Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@brisco píše:
To zní docela pravděpodobně, sádra je vcelku levná, přitom efektní.
Coz ovšem netušili, že on to použije jako důkaz, jak je těžce nemocen a jeho těhotná žena ho musí mýt a tahat nákupy a skákat kolem něj.
@mado píše:
@shadowbabe oba to zakladatelka asi myslela tak, že nebude mít prostor mýt chlapovi nohy, jezdit s ním po pohotoostech, když se škrábne o střep a měřit mu xkrat denně tlak a hlavně ho konejšit, utěšovat a chlacholit, jak on moc trpí, chudáček.
Snad máš recht 🤭
@lucad77 píše:
Tohle je plán tak na půl roku, ona padá na hubu už teď.
však to taky nemá rychlé řešení, ale připadá mi, že je dobré před sebou vidět cestu, po které by to mohlo jít. a první pomoc by (asi, nejsem doktor) měly být léky proti úzkosti
@Anonymní píše:
Ty kráso, jestli něco takového nadejde tak nevím co budu dělat. Žádné podobné vydírání jsem od něj neslyšela a pokud se to změní a příjde tohle, tak nevím…nejhorší je, že by ot na mě asi zafungovalovím že dítě bude moje slabina
těch sudiček si nevšímej, ony vás neznají, dostaň muže k psychiatrovi a všechno může být zase v pořádku
@Anonymní píše:
Hypochondra nepředěláš. Budete mít děti, pojedete na dovolenou a uprostřed pustiny se bude dožadovat okamžité záchranky, na Sněžce bude kolabovat a prosit o záchranný vrtulník, v lanovce na nejvyšší horu Alp bude potřebovat ošetřit a od moře bude chtít okamžitý převoz do Motola a ještě tě sprdne, žes ho vytáhla z civilizace, kde může umřít. Zažila jsem to v rodině, mám zkušenosti.
To sem i teď jen vybavila situace, kdy jsme šli na dosti příkrej kopec ale normálně jen kopec v česku, s mým dítkem. On úplně vyšinutej, že to dítko nemůže zvládnout a jak bych to udělala, kdyby on nebyl se mnou a nenesl jí chvilkama (což bylo samozřejmě patřičně náročný!). Já na to, že bych jí samozřejmě nenesla, protože na to jsem už v té době fyzicky neměla, ale dost často jí podepřu v podpaží, což jí pomůže a přitom díl práce zůstává na ní.
Střih, s novým objevem jsme nedávno i s dítkem zdolali horu, kde bylo 900m převýšení na 9 km. Žádný horolezení, to ne, ale mákla si slušně. I když jí to dalo zabrat a měla slabší chvilky. Ale nahoře vyšvihla úsměv jak pro časopis. ![]()
@Denisa56 píše: Že nejenom on, ale i já mám nějaké potřeby a očekávání a nejsem superzena.
Přesný!!! ![]()
Nemůžu si pomoct, ale vidím několik rozporů… je zmíněno mužovo dítě, ale není nijak přiblížena jeho péče a starost o něj. To je do očí bijící!
Dále si nějak protiřečí prohlášení zakladatelky, jak po narození společného dítěte už nebude mít čas a chuť obskakovat manžela, ale zároveň v jiném příspěvku hlásí, jak by dítěti nikdy nerozbila rodinu, protože sama je z neúplné… no a v kontextu jejího věku, což je, pokud jsem správně četla cca 20 let, trochu nevěrohodné sdělení…
no nevím, přijde mi to celé vymyšlené.
Tak ti tu povím o jednom mém ex. Jen aby si si mohla říct, že ten tvůj je na tom ještě dobře.
Má myslím úzkostnou poruchu (úplně tomu nerozumím). Antidepresiva a jiné podobné zábavné prášky jedl jako lentilky od sedmi let. Většinu života mu je psala maminka.
Asi rok se dokázal držet a předstírat šťastného. A pak to začalo. Bojím se smrti. Umřu. Určitě mám rakovinu, Alzheimer, oslepnu,… Nastudoval chorobu, došel k doktorovi s chorobou a sadou vyšetření a dokud neprošel všechny o kterých věděl, tak nevěřil, že neumírá. Hodiny se třásl strachy ze smrti. Z toho deprese, život nemá smysl, stejně všichni umřeme a nic po nás nezbyde, protože vesmír jednou skončí.
Totálně zvrácené představy, zdánlivě logické založené na chybných předpokladech.
Občas došel k psychiatrovi a zhodnotil, že ten tomu nerozumí, protože vesmír je opravdu tak zlej.
Věděl, že není psychicky zdravej, ale nikdy si nepřiznal jak moc.
@Anonymní píše:
Tak ti tu povím o jednom mém ex. Jen aby si si mohla říct, že ten tvůj je na tom ještě dobře.
Má myslím úzkostnou poruchu (úplně tomu nerozumím). Antidepresiva a jiné podobné zábavné prášky jedl jako lentilky od sedmi let. Většinu života mu je psala maminka.
Asi rok se dokázal držet a předstírat šťastného. A pak to začalo. Bojím se smrti. Umřu. Určitě mám rakovinu, Alzheimer, oslepnu,… Nastudoval chorobu, došel k doktorovi s chorobou a sadou vyšetření a dokud neprošel všechny o kterých věděl, tak nevěřil, že neumírá. Hodiny se třásl strachy ze smrti. Z toho deprese, život nemá smysl, stejně všichni umřeme a nic po nás nezbyde, protože vesmír jednou skončí.
Totálně zvrácené představy, zdánlivě logické založené na chybných předpokladech.
Občas došel k psychiatrovi a zhodnotil, že ten tomu nerozumí, protože vesmír je opravdu tak zlej.
Věděl, že není psychicky zdravej, ale nikdy si nepřiznal jak moc.
To muselo být příšerný pro vás pro oba. Pro tebe ho snášet a sama bych to dlouho nevydržela. Ae když si vezmu, čím asi prochází on(jelikož všechny ty hruzy a strachy vnímá reálně), tak je mi ho taky líto…
@liggy píše:
To muselo být příšerný pro vás pro oba. Pro tebe ho snášet a sama bych to dlouho nevydržela. Ae když si vezmu, čím asi prochází on(jelikož všechny ty hruzy a strachy vnímá reálně), tak je mi ho taky líto…
Jo. Nějaký čas (1,5 roku co už to nedokázal skrývat cca) jsem to vydržela. Naivně jsem myslela, že mu pomůžu. Že mu vysvětlím, kde mají jeho teorie chybu. Nějaký čas to i fungovalo. Já našla logický rozpor. On na pár týdnů měl klid. A další záchvat měl tu chybu opravenou. Taková samosprávná noční můra.
Zůstali jsme kamarádi. Takový můj rozbitý starší brácha.
@Anonymní píše:
Jo. Nějaký čas (1,5 roku co už to nedokázal skrývat cca) jsem to vydržela. Naivně jsem myslela, že mu pomůžu. Že mu vysvětlím, kde mají jeho teorie chybu. Nějaký čas to i fungovalo. Já našla logický rozpor. On na pár týdnů měl klid. A další záchvat měl tu chybu opravenou. Taková samosprávná noční můra.
Zůstali jsme kamarádi. Takový můj rozbitý starší brácha.
Pracuju na psychiatrii, takže trochu představu co to asi muselo být mám. Ale naštěstí tedy nemám osobní zkušenost.
@mado přesně tak l. Nemyslela jsem to tak, že bych chlapa úplně odřízla l, to mi je jasné že by byl krach
Děkuji všem za okomentování. Sbírám veškerou odvahu mu říct, že by to chtělo odborníka, a sebrat poslední sílu co mi zbyla abych mu ukázala že jsem při něj a půjde to ale zároveň nastavila hranici aby věděl že zas jsem jen člověk a taky nevydržím všechno ![]()
Hodim vám sem update až ta konverzace proběhne
@dedrichov píše:
Nemůžu si pomoct, ale vidím několik rozporů… je zmíněno mužovo dítě, ale není nijak přiblížena jeho péče a starost o něj. To je do očí bijící!
Dále si nějak protiřečí prohlášení zakladatelky, jak po narození společného dítěte už nebude mít čas a chuť obskakovat manžela, ale zároveň v jiném příspěvku hlásí, jak by dítěti nikdy nerozbila rodinu, protože sama je z neúplné… no a v kontextu jejího věku, což je, pokud jsem správně četla cca 20 let, trochu nevěrohodné sdělení…
no nevím, přijde mi to celé vymyšlené.
O dítě z prvního manželství se stará úžasne, proto vím že jako otec je Skvělý. Nebudu mít chuť ani čas řešit ty jeho výlevy. Proč by to mělo být nevěrohodné? Nemůže mít holka staršího partnera? A napsala jsem že mi je přes 20 let, a ne že mi je 20 let