Mít peníze či lásku

Anonymní
15.6.16 18:46

Mít peníze či lásku

Dobrý den, vím že za tenhle problém mě asi některé z vás odsoudí, že si to budu muset nakonec rozhodnout sama, ale asi se potřebuju i vypovídat. Mam dvouletou holčičku, druhé je na cestě. S partnerem jsem byla 11 let, nikdy nepracoval, financí domů moc nepřinesl, vše jsem financovala já a moje rodina. Milovala jsem ho a nechtěla jsem nic vidět. Stidabaal jsem vysokou a při tom ještě chodila o vikendu na brigády, on většinu času hrál hry na pc nebo chodil za kamarády. Po škole jsem začala pracovat ale po práci sem ještě dělala vše doma, on pořád hrál na pc. Otěhotněla jsem, pořád žádná změna. Když byl dceři půl rok tak šel do práce ale po 3 měsících to ukončil, že ho to nebaví, po dalším roce zase začal peacoat, ale často marodil, od narození dcery se začal chovat dost despoticky, vše jsem dělala špatně, pořád bylo špatně uklizeno, o dceru jsem se chovala špatně, ale on mi nikdy s ničím nepomohl, ikdyz byl pořád doma. Kdyz bylo dceři rok a třičtvrtě tak sem potkala starou lásku, zamilovala jsem se. On je ženatý a má dvě děti. Řekl mi že k ženě už nějakou dobu nic necítí. S ním sem byla šťastná, nechtěla jsem aby odcházel nebo něco podobného. Chvíli to šlo vydržet i doma, ale prostě jsem začala viděl partnerovi chyby, ikdyz chodil do práce stejně mi peníze téměř nedával vše jsem platila z mateřské a ještě byl na mě ošklivý a nadával mi i před dcerou. Po čase jsem zjistila že jsem těhotná, nevím či dítě je. Ale doma už sem to nemohla vydržet, tak jsem to ukončila, bydlím s dcerou u rodičů. Je mi ti líp než s partnerem. Ale ten druhý by se mnou chtěl být, ale řešíme jak dál, ma dům na hypotéku, musel by vyplatit manželku, kdyz vše zaplatíme tak budeme na nule a to ještě v případě že budeme pronajímat můj byt, jinak to dohromady nedáme. Ale chceme být spolu.ale nikdy jsem po něm nechtěla aby odešel, chtěla jsem být s dětmi raději sama než s bývalým. Ikdyz ho mám pořád ráda, byly jsme spolu dlouho a ne pořád to bylo špatný, ale už dva roky sem byla téměř pořád ve stresu co udělám špatně, za co mi vynadá, to bylo aspoň jednou denně. Byli by ste bez peněz navíc. Bez výletu a tak podobně ale s mužem kterého milujete a je na vás hodný? Vím že to může jednou přejít, nebude se mnou šťastný. Já s ním. Vše vím a rikam si to pořád dokola. Myslím i na jeho děti a ženu. Co by ste dělali na mém místě? A.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
25897
15.6.16 18:51

Tohle za tebe nikdo nevyřeší. A co takhle zůstat chvíli sama a počkat, jak se vztah vyvine? Prvního partnera komentovat nebudu, nechápu jak jsi to s ním mohla vydržet tolik let.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Nafrněná
15.6.16 18:52

Jak dokážeš sama se sebou žít?

  • Citovat
  • Upravit
26270
15.6.16 18:52

Nechat ho, ať si vše vyřeší sám a pak možná s ním budovat vztah - ale to tvoje „ma dům na hypotéku, musel by vyplatit manželku, kdyz vše zaplatíme tak budeme na nule a to ještě v případě že budeme pronajímat můj byt, jinak to dohromady nedáme.“ na to zapomeň…mysli na svoje děti. Tohle ať si pořeší sám a pak uvidíte…nemůžeš všechny zachraňovat

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7939
15.6.16 18:54
@Anonymní píše:
Dobrý den, vím že za tenhle problém mě asi některé z vás odsoudí, že si to budu muset nakonec rozhodnout sama, ale asi se potřebuju i vypovídat. Mam dvouletou holčičku, druhé je na cestě. S partnerem jsem byla 11 let, nikdy nepracoval, financí domů moc nepřinesl, vše jsem financovala já a moje rodina. Milovala jsem ho a nechtěla jsem nic vidět. Stidabaal jsem vysokou a při tom ještě chodila o vikendu na brigády, on většinu času hrál hry na pc nebo chodil za kamarády. Po škole jsem začala pracovat ale po práci sem ještě dělala vše doma, on pořád hrál na pc. Otěhotněla jsem, pořád žádná změna. Když byl dceři půl rok tak šel do práce ale po 3 měsících to ukončil, že ho to nebaví, po dalším roce zase začal peacoat, ale často marodil, od narození dcery se začal chovat dost despoticky, vše jsem dělala špatně, pořád bylo špatně uklizeno, o dceru jsem se chovala špatně, ale on mi nikdy s ničím nepomohl, ikdyz byl pořád doma. Kdyz bylo dceři rok a třičtvrtě tak sem potkala starou lásku, zamilovala jsem se. On je ženatý a má dvě děti. Řekl mi že k ženě už nějakou dobu nic necítí. S ním sem byla šťastná, nechtěla jsem aby odcházel nebo něco podobného. Chvíli to šlo vydržet i doma, ale prostě jsem začala viděl partnerovi chyby, ikdyz chodil do práce stejně mi peníze téměř nedával vše jsem platila z mateřské a ještě byl na mě ošklivý a nadával mi i před dcerou. Po čase jsem zjistila že jsem těhotná, nevím či dítě je. Ale doma už sem to nemohla vydržet, tak jsem to ukončila, bydlím s dcerou u rodičů. Je mi ti líp než s partnerem. Ale ten druhý by se mnou chtěl být, ale řešíme jak dál, ma dům na hypotéku, musel by vyplatit manželku, kdyz vše zaplatíme tak budeme na nule a to ještě v případě že budeme pronajímat můj byt, jinak to dohromady nedáme. Ale chceme být spolu.ale nikdy jsem po něm nechtěla aby odešel, chtěla jsem být s dětmi raději sama než s bývalým. Ikdyz ho mám pořád ráda, byly jsme spolu dlouho a ne pořád to bylo špatný, ale už dva roky sem byla téměř pořád ve stresu co udělám špatně, za co mi vynadá, to bylo aspoň jednou denně. Byli by ste bez peněz navíc. Bez výletu a tak podobně ale s mužem kterého milujete a je na vás hodný? Vím že to může jednou přejít, nebude se mnou šťastný. Já s ním. Vše vím a rikam si to pořád dokola.Myslím i na jeho děti a ženu. Co by ste dělali na mém místě? A.

Nemohu si pomoci, ale moznas na ne mela myslet o trochu drive. Pozdni litost neni vzdy ucinna.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
333
15.6.16 18:55

Ahoj, no to je příběh jak z románu. Já bych rozhodně zkusila asi žít chvíli sama s dětmi, a rozhodnutí jestli spolu bydlet bych nechala na tom novém příteli. Pokud je Ti s ním dobře, nemusíte spolu hned ale bydlet. Na druhou stranu by se měl asi rozhodnout s kým chce žít on!
Na bývalého bych se vůbec neohlížela, to je marný a nezaslouží si tě!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3030
15.6.16 18:58

Nezlob se na mě, ale tvá nezodpovědnost hraničí s blbostí. Dva roky už je to na prd, ale přesto v té době máš, budeš mít, dvě děti. Přesto, že nedělá, miluješ ho, vzápětí hodíš vyhybku a miluješ svou starou lásku. Odvedeš asi tátu od dvou dětí. Tady vůbec nejde o tu tvou položenou otázku, mít peníze, či lásku, to zní romanticky a krásně. Ty jenom děláš jednu chybu za druhou, rozvracíš vztahy, rodíš děti a ani nevíš s kým. Končím, protože by přišlo i na ostrá slova a to nechci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7939
15.6.16 18:59
@Svetlussska píše:
Ahoj, no to je příběh jak z románu. Já bych rozhodně zkusila asi žít chvíli sama s dětmi, a rozhodnutí jestli spolu bydlet bych nechala na tom novém příteli. Pokud je Ti s ním dobře, nemusíte spolu hned ale bydlet. Na druhou stranu by se měl asi rozhodnout s kým chce žít on!
Na bývalého bych se vůbec neohlížela, to je marný a nezaslouží si tě!

Jo jo, zakladatelku si zaslouzi tata od rodiny, ptz je svetice a fakt terno. Nevi s kym ma decko a resi pouze to, jestli si nahodou nepohorsi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Nafrněná
15.6.16 19:03
@vonajebohyne píše:
Jo jo, zakladatelku si zaslouzi tata od rodiny, ptz je svetice a fakt terno. Nevi s kym ma decko a resi pouze to, jestli si nahodou nepohorsi.

přesně… zakladatelka není o NIC lepší než její přítel… to druhé děcko je toho důkazem…

  • Citovat
  • Upravit
6509
15.6.16 19:09

Bývalého bych neřešila, mělo to být už dřív, ale chápu, když se v tom jeden vaří, tak si to neuvědomuje.. 8) :roll:
Ale Ty máš dítě, nevíš s kým, to vůbec neřešíš.. nebo to tu aspoň nezmiňuješ..
Alimenty od bývalého asik skorem nic.
Když bojíš financí, druhý alimenty platit chystá?
Neřešila bych ani druhého. Jestli má doma problém, ať se rozvede, což jsi měla udělat také a věděla by, kdo je otcem.
Být Tebou - snažila z toho všeho vzít a neřešila bych problém tím, že vytvořím jinde nový. Časem může být všechno jinak..
Edit:.. a musím to napsat - máš/budeš mít dvě děti, vůbec bych teď neřešila problémy jiných mužů - nemakačenko a rozvod druhého s dětma, což bude také asik lahůdka.

Příspěvek upraven 15.06.16 v 19:53

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27123
15.6.16 19:19

Dobry krok je, ze jsi ukoncila nefungujici vztah. Do noveho s zenatym muzem bych se tak rychle nehrnula, dokud si on nevyresi svuj soucasny vztah. Cas ukaze. Aby ti pak nezbyly jen oci pro plac.
V tuto chvili bych se zamerila na potreby sve a svych deti. Protoze i bez noveho chlapa te ted cekaji tezke casy.

K tem co te odsuzuji… v zivote delame ruzne chyby. Ale prave z techto chyb se ucime.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.6.16 19:19

Také bych zkusila žít sama s dětmi, není to lehké určitě lehké… ale nikdy bych nedovedla táty od rodiny a děti!!! To se nedělá, láska neláska, jsou to děti! Každé manželství má krize, ale důležité přece je snažit se vzdy vse urovnat a budovat dětem pevné zázemí :zed: :zed: :zed:

  • Citovat
  • Upravit
Tunrida
15.6.16 19:20

Na tvém místě bych začala konečně myslet na ty tvoje děti :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Nafrněná
15.6.16 19:33
@cecetka píše:
Dobry krok je, ze jsi ukoncila nefungujici vztah. Do noveho s zenatym muzem bych se tak rychle nehrnula, dokud si on nevyresi svuj soucasny vztah. Cas ukaze. Aby ti pak nezbyly jen oci pro plac.
V tuto chvili bych se zamerila na potreby sve a svych deti. Protoze i bez noveho chlapa te ted cekaji tezke casy.K tem co te odsuzuji… v zivote delame ruzne chyby. Ale prave z techto chyb se ucime.

na některé chyby nás mají připravit rodiče svou dobrou výchovou, nemůžeme všechny jít sedět za vraždu jen abychom se poučily… dělat si dítě a nevědět s kým je hnus

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
15.6.16 19:37

@Nafrněná :palec: můj chlap také nejdřív musel projít výběrovým řízením na manzela :mrgreen: a nejdůležitější bylo, jak se má k dětem :)

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová