Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobré ráno,
mám se synem problém a moc bych ocenila názor někoho kdo to má podobně. Syn byl od malička celkem neklidný. Jako miminko byl často napjatý, ležel a propínal ruce a nohy, ruce v pěst a třásl s nimi. Doktorka říkala, že to tak některé děti mají. Další problém je jídlo…nikdy nebyl jedlík, ale nějak to zvládáme. Má několik jídel co jí, ale nechce ochutnávat nic nového a když už to do něj dostanu, tak v 80% to pak nejí. Další problém je spaní…nikdy nespal podle tabulek. V 8 měsících se začal v noci budit s tím, že byl 1-3 hodiny vzhůru. Dělal to každou noc a trvalo to cca půl roku, pak se to začalo zlepšovat třeba na 2-3 noci v týdnu. Po nemoci minulý únor to bylo zase každou noc a teď je to zase v režimu 1-3× týdně. Přes den spí 1-2 hodiny. Co mě trápí asi nejvíce je, že je hodně citlivý. Nemáme žádné hlídání, byl hlídán jednou a to na 2 hodiny, jinak bez alespoň jednoho rodiče nebyl nikdy. Je na nás a hlavně tedy na mě dost závislí. Celkově vyžaduje přítomnost stále a dětí se straní. Když se k němu přiblíží dítě třeba na hřišti tak uteče za mnou, případně pokud tam je více dětí tak tam ani nejde. Když to dítě již delší dobu zná, tak si s ním už hraje, když se mu to dítě líbí, ale třeba dotyk je schopný snést až tak po půl roce. Na tomhle se snažím už přes rok pracovat…chodím s ním do heren, na hřiště, na cvičení, ale žádné velké zlepšení.
Celé to vlastně píšu kvůli školce. Nastoupil do soukromé školky na 2 dopoledne v týdnu, aby to v září pro něj nebyl takový šok. Ale školka je problém. On se tam těší a chodit tam chce, loučení je v pohodě. Ve školce ale nejí, s dětmi si nehraje a jen se drží u učitelky. Nebyl by to problém kdyby nekřičel. Pokud u něj učitelka nesedí nebo ho nedrží za ruku pořád jí říká pojď, pojď a když nejde začne řvát. To samé u jídla, nechce jíst tak řve. Nejde si sám ani umýt ruce, při všem potřebuje asistenci. Doma mě také potřebuje u všeho, ale já doufala, že tohle právě vyřeší školka. Učitelka mi říkala, že pokud mu třeba zakáže aby šel za ní (z nějakého důvodu to prostě nejde) stojí na hranici místa kam ještě může a přeslapuje z nohy na nohu. Celkově říkala, že je neklidný a napjatý. Bavili jsme se o tom co píšu výše a doporučila mi zkusit bachovky…zkusím už cokoliv. Co mě ale trápí je, že když jsem se ptala jak dlouho takovýmhle dětem trvá než si zvyknou řekla, že takové dítě tam ještě neměli. Prý by úplně nespoléhala na to, že se to srovná samo. Prosím máte někdo podobnou zkušenost s dítětem? Omlouvám se za slohovku.
Z toho co píšeš mám zkušenosti jen s tou školou. Syn 2,5 roku nastoupil na 2 dopoledne v týdnu do státní školky. Taky se drží u učitelek, nosí jim hračky, nosí jim jídla, co uvařil v kuchyňce, chodí za nimi jak ocásek. Prý je to běžné u takto malých dětí. On teda neřve, zvládne od nich i odejít kousek dál a tam si hrát. Hraje si spíš sám nebo s jediním/dvěma děckem. Nejí - z více důvodu, má problem s kousanim, který řešíme, nevaří moc dobře a včera jsem zjistila, že mu rostou pětky, tak už týden nejí ani doma, bolí ho to. Jo a taky mu jedna učitelka nesedí, s ní tam moc být nechce s druhou by tam byl celý den klidně.
A řešila si tyhle stavy s Dr? To že mimina mají ruce v pěst, klepou se a řvou je normální, nejsou po neurologicky stránce vyvinutý. Ale tohle bych nenechávala na dobu „až se něco srovná“.
No muj nazor te nepotesi, ale podle me neni na kolektiv zralej. Bude v ty skolce trpet. Jeste rok by mu prospel. Proste bude introvert. Chapu, ze do skolky musi, ale asi se ti do zari nezlepsi, nezapadne tam a budes mit problemy s ucitelkama a on bude mit nalepku divneho. Pritom verim ze se srovna, diagnozu bych nehledala. Jen je proste jiny nez main stream
Jestli si v teto skolce nakonec zvykne a bude to tam davat, tak bych uvazila, zda ho zde nenechat i dalsi rok. Evidentne potrebuje dozrat a obecni skolka, pokud to tedy neni nekde na vesnici, kde je taky min deti, tak s poctem az 28 deti ve tride nemusi byt vhodna. Navic to bude zmena. Pokud nutne nemusite do prace, tak bych i zauvazovala nad roztahnutim rodicaku do 4 let a umoznit diteti si zvykat na skolku postupne. Evidentne zatim neni zraly. Bohuzel skolka vse sama nevyresi, jak se mnozi domnivaji.
No asi to chtělo řešit dřív a hlavně jinak než přístupem „ve školce se to samo srovná“. Musíš ho cíleně trénovat na to, aby dělala něco sám, někde byl sám, nechodil pořád za někym, nestepoval na místě, dokud se nevrátíš… v tom věku je normální, že si dítě hraje spíš samo a v kolektivu se drží u dospělého, ale u vás je to fakt extrém. Doma si tu tvoji pozornost evidentně nějak vždy vynuti, tak to zkouší i ve školce, ale tam to prostě nejde. Není tam sám. Časem to pochopí, ale chápu učitelky, že jim to vadí. Mám podobnou dceru a co bylo řevu, než se naučila, že na záchod se mnou prostě chodit nebude. Že může počkat dole, když já jdu nahoru jen pro nabíječku a hned budu zase zpět. Že může být s brachama na zahradě, i když já se jdu dovnitř vycurat… trenuj, trenuj, trenuj…
@ivašot. Byl tam zatím 4×.
@debra.morgan Já si právě říkám, že spousta dětí se že začátku drží učitelek, ale časem se otrkají. No učitelka mě znejistěla tím, že tam ještě takové dítě neměli. Má celkově radši dospělé než děti a hlavně tedy ženský.
@mackA159 s doktorkou jsem několikrát řešila to spaní a celkový neklid…prý to tak mají hlavně citlivější děti což on je. Říkala jsem si právě pořád, že takový je a srovná se to časem jak se bude postupně více zaclenovat.
@Oriseka V místní školce je ve třídě max 24 dětí, ale přemýšlím, že pokud se mu bude v soukromé líbit a na změnu se tvářit nebude tak ho tam nechám a prostě budu ještě rok platit soukromou. Další rok bohužel doma zůstat nemůžu.
@Midaku Však to také píšu, že na tom už rok pracuju. Beru ho mezi děti každý den a většinou i dvakrát. Cíleně jsem mu našla kamarády s kterými se scházíme i když mě ty maminky třeba nejsou zrovna sympatické, ale chci ať je mezi dětmi. Doma trvám na tom, že některé věci se mnou dělat nemůže a on to už teď respektuje, ale prostě většinou čeká až to dodělám a bude moct být zase se mnou. Já právě učitelky taky chápu a proto se také ptám na rady.
Ze 4 návštěv školky bych rozhodně nedělala žádné závěry. Kluk je evidentně citlivější a introvert, sama píšeš, že s dětmi, které zná, si hraje a po určité době zvládne i fyzický kontakt. Tak holt ten čas bude potřebovat i ve školce
Akorát bych taky zvážila, zda ho v této školce nenechat i příští rok, když si konečně zvykne, tak ať nemusí měnit kolektiv.
Třeba moje děti ve 2,5 letech by nikdy jesle nebo školku nezvládly. Ty by se ani nedržely paní učitelky, ale stály by u dveří a řvaly by celé dopoledne. Tři ze čtyř v tomto věku taktéž jely jen svá oblíbená jídla a běda, jak jsem se do nich snažila nacpat nějakou „změnu.“ Ne, že by nejedly, to zas jo, ale jen to, co chtěly. Dvojčata 2,5 roku, když si třeba hrají na písku a vleze jim tam jiné dítě, tak obě vezmou roha a vylezou na nejvyšší prolézačku, odkud vetřelce ostražitě pozorují. Dokonce mi i hlásí, že na hřišti jsou děti a tak ať jdeme radši jinam
. Pokud s sebou mají starší sourozence, tak jsou mnohem statečnější a pak se zapojí do her i se staršími dětmi. Já osobně si myslím, že mnohé dítě potřebuje tu maminčinu náruč déle než do 3 let. Nejstarší syn se začal do kolektivu ve školce zapojovat opravdu až jako předškolák (tzn. těšil se na kamarády, znal je jménem atd.) a ve škole funguje bezvadně. Je oblíbený, kamarádů má spoustu. Jen potřeboval víc času.
@Masina On se právě do školky těší a chodit tam chce, takže se mu tam asi líbí. Hodně o tom mluvíme, ale prostě tam takhle vyvádí no 🤷♀️.
@Křupka19 píše:
@Masina On se právě do školky těší a chodit tam chce, takže se mu tam asi líbí. Hodně o tom mluvíme, ale prostě tam takhle vyvádí no 🤷♀️.
Ale on nevyvadi, chová se úměrně svému věku a vyzrálosti! Hodně bys mu pomohla, kdybys na něm nehledal chyby a vady, ale brala ho takového jaký je a respektovala to.
@Křupka19 píše:
@Masina On se právě do školky těší a chodit tam chce, takže se mu tam asi líbí. Hodně o tom mluvíme, ale prostě tam takhle vyvádí no 🤷♀️.
Jak se pozná, že se do školky těší? Běží napřed? Otevírá sám branku? Nakukuje zvědavě do třídy? Pozoruje se zájmem děti? Nevím, jak mluví…ale dá se z toho, co říká, usoudit, že ho to tam baví? Mně to přijde, že jsou tu 2 varianty: buď je prostě přirozeně poslušný a usoudil, že ty chceš, aby do té školy šel a tak prostě jde, drží se tě za ruku a bez scén normálně vejde do třídy. Když se ho ptáš, jestli se mu ve školce líbí, tak říká, že jo. A pak tam v té třídě normálně trpí. Možná nemá slova na to, aby vystihl, jak špatně se tam cítí. Prostě není zralý a i kdyby ses rozkrájela, tak to dozrávání se moc urychlit nedá. Jen mu nabízet společnost druhých (což děláš) a jednoho dne uvidíš, že už to tam v té hlavičce prostě je a on bude vyhledávat kámoše. Druhá varianta je ta, že se mu v té školce opravdu líbí (nové hračky, šrumec okolo), ale ještě je nejistý a hledá tu jistotu v dospělém člověku, protože ten mu připomíná mámu. A to chce prostě také čas. To, že v té školce takové dítě ještě neměli, to neber nijak tragicky. U nás ve školce je takových, co něco udělají poprvé v celé historii školky spousta - "takového útěkáře, jsme tu ještě neměli, nejedlíka, zlobila, nespavce, drzouna, lenocha, montéra (ten byl nejlepší, ten rozebral všechno, co fakt rozebrat šlo)… prostě dosaď si cokoli tě napadne. U tvého syna bych ještě chvíli počkala, ale kdyby začal být doma nešťastný, budil by se v noci víc než obvykle, plakal…nebo cokoliv, co by vypadalo na nepohodu, nechala bych si ho další rok doma.
@Křupka19 píše:
Dobré ráno,
mám se synem problém a moc bych ocenila názor někoho kdo to má podobně. Syn byl od malička celkem neklidný. Jako miminko byl často napjatý, ležel a propínal ruce a nohy, ruce v pěst a třásl s nimi. Doktorka říkala, že to tak některé děti mají. Další problém je jídlo…nikdy nebyl jedlík, ale nějak to zvládáme. Má několik jídel co jí, ale nechce ochutnávat nic nového a když už to do něj dostanu, tak v 80% to pak nejí. Další problém je spaní…nikdy nespal podle tabulek. V 8 měsících se začal v noci budit s tím, že byl 1-3 hodiny vzhůru. Dělal to každou noc a trvalo to cca půl roku, pak se to začalo zlepšovat třeba na 2-3 noci v týdnu. Po nemoci minulý únor to bylo zase každou noc a teď je to zase v režimu 1-3× týdně. Přes den spí 1-2 hodiny. Co mě trápí asi nejvíce je, že je hodně citlivý. Nemáme žádné hlídání, byl hlídán jednou a to na 2 hodiny, jinak bez alespoň jednoho rodiče nebyl nikdy. Je na nás a hlavně tedy na mě dost závislí. Celkově vyžaduje přítomnost stále a dětí se straní. Když se k němu přiblíží dítě třeba na hřišti tak uteče za mnou, případně pokud tam je více dětí tak tam ani nejde. Když to dítě již delší dobu zná, tak si s ním už hraje, když se mu to dítě líbí, ale třeba dotyk je schopný snést až tak po půl roce. Na tomhle se snažím už přes rok pracovat…chodím s ním do heren, na hřiště, na cvičení, ale žádné velké zlepšení.
Celé to vlastně píšu kvůli školce. Nastoupil do soukromé školky na 2 dopoledne v týdnu, aby to v září pro něj nebyl takový šok. Ale školka je problém. On se tam těší a chodit tam chce, loučení je v pohodě. Ve školce ale nejí, s dětmi si nehraje a jen se drží u učitelky. Nebyl by to problém kdyby nekřičel. Pokud u něj učitelka nesedí nebo ho nedrží za ruku pořád jí říká pojď, pojď a když nejde začne řvát. To samé u jídla, nechce jíst tak řve. Nejde si sám ani umýt ruce, při všem potřebuje asistenci. Doma mě také potřebuje u všeho, ale já doufala, že tohle právě vyřeší školka. Učitelka mi říkala, že pokud mu třeba zakáže aby šel za ní (z nějakého důvodu to prostě nejde) stojí na hranici místa kam ještě může a přeslapuje z nohy na nohu. Celkově říkala, že je neklidný a napjatý. Bavili jsme se o tom co píšu výše a doporučila mi zkusit bachovky…zkusím už cokoliv. Co mě ale trápí je, že když jsem se ptala jak dlouho takovýmhle dětem trvá než si zvyknou řekla, že takové dítě tam ještě neměli. Prý by úplně nespoléhala na to, že se to srovná samo. Prosím máte někdo podobnou zkušenost s dítětem? Omlouvám se za slohovku. [/Ne všechny děti ve dvou a půl zvládnou školku … Ja bych rekla, ze je to proste moc brzo.
Pises, ze nebyl nikdy na hlidani / bez rodičů, tak ja se ani nedivím, ze to najednou ve školce nezvládá. Taky by mě zajímalo podle čeho poznáš, ze se mu tam líbí? Pokud se mu nelíbí na hřišti mezi cizima detma (přestože tam má mámu ), nedovedu si představit, jak se mu muže na dopoledne líbit ve školce bez mámy …
Ono spousta věci je povahou daná a nezmenis to. Syn bude proste asi citlivý introvert, ale to neznamená ze je to špatně, proste takový je. Netlacila bych na nej a dala mu čas se srovnat.
@Křupka19 píše:
@ivašot. Byl tam zatím 4×.
@debra.morgan Já si právě říkám, že spousta dětí se že začátku drží učitelek, ale časem se otrkají. No učitelka mě znejistěla tím, že tam ještě takové dítě neměli. Má celkově radši dospělé než děti a hlavně tedy ženský.
@mackA159 s doktorkou jsem několikrát řešila to spaní a celkový neklid…prý to tak mají hlavně citlivější děti což on je. Říkala jsem si právě pořád, že takový je a srovná se to časem jak se bude postupně více zaclenovat.
@Oriseka V místní školce je ve třídě max 24 dětí, ale přemýšlím, že pokud se mu bude v soukromé líbit a na změnu se tvářit nebude tak ho tam nechám a prostě budu ještě rok platit soukromou. Další rok bohužel doma zůstat nemůžu.
@Midaku Však to také píšu, že na tom už rok pracuju. Beru ho mezi děti každý den a většinou i dvakrát. Cíleně jsem mu našla kamarády s kterými se scházíme i když mě ty maminky třeba nejsou zrovna sympatické, ale chci ať je mezi dětmi. Doma trvám na tom, že některé věci se mnou dělat nemůže a on to už teď respektuje, ale prostě většinou čeká až to dodělám a bude moct být zase se mnou. Já právě učitelky taky chápu a proto se také ptám na rady.
I 24 deti je dost a zalezi na jake narazis ucitelky. 4 navstevy nic nejsou. Deti se adaptuji treba 2 mesice. U trochu jineho/citlivejsiho ditete plati. Nemenit, co funguje. Na obecni skolku je ve 3 letech pripraveno 60% deti a ve 4 letech 90% deti.