Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím všechny.
Jsem tu nováček, I když tyto stránky sleduji cele své těhotenství a jsem prvorodicka.
Jde o problém ohledně mého manžela. Jsme svoji skoro půl roku, čekáme spolu svoje první dítě, které jsme oba chtěli. Musím říct, že jsme měli své neshody, o kterých jsem si zřejmě naivně myslela že jsme vždy nějak vyřešili.
Ale jde o to, že jsem se dozvěděla, že mě chce podvádět. Že se zamiloval do o 10 let mladší slečny se kterou si strašně rozumí a že by mě kvůli ní i opustil. Kamarádům o mě šíří pomluvy a lži, jak ja jsem ta nejhorší furie, že ho neberu jako rodinu, že rodinu beru svou matku a bratra, I když jsem mu opakovaně říkala, že je jako rodinu beru všechny. Protože to rodina prostě je. No a jak ja si ho nevážím, neuklidim, nádobí neumyju, vařím jen to co chutná mě. Že přijde večer z práce a musí uklidit on a pak chudák chodí spát ve dvě ráno.
A teď jak to skutečně je. V bytě kde žijeme, jsme v podstatě od manželství. Za celou dobu umyl nádobí a vyluxoval jen jednou a to první měsíc, co jsme se nastěhovali. I ty blbé odpadky vynáším já a kdyby nebylo pomoci mé mamky, asi bych se z toho všeho zbláznila. Kdykoliv jsem se ho zeptala, na co má chuť vo mam uvařit tak odpověď „mě je to jedno“. Ale nevycitala jsem mu to, právě proto, že on pracuje - přináší peníze do domácnosti. I když jsem se mu snažila několikrát vysvětlit, že jako těhotná teď nemůžu fungovat jako normálně, že hold mi vse dává teď zabrat tak vse udělám svým tempem. Ale on to nedokáže pochopit, že těhotná žena je prostě v „jiném stavu“.
Dřív s mou stranou rodiny neměl problém, dokonce se zastával mého bratra, když ja jsem ho měla „plné zuby“ o mojí mámě říkal, co by dal za matku jako ona.
Ale teď úplně obrátil a vykládá kamarádům jak jsme všichni strasni a arogantní a že ho všichni jen využíváme. Vše co pro mou rodinu a pro mě udělal ze své dobré vůle, kdy nic za to nechtěl (pomoc při opravě auta mamky, pomoc s dřívím a na zahradě, kdy jsme k mamce jezdili jeden den o víkendu a ne každý víkend) vse teď používá proti nám, aby nás ocernil.
On neví, že tohle všechno vím. O to je I snad horší, jak se pretvaruje jako by se nic nedělo, jako by mě miloval.. teď jsem v porodnici (poslicci a prvorodicka, co si budeme povídat
), a chová se jak staroslivej manžel a těší se na malého a vse připravuje. Dokonce by chtěl být I u porodu, I když do teď nechtěl být. Je to psycho, jak kdybych měla dva lidi v jednom těle..
Smutné je i to, že slečna do které se zamiloval je šťastně vdaná (I když kamarádům tvrdí že je rozvedená) a sama ma dvouměsíční miminko a manžela vidí maximálně jako kamaráda..
Prostě nevím co si mam myslet, jak se mam zachovat. Hlavně, co to sakra je za chování? Pomluvy lži a pak mi do očí řekne, že mě miluje.
Proc si mě bral, když už od začátku vztahu se údajně chovám jak nevdecna mrcha?
Připadám si jako blbec, když se snažím naše problémy řešit, dojít k nějakému kompromisu, prostě pracovat na našem vztahu a nakonec jsem já ta nejhorší. Jsem z toho zoufalá a smutná a zmatená. A nevím co mám dělat. ![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Giara celé je to jakési zmatené, a co ti musí pomáhat tvá matka, když ještě ani žádné dítě nemáte?
@Giara píše:
Zdravím všechny.
Jsem tu nováček, I když tyto stránky sleduji cele své těhotenství a jsem prvorodicka.
Jde o problém ohledně mého manžela. Jsme svoji skoro půl roku, čekáme spolu svoje první dítě, které jsme oba chtěli. Musím říct, že jsme měli své neshody, o kterých jsem si zřejmě naivně myslela že jsme vždy nějak vyřešili.
Ale jde o to, že jsem se dozvěděla, že mě chce podvádět. Že se zamiloval do o 10 let mladší slečny se kterou si strašně rozumí a že by mě kvůli ní i opustil. Kamarádům o mě šíří pomluvy a lži, jak ja jsem ta nejhorší furie, že ho neberu jako rodinu, že rodinu beru svou matku a bratra, I když jsem mu opakovaně říkala, že je jako rodinu beru všechny. Protože to rodina prostě je. No a jak ja si ho nevážím, neuklidim, nádobí neumyju, vařím jen to co chutná mě. Že přijde večer z práce a musí uklidit on a pak chudák chodí spát ve dvě ráno.
A teď jak to skutečně je. V bytě kde žijeme, jsme v podstatě od manželství. Za celou dobu umyl nádobí a vyluxoval jen jednou a to první měsíc, co jsme se nastěhovali. I ty blbé odpadky vynáším já a kdyby nebylo pomoci mé mamky, asi bych se z toho všeho zbláznila. Kdykoliv jsem se ho zeptala, na co má chuť vo mam uvařit tak odpověď „mě je to jedno“. Ale nevycitala jsem mu to, právě proto, že on pracuje - přináší peníze do domácnosti. I když jsem se mu snažila několikrát vysvětlit, že jako těhotná teď nemůžu fungovat jako normálně, že hold mi vse dává teď zabrat tak vse udělám svým tempem. Ale on to nedokáže pochopit, že těhotná žena je prostě v „jiném stavu“.
Dřív s mou stranou rodiny neměl problém, dokonce se zastával mého bratra, když ja jsem ho měla „plné zuby“ o mojí mámě říkal, co by dal za matku jako ona.
Ale teď úplně obrátil a vykládá kamarádům jak jsme všichni strasni a arogantní a že ho všichni jen využíváme. Vše co pro mou rodinu a pro mě udělal ze své dobré vůle, kdy nic za to nechtěl (pomoc při opravě auta mamky, pomoc s dřívím a na zahradě, kdy jsme k mamce jezdili jeden den o víkendu a ne každý víkend) vse teď používá proti nám, aby nás ocernil.
On neví, že tohle všechno vím. O to je I snad horší, jak se pretvaruje jako by se nic nedělo, jako by mě miloval.. teď jsem v porodnici (poslicci a prvorodicka, co si budeme povídat), a chová se jak staroslivej manžel a těší se na malého a vse připravuje. Dokonce by chtěl být I u porodu, I když do teď nechtěl být. Je to psycho, jak kdybych měla dva lidi v jednom těle..
Smutné je i to, že slečna do které se zamiloval je šťastně vdaná (I když kamarádům tvrdí že je rozvedená) a sama ma dvouměsíční miminko a manžela vidí maximálně jako kamaráda..
Prostě nevím co si mam myslet, jak se mam zachovat. Hlavně, co to sakra je za chování? Pomluvy lži a pak mi do očí řekne, že mě miluje.
Proc si mě bral, když už od začátku vztahu se údajně chovám jak nevdecna mrcha?
Připadám si jako blbec, když se snažím naše problémy řešit, dojít k nějakému kompromisu, prostě pracovat na našem vztahu a nakonec jsem já ta nejhorší. Jsem z toho zoufalá a smutná a zmatená. A nevím co mám dělat.
Tak není to slečna, když je vdaná a má dvouměsíční miminko, zřejmě má jiné starosti než řešit Tvého manžela…
Dela si podhoubi pro ukonceni vztahu, aby nevypadal jako ten nejhorsi, ze opousti tehotnou co s cerstve narozenym ditetem. Kdyby chtel jen podvadet, ale zustat za kazdou cenu s tebou, tak o tom takhle na plno nemluvi a nepomlouva te.
Já tomu tedy nevím hlavu ani patu. Proč to s manželem neřešíš a děláš, že o ničem nevíš? S čím ti prosím tě musí pomáhat máma, abyses z toho nezbláznila, když jste sami dva? Připadáš mi jako solidní herečka.
Ja tomu nejak neverim
. Ja by se tvuj muz dostal k zene s 2M miminkem? Ta je cerstve po 6nedeli a ma jine srarosti.
Kdyby ti matka nepomahala, tak se zblázniš?? A z čeho?? Vždyť jsi teprve těhotná.
Jestli to chápu dobře, zakl. je v porodnici, manžel doma vše chystá a chce být u porodu a ta paní s dvouměsíčním miminkem bere manžela zakl. jako kamaráda.
Nevím, proč je v názvu diskuse ta nevěra…
Jinak obdivuju náladu zakl. sepisovat v porodnici takové slohy…
@Giara píše:
Zdravím všechny.
Jsem tu nováček, I když tyto stránky sleduji cele své těhotenství a jsem prvorodicka.
Jde o problém ohledně mého manžela. Jsme svoji skoro půl roku, čekáme spolu svoje první dítě, které jsme oba chtěli. Musím říct, že jsme měli své neshody, o kterých jsem si zřejmě naivně myslela že jsme vždy nějak vyřešili.
Ale jde o to, že jsem se dozvěděla, že mě chce podvádět. Že se zamiloval do o 10 let mladší slečny se kterou si strašně rozumí a že by mě kvůli ní i opustil. Kamarádům o mě šíří pomluvy a lži, jak ja jsem ta nejhorší furie, že ho neberu jako rodinu, že rodinu beru svou matku a bratra, I když jsem mu opakovaně říkala, že je jako rodinu beru všechny. Protože to rodina prostě je. No a jak ja si ho nevážím, neuklidim, nádobí neumyju, vařím jen to co chutná mě. Že přijde večer z práce a musí uklidit on a pak chudák chodí spát ve dvě ráno.
A teď jak to skutečně je. V bytě kde žijeme, jsme v podstatě od manželství. Za celou dobu umyl nádobí a vyluxoval jen jednou a to první měsíc, co jsme se nastěhovali. I ty blbé odpadky vynáším já a kdyby nebylo pomoci mé mamky, asi bych se z toho všeho zbláznila. Kdykoliv jsem se ho zeptala, na co má chuť vo mam uvařit tak odpověď „mě je to jedno“. Ale nevycitala jsem mu to, právě proto, že on pracuje - přináší peníze do domácnosti. I když jsem se mu snažila několikrát vysvětlit, že jako těhotná teď nemůžu fungovat jako normálně, že hold mi vse dává teď zabrat tak vse udělám svým tempem. Ale on to nedokáže pochopit, že těhotná žena je prostě v „jiném stavu“.
Dřív s mou stranou rodiny neměl problém, dokonce se zastával mého bratra, když ja jsem ho měla „plné zuby“ o mojí mámě říkal, co by dal za matku jako ona.
Ale teď úplně obrátil a vykládá kamarádům jak jsme všichni strasni a arogantní a že ho všichni jen využíváme. Vše co pro mou rodinu a pro mě udělal ze své dobré vůle, kdy nic za to nechtěl (pomoc při opravě auta mamky, pomoc s dřívím a na zahradě, kdy jsme k mamce jezdili jeden den o víkendu a ne každý víkend) vse teď používá proti nám, aby nás ocernil.
On neví, že tohle všechno vím. O to je I snad horší, jak se pretvaruje jako by se nic nedělo, jako by mě miloval.. teď jsem v porodnici (poslicci a prvorodicka, co si budeme povídat), a chová se jak staroslivej manžel a těší se na malého a vse připravuje. Dokonce by chtěl být I u porodu, I když do teď nechtěl být. Je to psycho, jak kdybych měla dva lidi v jednom těle..
Smutné je i to, že slečna do které se zamiloval je šťastně vdaná (I když kamarádům tvrdí že je rozvedená) a sama ma dvouměsíční miminko a manžela vidí maximálně jako kamaráda..
Prostě nevím co si mam myslet, jak se mam zachovat. Hlavně, co to sakra je za chování? Pomluvy lži a pak mi do očí řekne, že mě miluje.
Proc si mě bral, když už od začátku vztahu se údajně chovám jak nevdecna mrcha?
Připadám si jako blbec, když se snažím naše problémy řešit, dojít k nějakému kompromisu, prostě pracovat na našem vztahu a nakonec jsem já ta nejhorší. Jsem z toho zoufalá a smutná a zmatená. A nevím co mám dělat.
Pokud takhle Mimózně mluviš ibs manželem, chápu, že se nechápete. V obou těhotenstvích jsem fungovala úplně normálně a pimoc jsem nepotřebovala. S čím ti pomáhá matka? Jo a ta slečna už dávno není slečna, ale mladá paní. A docela ti závidím, že máš v porodnici čas a náladu psát takovýhle cancy. Škoda jen, že ti ten elaborát nevěřím ![]()
Takže vdaná slečna s dvouměsíčním miminem, na kterou si brousí zuby tvůj manžel, o čemž ses dozvěděla potrubní poštou? Promiň ale je to buď nějak divně napsané, nebo celé postavené na hlavu. Jinak ale ano, je to častý jev, když se muži zamilují jinde, že nenechají na bývalé partnerce chlup suchý a odchod od ní prezentují okolí jako tu poslední možnost, ke které byli donuceni, zvlášť pokud chce odejít od novorozence, tak potřebuje vypadat hezky.
@Giara píše:
Proc si mě bral, když už od začátku vztahu se údajně chovám jak nevdecna mrcha?
Hele, upřímně, a proč jsi si brala ty jeho? Z toho tvého textu tam nevidím ani trochu zbytku nějakého citu k němu, popisuješ ho jako totálního joudu… ![]()
@Michelle_M píše:
Takže vdaná slečna s dvouměsíčním miminem, na kterou si brousí zuby tvůj manžel, o čemž ses dozvěděla potrubní poštou? Promiň ale je to buď nějak divně napsané, nebo celé postavené na hlavu. Jinak ale ano, je to častý jev, když se muži zamilují jinde, že nenechají na bývalé partnerce chlup suchý a odchod od ní prezentují okolí jako tu poslední možnost, ke které byli donuceni, zvlášť pokud chce odejít od novorozence, tak potřebuje vypadat hezky.
no tady je zvláštní, že muž chce odejít od svého novorozence k jinému cizímu novorozenci
, jehož vdaná matka je slečna, celé je to tak divné, že mi to opravdu nedává smysl
@karkarka píše:
Kdyby ti matka nepomahala, tak se zblázniš?? A z čeho?? Vždyť jsi teprve těhotná.
Tehotna v bytě..
![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat