Lenivý partner

Anonymní
20.3.20 22:36

Lenivy partner

Ahoj, chci vedet vas nazor. Jsme s manzelem uz vic jak 13let. Mame dve deti. Ale! Z jeho strany je aktivita vuci nam (me a detem) 0. Kdyz jdeme s detma na zahradu, celou dobu pred tim, nez vyjdeme remca, ze nechce atd. Kdyz nakonec jde (nenutim ho, obleceme se s detma a jdeme), tak pak celou dobu venku zase remca kdy uz pujdeme domu ???????? jak male dite, vim. Nejaky vylet, prochazka atd.? To same. Vice ho bavi valeni se doma u tv, na notasu a nic nedelani. Kdyz neni doma, jsem v klidu. Udelam si vse okolo domacnosti, deti, domku… ale jakmile dojde domu? Jsem z nej „utapla“, bez nalady. A mam pocit, ze me timhle jeho pristupem taha „dolu“, co se pak tyce nejakeho planovani atd. Mate to nektera podobne? ????

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3380
20.3.20 22:45

Ano, znám. To samé v bledě modrém. Bohužel se to časem jen stupňovalo..již je v oběhu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4829
20.3.20 22:49
@Anonymní píše:
Ahoj, chci vedet vas nazor. Jsme s manzelem uz vic jak 13let. Mame dve deti. Ale! Z jeho strany je aktivita vuci nam (me a detem) 0. Kdyz jdeme s detma na zahradu, celou dobu pred tim, nez vyjdeme remca, ze nechce atd. Kdyz nakonec jde (nenutim ho, obleceme se s detma a jdeme), tak pak celou dobu venku zase remca kdy uz pujdeme domu ???????? jak male dite, vim. Nejaky vylet, prochazka atd.? To same. Vice ho bavi valeni se doma u tv, na notasu a nic nedelani. Kdyz neni doma, jsem v klidu. Udelam si vse okolo domacnosti, deti, domku… ale jakmile dojde domu? Jsem z nej „utapla“, bez nalady. A mam pocit, ze me timhle jeho pristupem taha „dolu“, co se pak tyce nejakeho planovani atd. Mate to nektera podobne? ????

Jestli ne pro peníze, tak k čemu Ti (a dětem) je??? :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.3.20 22:51
@Pajik 76 píše:
Jestli ne pro peníze, tak k čemu Ti (a dětem) je??? :nevim:

Me se ptej 🙄 pro penize ne. Ale sama se nekdy divim tomu, ze ho mam porad moc rada. Asi osud? Jeste nema byt konec? Prijde to pozdeji, az se zdrave naseru? 🙁 nevim, netusim.

  • Citovat
  • Upravit
4829
20.3.20 22:56
@Anonymní píše:
Me se ptej 🙄 pro penize ne. Ale sama se nekdy divim tomu, ze ho mam porad moc rada. Asi osud? Jeste nema byt konec? Prijde to pozdeji, az se zdrave naseru? 🙁 nevim, netusim.

Ale léta běží rychle a líp by Ti bylo s někým po výletech a nějaká aktivita a tak…
Tohle bude jenom horší. Otravuješ si akorát dennodenně život. Taky tu energii nemáš navždy…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1186
20.3.20 23:04
@Anonymní píše:
Me se ptej 🙄 pro penize ne. Ale sama se nekdy divim tomu, ze ho mam porad moc rada. Asi osud? Jeste nema byt konec? Prijde to pozdeji, az se zdrave naseru? 🙁 nevim, netusim.

A co děti? Mají ho rády? Bude to čím dál tím horší. Za chvíly zjistíš, že ti život utekl s protivou, co leží jen u tv. Já to mám taky tak. Dřív mi to nevadilo, byla jsem pořád v práci, teď jsem víc doma a on taky a prostě to nejde. :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.3.20 23:05

U nás je to dost podobné. Obvykle po zničení nálady všem prohlásí, jak se mu ten výlet vlastně líbil a proč nejezdime častěji. Už jsem se asi smířila s faktem, že děti ještě trochu odrostou a budu si prostě po výletech chodit sama, protože děti to samozřejmě kopírují - co je lákavější - oblíkat se a někam se hnát s bolavyma nožičkama nebo být v klidecku u televize s chipsama? :roll: U nás je to jasné materiální zajištění z jeho strany. A nějaká zadní vrátka. V trávení života jsme se prostě totálně neshodli. Mrzí mě to, ale na druhou stranu nehodlám pokoušet osud a zkouset, jestli někoho lepšího vůbec potkám a jestli mě třeba nezadluží nebo nebude mlátit. Nic není stoprocentní. Ano, rezignovala jsem. Ale co vidím kolem sebe rozvedené „hrdinky“, přijde mi to taková Potěmkinova vesnice - na oko jsou strašně šťastné, ale ve skutečnosti makají, aby vůbec přežily. :nevim:

Příspěvek upraven 20.03.20 v 23:25

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
20.3.20 23:21
@Anonymní píše:
U nás je to dost podobné. Obvykle po zničení nálady všem prohlásí, jak se mu ten výlet vlastně líbil a proč nejezdime častěji. Už jsem se asi smířila s faktem, že děti ještě trochu odrostou a budu si prostě po výletech chodit sama, protože děti to samozřejmě kopírují - co je lákavější - oblíkat se a někam se hnát s bilavyma nožičkama nebo být v klidecku u televize s chipsama? :roll: U nás je to jasné materiální zajištění z jeho strany. A nějaká zadní vrátka. V trávení života jsme se prostě totálně neshodli. Mrzí mě to, ale na druhou stranu nehodlám pokoušet osud a zkouset, jestli někoho lepšího vůbec potkám a jestli mě třeba nezaslouží nebo nebude mlátit. Nic není stoprocentní. Ano, rezignovala jsem. Ale co vidím kolem sebe rozvedené „hrdinky“, přijde mi to taková Potěmkinova vesnice - na oko jsou strašně šťastné, ale ve skutečnosti makají, aby vůbec přežily. :nevim:

Prave si rikam taky, mame to jasne dane, zname se a ne nejak kratce… rozvedu se a co pak? Prece jen se jde v zivote lepe ve dvou-myslim, manzele. Ono taky prave, ti co jezdi s rodinou na vylety atd. taky maji neco, co druhemu vadi. Je to na pytel-kdyby clovek vedel 🙁

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
20.3.20 23:24
@kačka39 píše:
A co děti? Mají ho rády? Bude to čím dál tím horší. Za chvíly zjistíš, že ti život utekl s protivou, co leží jen u tv. Já to mám taky tak. Dřív mi to nevadilo, byla jsem pořád v práci, teď jsem víc doma a on taky a prostě to nejde. :cert:

Ano, maji ho radi. Ale at je cokoliv, tak jdou z 99,9% zamnou.
Premyslim prave, rozvod? To uz je hodne silny kalibr, kvuli tomu, ze je vuci nam lenivy? Na jednu strasnu mi to prijde od nej hnusne, na druhou stranu, kdyz to srovnam, jsou zeny, ktere maji vylozene peklo na zemi s chlapama 🙁

  • Citovat
  • Upravit
14062
21.3.20 00:14

Sla bych s detma sama, narovinu bych mu řekla, že mi jeho remcani vadí a že beru děti a jdeme a on ať je doma když je mu tam lépe, že jste oba dospělý
a můžete si dělat v rámci možností co vám vyhovuje lépe. Ty chceš na výlet, on ne tak ať nejezdí. Sejdete se např. večer doma, společně se navecerite, popovídate jak se kdo mě a hotovo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1702
21.3.20 01:10

Někdo to má v povaze odjakživa, u jiného to může být dědkovatění. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1296
21.3.20 03:58

Já měla doma něco podobného. Ex-přítel chtěl strašně RD, tak jsem si k 25. „koupila“. Předtím jsem bydleli v nájmu. Nejraději trávil čas jenom s kamarády a já byla odsunutá až na poslední kolej. Doma nic sám od sebe neudělal, vše se mu muselo říkat jak dítěti a pomalu prosit aby vstal od TV(noťasu,…) aby mi šel pomoct na zahrádku. Když už se rozhoupal, vždy to bylo s kecama nebo si musel zavolat rodiče (ty měl snad za prdelí pořád). Když člověk chtěl jít na výlet nebo někam jenom ve 2, opět s námi musela jít maminka.
Doma za 10,5 co jsme byly spolu nic neudělal, neustále měl nějaké výmluvu, raději jel k rodičům nebo za kamarádama jen aby nemusel dělat a bych náhodou po něm něco nechtěla. Když jsem se sním rozešla, strašně plakal, žadonil, že se polepší a bude dělat to co mu řeknu. Tak jsem mu řekla že snad v jeho letech (měl 38 let) by snad měl vědět co má dělat a ne aby mu to člověk říkal jak malému dítěti. Že pro kamarády a svou rodinou udělá vše hned a já pokud si to neudělám sama nebo mi nepomůže má rodina tak on nehne ani brvou, celý den se jen válel na gauči nebo sjížděl s maminkou po tetičkách. A to jsem ho 3,5 roku živila když byl na pracáku i tu blbou praci si nehodlal hledáte, to jsem musela dělat já 😔.
Po rozchodu mě všichni odsuzovaly, jen nějaké výjimky mi říkali, že se diví, že jsem s tak shnilým člověkem vydržela tak dlouho, tě musím mít nervy ze zlata a pevnou trpělivost.
Co vím všem svým přítelkyním ( a to jich po rozchodu bylo) nasliboval hory doly ( společné výlety, aktivity, atd..) a pak ho všechny brzo kopky to pr…le, jak zjistili, jaký je.
Jsem strašně ráda že jsem s ním neměla děti, když on sám je přerostlé děcko/puberťák co by si chtěl jen využívat po discotékách, s kamarády a hlavně všude s sebou tahat maminku.
Teď (už 5let) mám nového přítele, sice není dokonalý, ale pokud se řekne, jde se dělat nebo pojedeme na výlet není problém. Někdy jsi ráno řekneme, co budete dneska dělat, mělo by se udělat to a to a on nepojedeme raději na výlet a to pak uděláme později ať si taky chvilku odpočineme.
Jo ono líný chlap co se do všeho musí nutit a přemlouvat je horší než malé dítě. Všem co mají lenochy doma přeji pevné nervy. Vyprdněte se na ně, vemte děti, batoh a vyrazte si kam chcete vy, užívejte společné chvíle s dětmi než odrostlou úplně. Život máme jen jeden a musíme si ho užívat, než se jen trápit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2160
21.3.20 07:32

No a teď jedna otázka. Proč ho tam taháš když je takovej a když víš, že je takovej? Ženský ještě jednou, žádnej chlap se svatbou ani dětma nezmění.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uslava
21.3.20 08:12
@Anonymní píše:
Me se ptej 🙄 pro penize ne. Ale sama se nekdy divim tomu, ze ho mam porad moc rada. Asi osud? Jeste nema byt konec? Prijde to pozdeji, az se zdrave naseru? 🙁 nevim, netusim.

Proč ho máš ráda?

  • Citovat
  • Upravit
80
21.3.20 08:56
@Littlefool píše:. ......
Vyprdněte se na ně, vemte děti, batoh a vyrazte si kam chcete vy, užívejte společné chvíle s dětmi než odrostlou úplně…

Napsala jsi to pěkně. Jen mám pocit, že zakladatelka by chtěla vztah udržet. Zde bych zakladatelce doporučil přečíst vlákno „Partner už mě nemiluje“.
Prostě (zakladatelko) zkus změnit svůj přístup. Nic mu nevyčej, ale otevřené s ním mluv. Když říkám otevřeně, tak myslím bez naznačování. Hodně žen si myslí, že když naznačí tak má pocit, že se chlap dovtípí. Plánuj výlety tak, že jeho účast je vítaná/vhodná. Ideálně byl měl vědět ve středu co jej v sobotu čeká tak, aby to mohl zpracovat a rozhodnout se. Přeji hodně štěstí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová