Měšťáci versus Lonťáci

Město versus vesnice. Ono je to asi hodně individuální a záleží jestli se jedná o vesnici poblíž města nebo ne.
Já si nejvíce cením klidu, možnosti vycházek v okolních několika kilometrových lesích, relativně čistého vzduchu, nepřítomnosti nákupních center. Zní to jako vesnická idyla, tam kde bydlím není obchod, školka, škola…A bydlím v Brně. Zní to jako blbost, ale je to tak. Obchod se tu neudržel, protože si každý nakoupí „dole“ a škola, školka a doktor je deset minut busem. A to je pro mě podstané. Ten bus tu je a jezdí minimálně každých 20 minut, v noci tu jsou klasicky rozjezdy. A to je pro mě hodně důležité, třebaže o Vánocích kromě práce a naprosto nezbytných nákupů do toho rušného města nos nestrčím, protože mi vadí uštvanost a spěch a přecpanost. Ale když potřebuju, je všechno po ruce bez auta a je tu toho dost. Ano mám vytipované kavárny, obchody. Možná si někdo řekně, že to k životu nepotřebuje a když, tak si zajede autem. Když je pěkné počasí, tak do žádné kavárny ani čajovny většinou nepáchnu a trávím čas venku a nakupování není zrovna moje hoby. Ale jsem zvyklá mít vše po ruce a neřešit jakékoli logistické problémy-protože žádné nejsou. A od toho se odvyká těžko a já bych odvykat ani nechtěla.
Mám ještě jeden obecnější postřeh. Pro malé děti je vesnice super, ale když rostou a mají nějaké zájmy, které nelze provozovat na vesnici, je to problém. Z rodičů jsou buď taxikáři, nebo má dítě smůlu…Já jsem od cca deseti mohla do kroužků jezdit sama. Končily později, tak pro mě většinou jezdili busem naši a domů jsme jeli spolu. Ono samozřejmě jde děti všude vozit a já jsem docela proti kultu automobilismu (ne že bych auto neměla, ale každý den nejezdím), ale když člověk nemá na výběr - a na vesnici skoro nemá. Co vím od lidí bydlících mimo město, tak mají potřebu dvou aut. Vozí děti do škol (středních nebo druhý stupeň), sebe do práce, na nákupy, děti do kroužků, od kamarádů. No a výdaje na auta jsou rozpočtené na měsíc někde u 5000-+/- podle životního stylu a typu auta. A to ještě není započten leasing.
Ono není nutné vozit děti od kamarádů, ale musím říct, že když jsem chodila na střední, tak všichni spolužáci, kteří nebyli z Brna, tak upřímně nesnášeli místo, kde bydleli, protože s námi nikam a nikdy nemohli. Ne že by je nikdo nepustil, ale neměli se jak dostat domů.
Takže jak říkám, záleží asi na požadavcích a zvycích každého. Ale pokud budete bydlet poblíž velkého města, budou místo bydliště vaše děti v pubertě nenávidět. Pak je to možná přejde