Despotický manžel?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
16.6.16 07:06
@Anonymní píše:
S tímto přesně souhlasím :palec:
Omlouvám se, že anonymně…ale trošinku-opravdu trošinku jsem v tomto poznala svého manžela :oops:
My jsme spolu 20 let máme dvě děti, on se kvůli mě rozvedl, je o 20 let starší…a museli jsme si vzít hypotéku, abychom vyplatili bejvalku z baráku, který je taky v rekonstrukci-už hodně dlouho :roll: můj manžel je hodně pracovitej chlap-až moc, taky rád tvoří hodnoty, na rekonstrukci jsme donedávna neměli moc peněz, můj manžel je zásadně proti všem půjčkám-takže i hypotéku, abychom vyplatili jeho bývalou si vzal s velkou nelibosti, protože jsme od ní chtěli mít klid-dělala opravdu velký zle…no a můj muž se před třemi roky rozhodl jít pracovat do Německa, abychom si finančně polepšili, zbavili se hypo a něco našetřili atd…vzhledem k tomu, že potřeboval na dojíždění do práce hodně spolehlivý auto-koupili jsme lepší, ale samozřejmě na úvěr-zase s velkou nelibostí(věděli jsme, že v německu nám vyřídí časem dětské přídavky, dostaneme je zpětně a z toho splatíme úvěr na to auto) a od té doby je manžel taky v tom psychickém stavu, kdy je toho na něj moc…ale on to v krizových chvilkách přiznává-náročná práce, dva úvěry, barák stále nedodělaný a nikdy ani nebude, protože to je mega barák, navíc bydlíme ve městě v pronajatém bytě, takže často slyším od manžela, kolik mu je let, nic za ním není vidět, že barák není dodělaný, byt ve kterém bydlíme není náš a přiznám se, že jsme si poslední dva roky dopřáli dovolenou v Řecku a manžel bilancuje, že „už“ 3 roky pracuje v Německu, šel tam, aby jsme se zbavili dluhu a my jsme si dluh ještě přidělali a nechápe-KDE VŠECHNY TY PENÍZE JSOU???…a abych se dostala „k jádru pudla“ manžel je frustrovaný a dost často si to všechno taky vybíjí na mně-sice ne způsobem, který popisuješ ty-u nás je to takové „nevinné“ my máme jinak hezký vztah, můj manžel je hodný, citlivý chlap, ale chvílemi je to prostě takové, že třeba naposledy předminulý víkend jsme se pohádali kvůli tomu, že jsem vyhodila jeho košili, kterou nenosil už tak 6 let a stále tu ležela-prostě ječel v tu chvíli, kdy to zjistil-jako smyslů zbavený, že ho tím, že mu něco vyhazuju za jeho zády-zrazuju atd…a já jsem mu v klidu, úplně v klidu řekla, že košile není ten pravý důvod, proč křičí a je nepříčetný-věděla jsem, že v tu chvíli to prostě byl spouštěcí mechanismus všech jeho úzkostí a frustrací-i když on sám to v tu chvíli tak cítí a věří tomu, že košile je problém a já v tu chvíli jsem pro něj nepřítel, který ho zrazuje, ale je to jen proto, že on si v tu chvíli nechce připustit, že jenom potřeboval ulevit tlaku :pankac: a já se mu do krámu hodím vždy…a takhle je to u Vás-prostě to tak vidím ze svého úhlu pohledu, že tvůj manžel není despota, opravdu v jádru je to možná hodnej, citlivej chlap, ale je prostě natolik zoufalej, že už ani sám neví, co je správně a bohužel sklouznul k tomu nejhoršímu-že za své neúspěchy viní toho nejbližšího a to je manželka…prostě v tobě našel terč…

Můj manžel by se nikdy nesnížil po mně něco hodit, nebo vztáhnout ruku, radši bouchne kamkoli pěstí a zhmoždí si klouby, ale občas ve chvíli svého „zoufalství“ když mu řeknu, aby se trochu zklidnil, že všechno bude lepší a že všechno spolu zvládnem, tak on sám sebe obviní, že je nervák, ale že to má ze mě 8o tak tohle už je opravdu patologický a ve mně taky vždycky všechno na chvíli "umře " bolí mě to, že chlap, kterej mě miluje je schopen tohle vypustit z pusy, jen proto, že není schopen přiznat svojí slabost a chyby…ale naštěstí můj chlap o svém chování dost přemýšlí a hodně spolu diskutujeme a rozebíráme, co je špatně..on přiznal, že ho třeba hodně stresuje i věkový rozdíl a budoucnost, strach, že ho třeba opustím kvůli mladšímu atd…U něj bohužel vidím jako negativum i nedostatek sebedůvěry a sebevědomí, za to zase může jeho matka a nedostatek její lásky a pozornosti…takže shrnuto podtrženo-můj chlap má 99% kladných vlastností, takže toho 1%ní ho démona mu toleruju a pořád ho miluju, ale taky bojujeme-teda občas…

jak tu někdo píše, zkuste spolu mluvit, mluvit, mluvit, všechno je hodně o komunikaci,…přeju ale popravdě nevím co popřát-hodně štěstí? Hodně pevných nervů? Hodně síly? prostě všechno :kytka: :kytka: :kytka:

Díky moc :hug:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
16.6.16 07:16

@kdochcekam Máš úplnou pravdu, teď jak to čtu, tak si to všechno zase uvědomuju. Hodně jsem se změnila, nechápu, vždycky jsem bývala zdravě sebevědomá, optimistická a energická. A co ze mě je teď-a hlavně, vůbec sem nepostřehla, že se měním. Hromádka nervů, co jde k psych. s depkama, na nic se netěší a je pořád unavená. Díky že mi pomáháš otevřít oči :hug:

  • Citovat
  • Upravit
82064
16.6.16 10:27
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.6.16 13:39

@kdochcekam @inkakřivák holky díky, zkusím zabojovat, jestli to ještě půjde :mavam:

  • Citovat
  • Upravit
36074
16.6.16 13:50
@Anonymní píše:
Kdyby tohle dělal pořád, už bych s ním určitě nebyla, on má tohle přehnané chování(kdy kontroluje, za co se utratilo)jen teď, jinak si normálně nakupuju a chodím ven posedět. Je to tou dovolenou, prostě jsme s tím měli počkat. Když jsem byla proti, pouštět se do té rozsáhlé rekonstrukce(z fin. a časových důvodů-já žiju pro dnešek-nevím, jestli tu budume zítra, on zas buduje na staletí dopředu),argumentoval mi tím, že na úkor rodiny to nebude, na výlety a dovolené budeme jezdit taky. No a tak asi aby si neprotiřečil, mi ji odsouhlasil. Počítal s tím, že když nebudeme teď dělat větší výdaje, normálně vyjdeme, bohužel přišla velká pálka doplatku za plyn, s čímž jsme nepočítali. Já v tom takový problém nevidím, maximálně poprosím naše, jestli by nás troškou poprvé a naposledy nezaložili, že tenhle měsíc nemáme díky velké platbě za dovolenou naši rezervu a budeme tak klidnější a za 2-3 měsíce jim to splatíme. Dovolené mi líto není, je za prima cenu, děti mají teď období, kdy si to nejvíc užijou a my s nima, klukovi moře imunolog pořád doporučuje, sice jen týden, ale to potápění ve slané vodě potřebuje. Pro něho se ale zbořil svět, najednou nevidí na té dovolené asi nic hezkého a mě přijde, že se ani netěší. Nechci ho obhajovat, chlap, kterej vztáhne na ženskou třeba jen jednou ruku u mě není chlap, tohle mám v sobě zakódované a nic to nezmění. Za jiných okolností bych si po tom okamžitě zabalila, s tím ubožákem se ani nerozloučila a pelášila pryč. Ale nejde mi to udělat, když máme dvě děti, které ho milují a on je, v některých podstatných věcech se shodujeme a pomáháme si a dokážu ho pochopit, co ho k tomu dovedlo, že byl tak nepříčetnej, že něco tak hnusného udělal. Dokážu to pochopit asi proto, že někdy v afektu bych ho dokázala vzít taky palicí po hlavě-úplně samozřejmě, tak moc mě někdy vytočí. Takže ženy vražedkyně manželů úplně chápu. Což je ale hrozné, kam až jsme to dopracovali 8o

Ta dovolená vám třeba pomůže, odpočinete si oba od běžných starostí, budete mít čas se věnovat dětem i sobě :palec: taky jsme dělali rekonstrukci baráku a co si budem povídat, je to nápor jak finanční tak i na nervy, pořád jen práce a placení všeho možného a na nic není čas. My jsme na dovolené nebyly hodně let, pořád bylo co dělat a platit, prostě blázinec. Letos ale na dovču vyrazíme, taky se těším že vypnem a užijem si jeden druhého. Tak si užijte dovolenou a nezabíjej ho, bylo by ti smutno i když to s ním asi nemáš jednoduché. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4239
17.6.16 08:44
@kdochcekam píše:
Každý má nějaké křivdy z minulosti a tak…ale v dospělosti už musí rozeznat, co je správné a podle toho e chovat a nevymlouvat se na nic. Asi byste doma měl začít probírat taky pozitivní témata. Zabředáváte do temnoty, hlavně on, ty se pořád snažíš zachraňovat, pak to vypadá, že nemáš šajna a pak tě shazuje ž ni nevíš a ničemu nerozumíš…pokuste se udělat si pauzu od toho co nehoří a trochu se oba hoďte do klidu. třeba se spolu ožerte a řekněte si, že děláte tlustou čáru za chybami vás obou a do budoucna že budete mít jeden druhého na prvním místě. Někdy to pros tak přijde, že to temný období se protáhne a pak se dá, že to nemá konce a trápíte se oba a každej používá jiné zbraně a je to pak bludný kruh. Sedněte si venku večer a zastavte se a buďte jeden pro druhýho…dumejte si nahlas a prostě buďte spolu. Určitě to zvládnete. Co je důležitější, než vy dva a vaše štěstí? Od toho se teprve má odvíjet ostatní. Jak to nabere druhej konec a jedete všechno možný, na úkor vašeho štěstí, nedopadne to dobře. Tak to zastavte a začněte být zase vy dva. Moc ti přeju, ať se spolu ase smějete a máte pohodu. Jak se dva splu ani nezasmějou, tak je to prostě v pr deli. :srdce: :hug:

Tohle je moc pěkně napsáno :palec: :potlesk: :srdce: A naprostá pravda :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová