Mám dál pomáhat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Hezky tě využívají a zneužívají.. nenazývala bych to jako pomoc, pokud ta pomoc není vzájemná obou stran.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@korn123 No právě, že když potřebuji já, tak mi nikdo nepomůže. A nevím si rady. Ale asi bych měla přestat jim pomáhat 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Ahojky všem:)
Jsem studentka střední školy. Vždycky mám zadané úkoly hotové, ve škole se hlásím, když vím odpověď, snažím se zkrátka dostat ze sebe to nejlepší. No jo, jenomže když se vždy zadá úkol, vrhne se na mě lavina dotazů od spolužáků, jestli bych jim to neposlala. Ale ve škole se se mnou nebaví. Tak jsem jim tedy pomáhala, abych si udržela dobrý konflikt ve třídě. Jenomže to se stává každý úkol, dokonce i při testech a mě to přestává bavit. Když chci pomoct já, nikdy neví. Takže už mě to nebaví, ale bojím se, že kdybych přestala pomáhat, že budu mít špatný kolektiv ve třídě kvůli tomu. Plus také když vím a poradím někomu jak na to, nebo potom mu to dokonce dám opsat, tak to ten dotyčný někdy dává i někomu jinému ze třídy to opsat a pak jsem naštvaná. Neustále chtějí pomoct a pak se vytahují, jak jsou šikovný, když jsem jim já pomáhala.
Můžeš jít třemi cestami. Jedna je, že si pojedeš svoje, budeš věci dělat kvůli sobě a budeš makat na sobě a jako vedlejšku budeš všechno dávat zdarma do placu. Druhá varianta je, že se na všechny vykašleš a pojedeš si jen ty sama a poslední, pro mě nejlepší, že ty vychcánky holt musíš tvrdě pumpnout. Že klidně jim budeš všechno dávat apod. ale budeš za to něco chtít a pokud oni nemůžou pomoct tobě, tak existují takové věci jako peníze a materiální statky.
Příspěvek upraven 04.06.23 v 19:02
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ahojky všem:)
Jsem studentka střední školy. Vždycky mám zadané úkoly hotové, ve škole se hlásím, když vím odpověď, snažím se zkrátka dostat ze sebe to nejlepší. No jo, jenomže když se vždy zadá úkol, vrhne se na mě lavina dotazů od spolužáků, jestli bych jim to neposlala. Ale ve škole se se mnou nebaví. Tak jsem jim tedy pomáhala, abych si udržela dobrý konflikt ve třídě. Jenomže to se stává každý úkol, dokonce i při testech a mě to přestává bavit. Když chci pomoct já, nikdy neví. Takže už mě to nebaví, ale bojím se, že kdybych přestala pomáhat, že budu mít špatný kolektiv ve třídě kvůli tomu. Plus také když vím a poradím někomu jak na to, nebo potom mu to dokonce dám opsat, tak to ten dotyčný někdy dává i někomu jinému ze třídy to opsat a pak jsem naštvaná. Neustále chtějí pomoct a pak se vytahují, jak jsou šikovný, když jsem jim já pomáhala.
Cituji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nepomáhat. Tratní budou oni, ne ty. Jak se do lesa volá, tak se ozývá…
A kdybych byla drsoňka, tak bych jim napsala, hele už ne, ty jen bereš a nic nevracíš, teď je řada na tobě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@korn123 No právě, že když potřebuji já, tak mi nikdo nepomůže. A nevím si rady. Ale asi bych měla přestat jim pomáhat
K čemu ti ta výpomoc pro ně je? K ničemu. Vykašli se na ně, jen ať si to dělají sami a hezky se v tom vykoupou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky jsem tohle na střední zažila. Ale my byli kompaktní kolektiv. Hrozně si zvykli a prostě maňana, protože věděli, že pak stačí říct mně a nemusí nic dělat. Ne všichni, jen takový náš užší kruh. Jednou mě to namíchlo a vyprdla jsem se na ně. A naopak, dožadovala jsem se pomoci od nich, jakože teď budu mít vegáč já. Chvíli byli namíchnutí a nemluvili se mnou. Pak nás to všechny přešlo a jelo se dál ve starých kolejích. Moje maturitní písemka z ekonomiky kolovala po třídě, že reálně hrozilo, že jí neodevzdám.
Ale byli jsme fajn kolektiv, dodnes se rádi vidíme, takže nijak extra mě to nevadilo.
V tvém případě, je to jinak. Pokud se s tebou baví, jen když spolupracuješ, je to využívání. Ideálně přestat jim dělat vola, ale sama musíš zvážit, jestli pak sneseš případnou odvetu.
- Citovat
- Upravit
Takovýho blba jsem kdysi na střední taky dělala. A když jsem náhodou ve škole chyběla, tak mě ještě posílali do haje ti, co taky chyběli a večer vypisovali, co bylo ve škole atd. „Nevím, nebyla jsem tam.“… „Tak jdi do pr…, když nevíš.“ Ve čtvrťáku jsem se na všechny vybodla. Zůstali mi jen ti opravdoví kamarádi a měla jsem svatej klid. Kámošku jsem dokonce dotáhla k maturitě, chtěla to bez moji pomoci vzdát. Ve finále odmaturovala s daleko lepšími známkami, než já 
jak to? Nechodila do školy a jen se biflovala to, co jsem ji po celým dni ve škole přitáhla až pod čumák nicméně ona byla a je fakt kámoška 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ve škole jsem to měla úplně stejně. Neměli mě rádi, ale když potřebovali, řekli mně. Taky jsem pomáhala, ale jen z důvodu toho, abych udržela dobré vztahy a další důvod byl ten, že by mi třeba neposkytli zápisky v době nepřítomnosti. Proto jsem celou dobu pomáhala. Když jsem chtěla pomoct já, nebylo mi pomoženo. V tvém (vašem) případě bych se na to asi vykašlala, protože zpětná vazba není. Nedělejte to a řekněte, že každý je strůjcem svého štěstí a že se musí sami snažit a dělat něco pro školu a studium a ne tě využívat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To tam máte spolek slabomyslných, a ty jsi mezi nimi ta hvězda?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
„Marusko, ja ti to rada dam opsat, ale stve me, ze na pisemky jsem ti dobra, ale jinak na me kasles. Fakt me to mrzi.“
Treba.
Jinak pomoc (obecne) by mela byt nezistna. Pomaham proto, ze z toho mam dobry pocit. Ne kvuli revansi. Ten prijde pripadne jako bonus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Da12 někdy mi to tak přijde. Nebo jsou spíše líný to dělat. kdyby se se mnou aspoň bavili 
- Citovat
- Upravit
Já byla na střední jediná z naší půlky třídy, kdo chápal programování (základy). O přestávce mezi 1. a 2. hodinou se na mě všichni sesypali se svým zadáním a ať jim sepíšu kód. Když jsem po pár týdnech zmínila, že bych si dala aspoň kafe z automatu a koblihu, tak se nikdo nenamáhal pro ni dojít. Od té doby jsem na přestávku odcházela pryč, vola ze sebe dělat nenechám.
Situaci ve třídě mi to nezhoršilo, třídní hvězda jsem nebyla ani před tím, jen jsem se jim hodila na úkoly…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Revoluce v medicíně? Japonským vědcům se podařilo odstranit chromozom, který způsobuje Downův syndrom. Zjistěte jak!
Ahojky všem:)
Co na to říkáte? Mám jim dále pomáhat? Vaše názory co byste udělali vy? Děkuju 
Jsem studentka střední školy. Vždycky mám zadané úkoly hotové, ve škole se hlásím, když vím odpověď, snažím se zkrátka dostat ze sebe to nejlepší. No jo, jenomže když se vždy zadá úkol, vrhne se na mě lavina dotazů od spolužáků, jestli bych jim to neposlala. Ale ve škole se se mnou nebaví. Tak jsem jim tedy pomáhala, abych si udržela dobrý konflikt ve třídě. Jenomže to se stává každý úkol, dokonce i při testech a mě to přestává bavit. Když chci pomoct já, nikdy neví. Takže už mě to nebaví, ale bojím se, že kdybych přestala pomáhat, že budu mít špatný kolektiv ve třídě kvůli tomu. Plus také když vím a poradím někomu jak na to, nebo potom mu to dokonce dám opsat, tak to ten dotyčný někdy dává i někomu jinému ze třídy to opsat a pak jsem naštvaná. Neustále chtějí pomoct a pak se vytahují, jak jsou šikovný, když jsem jim já pomáhala.