Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Maminy nad 35 Olomouc
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
5.4.12 14:42
maminy nad 35 Olomouc
Ahoj holky, je tu někdo spadající jako já do téhle kategorie?? Nechcete jen tak pokecat nebo vyrazit do parku s kočárkem?? Mám dvouměsíčního prcka a jsem s ním prakticky pořád sama, asi zblbnu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.4.12 15:39
Já se hlásím… teda jsem ještě kapánek starší kategorie a mám sedmiměsíční holčičku… a třiapůlroční taky… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.12 06:52
no to jsem ráda, že tu nejsem jediná sama samotinká … jsem z Holice a ty???Holčičky máme taky, ale už velké - 7 a 13 let.:D no a ted benjamínka..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.12 16:41
Jsem přímo z Olomouce, bydlíme v Kateřinské ulici… a velké děti mám taky… dcera má 21, syn 18 a teď po letech ty dvě malé cácorky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.12 17:10
Jéé, tam jsme před dvěma lety taky bydleli 
možná jsme se tam i viděli . To musí být super, takhle znovu „omládnout“ s capartama, když velký už skoro vylítávají z hnízda.. A kam chodíte na procházky?? Do parku?? Často tam s prckem jezdím, protože tady prakticky není kam jít, tak se někdy můžem sejít, dát si třeba kafčo… je tam tuším nějaká hospůdka u kolejí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.12 18:02
Jo, do parku chodíme taky… a teď jsme objevily nádhernou trasu na druhou stranu, kolem Moravy na Masaryčku a přes město zpátky, nebo jen zpět až k Paláci a tím druhým parkem (Bezručovy sady) zpět k nám…
Jinak tady bydlíme od vánoc, předtím jsme bydleli v Hlubočkách, tři roky zpět… jinak jsem bydlela dřív na Nových Sadech…
Ale na kafe určitě můžeme jít, v parku je prý pěkná ta restaurace Fontána a že tam mají i dětský koutek, ale ještě jsem tam nebyla, tak osobně to neznám… to jsem jen pochytila v jedné diskuzi tady…
No, hospůdku u kolejí neznám, jen si vzpomínám, že jednu dobu byla u Rooseveltky nějaká „Kafírna“, ale ta už tam není… a u druhých kolejí, jak je přejezd od parku tam, jak je VOZP, tak tam je nějaké mateřské centrum, ale tam jsme ještě taky nebyli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.12 20:34
no paráda, někdy se domluvíme , můj chlap je totiž od nevidim do nevidim v práci a já původem z Karlových Varů to nejenže tu pořádně neznám, ale ani tu nemám moc kamarádek takže budu moc ráda, když budu mít s kým pokecat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.12 20:39
Tak s manželem to mám ještě horší, nejen od nevidím do nevidím, ale přímo od pondělí do pátku… jezdí domů na víkendy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.12 20:47
no tak to je taky síla.. a pak určitě strhanej odpočívá, takže jako by nebyl 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.12 20:52
Ne, pak dojede a maká a maká… dnes teda odpočíval, protože na něj vlezla nějaká viroza a tak si vzal volno a „jenom“ jsme jeli nakoupit, něco udělal na pc do práce a večer říkal, že dnes celý den jen proflákal… ale zase o víkendech, pokud zrovna nedoděláváme něco v bytě, tak se snažíme vyrážet někam pryč, na výlety, na srazy a akce s Land Roverama a nebo na procházky, do lesa a tak…
Teď jsme rekonstruovali tento byt, nastěhovali se před 4 měsícema a ještě je tu spousta věcí na dodělání, bude dělat skříně a nábytek do předsíně, tak ještě pár víkendů pracovních nás čeká…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.12 06:21
jé, tak ten je fakt skvělej , u nás je to úplně podle jinýho scénáře. Můj partner má v 37 letech první dítě, a tak nějak mám pocit, že si s tím prostě neví rady… Chápu, že chodí z práce utahanej a že si „dáchnout“ potřebuje, ale mám pocit, že on prostě v tomhle směru nechápe mě. Pokud potřebuju s prckem pomoct, musím se oho někdy vyloženě dožadovat. Odvézt nás na nákup nebo jít s námi na procházku bývá občas veliký problém. Skoro ti závidím, jak akční modýlek máš doma ty. Mimochodem jsem se zřejmě ještě ani nepředstavila, jsem Dominika, je mi 36 let..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.12 10:20
Tak já jsem Pavla a je mi 40 (až do června, to mi zase bude o rok víc) 
Tak u nás si Tom na to své první dítě zvykl docela rychle… ale zase byl o něco mladší, než tvůj, když se Gabča narodila, tak mu bylo 29 let… takže toho staromládeneckýho pracovního a akčního života měl za sebou o kousek méně… 
Ohledně té pomoci - nevím, proč si většina žen myslí, že když chlapa musí o pomoc požádat, že je to špatně… právě naopak, takhle chlapi fungují… a pokud při požádání (co nejstručnějším a nejjednodušším na pochopení) neodmítne, tak je to fajn… horší, když ani potom chlap nepomůže a nebo má blbé řeči, že to není jeho práce a tak podobně… nám ženám to nějak dochází samo, že je potřeba to a to udělat, chlapům to většinou nedojde samo, ale to neznamená, že je to blbě… jen se na tu pomoc musí naučit co nedříve a nejlépe se neptat, jeslti pomůže, ale přímo mu dotyčnou věc vrazit do ruky nebo ho k tomu postavit… hahahaha… pokud je chlap normální a slušný, tak téměř vždy vyhoví (pokud nebude v tu chvíli dělat zrovna něco jiného)…
A jinak takový akční je manžel odjakživa, jeho máti je podobný typ a tak naštěstí pro něj víkendy znamenají aktivní odpočinek, výlety, prostě čas s rodinou a ne doma u televize… což se mi po přechozím nevydařeném manželství na něm moc líbilo… za ty první dva roky, co jsme spolu začali chodit, jsem s ním zažila víc pěkných zážitků, než za celý předchozí život… za to jsem moc ráda, že mi ho osud nastavil do cesty a že jsem dostala druhou šanci od života…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.12 10:25
No tak to máš tedy opravdu velké štěstí.. Já tedy ne, že bych teď napodruhé vybrala nějak špatně, ale asi je to opravdu tím, že je prostě poprvé rodičem tak pozdě.. Asi na něj doléhá ta tíha zodpovědnosti, protože než se nám prcek narodil, byl ten můj chlap tak nějak víc v pohodě snad se časem srovná . Taky je pravda, že ted máme oba dost nervy na pochodu a to tedy pohodovému vztahu nic moc nepřidá Naše mimčo je totiž opravdu uplakánek, celé 3 měsíce nám každé odpoledne pláče až do 8, někdy 9 do večera. Můžu se rozkrájet, čajíčky, gelíky na bříško, kapičky, masírování a cvičení.. prostě všechno je k ničemu, bříško stále trápí. Klid je jen když vyrazíme na procházku, když v kočárku chrní… Jinak jsem z něj někdy opravdu zralá na provaz…No uvidíme, koliky se prý ztrácí někdy ve 4 měsíci, to už je s prckem i sranda a dá se s ním trochu poblbnout, tak snad už zase bude fajnově… Škoda, že je ted tak ošklivé počasí, nikam daleko na procházky se mi nechce, ale až se udělá pěkně, vyrazíme k vám do toho parku .. Těším se, až si konečně zase po dlouhé době s někým popovídá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.12 12:59
No já si to špatné zase vybrala napoprvé… ale naštěstí je to už za mnou…
Jinak chlapovi trvá déle, než si zvykne, že je vás o jednoho malého červíčka víc… to víš, těhotenství jde tak nějak mimo ně, u porodu to berou pořád ještě jako něco neskutečného a teprve až časem jim dojde, že už to fakt nejde vrátit zpět a že to dítě je opravdu tady se vším všudy… a čím je chlap starší a čím déle byl bez dětí a bez závazků jakýchkoliv, tak tím hůř si na novou situaci zvyká… ono až to prtě poleze za ním a bude si chtít s tatínkem začít hrát, tak mu to konečně dojde… tomu mému to taky pár týdnů trvalo, než si uvědomil, že už fakt má dítě… hahaha… http://www.kudlanka.cz/index.php?…
A jinak ty koliky většinou kolem toho čtvrtého měsíce skončí… kluci jsou na to citlivější než děvčátka, nevím proč, asi my ženské víc sneseme a vydržíme už odmala… hahaha… ale je pravda, že u nás tím trpěl taky jen malý Tomík, zato holky skoro ne…
A na to jaro a teplo už se děsně teším… to pak bude fajn venku… ale klidně můžeme dát kafe i u nás doma, já už se taky nemůžu dočkat, až si pokecám s někým normálním, dospělým a když to navíc bude i maminka s miminkem, tak ještě lépe… kamarádky, co mám, tak chodí do práce, děti mají velké a miminka je berou tak akorát na fotkách a to ještě tak jejich vnoučata… my jsme tu v Olomouci měli takovou fajn partu, ale po těch třech letech už se to jaksi rozpadlo… některé holky už zase chodí do práce, tak už nejde zajít na kafe přes týden, některé máme druhé mimčo, ale zase už je to čímdál těžší domluvit se na nějakém srazu… a pár kamarádek mám, ale zase dost daleko, takže už se tak moc nevídáme… a jestli budu ještě chvilku doma jen s dětmi, tak už asi nedám dohromady ani jednu celou kloudnou větu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.12 14:13
No tak to jsme na tom s tou komunikací podobně, myslela jsem si, že to zvládnu v pohodě a maminám co denně řešili pokakaný plenky jsem se jen smála.. a hele, jsem na tom stejně, ne-li hůř… už i s tím mím chlapem při komunikaci sklouzávám k infantilnu, no je to síla . Tak uvidíme, jak bude příští týden a můžeme se domluvit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
