Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ahoj drbničky, tak si tu poprvé taky vystýskám..s tím co je v mém životě jediné nějak špatně..
Jsou to tři roky, co jsme s přítelem koupili byt ve stejném vchodě kde bydlí jeho maminka..
Ani ve snu by mě nenapadlo co mi tim začne za životní etapu…
Tchýňka je člověk co vidí jen sám sebe a nic okolo neexistuje.. popíšu příhodu.. je to asi měsíc co sme měli potyčku… stále nemá čas na mé děti, přijde jen mezi dveře, moje starší dcerka se k ní sápe, chce za babí a ona mmm „nemám čas“.. toto sem poslouchala 3 měsíce co se vždy jen přišla otočit mezi dveře a dítko sem pak půl hodiny utěšovala, že babí určitě jendou příjde a čas mít bude.. a takhle mi jednou volá po skypu, je u toho i to mé 4leté dítko a hned ahoj babí a, že chce jít za ní a tchýně? Že slibuje, že si ji vezme druhý den, že nyní jdou hrát karty.. dobře tedy.. druhý den samozřejmě nepřišla, ani nevzala za příhodné dát nám to vědět.. tak sem ji napsala, že pokud takto nadále chce přistupovat k mým dětem, že je nebude vídat vůbec, že si nepřeju aby mi je takto citově nervovala už v tomto nízkém věku.. no jak to dopadlo.. svolala půl sídliště svou rodinu, začala se hroutit jakou má snachu sviňi.. že se o ni nestaráme, že nás ona nezajímá, že co je její syn se mnou tak se strašně změnil a kašle na ni.. blabla.. o dětech celé tři dny tohoto házení špíny nepadlo ani slovo… zájímal jí jen NÁŠ přístup k ní ale to jak mě bolí její přístup k mým dětem.. očividně ji nepřišel důležitý.. tak sem na ni vběhla znovu, vše se s ni snažila v klidu probrat… ona celou dobu plakala a litovala se.. šlo mi o nějakou určenou dobu kdy za nima bude chodit a né, že příjde jednou za měsíc a tak no. domluva byla na neděli po obědě, že si bude chodit s nima hrát k nám do bytu, kde je to pro malé děti uzpůsobené.. vyšlo to jeden víkend.. bere si je ale zas jen k sobě, kde zahulená 1+1 páč je kuřačka, přijdu nahoru za nima abych je zkoukla… ona vaří párky na krajní plotně, otevřená trouba dokořán protože pekla nějakej koláč.. měla tam 10tiletou dceru od mladýho bráchy moji 1,5letou a 4letou dcerku.. do háje už, že ta baba nemůže vzít jedno, že je v důchodu, že na ně takvou dobu kašle a pak mi dělá tyto naschvály, že si tam nabere hned tři děti a musí u toho dělat tři prdele kravin místo toho aby seděla na zadku a fungovala jako zodpovědná babička.. nejlépe u nás aby byli všichni pod dohledem, když furt tak brečí jak je nemocná a že ji může každou chvíli pisnout tak ať si sakra nechá vysvětlit, že je to pro dobro všech.. už nemám na to dělat další zlo, znovu za ní jít, že to dělá uplně jinak ale znova zle, že nerespektuje nic z toho na čem sme se domluvili.. Holky help.. Byt prodat zkoušíme, v této době nic moc.. jiný řešení nevidim :/
No Lamiio, odpověděla sis sama
nemá cenu jí cokoli vysvětlovat a byt prodat zkoušíte. Držím pěstě, ať to klapne a soudím dle toho, že tvůj partner to vidí stejně nebo držíte spolu. To je základ. A pamatuj: tchýně je nejlepší min 100km daleko (existují i výjimky, ale tato to zřejmě nebude) a nikdo není povinen si brát tvoje děti
A neboj, nejsi v tom sama ![]()
Ahoj, já radši anonymně, protože už jsem tu narazila na pár šťouralů, tak si doma nechci dělat zle.
Tvoje tchýně je kráva, s prominutím teda, moje tchýně je v tomto lepší (mám 2,5 let syna a roční dceru), ale preferuje syna a je to hodně znát, což mně strašně vadí. Sice se to snaží maskovat (co jsem jí řekla, že je to hodně patrné), ale pořád to jde vidět. A ona by teda hlídala malého pořád, je v důchodu, blbý je, že když si pro něj přijede, pak půl dne sedí u nás (na to nemám čas ani chuť) a na delší hlídání jí ho nedám, protože je stará a nemocná a prostě se bojím, že raracha nezvládne. Je vdova, přítel jedináček, takže visí jen na nás, dost otrava. Proto by mně možná v tomto případě i vyhovoval tvůj model
Ale chápu, že tě to mrzí, kor když děti za ní volají, to bych byla nepříčetná. Hlavně že manžel stojí při tobě, to ten můj vesměs taky, ale už nesčetněkrát jsme se kvůli ní pohádali a to mě fakt vytáčí se hádat kvůli takové ufňukané hysterce ![]()
Háto, já bych neřekla že si myslí že by byla babička povinna, ale že babička slíbí a neplní.
Lamilo, moje tchyně byla něco podobného, přijde mi, že to opravdu nemá cenu řešit jinak než přerušením kontaktů. Každopádně já bych takovou dámu asi ani do skype nedala, má nožičky a může si dojít, ne? když bydlíte v jednom domě.
přítel stojí velmi pevně za mnou.. kdyby ne, ani bych nebojovala.. šla bych pryč..
Jj jde mi hlavně o ty nesplněné sliby… těch bylo prostě moc a ona neposlouchá.. je dospělá a měla by mít nějakou úctu k nám když totéž žádá po nás ne?.. Ona mě má za dvacetiletou trubku co ví prd tak co by respektovala její přání.. jestli ten byt do konce roku neprodáme tak se pověsim.. Hádky kvůli ní byli mezi mnou a partnerem také ale to protože on za ní nechce chodit, on nechce furt dokola poslouchat jak ji kde píchá, co ji kde je .. když ji potom vidí jak celý den lítá po všech čertech… no tak ať sedí na zadku a nemusí si pak stýskat.. ale to, že za ni nechodí.. za to můžu samozřejmě já.. prostě začarovanej kruh..
uplně nejprekérnější je, že ona má pocit, že bysme měli my pomáhat jí, vyživovat ji.. furt brečí kuli nízkému důchodu.. stále mi vyčítá, že když si předloni zlomila ruku, že sem ji s ničim nepomohla, chodila sem do školy, měla tehdy teda jen jedno dítko, ale o víkendech brigády, denní studium, ddomácnost a chlapa.. a ona mi dodnes vyčítá, že sem ji nechodila mejt halvu, nádobí, věšet záclony před vánocema a prostě, že sem ji neudělala vánoční úklid.. ona sama.. proč se na to nemohla vysrat.. otravovala zas jiné a že místo mě to MUSELI dělat cizý lidi.. no dle mého nemuseli, dle mého by se prd stalo kdyby se Vánoce udělali jen u nás a ona si uklidila až po nich…
Hrozné, co nekteré tchýně dokážou,moje tchýně je celkem v klidu, jen nahlíží na lidi skrz prsty a to mi dost vadí, mojemu nemůžu říct nic špatného, je to mamánek a hned se rozčiluje, že ji nemám ráda apod. a přitom člověk řekne jen nějaký názor. Myslím, že kdybych neotěhotněla, tak se nikdy od ní neostěhuje. Nejvíc mě ale štve, že ona tvrdí, jak mi pomáhá s mimísem a přitom na procházku s ním šla jednou (má 5 měsíců) a to bydlí od nás 4km, navíc je vztahovačná a nechápe srandu, už jsem se ji musela několikrát omluvit, že jsem si udělala srandu ne přímo s ní ale celkově o tchýních a ona se na mě urazila a nebavila se se mnou. Ale tak hrozný to zase není. Chte to obalit si nervy
Tohle shodou nevyřešíš.Já to měla taky,bydlíme vedle a naše přání ohledně dětí nerespektovala.Dnes se sní nebavím a děti ji pořádně neznají.No,jak to chtěla tak to má.Samozřejmě,že ta svině jsem já.Ale malá si naštěstí z loňska pamatuje,jak na mě na zahradě ječela,že od ni nic nechci,jestli je prašivá.Dřív jsem si brala vše a bylo mě to vždy vyčteno.Teď beru jen pro děti.Manžel je na štěstí semnou jinak by se to nedalo vydržet a byl by rozvod.Hodně síly.Jo a malou byla schopná vzít ven s kočárem jen v neděli,kdy se mě to nehodilo,aby se sní mohla ukazovat.A přišlo jaro,zahrada a po ní veta.Malá na ní mluví a ona:Nemám čas musím zalívat,mě z toho bylo dobreku,jak může tak trápit dušičku dítěte.Dítě staré rok a půl to nepochopí.
Příspěvek upraven 16.03.11 v 14:11
to já tu svoji timhle štvu pořád
ja ji řikam, že s těma starejma to je otřes, že si myslej, že sou tu sto let a že už věděj všechno.. odmítaj si přiznat, že by mohla mít ta mladice spíš pravdu.. si vždycky jen něco mrmlá pod vousy..
to ona se neurazí ani tak.. ona ani nepříjde s tim, že by řekla co ji vadí na mě, aby když sme tak blízko sebe tak se naučili mluvit o problémech a naučili se i respektovat.. to pravý slovo v tomto je FALEŠ.. na mě se culí a za zády vykladá jaká sem mrcha, co ji dělam.. třeba jen senilní.. nebo je cvok.. nebo nevim… ![]()
jo na mě taky už řvala.. kuli tomu, že tu půl roku nebyla, pak zvoní na dcery druhé narozeniny a že ji jde popřát, mladej zavřel dveře a šel se mě zeptat
tak řikam ani náhodou, půl roku tu nebyla, to dítě ani neví kdo to je.. tak ji to šel vyřídit.. a už sem jen slyšela jak letí po schodech a řve samá nepěkná slovíčka na mou adresu.. mnoa že mě zničí a tak no..
Tak zase zavřít babičce dveře před nosem, když jde popřát vnučce k narozkám, to může dost vypadat jako schválnost… chápu, že tchýni nemusíš a asi oprávněně, ale třeba tenhle příklad nevypadá úplně jako pokus o urovnání vztahů. Jasně, že když pak někomu řekne, že chtěla vnučce popřát a vy jste jí k ní ani nepustili, tak si tu situaci ani nemusí moc přibarvovat, aby si o vás lidi něco pomysleli…
A že by dvouleté dítě nějak poznamenalo, kdyby mu popřála paní, byť pro něj cizí? ![]()
me2dova, minimálně to znamená to, že se to dítě bude po té paní opět ptát. Což pak dost drásá toho dospělého člověka, protože na takovou otázku nezná odpověď.
Hanule, já ti nevím. K nám například chodí párkrát do roka moje kamarádky, kterým moje děti říkají teto. Děti je vidí vždycky rádi, když přijdou, popovídají s nimi pár slov…a pak je třeba zase několik měsíců nevidí…a když přijdou za půl roku zas, zase je rádi vidí. To čerstvě dvouleté dítě (jedno mám také doma) neví, že zrovna takhle paní je blízká příbuzná a tudíž by se od ní očekávalo, že se zastaví častěji, než jednou za uherský rok.
Ale já neříkám, že by mě babky přístup k mým dětem neštval. Štval. Jen jsem psala, že je potřeba si ujasnit o co vlastně člověku jde, jestli chce vztahy s tchýní udržet v nějaké normální rovině a chce, aby ta paní nějak v životě jeho dětí do budoucna figurovala- a v tom případě není nejšťastnější způsob jí poslat pryč, když přijde s gratulací, ikdyž by přišla neohlášená, bez dárku,…cokoliv. Nebo chce (v tomto případě chtějí s manželem oba) aby ta paní z jejich života zmizela a pak se k ní můžou chovat jakkoliv, jak si zaslouží…akorát, pak je nesmí mrzet, že se babička bude k vnoučatům chovat jako cizí a ještě je bude všechny pomlouvat kudy bude chodit…
me2dova máš pravdu v tom co píšeš.. v té chvíli šlo ale o princip, má to dvě patra tudíž aby mi sem chodila jednou za půl roku a myslela si, že se z ni pos… tak to ne… buď bude respektovat pravidla naší rodiny tak jak si to přeju já, jak si myslím, že je pro mé děti nejlepší jinak to nepůjde..já její domácnost taky respektuju, ozývám se jí častěji, zajímám se o ní, připomínám její svátky narozeniny i jejímu synovi tak nevím proč ona by nemohla totéž a když to nerespektuje pak já jednám takto aby si uvědomila, že něco dělá špatně.. ![]()
Z mé zkušenosti-ona si to neuvědomí a už vůbec ji netrkne,že něco dělá špatně.Žije podle sebe a ostatní ji nezajímá.Já když projevila přání,jak by co mohlo být,aby to nenarušovalo chod mé domácnosti,tak se jen ušklíbla a nikdy to tak nebylo.A to mě řekla pokaždé,že s tím souhlasí.Nebuďte naivní.Já byla 6 let.