Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je to tvoje vina, nemáš přistupovat na jeho změny. Tohle je na palici, bo i ti, kteří vás očekávají se musí nějak zařídit a kdyby mi každý den někdo volal, že jo a pak ne a pak zase jo, tak bych mu řekla, aby nejezdil vůbec.
Planujeme spolecne, zalezi na spolecne domluve. Tak to muselo fungovat i drive, ne? Ze manzel rozhodoval a ty jsi poslouchala. Mozna ti to az ted zaclo vadit…? ![]()
@bamba s tím s tebou souhlasím, ale můj chlap je takový, že nakonec dokáže říct, že nikam nejede ![]()
Rozhodujeme společně. Ale kdyby mi chlap udělal to co tobě, beru kluka a jela bych na pouť a chatu a jeho nechala doma.
Plánujeme společně. Ani jednomu z nás by se nelíbilo, kdyby ten druhý jen oznamoval. ![]()
Rozhodujeme se spolecne, pokud neco chceme rozdilne, tak kompromis ![]()
@Suzyna no bylo totak i předtím, ale od tý doby, co máme syna mi to začlo hodně vadit. Já chci jet v době spánku syna, aby cestu prospal, ale on pojede až on si udělá svý věci
U nas vetsinou rozhoduju (ve smyslu organizuju) s manzelovym souhlasem. On ma hodne prace a o to, kam, kdy a jak pojedeme, se moc nestara. S pribuznymi to vetsinou domlouvam a pak jen manzelovi oznamuju, kdy si ma udelat volno, co je potreba s kterymi rodici zaridit, opravit atd. Ale kdybych vymyslela s prominutim takove kokotiny jako tvuj muz, manzel by se proti tomu urcite postavil. Sam uznava, ze organizuju dobre a je rad, ze se nemusi starat.
@Anonymní píše:
Holky, ráda bych se zeptala, kdo u vás doma rozhoduje, kam se pojede, kdy se pojede atd. Chystáme se na dovolenou, která byla naplánovaná tak, že nejdřív pojedem k manželovým rodičům, pak s mými rodiči na chatu. Manžel to změnil, že jeho rodiče jsou zítra a pozítří v práci, takže nejdřív pojedem s našima a pak ke tchánovcům. Ok, obvolala jsem svoji rodinu, všechno se změnilo, všichni se podřídili a dnes mi manžel volá z práce, že je změna, že pojedem k jeho rodičům a pak na chatu.Jsem naštvaná, ale zase obvolávám rodinu, že to bude podle původního plánu, že nepřijedem zítra, ale až v pátek a na to mi chlapřekne, že na chatu k našim pojedem až v neděli. Ale já chci jet už v pátek, protože je u našich pouť a kvůli synovi tam chci jít, ale manžel si stojí za svým a ještě mi řekne, ať si jedu k našim sama, že on zůstane se synem u jeho rodičů![]()
![]()
Já jsem spíš ta co něco navrhne ale pak rozhodujeme společně, a nebo dělám spí očička aby bylo po mojem ![]()
No tak to bych asi udělala krátký proces, nehledě na to jak to musí bejt šílený pro příbuzný kterým každý den voláš jiné info, jako jde i o takové věci že vaši musí měnit plány ze dne na den a třeba mě jako ženě by to vadilo i kvůli jídlu, plánování a nákupu
Rozhodujeme se společně. V tomhle případě, bych ještě dokázala pochopit tu první změnu, zkusila to přeorganizovat s rodiči, ale aby to bylo za chvíli zase jinak a pak zase, tak to už bych teda nedebatovala a jela asi sama jen k mým rodičům.
Já nemám ráda, když se musím jakkoliv podřizovat, proto nechci, aby to kvůli mě museli dělat ostatní. ![]()
Můj muž by v životě žádný výlet nevymyslel, takže plánuji já. On se přizpůsobí. Ale kdyby se mi takto snažil pořád něco měnit, asi bych ho pořádně sprdla a jela kam se chce mně.
Rozhodujeme tak nějak společně, někdy na popud jednoho, jindy víc druhého. Ale když už se na něčem domluvíme a kor když jsou do toho zatažení další strany jako rodiče apod, tak to měníme jen z opravdu vážných důvodů. A ne tam a zpět.
V tvé situaci..řekla bych mu, ať si zůstane u rodičů, že ho nikdo nenutí, když nechce, ale ty s malým jedete k vašim a na pouť, že vás čekají a potřetí to měnit nebudeš.
A s tím spaním cestou…máš chlapa sobce. Tak o tom třeba rozhoduju jen já. Manžel se zeptá v kolik vyrzíme a já to dle jídla, spaní a délky cesty nějak naorganizuju.
Příspěvek upraven 28.07.14 v 13:18
U nás rozhoduju já a jenom já. Žiju sama.
Dřív jsem žila roky se sobcem podobnýho kalibru. Bylo mu fuk, kdo všechno se musí přizpůsobit jeho vrtochům, respektive neměl buňky to vůbec vzít v potaz. Cokoli si usmyslel, bylo vždy nejdůležitější na světě, čas a okolnosti druhých vnímal jako banální a zanedbatelné, druzí se přizpůsobí, on přece nemůže…
Teď mi takto zaváří už jen skrz vyzvedávání syna, to je taky na zabití, ale stokrát lepší, než to mít doma denně.
Když nebylo po jeho, tak dělal zle. Ale málokdy by řekl, že nikam nejede (časem pochopil, že to by byla pro mě ta lepší varianta
), spíš jel a byl celou dobu na. raný a protivný a všechno kazil. A nebo dělal dusno a hádal se do krve a když to neuhádal či neobhájil, druhý den se tvářil, jako že přece celou dobu chtěl to první a co furt mám… ![]()
Holky, ráda bych se zeptala, kdo u vás doma rozhoduje, kam se pojede, kdy se pojede atd. Chystáme se na dovolenou, která byla naplánovaná tak, že nejdřív pojedem k manželovým rodičům, pak s mými rodiči na chatu. Manžel to změnil, že jeho rodiče jsou zítra a pozítří v práci, takže nejdřív pojedem s našima a pak ke tchánovcům. Ok, obvolala jsem svoji rodinu, všechno se změnilo, všichni se podřídili a dnes mi manžel volá z práce, že je změna, že pojedem k jeho rodičům a pak na chatu.Jsem naštvaná, ale zase obvolávám rodinu, že to bude podle původního plánu, že nepřijedem zítra, ale až v pátek a na to mi chlapřekne, že na chatu k našim pojedem až v neděli. Ale já chci jet už v pátek, protože je u našich pouť a kvůli synovi tam chci jít, ale manžel si stojí za svým a ještě mi řekne, ať si jedu k našim sama, že on zůstane se synem u jeho rodičů
