Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Náhlá ztráta mléka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.2.19 09:49
Ja jsem prozmenu mela to stesti,ze laktace se mi spustila hned po porodu(u obou holek,i kdyz jsem byla po CS-2×)..prvni dcera mela ale problem s prisatim a me mm ji pravdepodobne nechutnalo(byla jsem po help syndromu,takze kvanta leku atd.),do mesice se mleko ztratilo…u druhe dcery byl scenar s nalitymi prsy hned do 2h.po porodu podobny,mala se krasne prisala i pres kloboucek(mam male prsa se vpacenymi bradavkami),pila jak diva,hned prvni dny si podle vazeni vytahla i 60-80ml,z druheho prsa mi jen odkapanim odteklo dalsich 70ml klidne…no byla jsem stastna jak blecha…prisly jsme domu,kojeni se cca.dalsich 10dnu darilo a pak jsem se jednoho krasneho rana probudila a prsa splaskla,bez pocitu naliti,mala hladova,ptz byla zvykla na jiny prisun,z odsavacky jsem za cely den nasbirala do 100ml,porad prikladala a odsavala…bylo to na palici.. 
Do toho mala dostala zapal plic,zjisten reflux,co uz se ji podarilo vypit,vyhodila v zapeti ven.. 
no a po cca.4-5 tydnech se v prsech neobjevila uz ani kapka… 
pila jsem kojici caje,caro,jedla silne vyvary,brala homeo…nic nepomohlo..dlouho jsem se s tim vyrovnavala,ale nestoji to za to!mala byla spokojena i na um a nic ji ani ted ve dvou letech nechybi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.19 09:53
Já nevím. Mně se nikdo, krom rodiny, na kojení neptal. A odpověď byla nekojim. A jasně jsem řekla, že víc se o tom bavit nehodlám a mám klid. Malá nemá ani 3mesice, je od začátku na um a je spokojená a opravdu šikovná. I podle dr. Nebyla ani jednou nastydla, ani nemocná.. hod se do klidu, všechny pošli někam a buď ráda, že malá je zdravá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.19 09:57
@lachtanice86 mám to úplně stejně. Kromě rodiny a kamarádek se stejně starými dětmi to nikoho nezajímalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.19 10:02
Hele já se s nekojením srovnávala dlouho, syna jsem 6 týdnů trápila hlady (hormony nebyly a laktace se zastavila) k tomu do té doby parádní poprodní deprese (bohužel jsem tenkrát nešla k doktorovi, ale s ukončením kojení přešla) a bolest při každém kojení (příliš citlivé bradavky). Než měl syn „růstový spurt“ (v reálu mi došlo mléko) tak pil ukázkově a jediné co bylo za problém tak moje hlava a bolest. Jinak podle mojí gynekoložky není zase tolik výjimečné že mléko není (jinak by dřív neexistovaly kojné) a jen současná prokojící lobby neříká úplně pravdu. Dcerku jsem kojila 3 dny a když jsem cítila že se mi vrací stavy jako u syna tak jsem se zmínila laktační sestře a ta mi doporučila laktaci ukončit. A když se někdo zeptá tak pokud je to rozumný člověk tak mu normálně odpovím že jsem zkusila všechno a prostě to nešlo a když je neodbytný tak ho odešlu do míst kam slunce nesvítí ale k tomuhle postoji jsem potřebovala tři roky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.19 10:22
Když to nejde tak to nejde, ať už jsou důvody jakékoliv. Důležitá je spokojená matka a miminko. Takže pokud je prcek ok, tak bych to vůbec neřešila. Co si o tom myslí ostatní ti může být sumak, ty jsi jeho matka a dáváš dítěti vše, hlavně lásku. Snaha se cení, ale nemá smysl se trápit. Hlavu vzhůru je to v pohodě i když nekojis… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.19 10:32
Zakladatelko, ty otazky „proc nekojis“ jsou recnicke, protoze mlada mamina ma v hlave vygumovano a o nicem, nez o diteti se s ni bavit neda. Ve skutecnosti to nikoho nezajima a nikdo te nesoudi. Mohou byt vyjimky, jeste ted jsou nektere zenske kojenim posedle a hotove hned kazdemu radit ci poucovat, doufam, ze nemas vyjimku v pribuzenstvu.
Jestli uz mas definitivne odstaveno, neres to. Zkousela jsem oboje, oboje ma srovnatelne mnozstvi vyhod a nevyhod, nejhorsi je kombinovat kojeni s dokrmem, to ma skoro jen same nevyhody.
Jinak bych rekla, ze patrit k tem z nas, kterym ta laktace desne lita a reaguje na kazde vynechani se zatvrdnutim/kojeni navic. Pokud je dite trpelive a taha z prazdneho/neodradi ho prebytek, tak jsem udelala zkusenost, ze nemam panikarit, kdyz mliko neni, prilozim zase po hodine - a prsa na tuto zvysenou frekvenci krmeni zareaguje prakticky presne po 48 hodinach.
Predevsim mas tedka hrozne maly obzor, ale v peci o dite je kojeni jen fakt zlomecek casu, srovnej treba s dobou skolni dochazky…za cas si reknes, jako ja, „proc jsem resila kraviny“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.19 10:58
Děkuju holky. Nejvíc mě mrzelo to jak jsem se jednou dohadala s mamkou, protoze mi neverila, ze by to najednou prestalo… Člověk by řekl, že matka by mohla dceru pochopit, ale u nás to tak není.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Úbytek mléka při nemoci, nebo problém s odsáváním?
- 02.10.24
- Anonymní
7 měsíční miminko z lahvičky znovu na prso
- 27.06.24
- Anonymní
Ahoj, spíš bych se chtěla zeptat, jestli jsem jediná, nebo se to také některé z vás stalo.
Chtěla jsem kojit, ať už jen z toho důvodu, že vím, jak je to pro dítě důležité tak i kvůli financím. Jenomže nekojim.
V porodnici malá plakala, protože jsem žádné neměla (ani jsem nepočítala s tím, že budu jedna z těch šťastných co bude mít mleko hned) a to při narození měla 4045g, takže žádný prcek. Odcházeli jsme s váhou 3750g a to nás prvně ani nechtěli pustit. Hlavně jsem asi jako každá měla nervy z toho, že mi to mleko neteče a ještě k tomu ne moc příjemný personál v porodnici. Vyslechla jsem vsechny rady od sestricek i kdyz se trosku jedna od druhe lisily, nechala si poradit, porad se ptala… No ale fakt jsem se těšila domu, nicily mě ty jejich pohledy a reakce jako „ona tu je zase pro prikrm“. Koupili jsme doporucene mlicko a já se začala snažit doma. Pila minimalne 3 litry a více, jedla co mi bylo doporuceno na ppdporu laktace, Prikladala jsem kazde tri hodiny a kdyz mala spala, tak jsem se snazila odsavat. Pořád nic, jen s obrovským úsilím snad 10 kapek celkem snad za hodinu.. a pak najednou 10ty den po porodu mě začaly bolet prsa až byly úplně tvrdé, to bylo večer, já dávala obklady a zase ani kapka, a az vecer jsem konečně odsala 150ml skoro za chviličku. Tak celá šťastná jsem prilozila malou a najednou problém, doslova se topila a vše plivala ven… Tak jsem ji od té doby až do konce zkoušela před každým krmení přikládat aby si zvykla a odsavala, jenomže ani po týdnu se to u malé nezměnilo a akorát brecela. Tak jsem měla zase nervy kvůli tomuhle. Odsavacka se stala mojí nejlepší kámoškou. A pak mleko po par dnech najednou hrozně ubývalo. Prsa mekka, zábaly, koupele, nic nepomáhalo. Malá se zatim naučila pit ode mě. Několikrát u nás byla laktacni poradkyně (nebyt to znama tak je mi to az trapny ji porad otravovat) já se opravdu snažila a do dvou týdnů jsem opět skončila u pár kapek a malá na UM. Už tak jsem z toho byla špatná a ještě ty otázky „ty nekojis?“ A PROC NEKOJIS?? A ty pohledy pri tech otazkach jako bych byla ta nejhorsi a jedina. Několikrát jsem se dohadala s mamkou až jsem brecela, nejak to nedokazala pochopit a rilala mi, ze jsem pohodla a blba, vůbec mě neposlouchala, protože je bohužel taková, že ji se nikdy nemůže nic stat, moje psychika v prd… celou dobu jsem se i tak snažila a samozřejmě asi zbytečne. Po třech měsících jsem to vzdala.
Mala je hrozně šikovná. Jsem šťastná, že je zdravá i když mě občas lidí těma otázkama vyvedou z míry…