Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myšlenky na jiné muže
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.5.22 12:19
Řeknu ti, jak to bylo v mém případě. Vždy když jsem s někým chodila a myslela na někoho jiného, tak to nedopadlo.
Teď mám manžela a i po několika letech vztahu si nedokážu ani představit být s někým jiným.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.22 12:21
Todle je přesně ten věk, kdy se to láme…buď jdi po hlavě do toho…nebo jdi od toho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.5.22 12:36
No… Uprimne, to si musis srovnat v hlave ty, zda ti stoji za to se soucasnym pritelem zustat, zda je pro tebe dostatecne kvalitni partner. Jestli jsi se s nim poznala ve 22 letech, nejspis nejde o tvuj prvni vztah. Ja pred manzelstvim mela dva vazne vztahy, ktere mi stacily k tomu, abych si ohledne partnera srovnala svoje priority a vedela, co je pro me klicove a bez ceho se pripadne obejdu. Ze se ti libi i jini chlapi a obcas lezou i do snu, je myslim celkem normalni - zejmena, kdyz uz jste spolu 5 let. Zadny muz neni uplne dokonaly po vsech strankach, takze vzdy to bude castecne kompromis. Dulezite je, abys treba po dalsich 5ti letech nelitovala, ze ses „zahrabala“ s timto, kdyz jsi mohla byt s nekym mnohem lepsim… Takze na tvem miste bych se detailne zamyslela nad tim, proc s tim soucasnym pritelem vlastne jsi, ceho si na nem vazis a co ho ve tvych ocich „kvalifikovalo“ do role tveho zivotniho partnera. A taky, zda tyhle veci pro tebe budou dulezite i do budoucna. Naprosto chapu, ze to obdobi, kdy byl pritel prakticky dobrovolne bez prace, se ti nelibilo. Jste porad celkem mladi, takze na urcite pracovni „hledani se“ mel jeste narok, ale az prijdou deti a jeho prijem bude pro vas klicovy, nemohl by si neco takoveho uz dovolit a je otazka, zda mas jistotu, ze on to vidi stejne. Takze timhle smerem bych asi premyslela a trochu mam z tveho dotazu pocit, ze tohle je i jeden z duvodu tve nejistoty ted. Krok dal, tj. opravdu samostatne bydleni, je urcite prilezitost, jak si priteluv charakter zase o neco vice „otestovat“. Drzim palce! Prosim anonym, citlive info.
- Citovat
- Upravit
29.5.22 12:45
Je to normální. Jsou 2 typy lidí, když to hodně zjednoduším. Ti, pro které je ideální velmi brzy zaseknout se u jednoho člověka - partnera a celý roky vzhlížejí a milují jen jeho a pak ti, pro které je dobrý poznat a zažít toho víc. Já jsem ten druhý typ, jsem ráda za ty roky, kdy jsem se vyřádila. Jsem si aspoň ujasnila, co jo, co ne. Já osobně třeba teď nemám takový ty sklony říkat si, zda někde není tráva zelenější. Protože vím, že vždycky bude někde zelenější. A když půjdu tam, kde je teda v něčem zelenější, zas bude někdo, kdo bude v některých ohledech (a v některých zas ne a o tom to je) lepší než dosavadní partner a že je to neverending story. A jsem odolná takovým těm svodům mimo moje partnerství - flirt od někoho jinýho mě potěší, že by jako zájem byl, ale nedojme, natož, abych se zblbla.
Jste zaparkovala jako hodně mladá, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.22 14:06
Před třemi lety jsem byla přesně v tvé situaci. Vztah 6 let, za námi mega krize, rozchod, pozvolný návrat, růžové zítřky, návrat do reality, žádný změny, placani se v tom. Poslední 3 roky vztahu jsem měla úplně stejné představy. Až jsem se jednou opila a vyspala s kamarádem. Díky bohu, jinak bych se v tom nefunkčním vztahu placala dodnes, protože jsme se tak milovali…
No pak jsem s tím kamarádem začala chodit, dnes jsme manželé. Jiní chlapy? Absolutní nezájem, ani v představách.
Pochyby jsem ignorovala, bylo to pohodlnější. Proč máte ty krize? Štve tě na něm něco podstatného? Jsou ty představy opravdu problém? Nebo se jenom nudíš a v každém dalším vztahu by to bylo stejné?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.5.22 14:10
Je normální myslet na jiné, normální by nebylo na nikoho nemyslet. Soustavně někoho podvádět je věc úplně jiná, nesrovnatelná.
Pokud se vztah nikam neposouvá a po pěti letech stále bydlíte u rodičů, to je samozřejmě trochu nebezpečná nuda.
Já po necelých 15 letech ve vztahu myslím denně na xx různých mužů ve všech možných polohách 😁 😁 😁. Pár nevěr na zkoušku bylo taky, ale ve finále to nebylo nic převratného a při společných dětech, zvířatech a nemovitostech to člověk má samozřejmě nastavené dost jasně.
Anonym - děkuji.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.5.22 14:20
My s partnerem taky pět let, před prvním dítětem a dokonce u prvního mě přecházely myšlenky na jiné chlapy, ale to bylo asi do těch 25 let, teď jak máme druhé je to jiné a uvědomila jsem si, co je skutečná priorita života vztahu a zábavy 
je to jen období neboj, já se taky bála že už jiná nebudu a nedokážu to, taky mě partner štval a milovala jsem ho a nakonec jsem skončila u toho že ho miluju, máme dvě děti a na ostatní kašlu 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.22 20:13
Jo s tímhle mám taky zkušenost..zrovna jsem nad tím přemýšlela, proč to tak je.. Jsem ve vztahu přes deset let, máme rodinu a klape nám to, ale já prostě občas v myšlenkách ulítnu a začnu si představovat sex s někým jiným, jaké by to bylo s ním žít atd.. V mladém věku jsem se vyřádila dost, tak nemám důvod experimentovat, ale prostě jsem v tomhle asi ujetá a závidím těm co tu píšou že se jim to ve vztahu nestalo..u mě to nastává hlavně v období ovulace..to se mi zdají i erotické sny o různých chlapech a někdy o takových, o kterých bych v reálu ani okem nezavadila! 
No už si to nevyčítám, někteří chlapi to mají beztak stejně.. 
- Citovat
- Upravit
Sonarka
3.6.22 22:01
Ja teda, kdyz jsem zamilovana, na jineho nemyslim 
Podle me teprve to prave orechove poznas 
Pokud uz se stane, ze zacnu myslet na jineho, je to neklamna znamka toho, ze se blizi konec…vzdy to tak bylo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky,
. Možná je to tím, že stále bydlime u mých rodičů, teprve pred rokem jsme skončili školu a chceme si našetřit na vlastní bydlení. Před nedávnem jsme si prošli s přítelem krizí, kdy on seknul s prací, kde ho to nebavilo a začal zanedbávat své povinnosti, dělala jsem jen já. Přestala jsem si ho na nějakou dobu vážit, hrozně mě štvalo, že on je doma a já pracuju. V té době byl asi 2 týdny u svých rodičů, a já reálně zapremyslela nad rozchodem, a svěřila se mu s touhle myšlenkou.. on mi řekl, že vše napravi, dala jsem mu šanci a opravdu se začal snažit. Miluju ho, a vim, že on miluje mě. Na jednu stranu si nedokážu představit, že bychom spolu nebyli a na druhou stranu přemýšlím nad jinýma. Je to jen krize? Je to prostě život, že to takhle je? Jak jste to měly/máte vy? Po 5 letech bez dětí myslet na jiné, a co bude po dalších 10, 15 letech? A dost přemýšlím i nad sebou, že je možná chyba ve mě, že jsem nevděčná za to, co mám. Možná to chce jen nějaký posun, už to vlastní bydlení, možná děti, svatba? Jen řešíme ty finance, nechceme se do něčeho hrnout, když nemáme pořádně našetřeno.
Je mi 27, příteli o rok méně a jsme spolu 5 let. Myslím, že si dost rozumíme, máme společné koníčky, sem tam jezdíme na výlety, zajdem si na jídlo. Ale! Často myslím na jiné chlapy, je mi ze sebe trapne, ale nemůžu si pomoct. Nejde o nikoho konkrétního, ale myslím na ně nejen sexuálně, ale představuju si taky, jaké by to bylo ve vztahu s někým jiným, občas se mi o tom i zdává
Díky za vaše názory