Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Můj otec - zničené dětství - může ničit současný vztah?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
7.4.13 10:51
Muj otec
Ahoj obcas chodim sem na emimino si cist a prave jsem si cetla diskusi o nasich otcich o tech zlych a slzy se mi draly do oci…ja sama jsem si prosla tim co tu nektere z vas psaly..presto, ze uz je mi 35let a z dou jsem cela leta pryc pored to ve me je. 
Na to se snad nikdy zapomenout neda..ponizovani, rev, alkohol, hadky, biti..proste znicene detstvi..dovoluji si jen rict nejen, ze to cloveka poznamena na cely zivot a jak uz bylo receno v minule diskuzi znicene sebevedomi a narusena psychika.Za sebe muzu rict, ze jsem se proklepavala zivotem avsechny vztahy sly do haje..nevim jestli ti chlapi to nejak vyciti nebo me chovani (bylo mi receno, ze nejsem normalni),to je mozne, ale inteligentni jsem a proto myslim, ze nikdo kdo takhle vyrusta ani normalni byt nemuze. Bohuzel je to asi osud nas, kteri jsme tohle zazily a namely tu moznost vyrustat v normalni fungujici rodine. Podepsalo se to na me dokonale, pak jeste stacily dva vztahy, rozbite srdce a jeste vic to stupnovalo moji neduveru k chlapum. Protoze jsem zadnou lasku jako dite necitila, na vztazich jsem moc lpela, ja jsem milovala az za hrob, a ani si nevsimla, ze jsem mozna ani milovana nebyla..a kdyz se vztah rozpadl bylo to jako nuz do srdce..nekdy mam pocit, ze nejsem schopna mit normalni fungujici vztah..nevim..az ted po letech jsem si uvedomila, ze ackoliv jsem vinila sve partnery, tak ta chyba a koreny problem jsou ve me..nevim jestli se jeste nekdo takhle citi..budu rada za kazdy prispevek nebopodobne zkusenosti ahoj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.4.13 11:06
Ahoj, mrzí mě, čím sis musela projít. Myslím, že jediné, co by ti mohlo dlouhodobě pomoci, je kvalitní individuální psychoterapie. Žádná zkratkovitá rada z internetu tvůj život nevyléčí. Držím pěsti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 11:10
Budu se opakovat, stejně jako janees je jediné řešení KVALITNÍ psychoterapie. Není to nezvratný stav - kdyby to tak bylo tak by 3/4 národa neměli fungující vztahy. Protože statistiky jsou neúprosné - disfunkční je skoro každá třetí rodina 
moje rada. Nepitvat se v minulosti - když tak jenom na terapii. Vrátit už to stejně nejde takže je to zbytečné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
marienela
7.4.13 14:26
@dreamgirl Ahoj, holky mají pravdu, psychoterapie tomu může hodně pomoct. Ale já tě povzbudím i jinak - měla jsem to prakticky jako přes kopírák to samé, co popisuješ, jak dětství s despotickým otcem, tak potom problémy ve vztazích, zlomené srdce, nedůvěra v samu sebe ani v to, že jsem vůbec schopná mít normální vztah s mužem…ale happy end nakonec přišel. Kromě toho, že jsem řešila následky otcova zacházení s psychologem i psychiatrem, jsem především potkala muže, který mě z toho doslova dokázal vysvobodit. Měl se mnou spoustu trpělivosti, dal mi a stále dává spoustu lásky, vyjadřuje úctu a pochopení a díky němu můžu říct, že jsem trauma z otce definitivně překonala a mám krásný a funkční vztah. Zní to jako z pohádky (a taky mi to tak připadá), ale je to tak už několik let a s manželem teď čekáme první miminko. Takže neztrácej naději, začni na nápravě pracovat s pomocí odborníků a zároveň měj oči otevřené, protože někde kolem tebe je určitě člověk, který je připraven ti dokázat, že ne všichni chlapi jsou takoví, jako otec, a že tě někdo dokáže i upřímně milovat. Držím pace a přeju hodně štěstí! 
- Citovat
- Upravit
7.4.13 16:16
tvůj příspěvek by si měly přečíst všechny matky svých dětí, které setrvávají ve vztazích, kde otec či otčím jejich dětí je takový, jak píšeš a ony se snaží udržet za každou cenu své vztahy a soužití s takovým člověkem a navíc s vnitřním argumentem, že se bojí zůstat samy, že nechtějí brát dětem jejich otce atd atd. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.13 16:17
@kočička Evička píše:
@dreamgirltvůj příspěvek by si měly přečíst všechny matky svých dětí, které setrvávají ve vztazích, kde otec či otčím jejich dětí je takový, jak píšeš a ony se snaží udržet za každou cenu své vztahy a soužití s takovým člověkem a navíc s vnitřním argumentem, že se bojí zůstat samy, že nechtějí brát dětem jejich otce atd atd.
přesně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.13 18:48
Ahoj, tak se Vám svěřím i se svým příběhem ohledně mého otce.. Žili jsme jako docela normální rodina do mých 15let, pak si táta sbalil věci a odešel k jiné paní..Vzali se a žijí spolu doteď, asi 35km od nás. Máma se z toho tenkrát hodně sesypala, dva roky přežívala, vzpomínala, i když moc neměla na co..Myslím si, že i proto jsem taková jaká jsem v dnešní sobě, co se můžete dočíst v mých ostatních diskuzích. Na tátu mám vzpomínky i hezké, ale i noční můry..
Začal hodně pít, klasicky se v manželství nudil si myslím a hlavně do dnešní doby nechápu, jak spolu mohli takto odlišní lidé přežít 15let. Máma VŠ, táta sotva vyučený, máma pohrdala všemi kdo měli třeba jen maturitu, byli to chudáci a dříči rukama, apod. Nechápu…asi láska.. 
Mé vzpomínky jsou na jednu stranu hrozně fajn, táta měl delší černé kudrnaté vlasy, dva metry vysoký, stokilový chlap, ráno před odjezdem do školy jsme pouštěli Queeny a Modern Talking..jezdili jsme do školy naší žlutou Škodou 100! 
tyhle vzpomínky mi nikdo nevezme.. Na dovolených jsme chodili po horách, máma ležela na pláži a my se plazili olivama na vrch nějaký hory a tam jsme píchli na klacku ručník z hotelu 
a z pláže si to vyfotili
Nejlepší zážitky s ním!!
Ale na druhou stranu hned vedle našeho domu byl nonstop, kde byl můj otec skoro štamgast, vydržel v alkoholu hodně…tvrdej nemluvě.. Potom příchody v pět ráno domů, ŽÁDNÉ FYZICKÉ NÁSILÍ, to ne, ale třeba mě vzbudil a říkal, jak mě moc miluje, ať si to napořád pamatuju, apod. Nebo přišel a opilej usínal na WC, dokud nevypadl dveřma, zbořil umyvadlo, apod. To ve vás taky zůstane napořád!!
Tak ale rozvedli se…táta mi volal, omlouval se mi do telefonu, že mě miluje, že o mě to není…z druhé strany do mě hustila máma.. A já s ním skoro dva roky nemluvila! 
Dodnes je mi to moc líto. Psal, nosil mi do schránky peníze k narozkám, svátkům, vánocům.. A já obměkčila až v mých 17letech a napsala mu, že ho chci vidět, jelikož mi říkala máma, že žije někde mezi bezdomovci, apod. Hned odepsal, že za půl hodiny mě vyzvedne, jeli jsme na oběd..objala jsem ho. Není moc na city
Od té doby se navštěvujeme pravidelně, je to zase vše fajn a v pohodě, s jeho ženou vycházím báječně 
Kdykoli potřebuji, pomůže mi, přijede..ale poslední dobou… viděli jsme se naposled 27.12.2012,mezi svátky…od té doby na sms odpoví až po několika dnech, k narozkám mi napsal o den později, nevím…
Volání vzal minule, řekl, že přijedou v neděli, a nepřijeli, ani se neozval, tak nevím… Nevím, jak to obnovit…
Děkuji za vyslechnutí…
Moc mi to pomohlo…píšu a poslouchám Quenny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.13 19:49
@Zirafka11 říct, asi bych se ještě zeptala, proč nepřijeli
Já spíš měla otce podobného jako @dreamgirl . Naposledy jsem ho viděla před rokem, kdy jsem mu zachraňovala život při mrtvičce. Všichni okolo si mysleli, že má vypito. Bratr mi vyčítá, že za ním nejezdím, ale já prostě cítím, že nemůžu. Vyřizovala jsem mu pár nezbytných věcí, ale na nějaké usmiřování a návštěvy se necítím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.13 20:30
@Zirafka11, to je zvláštní. A nezměnilo se v jeho životě něco? Zdravotní stav, zaměstnání, starosti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.13 20:40
Nevím… psala jsem na FB mojí tedy nevlastní sestře, kterou přiženil jako dceru a napsala mi, že neví co se děje, že ho už asi 3týdny neviděla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.13 21:14
@Zirafka11, tak to nebude nic osobního nebo mezi vámi dvěma. To je divné a chtělo by to zapátrat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.7.13 19:49
Ahoj holky, budu psát anonymně, i když víte, že jsem druhá s „divným“ tátou. Druhá pokračovatelka po zakladatelce. S otcem jsme se ted viděli, byla jsem i s malou u nich, nabalili mi domů spoustu jídla a vše..byl milej, bavili jsme se.. ale…
Jakmile potřebuji nebo požádám o jakoukoli pomoc, odbyde mě a řekne že ne.
Přitom netuším, přiženěné „dceři“ vybavil celý byt..půjčují jí neustále peníze, dva roky se léčila z pervitinu na druhé straně ČR a teď porodila. Jak se to stane, že vás vlastní dítě přestane zajímat a zajímá vás „cizí“.?? Nechápu…
Po momentální sms od otce: když jsem mu navrhla, že ho žádám, jestli by nám nepomohl vydlaždičkovat balkon, mi odepsal, když mám frajera na hovno, ať nic nedělám…vážně uvažuji, jestli to má dál cenu…
Chci zpět milujícího tátu..chci být i v tomhle věku jeho holčička..ta první.. 
- Citovat
- Upravit
Crystalline
21.7.13 20:29
@Anonymní píše:
Ahoj holky, budu psát anonymně, i když víte, že jsem druhá s „divným“ tátou. Druhá pokračovatelka po zakladatelce. S otcem jsme se ted viděli, byla jsem i s malou u nich, nabalili mi domů spoustu jídla a vše..byl milej, bavili jsme se.. ale…
Jakmile potřebuji nebo požádám o jakoukoli pomoc, odbyde mě a řekne že ne.
Přitom netuším, přiženěné „dceři“ vybavil celý byt..půjčují jí neustále peníze, dva roky se léčila z pervitinu na druhé straně ČR a teď porodila. Jak se to stane, že vás vlastní dítě přestane zajímat a zajímá vás „cizí“.??
Po momentální sms od otce: když jsem mu navrhla, že ho žádám, jestli by nám nepomohl vydlaždičkovat balkon, mi odepsal, když mám frajera na hovno, ať nic nedělám…vážně uvažuji, jestli to má dál cenu…
Chci zpět milujícího tátu..chci být i v tomhle věku jeho holčička..ta první..
Rekla bych, netrap se tim. Nezmenis ho, tak si zbytecne neublizuj. Muj postoj k zivotu obecne ( s tatou jsem to mivala v detstvi taky tezky):
1. Je super byt dospela - mohu si zit podle sveho
2. Od nikoho nic nechci, vse si zaridim sama nebo si na to najmu firmu
Cestnou vyjimkou je moje mamka, ktera mi pomaha s deckem, abych mohla chodit do prace. Ale snazim se ji to vynahradit darky, financni podporou, atd. Druhou vyjimkou je muj manzel, od ktereho ocekavam angazovanost automaticky
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.7.13 20:33
@Crystalline píše:
Rekla bych, netrap se tim. Nezmenis ho, tak si zbytecne neublizuj. Muj postoj k zivotu obecne ( s tatou jsem to mivala v detstvi taky tezky):
1. Je super byt dospela - mohu si zit podle sveho
2. Od nikoho nic nechci, vse si zaridim sama nebo si na to najmu firmu
Cestnou vyjimkou je moje mamka, ktera mi pomaha s deckem, abych mohla chodit do prace. Ale snazim se ji to vynahradit darky, financni podporou, atd. Druhou vyjimkou je muj manzel, od ktereho ocekavam angazovanost automaticky
Jojo, na maminu také nemůžu dopustit. Jen se to snažím pochopit…
Ale máš pravdu…je bezva být dospělá!
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
