahonem“. Ale díky Bohu za to, že synka mám. Teď po třicítce se snažíme už 6 let o druhé a bez úspěchu. Takže zastávám heslo: „Lepší dřív, než nikdy!“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.11 19:50
Já jsem v 25 letech měla děti už dvě (první v 23., druhé v 25), teď mi bude 30 a užívám si, že mám kluky už relativně velké a samostatné 
Jsem ráda, že jsem je měla tak brzy, z mnoha důvodů. (Ale manžel je zas skoro o 19 roků starší, takže dohromady dáváme průměr )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.1.11 20:13
Určitě nevidím problém v nevybití či vybití, pařit nechodíme každý týden a co si budeme povídat, i s dětmi se dá chodit ven, když je hlídáná. Rozumově bych řekla, když se kouknu po okolí, že už máme dávno víc rozumu a odpovědnosti, než jakákoliv třicítka. To se hlavně týče mého přítele, když vidím, jak jsou chlapi nezodpovědní, tak můžu děkovat tomu nahoře, že mi snesl co mi snesl 
Lepšího jsem najít nemohla
Jedna věc, co jsem chtěla ještě dodat, ještě minulý rok jsem si říkala, počkám až dokončím VŠ a budu mít titul, na VŠ, díky určitým komplikacím budu ještě tak rok a půl a kdoví co bude.. nepracuji, školu dělám dálkově, tak si myslím, že v tomhle ohledu by to neměl snad být problém, tedy doufám
Jak píšete, nedat na okolí a rady, ale na své pocity, co od života chci a bude to to správné rozhodnutí
- Citovat
- Upravit
23.1.11 21:01
Já se ve 23letech vdávala a mimi jsme hned tak neplánovali, ale zadařilo se. A za rok a tři měsíce znovu. (takže ve 24 a 25). Tak jsme neměli, kdy přemýšlet, jestli jsme na to dost staří, prostě jsme se museli starat. A to s láskou Jsme vděční za to, že máme už dvě takové velké slečny, šlo už s nimi kdeco podnikat, plavání, dovolené, kolo, brusle, výlety.
Super 
Po 10 letech teď máme další slečnu(viz foto), a protože je malinká, tak s ní trávíme většinu času jen v nejbližším okolí. Je to naše sluníčko.
Z mého pohledu…jsem těhotenství líp snášela před těmi 10 lety než teď, ale mateřství si asi více užívám nyní…všechno má své pro a proti.
VŠ se dá studovat i s mimi(mám takové kamarádky), ale je to náročnější. 
Dítěte se nebojte…na okolí nedejte…je to jen na vás. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Děkuji holky za vaše názory
Sama mám neustále pochybnosti, jednou bych mimčo chtěla, podruhé když se ocitnu v situaci, kde nikdo mimčo nemá a tím pádem žádné povinnosti, řeknu si, že máme asi ještě tak dva roky čas. Nevím, stoprocentně nejsem přesvědčená, že bych se na snažení vrhla hned teď, nadruhou stranu si myslím, že by mi miminko dalo to co mi chybí a hlavně nechtěla bych skončit u jednoho a ráda bych byla mladou maminkou. Musím také podotknout, že přítel by chtěl miminko hned, můžu se na něj stoprocentně spolehnout a vím, že bude skvělý táta.
Asi tento pocit nebudu mít jen já, asi podle mě víc holek, předtím než se do „toho“ pustí, si musí říkat, stoprocentně na to jsem připravená nebo ne ? Ale na co v životě jsme také stoprocentně připravené že?