Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Navrhla bych lázně pro všechny uhoněné mámy, hrazené pojišťovnou
Dokud jsi nenapsala, že nemáš večer čas na partnera, tak jsem si myslela, že žiješ sama s dcerou. Takže důležitá otázka, jak se do péče o dceru a domácnost zapojuje partner?
A musíš se takhle honit, když máš malé skolkove dítě? Přesčasy bych určitě nedělala. Když jsem měla skolkove děti, měla jsem 6-hodin. úvazek. Víc jsem nestíhala. I tak toho bylo dost.
“ blíží se mi limit 150ti přesčas. hodin, ale nevím jak vy to vzali v práci, aby se nenarušili vztahy.” Myslíš, že kdyby si za tebe našli někoho jiného, tak ten by jim taky trpěl tolik přesčasů? Je potřeba si nastavit hranice, děláš toho víc než dost. Nezapomeň, že jde především o tebe a tvoje zdraví, oni ti pak nepomohou až se třeba sesypeš.
@reny14 píše: Více
To mě už taky napadlo, ale partner s mým případným zkráceným úvazkem nesouhlasí, že by nám peníze chyběly. Důležitá informace, můj partner není bio otcem mé dcery. Alimenty dostávám, ale prostě v dnešní době je vše tak drahé. A když si chce člověk dopřát aspoň tu pěknou dovolenou, nebo kvalitní kroužky, je potřeba plný plat, nebo se neumím uskromnit, i to je možné, ale chci svému dítěti prostě dopřát.
@izabe píše: Více
Oni to tam trpí tak nějak všichni. Honí peníze. A je to prodejna, která má otevřeno 7-16 h, takže to berou že to musí odchodit. Někteří mají i 300 hod přesčas, ale neřeší to. Nemají malé děti.
@Mikina píše: Více
Máme rozdělené finance, a pořád poslouchám poznámky o rovnoprávnosti. Ale zase uklidí, uvaří, vyžehlí, to ano.
Upřímně, v okolí neznám vůbec nikoho kdo dělá s dětmi na zkrácený úvazek, to jen tady. I u nás v práci jsou další 2 maminy. Ono opravdu málokde ten zkrácený úvazek lze. Možná tak u úklidu.
@Anonymní píše: Více
Máme v práci zkrácené úvazky, jak kdo potřeboval a všichni vzdělaní, prostě pár jich chodí o hodinu déle, aby se rozvozily děti a buď chodí déle domů nebo máme o hodinu zkráceno…
Já ti rozumím. Taky mě ubíjí stereotyp. Pořád jen škola, práce, vyzvednout děti, rozvezu je na kroužky, udělám nákup, učení do školy, doma jídlo, něco uklidit. Konečně pátek a já jsem vyřízena. O víkendu dohanim, co přes týden nestihnu. A je zase pondělí. Pořád jsme ve skluzu. Pořád je něco na vyprání. Mám pocit, že nemám žádné volno a tak si ho občas udelam. A pak to dohanim. A nebere to konce. Teď v létě aspoň nemusím řešit školu (i kdyz měli bychom, ale není to v mych silách). Po dovolené mam taky. Nevyšla podle mych představ, neodpocinula jsem si. A teď už mě čeká jen prace.
@Anonymní píše: Více
Děkuji za příspěvek. Osobně si myslím, že by matky třeba do těch 12 let dítěte měli mít AUTOMATICKY ze zákona aspoň o tu hodinu denně kratší pracovní dobu. U nás je spousta chlapu- většinou bezdětní a nebo děti odrostlé, netají se tím že třeba 3× týdne jdou do hospody hned po práci a sedí tam do večera. Ty asi hodina navíc denně v práci netrápí. ![]()
@Anonymní píše: Více
Male dite nepotrebuje ani drahou dovolenou ani ty kvalitni, predrazene krouzky. Potrebuje mamu, jeji cas, pomazleni, spolecne chvile. Jestli se honis jako blazen, tak to jedna dovolena nekde u more nespravi. Promluv si s partnerem, proberte rozpocet, co je a co neni dulezite. Dite strasne rychle vyroste a ty roky nevratis. Jina prace bez tech prescasu by mozna nebyla? Nebo se z tech prescasu aspon vyvlikni, to po tobe snad ani nemuzou chtit, kdyz mas male dite.
@Anonymní píše: Více
Mně osobně by asi vyhovovalo pracovat od 8 h. do cca 14 h. Ale klidně jen do třeba 13 h. Když byly děti menší, tak bych si je mohla vyzvedávat ve školce a nemusely by trpět. Hlavně to mladší dítě to každý den obrecelo. Zrovna mladší, které ve školce zůstat muselo. Pak se školou bych to měla na pohodu s učením a krouzkama. Takhle se na mě dívaji v práci hrozně. Pořád máme nějaké doktory. Pro mě je to ale mnohem horší než pro ně. Většinou se honím, abych chyběla co nejkratší dobu a měla vše hotové. Nebo letní prázdniny. Ty bych potřebovala úplně nejvíc.
Dobré odpoledne, chci se z toho vypsat, nebo kdo měl/ má stejné pocity, jestli může poradit..
Posledních pár týdnů mám hrozné stavy, že nic nemá smysl, nic mě nebaví. Pořád jen dřina - práce, přesčasy, brzké vstávání. Ráno s dítětem honem honem, stres, pořád spěch. Pak nervy, co v práci bude. Odpoledne zase spěch protože končím ve 4, školka je do půl 5. Odpoledne jsem úplně vyřízena, mám na hlavu náročnou práci. Plánuju, že oznámím, že už přesčasy dělat nebudu- blíží se mi limit 150ti přesčas. hodin, ale nevím jak vy to vzali v práci, aby se nenarušili vztahy. Odpoledne takto s dcerou nic moc nestíháme, max nakoupit, na hřiště, chvíli nějaká hra, obstarat domácnost. Už večer myslím na to, jak zase ráno o čtvrt na 6 mi zazvoní budík, ranní vstávání mi vždy dělalo problém a ubíjelo mě. Abych vůbec ráno vstala, chodím spát se slepicemi, takže ani žádný večer s partnerem, nemám z ničeho radost. Prostě mi to přijde takový smutný život, po dovolené už máme, návrat zase do stereotypu byl hrozný, adaptovala jsem se asi 2 týdny.
Díky za reakce