Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, potřebuji poradit. Dcera 9let má ve třídě kamarádku s kterou sedí v lavici, chodí k nám na návštěvy, kamarádi se už od školky. Akorát poslední dobou se dceři začali ztrácet věci (pera, tužky, zmizíky, gumy, krabička na svačinu). Včera jsem náhodou zjistila, že ji to bere ta kamarádka. Pořád přemýšlím proč to dělá, a jak to vyřešit. Dnes k nám má přijít na návštěvu. Myslíte když si s ní o tom promluvím sama, že to bude mít nějaký efekt?
Já bych se jí na to v klidu zeptala a promluvila si s ní co se děje.
Dceři bych všechno výrazně podepsala centrofixem.
a u holčičky bych zjistila jestli nemůže brát pomůcky v situaci, kdy je sama zapomene a bojí se postihu.
Zeptala bych se jí
Nejsou na tom její rodiče třeba finančně špatně? A tvoje dcera o tom nic neví?
@wenatka Může to zabrat, když nezabere, tak bych řešila s maminkou. V každém případě ale v klidu, bez obviňování. Já jsem teď řešila něco podobného u dcery ve školce, holčička vzala dceři třpytivý přívěsek na zip u bundy. Musela jsem přes učitelku, protože se s maminkou neznám, ale napsala jsem prosbu, že se dceři ztratilo to a to, jméno holčičky řekla učitelce sama, a že bychom řešili maminku, jestli by se mohla po přívěsku podívat. Na druhý den vráceno i s nějakou dobrotou pro dceru, mamince jsem vykázala poděkování a bylo, od té doby žádný problém.
Příspěvek upraven 25.02.22 v 09:57
Dcera si je jistá, že jí ty věci bere kamarádka? Já jen abys na ní nějak nevystartovala a pak nezjistila, že si to dcerka třeba zničila a nepřiznala, nebo někde poztrácela ![]()
Já to tak mám v plánu že se jí na to v klidu zeptám. Jen mám strach i z nějake nepřiměřeně reakce. Nemyslím si že jsou na tom finančně špatně. Spíš bych řekla že třeba žárlí na dcerku že má i jiné kamarádky, nebo bych řekla i kvůli známkám.
Asi ve druhé třídě jsem začala dětem ve škole krást výtvarné potřeby, figurky zvířátek z družiny… Já měla zelené pravítko, ale spolužačka růžové Disney, duhové pastelky a já obyčejné… Věci jsem si schovávala v krabici ve stodole, protože by bylo jasné, že jsem to vzala. O figurkách jsem tvrdila, že mi to dal jeden kluk. Tenkrát kvůli tomu byla ve škole i policie. Já byla v ředitelně, protože mě nakonec nějak přistihli. Nijak se nerozmazávalo. byli jsme vedeni kvůli domácímu násilí na sociálce a moje teta ve škole pracovala, tak věděla, jak těžké to mám.
Myslím, že nejlepší by bylo, kdyby jsi se jí na nic neptala a zkusila jí načapat. Já už to pak nikdy víc neudělala, protože jsem se neuvěřitelně styděla a dodnes mám na takové chování alergii (syn si ze školy dvakrát donesl autíčko a já ho donutila ho vrátit a omluvit se). Když na ní půjdeš na férovku, tak ti nic neřekne a bude zapírat. Důležité je, být tam…i kdyby tu věc hned nenápadně vrátila a ty jsi nemusel nic říkat, jen ta přítomnost, že jsi jí mohla vidět, by měla zapůsobit.
Já měla na střední spolužačku, která si vydělávala sexem, jen aby měla na rýsovací prkno…tak jestli náhodou není také z nějaké slabší rodiny. Tam bych jí při načapání nabídla pomoc.
Včera ji u nás vypadlo z aktovky pero (neví že ji u nás vypadlo, vím to jen já) které si dcera pred týdnem koupila za své našetřené peníze, a hned druhý den ho neměla a celkem to obrecela. Kamaradky sem se už jednou ptala jestli neví kdo by ji to mohl brát nebo kde to ztrácí, jen sklopila hlavu a řekla že nevi
Ve druhé třídě byla u nás na návštěvě spolužačka a ukradla digitální hodiny, co zrovna brácha dostal k narozeninám…na tehdejší dobu fakt drahá věc a vzácnost.
Doma byl poprask, obrátili jsme byt vzhůru nohama, až mámu napadlo, že to vzala ta holčička. Tak jsem šla s mámou k nim domů a máma se v klidu zeptala, jestli náhodou, že se to ztratilo a nemůžeme to najít. No její matka spustila strašný virvál, že holku zmlátí a potrestá…hodinky hned přinesla, že prý řekla, že je ve škole vyhrála v nějaké soutěži. Úplně mi bylo té spolužačky líto, i když jsem se na ní zlobila, že nám způsobila tolik starostí, ale určitě by bylo lepší to vyřešit jenom s ní a za rodičema jít až jako poslední věc.
Ono je to asi dost láká, zvlášť, když jim rodiče nic podobného nekupují a jsou to prostě děti. Myslím, že taková domluva a vědomí, že se na to přišlo je pro dítě dostatečně ponižující. Uvidíš, jak bude holčička reagovat, někdo je oříšek.
@wenatka píše:
Včera ji u nás vypadlo z aktovky pero (neví že ji u nás vypadlo, vím to jen já) které si dcera pred týdnem koupila za své našetřené peníze, a hned druhý den ho neměla a celkem to obrecela. Kamaradky sem se už jednou ptala jestli neví kdo by ji to mohl brát nebo kde to ztrácí, jen sklopila hlavu a řekla že nevi
A proč jsi jí rovnou nekonfrontovala?
Pokud máš takhle jasné důkazy, tak bych si s ní skutečně promluvila a ať je u toho i tvá dcera. Ať vidí, jak v takové situaci jednat. Je to celkem pěkná životní lekce.
Já bych taky doporučila konfrontaci ale bez dcery. Jen mezi čtyřma očima ale důrazně ovšem přiměřeně. Myslím ve stylu klidně si k nám choď hrát ale brát věci nám tu nebudeš.
Vím že jsi to byla ty a buď přestaneš, nebo si s tebou naše dcera už nebude smět hrát.
Má to být lekce, která zanechá stopu, ovšem určitě ne tak, aby z toho bylo trauma.
Ale ten pocit studu si holčička zažít musí, aby to mělo výchovný efekt.
@Sova zMedvidkaPu píše:
Já bych taky doporučila konfrontaci ale bez dcery. Jen mezi čtyřma očima ale důrazně ovšem přiměřeně. Myslím ve stylu klidně si k nám choď hrát ale brát věci nám tu nebudeš.
Vím že jsi to byla ty a buď přestaneš, nebo si s tebou naše dcera už nebude smět hrát.
Má to být lekce, která zanechá stopu, ovšem určitě ne tak, aby z toho bylo trauma.
Ale ten pocit studu si holčička zažít musí, aby to mělo výchovný efekt.
Ale ta holčička jí bere věci ve škole
Tak snad jedině pohrozit tím, že požádá učitelku o rozsazení. Záleží na nátuře slečny. Vzhledem k tomu, že zakladatelka psala, že sklopila hlavu a řekla „nevím“, to asi nebude nějaká „sígřena“ a bylo by na místě nějak citlivě to probrat. Možná by i stačilo jí dát najevo, že moc dobře ví, kam ty věci mizí..
@unuděná Já jsem z napsaného neodhalila, jestli se ty věci ztratili ve škole nebo u nich doma. Nebo možná kombinace obojího? Ať už tak jako tak, asi bych si ji vzala při další návštěvě stranou a zkusila to nejdřív osobně beze svědků a intervence ve škole.
Popřípadě ještě je tu vždycky možnost promluvit si o tom s její maminkou, jako dvě matky. Otázka je, jak ta druhá maminka zareaguje ![]()