Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Krize manželství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.6.25 18:08
Mě fascinuje ta nulová sebereflexe. Že místo aby si řekl „hej, vyrazili mě už z desáté práce, možná fakt dělám něco blbě“, tak jeho hlava to překlopí do "všude jsou sami deb*love a jen já jsem největší frajer.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.25 18:10
@Cenarius Ano, sebereflexe je na nule. Ve vztahu ke komukoliv. Ale možná je to maska a skrývá to nějaké jeho malé sebevědomí, strachy nebo co, nevím. Mezi lidmi je vždy velmi slyšet a vidět. Nepůsobí, že by neměl sebevědomí
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.6.25 18:21
Tak ale asi nemá problém sehnat práci. Když tak moc mění zaměstnání, tak se evidentně nebojí. Takže sebevědomí mu nechybi. A vyhodí ho proč? Jaké jsou důvody? Moc vysoké sebevědomí a tím špatné soustředění, laxní přístup, zanedbání BP?
Pokud se s ním nedá mluvit ani na ničem domluvit a tebe to už nebavi a máš pocit, že bez něj vám bude líp. Pokud se rozhodneš odejít, rozvést. Vůbec s ním nedebatuj! Rovnou na tvrdo!. Tady máš papíry, čau my už nepridem.. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.6.25 18:39
Vyhazují ho, protože už prý pro něj už nemají práci, nebo vyhazují všechny co dělají stejnou práci, nebo se to dobře nenaučil, končí projekt… já do toho nevidím, jen co mi řekne. Nenajde práci hned. Většinou je tam několik měsíců kdy je bez práce, žijeme z našetřeného a šetříme. Já jako největší problém cítím jeho aroganci a neochotu na sobě pracovat a přemýšlet o sobě, občas třeba udělat kompromis a omluvit se. Problém mám i já, že mě vytáčí, že když potřebuji, aby pomohl tak je vše na mě. Urazí se, zaleze do postele, že to dělat nechce a je vše na mě. Neuklidí si po sobě své věci, dělá věčně nepořádek bez jakéhokoliv snahy o zlepšení. Poslední hádka byla extrémní. Byl uražený, čekalo se na návštěvu a já už posté mu opakující, aby si uklidil tenisky, jsem mu je hodila na zem do pracovny. Ano, byla jsem už vytočená a to se mi stane málokdy. A on mě silně chytil za paže a vystrčil silou z pokoje. Mám z toho modřiny a škrábanec na noze. 
Ano, přehnala jsem to. Ale on víc, ublížil mi. Takhle ještě hádka nikdy nedopadla. Druhý den dělal jakože je vše v pořádku. Ale pro mě není. Promluvit si odmítá. Ale já to mám v sobě pořád. Nemůžu na něj být teď milá. Nejde mi to.
- Citovat
- Upravit
8.6.25 18:48
@Anonymní píše: Více
Co si necháš líbit na sobě ty, je tvoje věc. Jestli ti to vyhovuje, každý má právo zvolit si podělaný život. Že tenhle vzorec už přebral tvůj syn je ale velký průšvih. Vyroste z něj stejný blbec, který udělá svou rodinu nešťastnou, jako je ta tvoje. To ale je taky tvoje zodpovědnost, kterou bys řešit měla.
Příspěvek upraven 08.06.25 v 18:51
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.25 18:48
Se zatajeným dechem čtu tvé příspěvky a čekám, co kdo napíše. To, co zažíváš, je mi bohužel důvěrně známé..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.25 18:53
@Anonymní píše: Více
Spíš mi odpověz na otázku, proč to řešíš až teď, když je skoro pozdě. Bojíš se ho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.25 18:56
Podobný mému dědkovi, ten jestě navíc chlastal.
Chlapa nepředěláš. Utíkej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.25 18:58
Ach jo, holka. Ty seš kliďas, on je nervák. Jste spolu už dlouho, takže to s ním umíš. Ale už tě to unavuje.
A ještě to vidíš u dětí.
Najdi si psychologa.
Jak dlouho to s ním ještě vydržíš, nik neví, ale do toho času to s někým prober, jak ho líp ukočírovat, co dělat s dětmi a tak dál.
Drž se. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.6.25 18:59
@hanka.br. Má i dobré vlastnosti a dny kdy je vše ok. Kdyby byly jen ty, byla bych šťastná. V hloubi duše je hodný. Já jsem zcela bez zázemí, bytu, moje práce je za pár korun, vzhledem k zdraví nemám moc volbu co dělat za lepší peníze. A též chci trávit čas s dětmi, které mám skvělé si myslím právě proto, že se jim hodně věnuju. Ano, asi míříš k tomu, že to je třeba dát na misku vah. Rozvod si představuji jako peklo. Určitě větší peklo pro děti než výbuchy vzteklého cholerika. S střídavou péči při podnájmu někde. Šílená představa.
- Citovat
- Upravit
8.6.25 19:00
Me by zajimalo, kam na takove kre.teny chodite. Zaklad problemu je ale ten, ze nejste dva rovnocenni partneri, oba to vite a on je ubohej de. bilek, ktery toho vyuziva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.6.25 19:03
@Anonymní píše: Více
Proč se furt obětuješ?
To nemáš na lepšího chlapa, tak setrváváš s chlapem, s kterým nejsi štastná a na emimi hledáš radu jako co s ním?
My ho nepreděláme, ty taky ne.
Máš pouze 2 možnosti.
1. Žít s ním dál a trápit se
2. Odejít a najít si normálního chlapa
Ale z tebe spíš vyleze to, že raději budeš hledat důvody, proč s ním dál žít…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Jsem zoufalá. Mám může, tři děti v ZŠ (první stupeň), práci za nic moc peníze, kterou ale miluji, nejsem úplně fyzicky zdravá a chci věnovat čas dětem. Děti jsou z mého pohledu šťastné, bezproblémové, díky přísunu peněz od může mají krásné kroužky, dovolené a trávím s nimi hodně času. Jsou pro mě vším. Bohužel si myslím, že můj muž je narcis a arogantní sobec. S dětmi se tedy zapojuje, věnuje se jim, ale je velmi přísný, často po nich křičí, i sprostě, vlastně denně. I tak ho mají rády. Bohužel s ním není možné dělat domluvy, kompromis, dohodu. Nikdy se nikomu za nic neomluví. Tvrdí o sobě, že on chyby nedělá. Přečíst si něco o výchově odmítá. Moje nápady co zlepšit odmítá. V situacích kdy potřebuji více pomoci on selhává. Místo, aby zabral tak se urazí a lehne si do postele. Typicky odjezd na dovolenou a balení nebo jakákoliv situace, kdy je stres a je potřeba si trochu snížit komfort. Nezabere, nepomůže. Jinak dělá dost, nakoupí, občas i vyžehlí. Sem tam myčku. Odvádí děti do školy. Pracuje 8 hodin denně. Vydělá dost, jen ho často z práce vyhazují. Vydrží na místě pár měsíců, občas rok, max dva. Má to tak celý život. Já ale nedávám to jeho chování, výbušnost, křik, aroganci, sebestřednost. To, že mu úplně chybí se nad sebou zamyslet, promluvit si s nějakou svou sebereflexí. On se považuje za bezchybného. Jak z téhle situace ven? Po hádce vždy funguje tak, že druhý den přijde jako by se nic nestalo. Nic si nevyřikáme. Mě to ubíjí. Potřebuji promluvu, omluvu, uzávěr. On absolutně ne. Nehodlá nic měnit. Bohužel toto chování už vidím přebírat nejstaršího syna. Nemůžu se na to dívat. Asi je to k ničemu psát to sem, ale možná se mi trochu uleví. Případně budu ráda za nějaké postřehy…