Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevyspělý manžel a já jsem těhotná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.7.26 22:50
Nevyspělý manžel- jsem těhotná
Ahoj holky,
jsem na rizikovém těhotenství od 6tt, mela jsem hematom a špinila jsem, beru prášky na udržení… Manžel se chová jako nezralé dítě. Vyčítá mi únavu, že nic nedělám, ze mame doma nepořádek, rýpe že doufa, že budu cvičit, abych nemela „rosolovatý zadek“a veškerou zodpovědnost hází na mě. Neustále mi něco vyčítal. I to jak jsem mu oznámila těhotenství, ze jsem to mohla udělat líp(??)
Začátek byl pro mě těžký, silná únava, nevolnosti, nechuť k jídlu, křeče.
Chceme se stěhovat, není schopný nikam zavolat a nic vyřešit, vždy řekne ze to ma čas, kdyz mu řeknu ať to udělá rovnou, skonci na telefonu s nic nedelanim.
Když se chci o tom bavit, otočí to proti mně, hraje oběť nebo reaguje stylem: chápu ze jsi těhotná a máš hormony ale tvoje chování je přes čáru, jsi na mě zlá.
Od začátku mého těhotenství se hádáme co tyden, přitom mi přijde ze mu nedochází ze jsem těhotná, ve stresu z toho ze bychom oba dva přišli o dítě. Kdyz jsem mu rikala ze se na všechno cítím sama a ze necítím oporu a podporu, vždy z toho vzejde akorát hádka toho jak on je ta oběť, a stane se z toho souboj ega. Vcera uz toho na me bylo moc a odjela jsem za rodinou.
Čekala jsem, že mu to dojde, ale už den a půl je z jeho strany absolutní ticho.
Jsme manželé, miminko si stoprocentně nechám.
Změnil se u někoho takový chlap po porodu, nebo to bylo ještě horší? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.7.26 23:07
@Eunnika
Edit : Chápu, že z toho krátkého textu to vypadá hrozně černobíle, ale tak to není. Kdybych ve vztahu nebyla spokojená, tak si s ním proboha nepořizuju dítě. Náš vztah byl skvělý, manžel mě všude vozí, stará se o mě, máme se rádi, jen to teď prostě strašně skřípe. 
Vice méně jako v každém vztahu. Mame svoje chyby, ale přijde mi ze neprosperujeme, na výlety jednou za čas a to se musíme domluvit dost dopředu protože je moc práce, nemůže si udělat volno. Ja byla společenská, on ne a byl celkem v tomhle stihacka- slíbilas ze budes doma v osm a je deset, čekám na tebe celou dobu. S mými kamarády si nerozumí, hraje na pc hry nebo se dívá na videa. Dochází mi, ze jsme jak slepeni izolepou, a ty moje růžové brýle spadly. Na veřejnosti všechno klape a jak se zavřou dveře, náš jediný společný zájem je dívání se na seriál. Jsme na sebe zvyklí, ale občas už nemám ani svůj úsudek protoze ve vztahu vládne on se svými pravdami a pravidly a chce a dělá ze mě tu hodnou holku bez názoru. A když už si dupnu ze takhle ne tak je uražený a začne proti mě jet.
Příspěvek upraven 16.07.26 v 10:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 23:07
A jak dlouho jste spolu? Jak se choval před tím v různých krizových situacích?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 23:09
@Trojlístek známe se přes deset let a jsme spolu tři roky. Mne je 25, jemu 33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 23:18
@Nevšední…
byli jsme domluveni a oba ho chtěli, řekli jsme ze se začneme snažit od června, ale povedlo se to o měsíc dřív, no. Domluvené dovolené jako tura a vodák jsem zrušila, ale on se rozhodl ze s přáteli pojede, protoze si on dovolenou nechce zničit jen kvůli tomu ze jsem těhotná, jelikož mam neschopenku. Ale neřekl mi ani jednou ze mi to vynahradí nějakým výletem protože jsem na neschopence. Musela jsem mu vysvětlit že to neznamená že jsem mrtva. Přijde mi ze mi těmi gesty dává najevo jistou nepřipravenost. I když kolikrát za mnou došel s tím jak “se díval na videa a ví jak nosit dítě, že už se moc těší až sw narodí..”
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 23:48
Takže už před těhotenstvím nebyl rozhodně žádná výhra. A zřejmě to ani netajil. Netuším, co vás vedlo k tomu vybrat si někoho takového. Vždyť je vám jen 25 let. Určitě byste našla někoho, kdo je způsobilejší být životním partnerem a otcem… On je takhle nastavený - na to, aby byl ukřivděný a neschopný chudáček. Takového jste si ho vzala a rozhodla jste se, že je dobrý nápad s ním mít dítě. V čem je tedy přesně problém? Že se s oznámením těhotenství nezměnil v prince z pohádky? Tak to se nezmění nikdo. Vždycky dostanete přesně to, co si berete. Spousta žen k tomu přistupuje tak, že si vezme někoho, o koho vlastně nestojí a pak se snaží z něj vykřesat nějakou jeho lepší verzi. Ale kdo si bere něčí potenciál a ne realitu, ten bude vždycky zklamaný. Ono jen poměrně málo lidí pracuje na tom, aby se jako osobnosti zlepšovali. A z toho mála lidí budou navíc tak 3/4 ženy… Až váš manžel po porodu zjistí, že už nebude dítě číslo jedna, tak si teprve užijete… Jestli jste chtěla chlapa, co je oporou, bude se o vás starat, budete pro něj na prvním místě a když budete unavená, tak si vedle něj budete moct s klidem odpočinout, protože na vás nebude všechno nechávat, tak jste měla hledat někoho, kdo už takový je… Tolik lidí si bere někoho, koho ve skutečnosti nechce a pak se vzteká, že se ten někdo nechce změnit… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 23:57
@andiedvorakova dekuju za váš poznatek. Vážím si toho.
Ten potenciál jsem v něm viděla, jelikož takový byl na začátku vztahu, na hubu jsme začali padat ve chvílích kdy nastala nějaká menší krize. Kdyz nema své nálady nebo neni problém, je milionový, hodný, ale pak se začne chovat s dovolením jak blb a ja nevim jak dal protoze se to ve mne bije
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.26 00:59
Uznávám, že je nevhodný čas investovat do partnera sílu, kterou potřebuje miminko - máš právě teď nárok nechat se opečovat a trochu si zahysterčit, dostat pochopení, když se v nečekanou chvíli rozpláčeš, odpočívat a těšit se na nový život… Chápu to tak, že si přeješ nebo doufáš, aby se partner změnil. Určitě je dobré, že sis vzala čas na oddych. A klidně bych ještě vyčkala a nechala věci plynout.
Jestli vše dopadne jak má (a moc vám držím palce, aby to tak bylo!!!), bude manžel otcem tvého dítěte, máte na mnoho let dopředu společný projekt, i kdyby se nezměnil. A jen doufat ve změnu je málo. Možná ne teď hned, ale do budoucna by se vyplatilo do vztahu investovat, abyste si víc rozuměli a zvládli spolu vyjít. Člověk se nemění jen tak, musí k tomu mít motivaci, ale taky příhodné prostředí, pochopení od ostatních a dobrý vzor. Motivace určitě může být dítě, ale prostředí a vzor dítě rozhodně neobstará.
Jestli chceš v téhle chvíli do vztahu investovat, zkusila bych změnu komunikačního stylu. (Tím nechci říct, že je vina nebo problém na tvé straně, ale to jsi ty, kdo je nespokojený a chce věci pohnout jinam.)
Nejen u nás, i jinde ve vztazích sleduji postupné a nenápadné sbližování komunikačních a myšlenkových postupů - k horšímu i lepšímu. Od manžela jsem se toho strašně moc naučila. I když se mnou nesouhlasil nebo jsem ho něčím štvala, nevyčítal, nenadával, nepřesvědčoval… ale nemlčel. Prostě se vyjadřoval s ohromnou dávkou úcty, respektu a pochopení o mě, o jiných i o sobě a zásadně tím měnil moje postoje i celkovou atmosféru vztahu. Trvalo to, ale něco z toho jsem od něj přebrala a můj život to významně zlepšilo.
Pak se narodily děti a já sledovala, jak se z manžela stává morous, někdy vyloženě rapl. Jeho výbuchy směřovaly k dětem, ne ke mě. Prostě ho to rodičovství semlelo. Ztrácel trpělivost, křičel, nadával… Bolelo mě to, měla jsem z jeho chování strach. Tenkrát jsem o přístupu k dětem načetla hodně a postupně to zkoušela aplikovat. Až v jedné chvíli jsem najednou sledovala manžela, jak tentokrát on přebírá moje reakce, moje nastavení a moje (naučené a těžce vydřené!) postupy z knížek. Nemusel ty knížky číst, prostě napodoboval, co mu přišlo přínosné.
Tu roli tahouna si průběžně prohazujeme. Dnes je to zase on, kdo to doma kultivuje, zatímco já ztrácím často nervy a občas křičím na děti 
Tak jen navrhuji zkusit si načíst a aplikovat osvědčené přístupy. V každém případě se to neztratí, výsledky se dají využít v jakékoli mezilidské komunikaci. Nedávno jsem dočetla knížku o nenásilné komunikaci a od té doby víc přemýšlím o struktuře rozhovoru, motivacích, potřebách a vyjadřovacích prostředcích. Vřele doporučuji.
Pokud to není správná cesta, co párový terapeut?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.26 02:48
Pro Tebe je Tvé těhotenství hodně reálné, všemi pocity, kterými žiješ, už teď se stáváš mámou. Muži to tak nemají - a neznamená to, že jednou nebudou skvělými otci.
Ten můj muž se ke všem naším nenarozeným dětem (máme spolu tři děti) vztahoval jen minimálně, je z něho vynikající táta.
Není jediný, vídávám to hodně běžně. Naopak je málo mužů, kteří těhotenstvím hodně žijí.
Také běžně vídávám - a i na sobě jsem zažívala - kolem těhotenství, porodu a po porodu jsem se měnila na matku -medvědici. Ten můj mě neskutečně iritoval a dokázala jsem se prosadit proti němu v oblastech, které jsem do té doby neměla potřebu řešit, případně mi to nestálo za hádky. Přeji, ať hezky využiješ medvědici v sobě, ať je Ti ve vztahu lépe. Z druhé strany jí hlídej, ať chlap nedostane strach, že pokud neuteče, bude zakousnutý (tomu mému to určitě občas hrozilo, že ho zakousnu).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.26 04:58
Kdyz se chová jako d.bil v těhotenství, jak se bude chovat, az bude doma plakat male dítě, ktere bude pro tebe číslo jedna, a on spadne z lopatky. Ale věděla jsi, ze vas vztah nefunguje, zé nemáte nic společného a přesto jsi s ním otehotnela. Předpokládám, ze bydlení je jen jeho. Vaši nekompatibilitu tvé těhotenství odhalilo na dřeň, bohužel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.26 07:00
@karkarka píše: Více
Můžeš. Ale musíš si to domluvit na gynekologii a je potřeba na neschopence změnit adresu zastižení.
Taky jsem to takhle měla, když jsem se vdávala. Bylo to přes půl republiky. Gyndař byl rád, že veselka nebyla poblíž, protože se mu jednou stalo, že kolegové dotyčné dámy (hosté svatby) nahlásili porušení režimu, že žena nebyla v určenou dobu doma ale ještě v restauraci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
