Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proboha.Vždyť to je pivo.Ja si taky dam treba dve pivka denne nebo tři.V tomhle vedru úplně běžně.Neresila bych to,dokud nepije tvrdej.Pivo je lék ![]()
Překračuje míru, může se to zvrhnout. Pivařům časem pivo přestane stačit. Dala bych mu hranici. Buď rodina nebo alkohol.
@Dojcanis píše:
Proboha.Vždyť to je pivo.Ja si taky dam treba dve pivka denne nebo tři.V tomhle vedru úplně běžně.Neresila bych to,dokud nepije tvrdej.Pivo je lék
Jiste, proboha.....osm skopku denne je uuuuuplne v pohode.
@Poison Eve píše:
Jiste, proboha.....osm skopku denne je uuuuuplne v pohode.
V tom vedru to pohoda je
Zakladatelka nepise,jak dlouho pije .
Ahojky, jsem na tom uplne podobne. I u nas neexistuje zivot bez piva.
Ale obavam se, ze pokud na to neprijde on sam, tak je marna snaha z nasi strany. ![]()
spoluzávislost. To je ten koncept co potřebuješ pochopit - protože to je to co se týká tebe.
A to je to, co učíte svoje děti.
Ale vy dva máte ještě moc daleko do toho, abyste si vůbec začali přiznávat že máte problém. A že tím ničíte svoji rodinu.
@Poison Eve píše:
Jiste, proboha.....osm skopku denne je uuuuuplne v pohode.
Tak pro alkoholiky to je vlastne standart, dodrzuji pitny rezim.
Humus. Odesla bych. Nesnasim alkoholiky.
je to alkoholik. a bude hůř pokud s tím nezačne něco dělat. přiměj ho k tomu, aby si to uvědomil. bohužel nevím jak. žila jsem s pivařem. není o co stát. pokud nedokáže pití eliminovat a MUSÍ si ho dát, je zle. držím ti palce. ![]()
@Dojcanis píše:
V tom vedru to pohoda jeZakladatelka nepise,jak dlouho pije .
To jako protoze je vedro, tak lidi muzou chlastat a delat jakoby nic??
Nojo svuj k svemu
.
Mě teda 8 kousků v pohodě nepřijde.
Můj chlap si dá po večeři pivo na žízeň, já si v tomto vedru dám ráda taky. Dokonce posílám manžela pro točené do džbán, v tomto vedru to ani jinak nejde
Ale 8 piv už mi přijde přes čáru a netolerovala bych to.
Osm piv denně je strašně moc, to už je vážně alkoholizmus. Tvůj manžel by měl uvažovat o protialkoholní léčbě.
Jsme přece národ pivařů
Já s mým chlapem v těhle vedrech taky rádi sáhneme po dobře vychlazeným pivku. Sedneme každý večer na zahradě pod slunečník a vylupneme každý dvě tři kuželky. A s chutí ![]()
Průměrný den vypadá takto: Ráno vstane a jde do práce (zastává poměrně slušnou pozici, vydělává dost peněz). Přijede z práce a první, co udělá je, že si otevře pivo. Sedí, občas někde něco udělá, popíjí, pokuřuje, udělá v průměru osm kousků, často i víc, a odvalí se si lehnout. Někdy ještě vyluxuje lednici.
Z práce se stavuje na nákup, vždycky nakoupí, aby se jako neřeklo, že si jede jenom pro pivo. O víkendu vždycky hlásí, že jede pro čerstvé pečivo.
Máme děti, ty má rád a ony milují jeho. Je to vlastně hrozně hodnej a klidnej člověk. Mě má taky rád. Nikdy o mě neřekl křové slovo, v podstatě udělá, co mi na očích vidí, akorát nepřestane s tím zas. raným pivem.(
Vadí mi, že je to prostě denně a večer už tak přiblble vždycky kouká.
Já si zvykla tak nějak vzít si z toho vztahu, co můžu a žít si svůj život. Pokud se zadaří, vyrazíme na výlet, na dovolenou, snažím se pro sebe a pro děti využít ty pěkné chvíle a ono jich zase až tak málo není. Jenže celý náš život se jako řídí podle piva. Kamkoli přijedeme, ke komukoli vždycky si všude musí dát pivo. Já pak musím řídit, což mi jakoby nevadí, ale jako proč?
A kamkoli se vrtnem, všude mu někdo to pivo nabídne. Teď jsem přijela domů a nalití jsou dvoje sousedi a muž. Někdy mi to připadá, jak národní sport.