Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Kariéristé a dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.10.17 19:27
@Anonymní píše:
Tak snad co nejvíce ve zkratce.Petr - 33 let, inženýr, vlastní úspěšná firma, milionové zakázky. Přecitlivělý, egoista, závislý na mobilu, sobec, krasavec.
Jana - 34 let, inženýrka, práce v úspěšné firmě. Nikdy nedělá chyby (podle ní teda), krásná, štíhlá, sebevědomá, egoistka.
Tomáš - 2 roky. Krásný, zvídavý, ale i nervový a uplakaný kluk.Ti dva mají spolu dítě… Toma. Ale prostě vztah zkrachoval..Zbytečný příběh. Prostě se hnali za úspěchem a financemi. Ego přebilo lásku. Malý se narodil, ona chtěla po půlroce zpět do práce, malý brečel 24/7/rok. On od 8:00 do 22:00 v práci..i déle. Domů se už nerad vracel, protože poslouchal jak pořád není doma a pokud se vrátil dříve, tak poslouchal samé negativní narážky na malého či na sebe. Ona tvrdí že nikde neudělala chybu. Ale známé to, ve vztahu jsou dva. On ji nepodvedl, nebil. Ji moc vadily jeho pracovní schůzky…Většinou v barech. Hold já uplácet neumím. On ano a prostě to k té jeho práci patří. Nebudeme si nic nalhávat.
Anonymně děkuji za pochopení. Když tak smažu.
Hlavní trampota: přehazují si malého jak horký brambor. Oba chtějí žít kariérní životy plné víkendových akcí. Takže malý od dvou let v soukromé školce. Brečí tam už měsíc. Je tam od 7 do 17 hodin. Musí ho tam učit na nočník, ale rodiče mu pak strkají plinu. Malý nemá společenské návyky ( jako že by ho jeden z rodičů vzal a řekl…Pozdrav babičku a dej jí pusinku…Ahoj babičko a obejmutí…Nic takového) což je důležité. Sabotují chození na nočník. Jeden den o víkendu je u babičky, která se i něj krásné stará, ale nedokáže spravit to co rodiče zpackají za týden. Je to super kluk, ale jde vidět jak o něj rodiče nejeví zájem. Mají ho jako splněnou prioritu (Mít dítě) a dál děj se vůle boží. On jen potřebuje jistotu a lásku. Babička je z toho nešťastná, ale socialkou hrozit nechce. Ani by to stejně neřešili.
Nejvíce jsem se zhrozila, když přišla ona a malý se na ni podíval…Vykřikl eeeee a hodil rukou a nevšímal si ji. To je jako masakr u dvouletého dítěte. On věčně na mobilu či v hospodě a malého si nevšimá. Udělál i to že jak malý brečel, tak se raději schoval. Nedokázala jsem ho utišit, malý nemá takovou důvěru v lidí. Jsem jeho teta, ale moc času spolu netravime. Teď už budu s ním co nejvíc to pujde i když mám dvouměsíční miminko. Už od jednoho roku se mlátí hlavou do země a oni na něj tupě zírajíHlavní hrou je tablet.
No těch příběhů mám více. Je to katastrofa. Je mi hlavně líto babičky…Moje tchýně.
Tak jsem se vypovídala. Kdyby někdo uměl poradit tak napište. Může babička získat v tomto nějakou pomoc? Nebo máte někdo zkušenost? Promlouvani do duše nepomáhá. Jsou prostě na facku.
a pak tu čteš příběhy lidí, kteří pro to, aby měli dítě udělají cokoliv…
Strašné, když dítě překáží vlastním rodičům…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:29
proboha proc si porizuji dite? Kvuli nenazranosti nasi doby bude plno vystresovanej deti, ktery nepochopi, proc rodice na ne nemaji cas.. hlavne sup rychle do prace at nam neklesne zivotni uroven 
.. vidim to hodne kolem sebe, ale ne takovy extrem… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:35
Doufam, ze ta jmena a vek jsou vymyslena, jinak to prosim te rychle vymaz. Prijde ti normalni zverejnovat cizi udaje???
Pozdrav babicku a dej ji pusinku rozhodne neni socialni navyk, to je delani cvicene opice z ditete.
Jinak nevim, ziju v jine zemi, dvoulete i mladsi deti chodi do skolky bezne a nektere si zvykaji delsi dobu. Jestli to je dobre nebo spatne nehodnotim, to si kazdy rodic musi vyhodnotit sam.
Stejne tak moje dvoulete dite na me obcas „kasle“ a vztah mame vyborny, jen chce uz nekdy delat veci sam nebo s tatinkem, babickou apod.
Celkove si myslim, ze s tim bohuzel nemuzes delat vubec nic…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:36
Bohužel to co píšeš není neobvyklé 
My když jsem otěhotněla, museli se rozhodnout. Kariéra šla stranou kvůli dětem. Problém není kariéra, oni jsou citově zaostalí, nevím jak bych to líp napsala. Je mi ho líto. Asi nezmůžeš nic. Snad jen pokud můžeš, věnuj se synovci co to jde. Dávej mu lásku, péči, hranice. Nerozmazlovat. Snad z něj nevyroste stejně bezcitný člověk jako jsou jeho rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:42
Zajímal by mě pohled z druhé strany. Jestli mají oba náročnou práci, je prostě velmi těžké skloubit to s rodinným životem. Píšeš, že moc času spolu netrávíte, to všechno víš tedy od tchyně? Něco z tvého popisu zní strašně (mlácení se do hlavy, tablet). Něco podle mě trochu přeháníš (pleny ve dvou letech, reakce na babičku - píšeš, že ses zhrozila, tak snad tvé dítě ve dvou letech neudělá totéž, není to totiž nijak nepravděpodobné). Chlapečkovy potíže můžou pramenit taky z krize ve vztahu rodičů. Připadá mi, že na to, abys rodiče odsoudila jako sobecké kariéristy, kterým je jejich dítě ukradené (tak to totiž docela vyznívá), nemůžeš mít dostatek informací.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:44
To je slušnost pozdravit ne
Příspěvek upraven 22.10.17 v 19:46
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:44
Ono to není až tak o tom, že jsou asi pracovně (a asi i finančně) úspěšní. Měla jsem „čest“ s rodinou z opačného sociálního spektra a Ti na děti prděli jak na placatý šutr. Dokonce jich měli povícero. Ti se ani nemohli vymluvit na to, že budují někde něco jiného.
Naopak znám dost vytížené matky, které se sice vrací třeba ve dvou letech na plný úvazek (zahraniční kolegyně chodí na zkrácený od 3 měsíců dítěte)a dítě jde do jeslí, nicméně veškerý volný čas pak věnují dítěti.
Neuděláš nic, pokud rodič nechce, tak s ním nic nehne. A třeba sociálka toto opravdu asi řešit nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:47
Může tě to trápit, ale pokud oni nebudou chtít, asi se nic moc nezmění. Jednou třeba zalitují. Ale to už bude pozdě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:49
Lide tady je spis pochvali 
nepracovat vedle materske je povazovano spis za nemakacenkovstvi, nez zajem o dite
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:50
Ja bych rekla - starej se o sve dite. Nezijes s nima, dokonce se podle tvych vlastnich slov moc nevidate, tak jak muzes vedet jak to u nich presne chodi? A kdyby o mne vypisovala svagrova na net, asi udelam v rodine pekny coromoro, to se nedela. Jestli je to pravda, tak je to smutne, ale spis bych rekla, ze s nimi nemas dobre vztahy a tak spoustu veci vnimas jinak a mozna i trochu - byt treba nevedomky - zvelicujes. Ale i kdyby ne, porad to neni tvoje vec, obavam se, leda v pripade ocividneho tyrani (coz tohle neni) muzes/mela bys hlasit socialce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.10.17 19:51
@blobfish znám je jedenáct let. S malým jsem první rok byla často. Pak už ne jak jsem byla těhotná. Bydlím ve stejném baráku s tchyni…
Všechny údaje jsou vymyšlené.
Ne fakt holky jen už nevíme co dělat. Je nám je malého líto. Asi jsem se chtěla jen vypsat.
- Citovat
- Upravit
22.10.17 19:51
@Anonymní píše:
Tak snad co nejvíce ve zkratce.Petr - 33 let, inženýr, vlastní úspěšná firma, milionové zakázky. Přecitlivělý, egoista, závislý na mobilu, sobec, krasavec.
Jana - 34 let, inženýrka, práce v úspěšné firmě. Nikdy nedělá chyby (podle ní teda), krásná, štíhlá, sebevědomá, egoistka.
Tomáš - 2 roky. Krásný, zvídavý, ale i nervový a uplakaný kluk.Ti dva mají spolu dítě… Toma. Ale prostě vztah zkrachoval..Zbytečný příběh. Prostě se hnali za úspěchem a financemi. Ego přebilo lásku. Malý se narodil, ona chtěla po půlroce zpět do práce, malý brečel 24/7/rok. On od 8:00 do 22:00 v práci..i déle. Domů se už nerad vracel, protože poslouchal jak pořád není doma a pokud se vrátil dříve, tak poslouchal samé negativní narážky na malého či na sebe. Ona tvrdí že nikde neudělala chybu. Ale známé to, ve vztahu jsou dva. On ji nepodvedl, nebil. Ji moc vadily jeho pracovní schůzky…Většinou v barech. Hold já uplácet neumím. On ano a prostě to k té jeho práci patří. Nebudeme si nic nalhávat.
Anonymně děkuji za pochopení. Když tak smažu.
Hlavní trampota: přehazují si malého jak horký brambor. Oba chtějí žít kariérní životy plné víkendových akcí. Takže malý od dvou let v soukromé školce. Brečí tam už měsíc. Je tam od 7 do 17 hodin. Musí ho tam učit na nočník, ale rodiče mu pak strkají plinu. Malý nemá společenské návyky ( jako že by ho jeden z rodičů vzal a řekl…Pozdrav babičku a dej jí pusinku…Ahoj babičko a obejmutí…Nic takového) což je důležité. Sabotují chození na nočník. Jeden den o víkendu je u babičky, která se i něj krásné stará, ale nedokáže spravit to co rodiče zpackají za týden. Je to super kluk, ale jde vidět jak o něj rodiče nejeví zájem. Mají ho jako splněnou prioritu (Mít dítě) a dál děj se vůle boží. On jen potřebuje jistotu a lásku. Babička je z toho nešťastná, ale socialkou hrozit nechce. Ani by to stejně neřešili.
Nejvíce jsem se zhrozila, když přišla ona a malý se na ni podíval…Vykřikl eeeee a hodil rukou a nevšímal si ji. To je jako masakr u dvouletého dítěte. On věčně na mobilu či v hospodě a malého si nevšimá. Udělál i to že jak malý brečel, tak se raději schoval. Nedokázala jsem ho utišit, malý nemá takovou důvěru v lidí. Jsem jeho teta, ale moc času spolu netravime. Teď už budu s ním co nejvíc to pujde i když mám dvouměsíční miminko. Už od jednoho roku se mlátí hlavou do země a oni na něj tupě zírají
No těch příběhů mám více. Je to katastrofa. Je mi hlavně líto babičky…Moje tchýně.
Tak jsem se vypovídala. Kdyby někdo uměl poradit tak napište. Může babička získat v tomto nějakou pomoc? Nebo máte někdo zkušenost? Promlouvani do duše nepomáhá. Jsou prostě na facku.
Je těžké tohle hodnotit při znalosti jen jedné strany. To, že chodí dvouleté dítě do školky je v dnešní době už zase normální. Ne každý dokáže být s dítětem doma do 4 let a hlavně jak určit přesnou hranici, kdy jsou všechny děti zralé…každé to má jinak. Píšeš, že se s nimi moc nevídáš, takže je otázka jak se vlastně rodiče k malému chovají. Usuzovat z toho, že ho neučí obejmout babičku, že se o něj špatně starají…to mi přijde dost chabé. Své děti tohle také neučím, pokud budou chtít udělají to spontánně a ne protože se to tak má. Jinak s popisovanou situací bohužel nemůžeš dělat vůbec nic. K týrání tam zřejmě nedochází, takže řešení přes sociálu nemá smysl. Jediné co můžeš, je brát si malého častěji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:55
@Anonymní píše:
Tak snad co nejvíce ve zkratce.Petr - 33 let, inženýr, vlastní úspěšná firma, milionové zakázky. Přecitlivělý, egoista, závislý na mobilu, sobec, krasavec.
Jana - 34 let, inženýrka, práce v úspěšné firmě. Nikdy nedělá chyby (podle ní teda), krásná, štíhlá, sebevědomá, egoistka.
Tomáš - 2 roky. Krásný, zvídavý, ale i nervový a uplakaný kluk.Ti dva mají spolu dítě… Toma. Ale prostě vztah zkrachoval..Zbytečný příběh. Prostě se hnali za úspěchem a financemi. Ego přebilo lásku. Malý se narodil, ona chtěla po půlroce zpět do práce, malý brečel 24/7/rok. On od 8:00 do 22:00 v práci..i déle. Domů se už nerad vracel, protože poslouchal jak pořád není doma a pokud se vrátil dříve, tak poslouchal samé negativní narážky na malého či na sebe. Ona tvrdí že nikde neudělala chybu. Ale známé to, ve vztahu jsou dva. On ji nepodvedl, nebil. Ji moc vadily jeho pracovní schůzky…Většinou v barech. Hold já uplácet neumím. On ano a prostě to k té jeho práci patří. Nebudeme si nic nalhávat.
Anonymně děkuji za pochopení. Když tak smažu.
Hlavní trampota: přehazují si malého jak horký brambor. Oba chtějí žít kariérní životy plné víkendových akcí. Takže malý od dvou let v soukromé školce. Brečí tam už měsíc. Je tam od 7 do 17 hodin. Musí ho tam učit na nočník, ale rodiče mu pak strkají plinu. Malý nemá společenské návyky ( jako že by ho jeden z rodičů vzal a řekl…Pozdrav babičku a dej jí pusinku…Ahoj babičko a obejmutí…Nic takového) což je důležité. Sabotují chození na nočník. Jeden den o víkendu je u babičky, která se i něj krásné stará, ale nedokáže spravit to co rodiče zpackají za týden. Je to super kluk, ale jde vidět jak o něj rodiče nejeví zájem. Mají ho jako splněnou prioritu (Mít dítě) a dál děj se vůle boží. On jen potřebuje jistotu a lásku. Babička je z toho nešťastná, ale socialkou hrozit nechce. Ani by to stejně neřešili.
Nejvíce jsem se zhrozila, když přišla ona a malý se na ni podíval…Vykřikl eeeee a hodil rukou a nevšímal si ji. To je jako masakr u dvouletého dítěte. On věčně na mobilu či v hospodě a malého si nevšimá. Udělál i to že jak malý brečel, tak se raději schoval. Nedokázala jsem ho utišit, malý nemá takovou důvěru v lidí. Jsem jeho teta, ale moc času spolu netravime. Teď už budu s ním co nejvíc to pujde i když mám dvouměsíční miminko. Už od jednoho roku se mlátí hlavou do země a oni na něj tupě zírají
No těch příběhů mám více. Je to katastrofa. Je mi hlavně líto babičky…Moje tchýně.
Tak jsem se vypovídala. Kdyby někdo uměl poradit tak napište. Může babička získat v tomto nějakou pomoc? Nebo máte někdo zkušenost? Promlouvani do duše nepomáhá. Jsou prostě na facku.
Moc času s ním netrávíš, ale hlavně, že víš, co všechno dělají rodiče špatně.
Zato babička se stará skvěle…
Kdo ti to všechno řekl? Babička?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 19:55
@aivetka : si puvodne reagovala na me, ze? Pozdravit ano, ale se radeji snazim vest dite prikladem (zdravim, prosim a dekuji o dusi) a rozhodne nenutim dite kohokoliv libat a objimat, takze prikazy typu „Pozdrav babicku a dej ji pusu“ jsou z meho pohledu mimo misu. Napominat muzu pubertaka, kdyz zapomene pozdravit, ne dvouletaka, ktery se to teprve uci. No ale jestli sami nezdravi, jak vyzniva z te dalsi vety, tak se to to dite asi nauci tezko, o tom zadna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Dcera nechce chodit k otci, syn chce
- Péče o dítě, soud, musím mít právníka?
- Vánoce - střídavá péče
- Trestný čin opuštění dítěte
- Nárok na byt od města
Užitečné odkazy
Výživné na dítě celiaka
- 05.04.21
- marci adámková
Jak je to s alimenty u střídavé péče?
- 25.03.21
- Anonymní
Tak snad co nejvíce ve zkratce.
Petr - 33 let, inženýr, vlastní úspěšná firma, milionové zakázky. Přecitlivělý, egoista, závislý na mobilu, sobec, krasavec.
Jana - 34 let, inženýrka, práce v úspěšné firmě. Nikdy nedělá chyby (podle ní teda), krásná, štíhlá, sebevědomá, egoistka.
Tomáš - 2 roky. Krásný, zvídavý, ale i nervový a uplakaný kluk.
Ti dva mají spolu dítě… Toma. Ale prostě vztah zkrachoval..Zbytečný příběh. Prostě se hnali za úspěchem a financemi. Ego přebilo lásku. Malý se narodil, ona chtěla po půlroce zpět do práce, malý brečel 24/7/rok. On od 8:00 do 22:00 v práci..i déle. Domů se už nerad vracel, protože poslouchal jak pořád není doma a pokud se vrátil dříve, tak poslouchal samé negativní narážky na malého či na sebe. Ona tvrdí že nikde neudělala chybu. Ale známé to, ve vztahu jsou dva. On ji nepodvedl, nebil. Ji moc vadily jeho pracovní schůzky…Většinou v barech. Hold já uplácet neumím. On ano a prostě to k té jeho práci patří. Nebudeme si nic nalhávat.
Hlavní hrou je tablet.
Hlavní trampota: přehazují si malého jak horký brambor. Oba chtějí žít kariérní životy plné víkendových akcí. Takže malý od dvou let v soukromé školce. Brečí tam už měsíc. Je tam od 7 do 17 hodin. Musí ho tam učit na nočník, ale rodiče mu pak strkají plinu. Malý nemá společenské návyky ( jako že by ho jeden z rodičů vzal a řekl…Pozdrav babičku a dej jí pusinku…Ahoj babičko a obejmutí…Nic takového) což je důležité. Sabotují chození na nočník. Jeden den o víkendu je u babičky, která se i něj krásné stará, ale nedokáže spravit to co rodiče zpackají za týden. Je to super kluk, ale jde vidět jak o něj rodiče nejeví zájem. Mají ho jako splněnou prioritu (Mít dítě) a dál děj se vůle boží. On jen potřebuje jistotu a lásku. Babička je z toho nešťastná, ale socialkou hrozit nechce. Ani by to stejně neřešili.
Nejvíce jsem se zhrozila, když přišla ona a malý se na ni podíval…Vykřikl eeeee a hodil rukou a nevšímal si ji. To je jako masakr u dvouletého dítěte. On věčně na mobilu či v hospodě a malého si nevšimá. Udělál i to že jak malý brečel, tak se raději schoval. Nedokázala jsem ho utišit, malý nemá takovou důvěru v lidí. Jsem jeho teta, ale moc času spolu netravime. Teď už budu s ním co nejvíc to pujde i když mám dvouměsíční miminko. Už od jednoho roku se mlátí hlavou do země a oni na něj tupě zírají
No těch příběhů mám více. Je to katastrofa. Je mi hlavně líto babičky…Moje tchýně.
Tak jsem se vypovídala. Kdyby někdo uměl poradit tak napište. Může babička získat v tomto nějakou pomoc? Nebo máte někdo zkušenost? Promlouvani do duše nepomáhá. Jsou prostě na facku.
Anonymně děkuji za pochopení. Když tak smažu.