Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj děvčata, nevím jistě, ale začínám mít pocit, že můj muž je nějak psych. nemocný. Na něco je hrozný pedant, poslední měsíce se ho začínám bát. Máme střídavé období krizí a normálu, poznala jsem už, jak dokáže být zlý, v hádce do mě už několikrát strčil, dotlačil mě ke dveřím, hodil po mě polenem.Pak se zklidní, neomluví se a chová se jakoby nic. Prý jsem ho k tomu dohnala já, on nikdy takový nebyl. POslední dobou se hádáme i kvůli výchově dětí, přehnaně reaguje na moje rozhodování(podle něj vše špatně),mluví se mnou jak s malým dítětem a dává mi najevo povržení. Hrozně to od něj bolí, zvlášť když se snažím. Teď co jsme zaplatili dovolenou mě neustále peskuje a kontroluje, co jsem ky vybírala z účtu a píše mi hnusné zprávy, za co jsem zase utrácela(přitom jen běžné nákupy-když náhodou koupím dětem tričko apod, vždy jen ve slevě, nikam nechodím-na nehty, cvičit a pod, značk. oblečení si nekupuju a přesto se díky němu cítím, jak největšívyhazovačka peněz).Nevím, co dělat, evidentně má pocit, že je na všechno ohledně peněz a výchovy sám a že mi nemůže věřit a proto takhle kope kolem sebe.Ale žádný podnět, o kterém bych věděla, jsem mu nedala. Už nevím, co je normální a co dělám nebo nedělám správně. Myslíte, že je to normální chování chlapa v těžším období?
Co je těžší období? Normální mi to nepřipadá…
@Anonymní píše:
Ahoj děvčata,
Můj chlap je cholerik, ale strčit, zatlačit či po mě mrsknout POLENEM, by udělal jen jednou…nemohla bych být někde s někým, když se ho bojím. Řekla jsi mu to, že se ho bojíš??
A nikdy takový nebyl? Před tím se choval normálně? Jak dlouho jste spolu? Co myslíš že ho vede k jeho stavu?
Bez slyšení druhé strany, je to debata naprosto o ničem..v hádce je každý přesvědčený, že on má tu jedinou pravdu…
Můj chlap je taky v něčem despota, ale kdyby to bylo až takhle, tak už bych s ním nebyla. Strčil tě, hodil po tobě polenem?… to už je síla a kdoví v co to přeroste, nehledě na to, že časem se tak může chovat i k dětem ![]()
zkus si o tom s ním promluvit, jestli bude ochotnej mluvit. Ikdyž pokud takovej je, tak třeba slíbí že bude líp a za chvíli to bude stejné :/
Máme už několik let krizi, snažíme se to oba ustát kvůli dětem, ale je to vždy chvíli dobré a pak zas špatné. Do toho jsme se teď víc finančně vydali na dovolenou, kterou jsme si už dlouho přáli. On má pořád plnou hlavu rozdělané rekonstrukce, blížící se kolaudace, půjčky na ní. Teď umřela jeho babička, po které zdědil dům a bál se, jak zareagují ostatní příbuzní-nějáké další výdaje. Přestal před několika měsíci kouřit, je rozlítaný, po stálém zaměstnání dělá na živnost. Je teˇˇd hrozně moc podrážděný, ale nevím, jak mu pomoct a tím jak se chová, se mi ani nechce mu pomáhat ![]()
Já bych řekla, že se chová, jako typický manipulátor ![]()
Jednoho takového jsem měla a děs běs. Vídáš se s přáteli, rodinou, nesnaží se tě omezit i v tom?
@ontar píše:
Bez slyšení druhé strany, je to debata naprosto o ničem..v hádce je každý přesvědčený, že on má tu jedinou pravdu…
ono je celkem jedno, kdo ma pravdu - hazat po manzelce polenem normalni neni a ani do ni zduchat, i kdyby tu pravdu mel.
Mimochodem mit pujcky a "vydat se' z financi kvuli dovolene, to mi zni dost blbe…
ale to neni problem dotazu. a ne, nedokazu si predstavit, ze bych se partnera bala. pises, ze spolu zustavate pred nekolikaletou krizi kvuli detem - pis si, ze deti tuhle atmosferu doma vnimaji moc dobre. a vyrustat s pocitem, ze maminka se boji tatinka…
asi bych zkusila pockat na nejake opravdu dobry moment, kdy manzel bude v pohode a uvolneny, a zkusila mu rict co nrjvic na rovinu a v klidu, ze tyhle vykyvy te nici, ze se ho zacinas bat a jako dospela zenska odmitas zit pod totalni kontrolou, ze proste musite udelat nejake zmeny (mluv v mnoznem cisle) a jit treba k psychologovi.
pokud by partner neslysel na nic a odmital jakkoliv zapracovat na zlepseni, tak bych si zacala budovat zadni vratka…
Fič pryč. Akorát je fakt, že pokud máte spolu děti, úplně se ho nezbavíš nikdy.
@Anonymní píše:
Máme už několik let krizi, snažíme se to oba ustát kvůli dětem, ale je to vždy chvíli dobré a pak zas špatné. Do toho jsme se teď víc finančně vydali na dovolenou, kterou jsme si už dlouho přáli. On má pořád plnou hlavu rozdělané rekonstrukce, blížící se kolaudace, půjčky na ní. Teď umřela jeho babička, po které zdědil dům a bál se, jak zareagují ostatní příbuzní-nějáké další výdaje. Přestal před několika měsíci kouřit, je rozlítaný, po stálém zaměstnání dělá na živnost. Je teˇˇd hrozně moc podrážděný, ale nevím, jak mu pomoct a tím jak se chová, se mi ani nechce mu pomáhat
Typoval bych že chlap chce něco dokázat a vybudovat a pomalu, ale jistě mu to přerůstá přes hlavu a občas mu ujedou nervy..měl by se vykašlat na nějaké rekonstrukce, vykašlat se na živnost, vykašlat se na drahé dovolené, přestat být rozlítaný a uklidnit se, najít si nějaký pohodový zaměstnání a nebo se hodit na pracák, určitě začít zase kouřit..to uklidňuje a hlavně, část těch starostí přenechat manželce, aby místo datlování na eM začala dělat něco užitečného…
@rea.sk píše:
A nikdy takový nebyl? Před tím se choval normálně? Jak dlouho jste spolu? Co myslíš že ho vede k jeho stavu?
Dřív takový nebyl, naopak pozorný, citlivý…jsme spolu 12 let, myslím, že ho k tomu vede pocit, že je na všechno sám a všichni jsou proti němu. Ustoupila jsem mu v několika důležitých rozhodnutích ohledně rodiny, za kterými si tvrdohlavě stál a když pak přišly problémy s tím související, upozorňovala jsem ho na a to na něj působilo jak červený hadr na býka. Od té doby mě nebere jako partnerku, která ho podrží, mám pocit, že jako partnerky si mě neváží, bere mě jako nutné zlo a matku jeho dětí..
Me zarazi, ze se neomluvi, ze mu pak neni lito jak se choval. A ze ti rika, ze jeho chovani je tva chyba. To mi uz „smrdi“. Normalni mi to neprijde. Zkouseli jste o tom v klidu mluvit? Zeptat se ho, jake ma starosti a ze se ho bojis? Neni pretizeny kvuli praci? Treba ho trapi ty finance.
@Anonymní píše:
Ahoj děvčata, nevím jistě, ale začínám mít pocit, že můj muž je nějak psych. nemocný. Na něco je hrozný pedant, poslední měsíce se ho začínám bát. Máme střídavé období krizí a normálu, poznala jsem už, jak dokáže být zlý, v hádce do mě už několikrát strčil, dotlačil mě ke dveřím, hodil po mě polenem.Pak se zklidní, neomluví se a chová se jakoby nic. Prý jsem ho k tomu dohnala já, on nikdy takový nebyl. POslední dobou se hádáme i kvůli výchově dětí, přehnaně reaguje na moje rozhodování(podle něj vše špatně),mluví se mnou jak s malým dítětem a dává mi najevo povržení. Hrozně to od něj bolí, zvlášť když se snažím. Teď co jsme zaplatili dovolenou mě neustále peskuje a kontroluje, co jsem ky vybírala z účtu a píše mi hnusné zprávy, za co jsem zase utrácela(přitom jen běžné nákupy-když náhodou koupím dětem tričko apod, vždy jen ve slevě, nikam nechodím-na nehty, cvičit a pod, značk. oblečení si nekupuju a přesto se díky němu cítím, jak největšívyhazovačka peněz).Nevím, co dělat, evidentně má pocit, že je na všechno ohledně peněz a výchovy sám a že mi nemůže věřit a proto takhle kope kolem sebe.Ale žádný podnět, o kterém bych věděla, jsem mu nedala. Už nevím, co je normální a co dělám nebo nedělám správně. Myslíte, že je to normální chování chlapa v těžším období?
je to debil, co na to říct.. nebyla bych s nim ani minutu - leda pod podmínkou, že se půjde léčit.
Ahoj děvčata, nevím jistě, ale začínám mít pocit, že můj muž je nějak psych. nemocný. Na něco je hrozný pedant, poslední měsíce se ho začínám bát. Máme střídavé období krizí a normálu, poznala jsem už, jak dokáže být zlý, v hádce do mě už několikrát strčil, dotlačil mě ke dveřím, hodil po mě polenem.Pak se zklidní, neomluví se a chová se jakoby nic. Prý jsem ho k tomu dohnala já, on nikdy takový nebyl. POslední dobou se hádáme i kvůli výchově dětí, přehnaně reaguje na moje rozhodování(podle něj vše špatně),mluví se mnou jak s malým dítětem a dává mi najevo povržení. Hrozně to od něj bolí, zvlášť když se snažím. Teď co jsme zaplatili dovolenou mě neustále peskuje a kontroluje, co jsem ky vybírala z účtu a píše mi hnusné zprávy, za co jsem zase utrácela(přitom jen běžné nákupy-když náhodou koupím dětem tričko apod, vždy jen ve slevě, nikam nechodím-na nehty, cvičit a pod, značk. oblečení si nekupuju a přesto se díky němu cítím, jak největšívyhazovačka peněz).Nevím, co dělat, evidentně má pocit, že je na všechno ohledně peněz a výchovy sám a že mi nemůže věřit a proto takhle kope kolem sebe.Ale žádný podnět, o kterém bych věděla, jsem mu nedala. Už nevím, co je normální a co dělám nebo nedělám správně. Myslíte, že je to normální chování chlapa v těžším období?