Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel má syna, se mnou dítě nechce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.7.26 14:54
Neměla by sis nechat ujít možnost mít vlastní dítě výměnou za manželovo pohodlí a spokojenost. Navíc jeho argumenty jsou dost zcestné, nebo spíš si do vašeho vztahu projektuje svůj předchozí, nepovedený vztah. Působí na mě dost nevyspěle, i kdyby názor nakonec změnil, není to ideální otcovský kandidát. Taky by mě vadilo, jak automaticky předpokládá, že jsi na něho ušila boudu. Jasně, měli jste nějakou domluvu, ale to je život, prostě občas změníme názor a není to špatně. Ty si to taky nedávej za vinu, s takovou bys nemohla jít do žádného vztahu, protože co kdyby se za pár situace změnila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 14:57
Máš věk tak akorát na dítě. Proč by mělo být jasné, že dítě mít nebudeš? Asi ho nebudeš mít s tím tvým současným mužem, když je proti. Ale to neznamená, že bys ho nemohla mít s jiným. Máš ještě čas sehnat jinýho chlapa, co po dětech taky touží. Manželství není závazek až do smrti. Pokud dojde k zásadnímu nesouladu, dá se manželství ukončit. A tohle asi je, nebo brzo může být, zásadní nesoulad. Tvůj muž má výhodu, že už dítě má, narozdíl od tebe. Postav to tak, že buď dítě s ním, nebo jdeš hledat jiného chlapa. Vlastní potomek za takový razantní postup stojí.
Příspěvek upraven 17.07.26 v 15:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 14:58
Zakladatelko, tohle se prostě může stát.
Ale mímo s novym týpkem mi zní líp než život bez míma s timtle divnochlapem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 14:59
@trojskahelena píše: Více
Takže je nejhorší zase ten chlap a ještě špatný kandidát na otce, kdyby náhodou změnil názor? Vždyť jí to jasně říká už od začátku a také proto si jí vybral. Protože MĚLI stejný pohled na budoucnost.
Ano chápu, že se někomu může změnit během života pohled na svět.. Ale.. přece nemůžete obviňovat toho chlapa 
Pak nezbývá než se rozvést a najít si muže který dítě chce. Ale nikdy bych netlacila někoho do něčeho co nechce. Kód když se jedná o dítě. Stejně by vám to pak krachlo a on by akorát platil dvoje alimenty o které vlastně ani nestál 
Příspěvek upraven 17.07.26 v 15:02
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 15:00
To já bych se klidně rozvedla. Dítě ti žádnej chlap nenahradí a ani za to nestojí. Navíc takovej co má kecy ze ti hrábne, nebudeš se o sebe starat atd už vůbec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 15:03
@SOVIČKA93 píše: Více
„A pak, argumenty jak je dítě drahé a ženským se nechce do práce. Já bych přitom nechtěla přestat ani cvičit ani pracovat, ale to mi nevěří, prý mi hrábne, jak se mi změní hormony.“
Tohle jsou důvody, proč by byl špatný kandidát na otce.
Skutečnost, že i nadále nechce dítě, je v pořádku. Ale tyhle kecy jsou red flag.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 15:06
@SOVIČKA93 To není špatný kandidát na otce proto, že od začátku měli domluvu a ona změnila názor. Špatný kandidát je to proto, že jeho argument proti dítěti je „zblázní se ti hormony“, „vztahy jdou do kopru“ a „ženským se nechce makat“. To je strašně ponižující vůči té ženě a obecně vůči ženám, jak kdyby se mateřstvím ze všech žen staly šílené, líné fuchtle, které chlapa pošlou do tmavých míst.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 15:11
@Suzume-chan @trojskahelena Tak to potom jo. To jsem si špatně vyložila. Omlouvám se..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 15:11
Tady podle mě není moc co řešit. Do vztahu jste šli oba s jasnou dohodou, a to žádné společné dítě. Nejen do vztahu, ale i do manželství.
To, že jsi změnila názor, se stát může. Ale stejně tak má právo on svůj názor nezměnit. To z něj nedělá sobce ani padoucha.
Takže jsou jen dvě možnosti. Buď přijmeš, že společné dítě nebude a přestaneš doufat, že ho časem zlomíš a vyrovnáš se s tim. Nebo si přiznáš, že se vaše životní cíle rozešly a rozejdete se, aby sis mohla najít partnera, který dítě chce stejně jako ty.
Hledat jinou třetí cestu je nesmyslné, tak i tak, jeden z vás by byl nešťastný
Příspěvek upraven 17.07.26 v 15:12
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.7.26 15:12
Ahoj zakladatelko, mám to doma dost podobně. Ja 33, manzel 40. Vetsinou schytas bidu, ze ten chlap stoji za h*ovno. Ale chapu to. Taky jsme se na začátku vztahu domluvili na bezdetnosti, ovšem kolem 30 se to zlomilo a ja zacala po ditetu strasne touzit.
Long story short- dlouhe debaty, spousta proplakaných nocí. Pocit, ze jsme se svatbou udelali chybu. Že tohle mezi nas staví obrovskou zed, kterou nemuzeme sbourat. Vnimam to jako achilovu patu naseho vztahu.
Ale nakonec se o dite snazime. Neni to jak jsem si to vysnila, ale bohuzel to je zivot. Možna celou situaci neustoji a rozvedeme se, možná to bude všechno uplně jinak. Jsem pripravena nest nasledky.
- Citovat
- Upravit
17.7.26 15:14
@Anonymní píše: Více
Má pravdu. Porušila jsi to, co jsi sama na začátku vztahu říkala. Vzpamatuj se a buď ráda, že máš manžela, bydlení apod. Může se stát, že nebudeš mít nic, ale budeš mít dítě..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 15:22
Proc by ses s tím měla srovnávat. V 31 letech ještě máš šanci najít jinýho chlapa, kterej dítě chce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 15:24
Není to ničí chyba. Já jsem chtěla děti strašně moc, takže já bych se rozvedla a měla bych dítě. Vlastní děti ti žádný chlap nenahradí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.26 15:26
Já bych to pochopila v situaci, kdy byste si dítě nemohli finančně dovolit anebo by se manžel obával, že by dítě nezvládl (např z důvodu špatného zdravotního stavu). Ale tady tvůj manžel použil dost absurdní argumenty, proč společné dítě nemít 
Na jednu stranu ano, šel do vztahu/manzelství, že dítě nechceš a to mu vyhovovalo, na druhé straně máš právo změnit názor. Otázka je teď, zda se myšlenky mit vlastní dítě vzdáš anebo ne. A jestli se s tím případně vyrovnáš? To ti nikdo neřekne, můžeš si to časem vyčítat, to je možné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, předem říkám, že si za to můžu sama. Ale změnily se mi priority.
Můj manžel má ve střídavce syna - skoro 7 let. Je starší, manželovi je 43 let, mě je 31. Začali jsme randit ještě, když byl ženatý s ex. Ale bylo to nezávazně. Nejdřív šlo jen o to, že jsme spolu chodili do fitka, a začali se bavit. (Tam jsme se potkali, oba hodně cvičíme)
Já jsem dítě nikdy nechtěla, což se mu líbilo. A opravdu já to tak cítila, děsilo mě to, nechtěla jsem být tlustá, nechtěla jsem rodit, vytahat si prsa kojením…etc… bývalý mě do dítěte tlačil zase tak moc, že mi to úplně zhnusil. Takže ten fakt, že jsem si pak našla chlapa s dítětem, který další už nechce byl úlevný. Navíc nám i vyhovovalo, že prcka máme v té střídavce, že si užijeme to, že máme jak tu rodinu, tak pak i ten volný čas jen pro sebe. A malý mi stačil, je to hodný kluk, mám ho ráda. A opravdu přísahám, že dlouho mi to takhle stačilo, vyhovovalo. Nebyl tam žádný postranní umýsl a hraní hry, že dítě nechci, a přitom chci.
Jenže v posledním roce cítím, že bych chtěla to vlastní miminko. A když jsem to manželovi řekla, zatím jsem odvahu měla jen dvakrát. Tak z toho byla obrovská hádka, kdy mě obvinil z toho, že jsem na něj hrála boudu. Že jsme se jasně dohodli, že dítě ne. Že proto si mě ani nebál vzít. Že ví, co ty hormony a porod s ženskou udělaj. Že ty vztahy jdou do kopru. A pak, argumenty jak je dítě drahé a ženským se nechce do práce. Já bych přitom nechtěla přestat ani cvičit ani pracovat, ale to mi nevěří, prý mi hrábne, jak se mi změní hormony. A není s ním žádná rozumná řeč.
Krom tady toho tématu, kde narážíme si, ale ve všem skvěle rozumíme. Nechci se rozvádět, ale nevím, jak se s tím srovnat. Je jasné, že mimčo mít nebudu, ale dá se s tím srovnat?
Jsem z toho hrozně smutná, mrzí mě to, ale vím, že jsem si to způsobila sama.