Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Hezký den,máme s manželem roční dceru, o kterou se staram prevazne ja. Manzel pomaha na bazi “dobrovolnosti”, tj. kdyz chce a kdyz na to ma naladu. Nevstava, nekrmi, nekoupe, nechodi s kocarkem. Hodne zije porad svuj free zivot, pivo, vikendove akce, semtam nejake zahranici. Ted uz je to lepsi, alespon 2× tydne mam 2-3h pro sebe. Nic z toho, co zminuju vyse, mi nevadi. Je mi to docela jedno, travim s dcerou cas rada, a jsem rodinne zalozena.
Abyste se na nej nedivali jako na paznehta - ma nadstandardni prijmy a mame vse, co potrebujeme. Takovy ten tradicni model, ja vedu domacnost, on vse plati.Co me ale nesmirne trapi je, ze nechce druhe dite. Me jako jedinacka vzdycky trapilo, ze nemam sourozence. Nevim, co s tim, duvod je ten, ze 2 deti = 2 dospeli. Pry by uz ztratil tu svoji “volnost”. Ja se te volnosti usmivam, nikdy nejezdi na vice nez 5 dnu, a to uz potom casto 2. den vola a pise, ze se mu po nas styska. Takze vidina nejake volnosti neexistuje, spis je to utkvela predstava z minulosti.
Nijak se nechranime. Jedeme plodne/neplodne dny, v plodne ven, v neplodne dovnitr. Ja ho x krat varovala, ze to neni 100%, ale on si mysli, ze je, a kdybych otehotnela, vzal by prej roha, protoze bych zradila jeho duveru (to by samozrejme neudelal).
Miluju byt mamou, manzelkou, zenou doma. Jsem ochotna zustat uz i doma a nejit do prace. Lec jsem vzdelana, tohle me naplnuje nejvic. Co byste na mem miste delaly? Nerozbiju funkcni rodinu kvuli touze mit 2. dite, na druhou stranu je ta touha tak silna, ze vubec nevim, jak s tim nalozit. Byly jste nektera v podobne situaci? Zmenil manzel nazor?
Kamaradky radi otehotnet naschval a delat prekvapenou. Takova jsem ale nikdy nebyla, ve vztahu nam vzdy panovala duvera a tohle by prijde jako strasna svi. narna.
PS: On z popisu muze pusobit jako desnej vul. V ledascem je, ale jinak je to milujici manzel a tata, tak se nenechte zmast kusymi informacemi a nevynasejte rychle soudy.
Prosim anonymne, duvody jsou zrejme.
no nevím, pokud nepomáhá, nechce se účastnit, nechce druhé dítě, tak bych netlačila na pilu
Netlacila bych na nej, prvni dite je jeste malinke. Pokud neni nemocne nebo nevyzaduje nejaky specialni rezim, je zvladnuti jednoho ditete a domacnosti a to i bez vetsiho prispeni partnera, celkem na pohodu. Ale predstav si ty deti relativne blizko sebe dve, i s tou moznosti, ze druhe nemusi byt tak lehce zvladatelne. Tam uz by ti neucast partnera pomerne znacne vadila. Samozrejme je leccos resitelne placenou vypomoci, ale psychicky bys na to byla sama.
Tak zrovna z takového systému jsem otěhotněla. Přeruška není spolehlivá. Ty kecy že by zdrhl myslí vážně?
Jinak to není zas tak od věci. Sama nevíš, jaké je nemít jen jedno dítě a pro něj stoprocentní pozornost. Při dvou, navíc brzy po sobě, by už přiložit ruku k dílu musel. Nám takhle při dvou dětech krachlo manželství. Do té doby se toho po něm tolik nechtělo, žil si jak chtěl, minimální omezení, jedno dítě jsem zvládala v pohodě, a netušila co nastane. Kdoví jestli tvůj zvládne být víc otcem, vychovatelem, průvodcem a míň živitelem. Jestli se mu bude chtít dočasně částečně ( víceméně) něco obětovat, změnit.
Že jste zvláštní oba dva…
Chápu ten pocit chci/nechci.. to beru.
K tomu mohu říci jen to, že když nechce, nechce… V tom ho chápu, tak nějak z toto máme i u nás, ale oba.
Jenže být doma a nechodit do práce, kdy vlastně na tom budeš ve všech směrech tratit ty…důchod, praxe atd..kdyby jste se rozvedli.
A mít sex s tím že tak snad se nic nestane, ale kdyby jo, chlap pláchne.. ![]()
To jste si nevyjasnili už dřív, co od budoucnosti čekáte? Já bych teda ani tento váš model nesnesla, dítě má přece dva rodiče, ne jednoho/jednoho a půl.
A jestli teda týpek jede bez ochrany, ale kdybys náhodou otěhotněla, tak by zdrhnul, tak to vůl je. I kdyby to neudělal, už jen za ty kecy.
Obdivuju Tě, že dokážeš s takovým člověkem být a vychovávat dceru. Děkuju Bohu, že se s manželem na budoucnosti shodneme (vyjasnili jsme si vše už před svatbou, čekáme druhé dítě) a že jsme ve všem parťáci, domácnost, děti, vše…
Otěhotnět naschvál není cesta. Možná tak do pekel.
No sakra rychle se začni chránit. Ať nejsi samoživitelka s dvěma dětma. ![]()
Protože takových, co by samozřejmě nikdy nezdrhli, už tady bylo ![]()
@Suelinda píše:
To jste si nevyjasnili už dřív, co od budoucnosti čekáte? Já bych teda ani tento váš model nesnesla, dítě má přece dva rodiče, ne jednoho/jednoho a půl.
A jestli teda týpek jede bez ochrany, ale kdybys náhodou otěhotněla, tak by zdrhnul, tak to vůl je. I kdyby to neudělal, už jen za ty kecy.
Obdivuju Tě, že dokážeš s takovým člověkem být a vychovávat dceru. Děkuju Bohu, že se s manželem na budoucnosti shodneme (vyjasnili jsme si vše už před svatbou, čekáme druhé dítě) a že jsme ve všem parťáci, domácnost, děti, vše…
Otěhotnět naschvál není cesta. Možná tak do pekel.
Samozrejme ze vyjasnili, chteli jsme deti 2. Jsme spolu spoustu, spoustu let. Rekl, ze predstavy o tom, kolik deti mit, aniz by vedel, jake to je je mit, nefunguji. Nevedel, jak je to narocne, takze zmenil nazor.
On by neodesel. Vim to. To jsou jen takove silacke reci.
@andelka83 píše:
Tak zrovna z takového systému jsem otěhotněla. Přeruška není spolehlivá. Ty kecy že by zdrhl myslí vážně?
Jinak to není zas tak od věci. Sama nevíš, jaké je nemít jen jedno dítě a pro něj stoprocentní pozornost. Při dvou, navíc brzy po sobě, by už přiložit ruku k dílu musel. Nám takhle při dvou dětech krachlo manželství. Do té doby se toho po něm tolik nechtělo, žil si jak chtěl, minimální omezení, jedno dítě jsem zvládala v pohodě, a netušila co nastane. Kdoví jestli tvůj zvládne být víc otcem, vychovatelem, průvodcem a míň živitelem. Jestli se mu bude chtít dočasně částečně ( víceméně) něco obětovat, změnit.
Posunula se Ti ovulace, nebo to manzel neuhlidal?
Jen jeste dodam, ze bych chtela u deti rozdil 3-4 roky, ne mene, takove ambice teda nemam.
@Anonymní píše:
Hezký den,máme s manželem roční dceru, o kterou se staram prevazne ja. Manzel pomaha na bazi “dobrovolnosti”, tj. kdyz chce a kdyz na to ma naladu. Nevstava, nekrmi, nekoupe, nechodi s kocarkem. Hodne zije porad svuj free zivot, pivo, vikendove akce, semtam nejake zahranici. Ted uz je to lepsi, alespon 2× tydne mam 2-3h pro sebe. Nic z toho, co zminuju vyse, mi nevadi. Je mi to docela jedno, travim s dcerou cas rada, a jsem rodinne zalozena.
Abyste se na nej nedivali jako na paznehta - ma nadstandardni prijmy a mame vse, co potrebujeme. Takovy ten tradicni model, ja vedu domacnost, on vse plati.Co me ale nesmirne trapi je, ze nechce druhe dite. Me jako jedinacka vzdycky trapilo, ze nemam sourozence. Nevim, co s tim, duvod je ten, ze 2 deti = 2 dospeli. Pry by uz ztratil tu svoji “volnost”. Ja se te volnosti usmivam, nikdy nejezdi na vice nez 5 dnu, a to uz potom casto 2. den vola a pise, ze se mu po nas styska. Takze vidina nejake volnosti neexistuje, spis je to utkvela predstava z minulosti.
Nijak se nechranime. Jedeme plodne/neplodne dny, v plodne ven, v neplodne dovnitr. Ja ho x krat varovala, ze to neni 100%, ale on si mysli, ze je, a kdybych otehotnela, vzal by prej roha, protoze bych zradila jeho duveru (to by samozrejme neudelal).
Miluju byt mamou, manzelkou, zenou doma. Jsem ochotna zustat uz i doma a nejit do prace. Lec jsem vzdelana, tohle me naplnuje nejvic. Co byste na mem miste delaly? Nerozbiju funkcni rodinu kvuli touze mit 2. dite, na druhou stranu je ta touha tak silna, ze vubec nevim, jak s tim nalozit. Byly jste nektera v podobne situaci? Zmenil manzel nazor?
Kamaradky radi otehotnet naschval a delat prekvapenou. Takova jsem ale nikdy nebyla, ve vztahu nam vzdy panovala duvera a tohle by prijde jako strasna svi. narna.
PS: On z popisu muze pusobit jako desnej vul. V ledascem je, ale jinak je to milujici manzel a tata, tak se nenechte zmast kusymi informacemi a nevynasejte rychle soudy.
Prosim anonymne, duvody jsou zrejme.
Aby ses nedivila
@Anonymní píše:
Posunula se Ti ovulace, nebo to manzel neuhlidal?Jen jeste dodam, ze bych chtela u deti rozdil 3-4 roky, ne mene, takove ambice teda nemam.
Stm ovládám dokonale a manžel sebe taky. Mnoho let praxe. Několik let nám to bezproblémove vycházelo. Až jednou ne. No byla jsem v šoku.
No, teď mám 3,5 letaka a mimino k němu by byl taky ficak. První dvě mám s rozdílem 22 měsíců.
Jinak s tvým mužem souhlas. Dokud člověk nemá vlastní dítě, netuší. Nicméně úplně tomu nerozumím, protože pro něj to nic náročného být nemůže, nebo zatím není. A někdy prostě člověk musí jít do rizika a věřit, že to dá. Dvě děti nejsou žádná darda. Dva lidi to zvládnou, když budou spolupracovat a vnímat se.
Metoda, co pouzivate, neni stoprocentni, zaprve.
Zadruhe, kdybys prece jen otehotnela, aby ses nedivila, ze utekl.
A zatreti je obrovsky rozdil mit jedno dite nebo dve deti, pokud si je prejes, premyslej, jak je zvladnes sama, kdyz on nepomaha a mozna i utece.
Treba za 2-3 roky nazor na druhe dite zmeni, muze a nemusi.
Kazdopadne kdyz druhe vehementne nechce, ma se poradne chranit.
Leč vzdělaná? Promiň, ale jsi úplně hloupá. Prý “tradiční model rodiny”. Spíš zastaralý a pro ženu likvidační. Uvědomuješ si, že na něm budeš ekonomicky a existenčně závislá? Máte slušně naběhnuto na to, že ti začne brzy zahejbat, a ty do toho plánuješ další dítě?
@Anonymní píše:
Hezký den,máme s manželem roční dceru, o kterou se staram prevazne ja. Manzel pomaha na bazi “dobrovolnosti”, tj. kdyz chce a kdyz na to ma naladu. Nevstava, nekrmi, nekoupe, nechodi s kocarkem. Hodne zije porad svuj free zivot, pivo, vikendove akce, semtam nejake zahranici. Ted uz je to lepsi, alespon 2× tydne mam 2-3h pro sebe. Nic z toho, co zminuju vyse, mi nevadi. Je mi to docela jedno, travim s dcerou cas rada, a jsem rodinne zalozena.
Abyste se na nej nedivali jako na paznehta - ma nadstandardni prijmy a mame vse, co potrebujeme. Takovy ten tradicni model, ja vedu domacnost, on vse plati.Co me ale nesmirne trapi je, ze nechce druhe dite. Me jako jedinacka vzdycky trapilo, ze nemam sourozence. Nevim, co s tim, duvod je ten, ze 2 deti = 2 dospeli. Pry by uz ztratil tu svoji “volnost”. Ja se te volnosti usmivam, nikdy nejezdi na vice nez 5 dnu, a to uz potom casto 2. den vola a pise, ze se mu po nas styska. Takze vidina nejake volnosti neexistuje, spis je to utkvela predstava z minulosti.
Nijak se nechranime. Jedeme plodne/neplodne dny, v plodne ven, v neplodne dovnitr. Ja ho x krat varovala, ze to neni 100%, ale on si mysli, ze je, a kdybych otehotnela, vzal by prej roha, protoze bych zradila jeho duveru (to by samozrejme neudelal).
Miluju byt mamou, manzelkou, zenou doma. Jsem ochotna zustat uz i doma a nejit do prace. Lec jsem vzdelana, tohle me naplnuje nejvic. Co byste na mem miste delaly? Nerozbiju funkcni rodinu kvuli touze mit 2. dite, na druhou stranu je ta touha tak silna, ze vubec nevim, jak s tim nalozit. Byly jste nektera v podobne situaci? Zmenil manzel nazor?
Kamaradky radi otehotnet naschval a delat prekvapenou. Takova jsem ale nikdy nebyla, ve vztahu nam vzdy panovala duvera a tohle by prijde jako strasna svi. narna.
PS: On z popisu muze pusobit jako desnej vul. V ledascem je, ale jinak je to milujici manzel a tata, tak se nenechte zmast kusymi informacemi a nevynasejte rychle soudy.
Prosim anonymne, duvody jsou zrejme.
@Anonymní píše:
Hezký den,máme s manželem roční dceru, o kterou se staram prevazne ja. Manzel pomaha na bazi “dobrovolnosti”, tj. kdyz chce a kdyz na to ma naladu.Nevstava, nekrmi, nekoupe, nechodi s kocarkem. Hodne zije porad svuj free zivot, pivo, vikendove akce, semtam nejake zahranici.Ted uz je to lepsi, alespon 2× tydne mam 2-3h pro sebe. Nic z toho, co zminuju vyse, mi nevadi. Je mi to docela jedno, travim s dcerou cas rada, a jsem rodinne zalozena.
Abyste se na nej nedivali jako na paznehta - ma nadstandardni prijmy a mame vse, co potrebujeme. Takovy ten tradicni model, ja vedu domacnost, on vse plati.Co me ale nesmirne trapi je, ze nechce druhe dite. Me jako jedinacka vzdycky trapilo, ze nemam sourozence. Nevim, co s tim, duvod je ten, ze 2 deti = 2 dospeli. Pry by uz ztratil tu svoji “volnost”. Ja se te volnosti usmivam, nikdy nejezdi na vice nez 5 dnu, a to uz potom casto 2. den vola a pise, ze se mu po nas styska. Takze vidina nejake volnosti neexistuje, spis je to utkvela predstava z minulosti.
Nijak se nechranime. Jedeme plodne/neplodne dny, v plodne ven, v neplodne dovnitr. Ja ho x krat varovala, ze to neni 100%, ale on si mysli, ze je, a kdybych otehotnela, vzal by prej roha, protoze bych zradila jeho duveru (to by samozrejme neudelal).
Miluju byt mamou, manzelkou, zenou doma. Jsem ochotna zustat uz i doma a nejit do prace. Lec jsem vzdelana, tohle me naplnuje nejvic. Co byste na mem miste delaly? Nerozbiju funkcni rodinu kvuli touze mit 2. dite, na druhou stranu je ta touha tak silna, ze vubec nevim, jak s tim nalozit. Byly jste nektera v podobne situaci? Zmenil manzel nazor?Kamaradky radi otehotnet naschval a delat prekvapenou. Takova jsem ale nikdy nebyla, ve vztahu nam vzdy panovala duvera a tohle by prijde jako strasna svi. narna.
PS: On z popisu muze pusobit jako desnej vul. V ledascem je, ale jinak je to milujici manzel a tata, tak se nenechte zmast kusymi informacemi a nevynasejte rychle soudy.
Prosim anonymne, duvody jsou zrejme.
No, máte každý jiné představy o životě. Ty jsi ochotná sedět doma a starat se o děti, on chce volnost. Nijak se nechráníte, tak je jen otázk času, kdy otěhotníš. Co se stane pak, ti nikdo nepoví. Ale mít další dítě s chlapem, co nemá zájem ani o to první je nerozum.
No, začala bych si dělat finanční rezervu, abys měla z čeho začít znova, až tahle léty prověřená, spolehlivá
metoda jednou zrovna nezabere a on určitě vůbec ani trošičku nezdrhne.
Jinak dvě děti jsou mazec, mám rozdíl skoro 5 let a zapojujícího se manžela a zrovna dneska bych je obě nacpala do babyboxu, do Klokánku nebo libovolnému kolemjdoucímu
to jsem si s jedním dítětem vůbec neuměla představit.
Hezký den,
máme s manželem roční dceru, o kterou se staram prevazne ja. Manzel pomaha na bazi “dobrovolnosti”, tj. kdyz chce a kdyz na to ma naladu. Nevstava, nekrmi, nekoupe, nechodi s kocarkem. Hodne zije porad svuj free zivot, pivo, vikendove akce, semtam nejake zahranici. Ted uz je to lepsi, alespon 2× tydne mam 2-3h pro sebe. Nic z toho, co zminuju vyse, mi nevadi. Je mi to docela jedno, travim s dcerou cas rada, a jsem rodinne zalozena.
Abyste se na nej nedivali jako na paznehta - ma nadstandardni prijmy a mame vse, co potrebujeme. Takovy ten tradicni model, ja vedu domacnost, on vse plati.
Co me ale nesmirne trapi je, ze nechce druhe dite. Me jako jedinacka vzdycky trapilo, ze nemam sourozence. Nevim, co s tim, duvod je ten, ze 2 deti = 2 dospeli. Pry by uz ztratil tu svoji “volnost”. Ja se te volnosti usmivam, nikdy nejezdi na vice nez 5 dnu, a to uz potom casto 2. den vola a pise, ze se mu po nas styska. Takze vidina nejake volnosti neexistuje, spis je to utkvela predstava z minulosti.
Nijak se nechranime. Jedeme plodne/neplodne dny, v plodne ven, v neplodne dovnitr. Ja ho x krat varovala, ze to neni 100%, ale on si mysli, ze je, a kdybych otehotnela, vzal by prej roha, protoze bych zradila jeho duveru (to by samozrejme neudelal).
Miluju byt mamou, manzelkou, zenou doma. Jsem ochotna zustat uz i doma a nejit do prace. Lec jsem vzdelana, tohle me naplnuje nejvic. Co byste na mem miste delaly? Nerozbiju funkcni rodinu kvuli touze mit 2. dite, na druhou stranu je ta touha tak silna, ze vubec nevim, jak s tim nalozit. Byly jste nektera v podobne situaci? Zmenil manzel nazor?
Kamaradky radi otehotnet naschval a delat prekvapenou. Takova jsem ale nikdy nebyla, ve vztahu nam vzdy panovala duvera a tohle by prijde jako strasna svi. narna.
PS: On z popisu muze pusobit jako desnej vul. V ledascem je, ale jinak je to milujici manzel a tata, tak se nenechte zmast kusymi informacemi a nevynasejte rychle soudy.
Prosim anonymne, duvody jsou zrejme.