Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky, moje sestra je na tom stejně
.klučina šest let, nový partner v bytě. a hádej co? malej jak byl ve všem samostatnej, tak maminu potřebuje snad na všechno, už se to začíná zlepšovat, na nového přítele také žárlil, ale vypadá to, že jsou dneska oba chlapi spolu, a mamku odsunuli stranou
,dokonce bych řekla, že se z nich stali nejlepší kamarádi a říkala mi sestra, že dokonce se jí malý ptal v koupelně, jestli by nemohl příteli říkat tati
,takže pevné nervy, ono se to spraví, hlavně, aby byl přítel na chlapečka hodný a chápal ho. někdy to trvá déle, ale bude to fajn, jak si budete všichni rozumět a hlavně podle mě je velice důležité, aby měl chlapec oba dva jako vzor, i maminku, a hlavu rodiny, na kterou se může kdykoliv spolehnout. já si nedokážu představit, že bych zůstala sama.
a smekám před maminkami, které to dokážou a své děti vedou nejlépe, jak umějí.
![]()
Ono se to spraví, dítě prostě jenom potřebuje vědět, že se nic nemění a že je na prvním místě ![]()
Dotaz na zakladatelku:
A oni se předtím neznali (nový chlap se synkem)? Prostě jste ze dne na den spolu začali bydlet a syn ho viděl poprvé?
Ptám se proto, že mě to také čeká - mám 4letou dceru a budeme se stěhovat k novému „tatínkovi“, tak přemýšlím, jak to udělat… Začít bydlet ze dne na den s „cizím pánem“ musí být pro dítě asi šok.. Dcerka ještě nic netuší, ani neví, že se rozcházíme s jejím otcem.
@Anonymní píše:
Dotaz na zakladatelku:
A oni se předtím neznali (nový chlap se synkem)? Prostě jste ze dne na den spolu začali bydlet a syn ho viděl poprvé?
Ptám se proto, že mě to také čeká - mám 4letou dceru a budeme se stěhovat k novému „tatínkovi“, tak přemýšlím, jak to udělat… Začít bydlet ze dne na den s „cizím pánem“ musí být pro dítě asi šok.. Dcerka ještě nic netuší, ani neví, že se rozcházíme s jejím otcem.
Ne, to ne. Párkrát se před tím viděli
Byli jsme na výletě, koupat se v bazénu atd. I jsme o tom se synem mluvili.
On není zlý, jako že by o partnerovi zle mluvil, ale nehraje si sám. Asi mají holky pravdu, musí si zvyknout. ![]()
Nejvíc záleží ale na tobě a tvém postoji, protože tady je důležité, aby si oba byli vědomí, že jsou na prvním místě. Záleží na tom, jak dobře to dokážeš uhrát.
@PaníBovaryová píše:
Nejvíc záleží ale na tobě a tvém postoji, protože tady je důležité, aby si oba byli vědomí, že jsou na prvním místě. Záleží na tom, jak dobře to dokážeš uhrát.
Jasný, tomu rozumím
Jenže někdy to jde dost těžko. Naštěstí partner je dost chápavý a má malého rád ![]()
@Anonymní píše:
Jasný, tomu rozumímJenže někdy to jde dost těžko. Naštěstí partner je dost chápavý a má malého rád
Nejspíš má hodně rád tebe
Važ si toho a občas synovi ukaž hranice, aby ti to nepřerostlo přes hlavu, i když je partner chápavý
Ahoj holky
. Chápu, že je to pro mého syna velká změna, ale najednou se z milého andílka stal despotický málý ďáblík, který potřebuje u všeho mojí asistenci. S partnerem problém nemá, jen mi přijde že strašně žárlí. Snažím se ho neodstrkovat, věnovat se mu, prostě vše jako dřív, ale nějak mi docházejí síly. Neposlouchá, vzteká se, odmlouvá. Přejde to? Máte s tím někdo zkušenost? Omlouvám se za anonym
Třeba anonym T.
Potřebovala bych trochu uklidnit, poradit jak na mého syna. S mým přítelem jsme spolu začali bydlet, mám syna (skoro 6 let) ve své péči a tak žije s námi