Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To je vtip? Jak může být smradlavy manažer? Promiň, ale jak jsi s ním mohla vůbec závit žít, to takový dřív nebyl? Fuj…
No nedokazu si predstavit, ze nejake takovehle prase je nekde manazerem. ![]()
Pockej tak dva roky, bude se Ti krasne vysvetlovat dcerusce, proc ona si zuby cistit musi, musi se denne sprchovat s tatinek ne. Az ji bude vodit takhle vonavy do skolky, urcite bude rada. Hlavne, ze je uzasny tatinek. ![]()
@Anonymní píše:
Tohle téma je takové choulostivé a vlastně nevím, jestli potřebuju radu. Spíš se asi vypovídat, protože mě to tuze trápí a nechci to řešit s kamarádkami.Asi bych začala s tím, že i přes to, co budete dál číst, nejsme nějaké dno společnosti. Oba máme manažerské pozice a vysoké výdělky. Já jsem hodně pořádkumilovná a systematická a upravená ženská.
A teď ten problém:
Můj manžel (45 let) je lidově řečeno prase. Nespíme spolu už rok, takže vzhledem ke mě už to dávno neřeším, sex s ním už nikdy mít nebudu přes nepřekonatelný odpor, který je bohužel nevratný… ale máme 16 měsíční dceru, kterou miluje a ona jeho a nechci jí ho vzít.
Manžel se sprchuje cca 1× 14 dní, nečistí si zuby (má je všechny už zkažené a uhnilé, zubařka už mu nemůže nijak pomoci, řekla mu ať si začne šetřit na implantáty). Je silný kuřák a smrdí kouřem, z úst mu čpí. Čpí i potem a močí.
Jediné čeho jsem dosáhla, kvůli dceři je to, že když si s ní chce hrát, musí se převléci do čistého trička, dát si deodorant, umýt si ruce a nedávat jí pusinky. Tohle dodržuje.
Dnes mě ale zase něco sejmulo. Dceru denně koupe, jsem za to ráda, já jí zatím nachystám mlíčko a spaní a trochu uklidím. Po koupání vejdu do koupelny a tam smrad jako na veřejných záchodcích…čichnu k zemi a málem jsem se pozvracela…jak u toho koupání manžel sedí na zemi, tak čpela starou močí celá podlaha…a když si řeknu, že tam chudák malá v tom uzavřeném prostoru byla v tomhle, je mi z toho úplně úzko.
Už jsem mu to říkala, vždy se meje týden a vše je ve starých kolejích.
Nevím už co mám dělat, rozvádět se nechci, jak z důvodu finančního, tak hlavně z důvodu toho, že je malá opravdu ještě maličká a potřebuje nás oba a zlomilo by jí to srdce.
Jak ale žít? Když se ničeho nedomůžete, žádné změny a když nějaké, tak jen na chvíli. A když cítíte takový odpor.
Manažer s uhnilými zuby a smradlavý. Tak to jo. Asi někde v ocelárně nebo v čisticce odpadních vod?
Dala bych jasné najevo, že se bude sprchovat denně a nosit čisté oblečení. Jinak s ním odmítám být. Dceři srdce nezlomí, ale až se nauči mluvit, řekne tátovi na rovinu, že smrdí. To ho snad nakopne ![]()
@Anonymní píše:
Tohle téma je takové choulostivé a vlastně nevím, jestli potřebuju radu. Spíš se asi vypovídat, protože mě to tuze trápí a nechci to řešit s kamarádkami.Asi bych začala s tím, že i přes to, co budete dál číst, nejsme nějaké dno společnosti. Oba máme manažerské pozice a vysoké výdělky. Já jsem hodně pořádkumilovná a systematická a upravená ženská.
A teď ten problém:
Můj manžel (45 let) je lidově řečeno prase. Nespíme spolu už rok, takže vzhledem ke mě už to dávno neřeším, sex s ním už nikdy mít nebudu přes nepřekonatelný odpor, který je bohužel nevratný… ale máme 16 měsíční dceru, kterou miluje a ona jeho a nechci jí ho vzít.
Manžel se sprchuje cca 1× 14 dní, nečistí si zuby (má je všechny už zkažené a uhnilé, zubařka už mu nemůže nijak pomoci, řekla mu ať si začne šetřit na implantáty). Je silný kuřák a smrdí kouřem, z úst mu čpí. Čpí i potem a močí.
Jediné čeho jsem dosáhla, kvůli dceři je to, že když si s ní chce hrát, musí se převléci do čistého trička, dát si deodorant, umýt si ruce a nedávat jí pusinky. Tohle dodržuje.
Dnes mě ale zase něco sejmulo. Dceru denně koupe, jsem za to ráda, já jí zatím nachystám mlíčko a spaní a trochu uklidím. Po koupání vejdu do koupelny a tam smrad jako na veřejných záchodcích…čichnu k zemi a málem jsem se pozvracela…jak u toho koupání manžel sedí na zemi, tak čpela starou močí celá podlaha…a když si řeknu, že tam chudák malá v tom uzavřeném prostoru byla v tomhle, je mi z toho úplně úzko.
Už jsem mu to říkala, vždy se meje týden a vše je ve starých kolejích.
Nevím už co mám dělat, rozvádět se nechci, jak z důvodu finančního, tak hlavně z důvodu toho, že je malá opravdu ještě maličká a potřebuje nás oba a zlomilo by jí to srdce.
Jak ale žít? Když se ničeho nedomůžete, žádné změny a když nějaké, tak jen na chvíli. A když cítíte takový odpor.
A když jste zadělávali na dítě, zuby měl jak perličky a pokaždé se vymydlil?
Nedovedu si představit, že by mi tenhle voňavý tatínek sahal na dítě a nerikej, že malou nepusinkuje, tomu fakt nevěřím.
![]()
A to před dvěma lety byl jiný, když jsi s ním splodila dítě? ![]()
manazer. To jiste. Ja bych s nim nebyla. Dcera se bude stydet. A deti umi byt hodne prime. To trpi depresi nebo co? Tohle uz je docela sebedestrukce. ![]()
Nechce se mi věřit, že spolu máte dítě. Takového člověka bych se nechtěla dotknout ani tyčí, natož pak s ním mít styk. Obdivuji záchranáře a policisty, kteří se o takové lidi starají. Radu nemám. Jen ujištění, že pokud trvale návyky nemá, neumím si představit, že by se v tomto směru změnil.
Tomu nevěřím, takovej dobytek nemůže být na manažerské pozici. Když jste se brali, dělali si dite tak byl jakej?
Tohle téma je takové choulostivé a vlastně nevím, jestli potřebuju radu. Spíš se asi vypovídat, protože mě to tuze trápí a nechci to řešit s kamarádkami.
Asi bych začala s tím, že i přes to, co budete dál číst, nejsme nějaké dno společnosti. Oba máme manažerské pozice a vysoké výdělky. Já jsem hodně pořádkumilovná a systematická a upravená ženská.
A teď ten problém:
Můj manžel (45 let) je lidově řečeno prase. Nespíme spolu už rok, takže vzhledem ke mě už to dávno neřeším, sex s ním už nikdy mít nebudu přes nepřekonatelný odpor, který je bohužel nevratný… ale máme 16 měsíční dceru, kterou miluje a ona jeho a nechci jí ho vzít.
Manžel se sprchuje cca 1× 14 dní, nečistí si zuby (má je všechny už zkažené a uhnilé, zubařka už mu nemůže nijak pomoci, řekla mu ať si začne šetřit na implantáty). Je silný kuřák a smrdí kouřem, z úst mu čpí. Čpí i potem a močí.
Jediné čeho jsem dosáhla, kvůli dceři je to, že když si s ní chce hrát, musí se převléci do čistého trička, dát si deodorant, umýt si ruce a nedávat jí pusinky. Tohle dodržuje.
Dnes mě ale zase něco sejmulo. Dceru denně koupe, jsem za to ráda, já jí zatím nachystám mlíčko a spaní a trochu uklidím. Po koupání vejdu do koupelny a tam smrad jako na veřejných záchodcích…čichnu k zemi a málem jsem se pozvracela…jak u toho koupání manžel sedí na zemi, tak čpela starou močí celá podlaha…a když si řeknu, že tam chudák malá v tom uzavřeném prostoru byla v tomhle, je mi z toho úplně úzko.
Už jsem mu to říkala, vždy se meje týden a vše je ve starých kolejích.
Nevím už co mám dělat, rozvádět se nechci, jak z důvodu finančního, tak hlavně z důvodu toho, že je malá opravdu ještě maličká a potřebuje nás oba a zlomilo by jí to srdce.
Jak ale žít? Když se ničeho nedomůžete, žádné změny a když nějaké, tak jen na chvíli. A když cítíte takový odpor.