Moje trápení

Anonymní
13.10.19 13:52

moje trápení

Ahoj, tenhle příspěvek není dotaz jako takový, spíš si jen potřebuju ulevit, vypovídat se, třeba mě i někdo pochopí. Poslední dobou jsem absolutně bez nálady, je toho všeho na mě moc, špatně spím, v noci se mi hlavou honí spousta myšlenek a když už se mi podaří usnout, vzbudí mě dcera. Ráno se budím unavená, musím se nutit abych vůbec vstala ale musím. Čeká mě každodenní kolotoč, ze kterého není úniku a jehož konec je v nedohlednu, nejspíš dokud nepadnu…
Kde začít…Jsem doma už 9 let, co se narodila druhá dcera. Bohužel osud tomu chtěl, že se nenarodila zdravá a jak rostla, čím dál víc bylo znát že bude potřebovat čím dál větší péči. Nevybrala jsem si to, osud rozhodl za mě. Zkrátka překopala jsem svůj dosavadní život. Vzdala se koníčků, práce a začala se naplno věnovat dceři. Naštěstí mi s péčí pomahali rodiče, bez nich bych to zvládala hodně těžce, protože manželovo zaměstnání znamenalo, že byl velmi často mimo domov. Postupem času jak dcera roste a já stárnu, mi přijde, že se toho na mě valí čím dál víc. Dcera je čím dál živější, ale stále mentálně na úrovni batolete, takže uhlídat ji je čím dál náročnější. Ani rodiče nemládnou, přišli do věku 80 let, kdy mají velké zdravotní problémy a nemohou být sami. Do toho jsem nedávno přišla o symbol mého dětství, o místo, kam jsem od narození jezdívala, trávila tam každé léto. O chatu, kterou postavil můj táta, celý život se na ní dřel. Byla to taková oáza klidu, kam člověk jezdil dobíjet baterky. Bohužel manžel tam přestal chtít jezdit, že ho to tam nebaví a já sama se tam bála jezdit. Navíc pro mladší dceru to tam nebylo bezpečné. A protože táta už se o ni nezvládal sám starat, naposledy tam před třemi měsíci dostal mrtvičku a málem to dopadlo špatně, tak ji prodal. Podpisem kupní smlouvy jako kdyby ve mě něco umřelo, sice si to rozumem dokážu ospravedlonit, ale srdce bolí, kus ze mě je pryč. Strašně mě bolí, že ten krásný domeček teď už patří cizím lidem, že už se dovnitř nikdy nepodívám. A aby toho nebylo málo, tak manžel přišel s tím, že žijeme naprosto strašně a že si chce splnit svůj sen mít domek se zahradou někde na vesnici. Teď bydlíme na malém městě v domku který patří mě, kde je všechno při ruce, doktoři, školy, nemocnice, mám tu přátele, kteří mi zbyli, rodinu, když na mě padne splín, mám kam jít. Navíc mi před pár lety bývalý zaměstnavatel nabídl práci z domu na plný úvazek, takže si nepřipadám jako vyžírka závislá na sociálních dávkách a příjmu manžela. A v neposlední řadě jsou tu rodiče, kterým hodně dlužím a beru za svou povinnost se o ně postarat. Popravdě představa život na vesnici mě děsí, přijde mi, že bych přišla o poslední 2 jistoty které mám, o dům a práci, a stala by se ze mě jen služka a taxikář, který by jen rozvážel děti do škol a dceru vozil na tréninky a byla plně závislá na příjmu manžela, protože práci bych takto dělat nezvládala a jinou si s dcerou nemůžu dovolit. K tomu bych byla pořád jen sama, nebo s dcerou, čekala až se manžel vrátí z práce, s jakou náladou, jestli se mnou bude mluvit nebo ne. Protože takto to u nás vypadá teď, on je permanentně naštvaný, nespokojený, jen nadává nebo odsekává, o pusu nebo pohlazení abych pomalu škemrala. Prý nemá důvod se chovat líp, jeho štěstí je nový dům na hypotéku (což je další věc kterou nechci podstupovat). Jenže já už nevěřím, že by se jinde ke mě choval líp, když mu nestojím ni za úsměv, pohlazení, tak nevěřím že by se mávnutím kouzelného proutku všechno změnilo. Přitom když si to zrekapituluju, tak on už si spoustu snů splnil, chtěl kolejiště, postavil si ho. Sice teď leží na půdě ale má ho. Chtěl tuning, postavil si ho. Pak ho přestal bavit, tak ho prodal. Chtěl kamion na dálkový ovládání, má 2 a spoustu dalších věcí, ale ani to modelaření už ho nebere, chtěl kabriolet, má ho, projede se s ním párkrát do roka a teď by chtěl dům. Ale kde jsou moje sny? Za celých 9 let se mi nesplnil ani jeden. Ano jsou mezi nimi i nesplnitelné sny, ale třeba jsem si přála jet s holkama na pořádnou dovolenou někam do termálů nebo k moři. I když by to bylo náročné, tak by se to dalo, on nechce. Přála bych si mít aspoň pár dní volna jen sama pro sebe někde v lázních, ani to se mi ještě nesplnilo. Přijde mi, že jsme každý úplně někde jinde, že každý máme jiné hodnoty. Pro mě je nejdůležitější zdraví a rodina. Moc dobře si pamatuju na dvě situace, když jsem v nemocnici seděla u postýlky kde spala moje 3 měsíční dcera, která měla jít druhý den na operaci co jí měla zachránit život a já se modlila aby ji zvládla a tahle noc nebyla poslední kdy jsme spolu. A druhá o týden později, kdy dcerka ležela v umělém spánku, odevšad jí trčeli hadičky a doktoři nevěděli, jestli komplikace které nastaly zvládne. To jsou momenty, na které se nezapomíná a které člověku totálně přehází žebříček hodnot. Jako nemůžu říct, že by dceru neměl rád, má ji rád a moc, je i šikovný když chce, ale moje přání a trápení ho prostě nezajímají a já už nemám sílu se snažit a ustupovat. To je tak v kostce vše.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

10626
13.10.19 14:04

Nemáš to lehké…na žádnou vesnici bych nestěhovala…máš práci i domek, přátele i rodiče poblíž…tvůj muž je sobec a odstěhováním jinam se to fakt nezmění…je i super, že i když dcerka není úplně zdravá, tak máš práci, kdy se můžeš odreagovat, o tohle všechno by si přišla…on má vše, co chce a na tebe se neohlíží, tohle bych si líbit teda já nenechala…k ničemu ti dobrý není…no jako říct mi, že nemá důvod chovat se líp, tak by se nestačil divit…chová se slušně, dokud děláš co chce a vše podle něj, jinak se chová jako blb…nebylo by ti bez něj líp? ať si táhne na ves a vezme si hypotéku, ale sám…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1116
13.10.19 14:06

No manžel evidentně nezvládá situaci kolem postižené dcery a upřímně se mu nedivím, je i spousta žen, co by tuto situaci nezvládly. Nezminila si, jestli jste o postižení věděli dopředu nebo až po narození. To by taky hodně vysvětlovalo. Nicméně, podporou by ti být měl, o tom žádná. Ale tak trochu mu rozumím.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20864
13.10.19 14:06

V partnerství není možné upřednostnit svoje sny na úkor druhého partnera. To se prostě nedělá. Nevím, jak na tom jste s komunikací, ale všechny tvé důvody jsou silné a pádné argumenty pro to, aby tvůj muž ze svého snu o domku na vesnici slevil. Pokud je ale odmítá uznat a dál si jede svou, chová se jak trucovité dítě a ne jako partner. V takové případě se ty už z pudu sebezáchovy pro jeho sen neobětuj, Držím palce, máš to těžké.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13.10.19 14:09

Moc dlouhé… Co jsem pochopila, tak manžel je v práci do večera, na chatě se nudil a teď chce domeček a zahrádku na vesnici, nezájem, že dcera potřebuje obíhat specialisty :roll: no hodně sil a vůbec víc radosti :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.10.19 14:09

@alimdar nevěděli, to že je nemocná se ukázalo 4.den a postižení je následek pooperačnich komplikací. Proto jsem psala že jsem si to nevybrala, že rozhodl osud.

  • Nahlásit
  • Citovat
498
13.10.19 14:10

Asi bych se nestěhovala, manžel je pořádný sobec, přání si plní jen on sám a jak vidno, všechno ho baví jen chvíli. Máš domek, práci, jsi nablízku rodičům +dcerka potřebuje Tvoji péči, neměnila bych nic, manžel ať si jde, diskutujete vůbec o tom, co kdo chce? :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10626
13.10.19 14:11

@Bubla Bůčková hlavně ho nezajímá, že by přišla o práci o přátele a seděla by někde na vsi a dělala taxikářku…je to prostě sobec…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1116
13.10.19 14:13
@Anonymní píše:
@alimdar nevěděli, to že je nemocná se ukázalo 4.den a postižení je následek pooperačnich komplikací. Proto jsem psala že jsem si to nevybrala, že rozhodl osud.

Tak v tom případě je to hovado, promiň. Ale asi bych se snažila obejit bez něj, což ale po finanční stránce asi bude těžký, vid? Nech ho, ať si jde na vesnici, ale bude mít vyživovací pivinnost a ještě se bude divit. Jinak tě obdivuji

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.10.19 14:14

@toma0105 zkoušela jsem mu vysvětlovat moje důvody, pro něj to jsou jen výmluvy. On argumentuje že na vesnici bude klid, žádný provoz, žádný protivni sousedi, velká zahrada. Ale že bude všechno z ruky, všude budem muset autem, že když dcerka lehne tak se nedostanu ani na nákup, to jsou výmluvy.

  • Nahlásit
  • Citovat
13.10.19 14:15
@Monchichik píše:
@Bubla Bůčková hlavně ho nezajímá, že by přišla o práci o přátele a seděla by někde na vsi a dělala taxikářku…je to prostě sobec…

Jo teď jsem to dočetla, i ten smutný konec. Táhne ji akorát víc ke dnu. Rodiče osmdesát let, paní bude jistě přes čtyřicet, má rozum, žádná naivní dvacítka. Jestli se mezi řádky ptá, zda opustit manžela s druhou mizou, tak já jsem pro a až bude mít soudně stanoven styk s dětmi, tak se jí paradoxně vyplní ten sen o lázních.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10626
13.10.19 14:18
@Anonymní píše:
@toma0105 zkoušela jsem mu vysvětlovat moje důvody, pro něj to jsou jen výmluvy. On argumentuje že na vesnici bude klid, žádný provoz, žádný protivni sousedi, velká zahrada. Ale že bude všechno z ruky, všude budem muset autem, že když dcerka lehne tak se nedostanu ani na nákup, to jsou výmluvy.

vysvětlovat mu něco nemá cenu, je zvyklý dosáhnout si svého a když ne, tak bude hnusný…tak mu řekni, že bys do práce šla ty a on může být s dcerou v klidu doma…a když mu řekneš, že dcera bude nemocná, jak půjdeš nakoupit? co ti na to řekne? a co ti řekne na to, že přijdeš o práci? je mi jasné, že tě odsune na vesnici, za chvíli ho to přestane bavit a koupí si garsonku sám pro sebe ve městě, aby se nemusel pokaždé unavený z práce vracet a bude si užívat života…pošli ho někam…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.10.19 14:27

@Monchichik na jaře byl nějakou dobu bez práce, myslela jsem že bude aspoň vozit dceru do školy a ze školy, máme ji sice v místě bydliště ale pěšky bych s ní šla 45 minut a ještě bych musela tlačit kočár do kopce což v jejím věku není nic lehkého, autem tam jsem za 10. Nebyl ani jednou, byla moc zima. Jinak ji doma pohlídat zvládne, nakrmi, prebali, jen nemá trpělivost když začne všechno otvírat, tahat nebo do všeho tlouct.

  • Nahlásit
  • Citovat
30837
13.10.19 14:32
@Anonymní píše:
@toma0105 zkoušela jsem mu vysvětlovat moje důvody, pro něj to jsou jen výmluvy. On argumentuje že na vesnici bude klid, žádný provoz, žádný protivni sousedi, velká zahrada. Ale že bude všechno z ruky, všude budem muset autem, že když dcerka lehne tak se nedostanu ani na nákup, to jsou výmluvy.

Takze by Vam zmizel tvuj prijem a pribyla hypoteka? To byste utahli? Ja bych neodchazela, budes ulitana, jezdit pomahat rodicum, vozit dceru..,ne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13.10.19 14:33

Nestěhuj se. Prostě řekni ne a vysvětli důvody. Myslím, že se tak špatně cítíš i proto, že nedokazes říct a prosadit svůj názor. Je to někdy těžké, ale nutné. Přeci nejsi dítě a s tvým názorem se musí počítat( navíc tvé argumenty jsou naprosto logické a správné).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama