Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No víš to od začátku a přesto sis ho vzala a čekáš s ním dítě. Co si čekala? Ž e se zázrakem změní? Tohle bych nesnesla, obzvláště pokud s tím není schopný a ochotný nic dělat. Do postele by si teda bez sprchy nevlezl, to by si mohl být jistý. A klidně bychom se hádali, když to nejde po dobrém, protože to je fakt nechutný. Zuby, denní sprcha, čisté oblečení je pro mě základ.
@Monchichik jo asi jsem čekala, že o sebe bude trochu dbát, že mu na sobě a na tom abych já byla štastná bude záležet.
opět naivní. No po mým ex, kde sice atraktivita velká, ale byli to blbci jsem zvolila jiný typ chlapa a je to taky na prd
![]()
@Anonymní píše: Více
ty zijes dobrovolne s prasetem?? už bych od nej byla pryč
Tohle anonymně.
Můj muž se myje denne, ale kdyz jsme se potkali, nosil jedno tričko 2 dny a 2.den opravdu nevonelo.
Stačilo mu to prostě něžné, ale jasné rict - mohl by sis prosím měnit denne tricko? 2.den je cítit. On se zastydel, ze to necítil a bylo.
Rekla jsi mu jasne, ze nevoní a ať s tím něco uděla? Občas jsou to špatně návyky ještě od rodičů..
Já některé dny nevypiju nic než kafe, v lepších dnech sklenici. ale s hygienou to nemá nic společného…
@Anonymní píše: Více
jojo bud začal utočit zpět že já se taky nevonim (což není pravda) a nebo že jsem jak jeho matka. Ale náznaky náprav tam často jsou. Zkouší o sebe dbát chvíli, ale pak to zase sklouzne do starých kolejí.
No podle mě ho prostě budeš muset posílat do koupelny a buzerovat s voněním. Můj manžel v poslední době taky polevil, zrovna nedávno jsem mu dávala kázání. Trošku jsem to přibarvila jestli mu není trapný nepoužívat deodorant, že bude čumět až mu to řekne někdo cizí, že smrdí. Podle mě bez deo potem smrdí i lidi co se myjí každý den. A u chlapů je to teda tuplem. Koupila jsem mu i silný pánský sprcháč. Miluju voňavý chlapy, takže k tomu svého taky motivuju. A po letech už bez servítek bohužel. Náznaky mu totiž nedocházely.
@Anonymní píše: Více
no asi záleží. Já jsem takovej divnej čuch nikdy z nikoho necítíla, je to cítít jak rozklad orgánů, nevím jak to říct. Dny kdy jí zdravě, snaží se civičt a pije vodu je to ok, ale v tyhle dny je tu pak ten druhý problém že se neumyje, nenavoní takže vlastně pořád smrdí. :zed
@Pajjjina mě by fakt zajímalo proč je hygiena fakt takový problém. Já toho svýho buzerovala dost, ale měli jsme pak tichou domácnost a mně to nedělá dobře na psychiku. Tak jsem to po čase vzdala, ale to mi taky nedělá dobře. Já ho zkusim zas buzerovat i za cenu hádek, ale je to fakt strašně náročné
možná párová terapie by pomohla. Nevím ![]()
Chápu, že základní hygiena je potřeba, a spousta chlapů má v tomto poněkud jiné cítění, takže bych se nerozpakovala a normálně mu to řekla. Oni chlapi moc náznaky nechápou, na ně se musí přímo. Ale zas na druhou stranu tvoje posedlost vonenim taky není úplně běžná. Nevidím důvod, proč bych se měla vonět na celodenní sezení u pc, navíc o samotě. A že je člověk na HO v pyžamu nebo domácím oblečení, na tom taky neshledavam nic zvláštního. Ty bys měla ubrat, on přidat a bude to akorát.
@Anonymní píše: Více
Taky piju hrozně málo a nemá to se zápachem nic společného. U toho tvého to spíš bude kombinace nemytého těla a propoceného trička. Zkoušela si to po dobrém? Jako že miláčku, prosím tě atd…neříkej mi, že když chlap ženskou miluje a stojí o ní, že se neobtěžuje se ani umýt…to by mohl zapomenout i na sex.
@Anonymní píše: Více
Asi špatný návyky. A nebo je si ten chlap prostě jistej. Můj muž se takhle začal flákat až když se oženil, takže před tím 9 let v pohodě fungoval co se týká péče o sebe. V manželství už je mu to jedno. Kolikrát mu říkám jak by se to líbilo jemu kdybych byla takhle furt uválená a smradlavá. Nehledě na to, že kolikrát mu musím říct, že pokud si nepřevlékne ty tepláky, tak s ním nikam nejdu. Jsem v tomhle saň trošku, ale s ním to po dobrém kolikrát nejde. Je jak další dítě puberťák, taky mě to unavuje.
Příspěvek upraven 28.05.25 v 18:11
@Anonymní píše: Více
Možná by si měl dojít k lékaři. Alespoň na prevenci a k zubaři.
Každopádně jsi si ho vzala dobrovolně. Já bych s takovým člověkem být nemohla.
Buďto to budeš dál trpět nebo si s ním o tom vážně a otevřeně promluvíš.
No tě pic, lituju a bude hůř. Když už na začátku to nebyla sláva, tak časem na to bude kašlat víc a víc.
Ahoj holky,
vím, že téma osobní hygieny už tu několikrát zaznělo, ale přesto zakládám nový příspěvek, protože si opravdu nevím rady a doufám, že mi některá z vás poradí nebo nabídne jiný pohled.
S manželem nejsme svoji nijak dlouho, a už od začátku jsem vnímala, že hygiena u něj nebude úplně silná stránka. Občas mi nevoněl, ale byl jinak skvělý, milý, měl o mě zájem a dlouho mě dobýval – a já nakonec povolila.
Po tom, co jsme spolu začali bydlet, se ale začaly problémy s hygienou projevovat víc – i po sprše měl občas zvláštní zápach. Časem jsem si všimla, že málo pije, jí nepravidelně a celkově o sebe moc nepečuje. Když jsme o tom mluvili, snažil se s tím něco udělat a například větší příjem vody opravdu pomohl. Ale je to s ním těžké – má období, kdy vodu skoro nepije, prý mu z ní bolí břicho
Snažím se ho motivovat – jím zdravě, cvičím, žiju aktivně – ale už mě unavuje neustále ho kontrolovat, jestli vůbec pil vodu. A když nepije, je to hned znát – prostě nevoní.
Další problém je každodenní hygiena – nepravidelná sprcha, čištění zubů, celodenní pobyt v pyžamu, a úplné vynechání jakéhokoli vonění (prý denní vonění je nezdravé
), pokud neplánuje zrovna cestu do práce - když jde do kanceláře, snaží se víc, ale jakmile jsme oba na homeoffice, upadá to. I proto jsem ho zkoušela nenápadně pobízet, ať do kanceláře chodí častěji – a částečně to i pomohlo.
Ale třeba teď: vrátil se v noci ze služebky, já se na něj těšila, chtěla se k němu druhý den přitulit a trochu se přivítat– a jakmile jsem to udělala, ucítila jsem silný zápach. Říkám mu, že mu smrdí tričko, a on na to, že je nové, ale že se teda po cestě nesprchoval ani nenavoněl. A já si říkám – jak mu to vůbec nepřijde divné? Celý den cestuje, pak si jen lehne, bez sprchy a druhej den si vezme sice nové triko ale bez jakékoli vůně. Po tom krátkém přitulení jsem měla smrad i ve svém novém vypraném svetru a ve vlasech, musela jsem se převléct a přestříkat. Já i když jsem na HO tak se prostě ráno převleču, navonim, vyčistim zuby a tak.
Už z toho upřímně šílím. Jsem v 7. měsíci těhotenství, čekáme chlapečka, na kterého se moc těším – ale začínám zpochybňovat své rozhodnutí. Bolí mě to – protože jinak je to opravdu hodný a spolehlivý člověk, na rozdíl od mých předchozích partnerů, kteří se o sebe sice skvěle starali, ale byli nevěrní a necítila jsem se s nimi v bezpečí. Tady to mám naopak – bezpečí mám, ale chybí mi základní přitažlivost a péče o sebe sama.
Nechci ho zraňovat, ale nevím, jak dál. Nechci ho kontrolovat jako dítě, ale zároveň cítím čím dál větší odpor, což se samozřejmě podepisuje i na naší intimní blízkosti – sex už nějakou dobu vůbec nemáme, nemám chuť. Samozřejmě hádky máme kvůli tomu pravidelně, kdy je pak chová jak oběť nebo je našvanej.
Je to pro mě velmi citlivé a emotivní téma, hormonálně teď prožívám hodně, a jsem psychicky i fyzicky unavená. Prosím, napište mi, jestli jste to některá měla podobně, nebo jestli máte radu, jak s tím zacházet.
Mám chuť na to rezignovat at si dělá co chce, ale vnitřně mě to ničí. Zároveň když ho upozornuji tak se hádáme a je tichá domácnost
Děkuji vám. ❤️