Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel s úzkostmi - rozchod
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.3.25 20:26
Tak z popisu mě přijde, že on žádný problém nevidí a nemá, proto i ta reakce na odborníky.
A asi rozchodem vyhrozujes pořád, když si z toho taky nic nedělá.
Příspěvek upraven 14.03.25 v 20:28
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.25 20:28
@Anonymní píše: Více
Nechci tě nijak soudit, jen…je to otec tvého dítěte. A miluješ ho. Neodcházela bych bez boje, někdy jsou deprese nebo úzkosti běh na dlouhou trať. Je to hrozné, ale život není vždy procházka růžovou zahradou. 
Kdybys byla nemocná, taky by se ti nelíbilo, kdyby tě hned chtěl opouštět. Možná bych zkusila i párového psychologa. Držím moc pěsti ať to vyřešíte a překonáte to spolu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andrasteia
14.3.25 20:30
@Pohorka605 píše: Více
No a jak mu ma pomoct, kdyz on to řešit nechce?
- Citovat
- Upravit
14.3.25 20:30
@Cenarius píše: Více
Chlapi jsou bohužel v tomhle někdy polena tvrdohlavý. 
Vidím to u svého otce v jiném slova smyslu. Zdraví v háji, ale bude si trvat na tom, že barák si vymaluje sám. 
Možná kdyby vyzkoušeli nějakého párového psychologa, tak by si dal říct. Ale neznám ho. Může to bejt mezek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.25 20:35
@iila píše: Více
To jsem asi myslela, omlouvám se, nevyznám se v tom.. byl u psychiatra, který mu předepsal léky a potom zkoušel psychoterapeuty, myslela jsem ze to jsou psychologové 🙈
- Citovat
- Upravit
andrasteia
14.3.25 20:35
@Pohorka605 píše: Více
Tak bolavy zada nebo psychika je jina vec. A přesně, proč se musi furt chlapu schovivave omlouvat, kdyz kvuli jejich jednani okoli trpi? Proč prehazujeme odpovednost na ženy?
- Citovat
- Upravit
14.3.25 21:05
@andrasteia píše: Více
Depresívní lidé většinou nic řešit nechtějí, protože v ničem nevidí smysl, to je podstata deprese.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.25 21:11
No a má nějaký čas taky jen pro sebe? Chodí někam za svým koníčkem, s klukama na pokec nebo fotbal nebo pokr apod.? Oni i chlapi na tohle trpí, zkušenosti mám. Co ten stres v práci, je vidina zlepšení? Může změnit práci? Pokud jsi na rodičáku, tak evidentně je tíha živitele rodiny na něm a vyskakovat si asi moc nemůže. Říkala jsi, že byl u psychiatra i psychologa, tak proč píšeš, že neřeší? Ty už jsi někdy u psychologa nebo poradce byla? Já ano a řeknu ti, že pocity jsem měla stejný. Jen vyhozené peníze, kecy z pouček, nic, co bych nevěděla, mi neřekli. Jako vzdát to je lehký, ale psychická nemoc je taky nemoc. Jak by se tobě líbilo, kdybys byla nemocná a on by se na tebe vykašlal, protože už se neusmíváš a jen brečíš apod.? Navíc s malým dítětem. 
- Citovat
- Upravit
14.3.25 21:47
Prostě je nemocnej… A ty v tomhle brzo onemocníš taky.
Musí počkat než se vrátíš do práce, abys to finančně zvládla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.25 21:51
@Anonymní píše: Více
Má dostatek času pro sebe, 3× týdně chodí cvičit a min. 1 za 14 dnů se vidí s kamarády,.. praci by resit mohl, ale neresi, jen na ni doma nadava, jak ho to tam štve ale novou nehledá.. s financemi je v pohode, i kdyby tu praci chvili nemel,. kazdopadne urcite by byla lepsi varianta plynule prejit do nove, ale to by clovek musel chtit
u psychiatra byl jednou, ten mu předepsal AD a doporučil terapie, zkusil prvni, zvladnul jedno sezení a pani mu nesedla, zkusil druhého, zvladnul tři sezení a usoudil, ze je to uplne k ničemu a jsou to žvásty
ano, nechtela bych, ať me opustí, kdybych byla nemocna, ale je to DVA ROKY, kdy se nic nehnulo.. kazdy den ten stejny scénář.. proste pro me je to asi nepochopitelne, kdyz nekdo ocividne trpí, ale ceka ze se to vyřeší samo a odnasi to rodina, vztah..
- Citovat
- Upravit
14.3.25 22:37
Nemůžete se vyměnit? Že ty bys šla do práce a on zůstal po zbytek rodičovské s dítětem doma?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.25 01:12
Možná budu trochu tvrdá, ale podle mě, je jakékoliv psychické nebo psychiatrické onemocnění pro partnerský život, podstatně horší, než to fyzické… 
S takovým člověkem je zapotřebí mnohem větší empatie a pochopení. A tobě to časem úplně vysaje veškerou energii a „šťávu“ z těla.
Takový člověk je pro partnerský život, dá se říct až k nepoužití.
PS: Jestli jsem tim někomu ublížila, tak se moc omlouvám, ale píšu to na základě mých vlastních osobních zkušeností. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.25 05:51
Bohužel, s psychicky nemocným člověkem, který to odmítá řešit se žít nedá. Ty počkej, až se vratis do práce a pak od něj odejdi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ano, v dobrém i ve zlém, ale já už nemůžu. Manžel byl vždy melancholik, nebyl bůhví jak energicky apod., ale v posledních dvou letech se mu rozjely úzkostné stavy (hlavně skrz stres v práci), začal užívat antidepresiva a všechno je to tak milionkrát horší. Mam pocit, ze náš vztah neexistuje a zastávám jen roli pečovatelky o domácnost, matky jeho dítěte a vrby. Většinu času je podrážděny, chce si povídat jen o negativních věcech, stale je unaveny, intimita nulová, je jako ledová královna.. Stale ho miluju. Snazila jsem se mu celou dobu pomáhat, podporovat, chci aby to řešil, ale on je polyká prášky, at v rámci možností funguje. Psychology zkousel dva a konstatoval, ze je to pro neu naprosto zbytecne, ze jen žvaní veci z knížek, ktere on zna taky. Jednoduše absolutně neřeší příčinu problému, nesnazi se vyhledávat pomoc. Proste jen ceka, ze problemy asi vyšumí a dopomáhá si antidepresivy.. chybi mi uplne vse, co bylo driv.. to ze se spolu zasmějeme, užíváme plnohodnotně volny cas, mame fajn sex..ničí me to, ze bych mela rozbit rodinu, ale mam strach ze tohle driv nebo pozdeji zničí me.. snazila jsem se to s nim řešit x krát, rekla jsem ze uz nezvládám a přemýšlím nad odchodem ale vubec tomu nedává váhu, nevěří tomu, ze bych to udelala, vi ze ho mam proste rada.. taky vi, ze pro me neni tak snadné odejít, rodinu mam skrz polovinu republiky a jsem na rodicaku.. co byste navrhli? co mu mam rict, at se to nejak rozhoupe..zaroven sem si jista, ze nas odchod by ho zlomil uz asi kompletně a tim, ze toho cloveka mate radi, tak to taky neni fajn predstava