Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám doma 2 letého chlapečka, který je dá se říci od samého miminka nejvíce se mnou. Tatínek je od rána do večera v práci. Ob den chodíme k babičce a dědečkovi. V čem je problém? Poslední cca měsíc se mi změnil v úplně jiné dítko
Je strašně paličatý a ubrečený. Myslím, že období vzdoru máme zdárně za sebou-to jsme si také užili. Teď je to tak, že se šprajcne úplně bez důvodu. Např. kopeme si s míčem a on řekne maminko kopat nee. (jako že už nechce) lehne si na zem, schoulí se do klubíčka a nikdo s ním nehne. Nekomunikuje, nechce vstát. Když ho seberu, abych ho zabavila, začne vzteky dupat na místě a šíleně ječet. Potom uteče do pokoje, kde ječí a hystericky se vzteká a za třeba 10 minut přijde a je klid. Je jako měsíček. Někdy to trvá třeba 40 minut. Jindy se vzteky počůrá!Někdy stačí pouze věta- vytáhni ty prstíčky z pusinky, budeš mít boláčky, je to něco, co ho vytočí na nejvyšší stupeň. I kdybych udělala cokoli, tak je nevyndá. Xkrát dostane přes ručičku, přes zadek, nabízím lízátka atd.....nejde to po dobrém, ani po zlém. Dnes například byl na hlídání u babičky. Celý den prý mlel o tom, jak má maminku rád a jak se na maminku těší. Když jsem přijela, obejmul mě a byl rád, že mě vidí. Povídal maminko edem omů (jedeme domů), tak jsem šla pro mikinu, že ho oblíknu a v tom to začlo! Příšernej řev, dupot… nikdo nechápal o co jde! Tak se babička zeptala, jestli chce zůstat u nich a spustil ještě víc, přitáhnul se ke mě jako klíště a opět dupal. Oblíknout se ovšem nenechal. Tohle trvalo půl hodiny!! Pak z minuty na minutu klid a byl zase zlatíčko! No a ještě toto_ večer jde spikat a než usne tak volá maminko bumbat. Jde tam manžel (protože už jsem jak otrok) a on od něho napít nechce! Jakmile vidí manžela místo mě, opět začne ječící kolotoč. Nebo volá maminko čůat- jde tam manžel a nenechá se zlomit na nočník-opět šíleně ječí, jako by ho manže vraždil
Raději se počůrá, než aby se nechal vyčůrat od manžela. Máte někdo nějakou radu??? Moc se olouvám za román, ale tohle je opravdu jen zlomek a kdo to nevidí, stejně si neudělá přesný obrázek
Budu vděčná za každou radu!!!!
Mno, akorát, že období vzdoru stále trvá, přijde mi to normální…
Trvat si na svém, být důsledná, splnit, co řeknu - univerzální rady, tohle ale nepřejde za dva dny… ![]()
No já bych řekla, že tohle je to pravé a nefalšované období vzdoru
Předtím sis asi myslela, že horší to být nemůže, ale jak vidíš, může ![]()
Mám doma něco obdobného, jde o to přežít a nezabít ![]()
No, nejhorší je, že když je u babiček, je naprosté zlato!! Každej říká, jak je úžasnej a hodnej! U babiček chodí nádherně na nočníček. Doma hází kakání do kalhot. Jakmile ale přijdu já, okamžitě ukáže, co dokáže! No a tchýně mi tak nějak naznačila (nemyslela to ve zlém) že jsem moc měkká. Že potřebuje pevnou ruku! Že když je u ní, je zlatej, že je asi chyba ve mě
Fakt mě to mrzí! Mám pocit, že jsem jako máma zklamala a že to nezvládám! Jsem tvrdá! Jdu si za svým! Ale nevím co dělat. Ono to opravdu nejde ani po dobrém, ani po zlém! Nemůžu do něho budšit jak do verdunu, ale zase ho nemůžu uplácet atd ![]()
To přejde,vydrž prďka,vydrž.Prostě blbé období.A řeči tchýně si neber,všechny děti se u babiček ba i tatínků chovají jinak než s maminkou.Prostě to zkouší.Naše děti jsou u babičky taky zlaté a přijdeme my a nastane obrat o sto procent.A jasně,že mě mrzí,když to od našich slyším.Ale s tím nic nenaděláme.Určitě si nezklamala jako máma.Myslím,že to má skroto každé dítě.Jen možná,když už si nechce kopat a lehne si na zem,tak bych ho tak nechala a nezvedala,prostě ať přijde až bude mít chuť.Malej tohle obdoí mít teprve začíná,malá už ho prodělala nebo spíš prodělává.A řekla bych,že je takovýhle výstup hodně umocněný tím,kdy už je unavenější.Že třeba ráno to nemá,ale kolem 11 dopo už je to horší a to samé k večeru.Tak se v tuto dobu,vždy snažím obrnit obrovskou trpělivostí. ![]()
A jak řešit například to, že si řekne o čůrání, ale když zrovna já nemůžu a jde ho posadit někdo jiný, vzteky se počůrá? Absolutně nevím, jak takovéhle věci řešit. Je super, že si řekne, že potřebuje, ale k čemu to je, když si postaví hlavu a nenechá se od nikoho jinéo zlomit? Prostě je pořád po jeho. On to dělá naschvál! Jakmile vidí, že k němu jde někdo jiný, než maminka, už to kolikrát pouší do kalhot. Fakt už mě asi střelí
Davdan píše:
Vyděržaj!!! Máme to taky za sebou, přesně jak píšeš!
Jak dlouho to trvalo?????
heh, tak máme doma něco podobného. Jako ty záchvaty nemá, ale nesmí jí nikdo dát jídlo, vyndat ze židličky, převlíknout, jen já. Jinak spustí řev. Manžel radí rázně zakročit. Já na ty rázný věci moc nejsem, takže čekám až to přejde. Snad to někdy přejde ![]()
No u nás manželovi už párkrát nervy ruply
Dal mu rázně na zadek už několikrát. Samozřejmě to spustí ještě větší a delší řev
Jen nechápu ty stavy. On je vždycky jak v tranzu!!! Opravdu nevnímá a jen ječí
Krom toho počůrávání - nepíšeš o naší Nikol??
..přesně tohle známe..prý období vzdoru začíná kolem 2.roku.. tak se držme..hlavně naše nervy..počítat do desíti
![]()
Znám, znám. Období vzdoru se rozvíjí a vylepšuje své pozice v rodině - až k nepříčetnosti ![]()
S naší tříletkou to máme obdobné (mimo počúrávání). Vzteká se, ječí, brečí, snaží se upoutat jakkoliv pozornost, má svou hlavu. A hlavně s tatínkem často dobře nevychází a to se jí snaží věnovat, jak to jde! Dnes jí půl hodiny honil po školce, aby šla domů - prý když pro ní přišel, spustila řev a pláč a utekla před ním, až se učitelka ptrala, co se stalo (asi si myslela, že je malá snad manželem nějak týraná či co).
Snažím se být důsledná, držet slovo a být pevná v rozhodnutích, projevovat své city a pocity - domnívám se, že je to na dobré cestě, abychom se domluvily bez výraznějších negativních projevů… ![]()
Jinak doporučuji absolvovat kurz Efektivní rodičovství nebo si o této problematice přečíst nějakou literaturu. ![]()
edice píše:
A jak řešit například to, že si řekne o čůrání, ale když zrovna já nemůžu a jde ho posadit někdo jiný, vzteky se počůrá? Absolutně nevím, jak takovéhle věci řešit. Je super, že si řekne, že potřebuje, ale k čemu to je, když si postaví hlavu a nenechá se od nikoho jinéo zlomit? Prostě je pořád po jeho. On to dělá naschvál! Jakmile vidí, že k němu jde někdo jiný, než maminka, už to kolikrát pouší do kalhot. Fakt už mě asi střelí
Proč nechodí čůrat sám? Sundat tepláky a sednout na nočník by zmáknul, ne?
edice píše:Davdan píše:Jak dlouho to trvalo?????
Vyděržaj!!! Máme to taky za sebou, přesně jak píšeš!
No… bobinko, asi půl roku. ![]()
Pipet píše:edice píše:Proč nechodí čůrat sám? Sundat tepláky a sednout na nočník by zmáknul, ne?
A jak řešit například to, že si řekne o čůrání, ale když zrovna já nemůžu a jde ho posadit někdo jiný, vzteky se počůrá? Absolutně nevím, jak takovéhle věci řešit. Je super, že si řekne, že potřebuje, ale k čemu to je, když si postaví hlavu a nenechá se od nikoho jinéo zlomit? Prostě je pořád po jeho. On to dělá naschvál! Jakmile vidí, že k němu jde někdo jiný, než maminka, už to kolikrát pouší do kalhot. Fakt už mě asi střelí
To bohužel neumí. On si je stáhne tak napůl zadečku a víc ani ň
Chodil sám na nočníka v létě, když měl holou prdelku.