Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím zkušenější a víc vyzenovanější maminky
,
mám starší dceru 21měsíců (do toho teď mladší dvouměsíční). Samozřejmě jako pro většinu matek je i pro mě mé dítě naprosto úžasné, ale chci tu řešit věc, která mě už docela trápí
.
Chtěla bych se zeptat nebo hlavně uklidnit, že v tom nejsme samy, mám pocit, že nikdo v okolí takový extrém nemá…
Stručně - dcera je totální zdrhač a asi špatně řečeno naschvalnik (děti údajně nedělají naschvály, ale tohle očividně i dle jejich výrazů jsou).
Neumí chodit s námi, neustále utíká pryč, snaží se ale utíkat i do silnice, lidem pod nohy apod… utíká i z herny. Má z toho samozřejmě děsnou srandu, ale já mám co dělat, abych ji chytila, než se stane něco špatného
. Hrozně ráda bych s ní chodila na procházky, ale bojím se, že ji nechytím, že se sekne a já s ní nehnu (menší nosím v šátku, protože starší je právě v kočárku, aby spala a také jsme někam došly…) Takže bych ji pak nemohla odtáhnout.
Tohle mě trápí asi nejvíc, že si to pořád neumím užívat a pořád trnu, co dnes…a že ji ani nemůžu vlastně pustit z kočáru. Za ruku nechce, pak se podlamuje… Když řeknu, že já jdu teda tudy a jdu, ona řekne „papa nebo ahoj“ a jde pryč, ani se neotočí. Nefungují ani odrážedla, nic, taky jede jinam nebo nejede vůbec a jen sedí…Je toho samozřejmě víc…
Mně ale zajímá, jestli to v bližší době může přejít, jestli se to třeba kolem toho druhého roku může zlomit, okolo nás všechny děti spořádaně chodí vedle rodičů nebo před nimi správným směrem drandí na odrážedle. Chtěla bych s ní už podnikat víc věcí, ale prostě to nejde
![]()
Předem moc děkuji za vaše zkušenosti, případně rady ![]()
Prej vyzenované, to je dobrý ![]()
aale jo, znám, kluk byl stejný, neposeděl, on si nesedl, jen běhal, cca do 3 let jen neustále běhal, zdrhal, utíkal…musela jsem extra hlídat, protože ten by utekl do silnice, na schody, spadl by, namlátil by si…a zase by běžel dál ![]()
jedl tak že pobíhal po pokoji, hryzl a dál běhal, nesedl si
na nočník nešel naučit, nebyl si schopen na chvilku sednout, já musela mít oči i vzádu a neustále předvídat a hlídat
zklidnil se někdy kolem 3. roku, kdy si najednou sedl
a chvilku vydržel u kostek…chvilku vydržel sedět u jídla, no velký věci ![]()
tím že byl prvorozený jsem neměla srovnání a myslela že to je normální a byla vycepovaná, další dítě pak bylo naprosto klidné, nezdrhající a "za odměnu " a já žasla že jen tak SEDÍ a bouchá si vařečkou o hrnec a je spokojené
kluk dozrál, dnes už je velký, naprosto klidný, i ve škole byl klidný, nezlobil, nepral se, dnes je to klidný hodný chlapec, hraje golf, bo na nějaký sport kde se musí běhat, by ho nikdo nedostal ani heverem…no way…popravdě běhání nesnáší
Syn má přes 2 roky a je to totez, dcera to měla v jeho věku podobné..
Mame 19mesicni a je to same. Nachvaly dela uz nejakou dobu, proste podle vyrazu tvare to poznas. Je nase ctvrta, jeji segry byly taky to same. Uz ani nevim, kdy se zklidnily. Ted je jim 8, 6 a skoro 5 a toto uz davno nedelaji. Uz zlobi jinak ![]()
Mala taky nechce za ruku a podlamuje se. Jen kdyz si namlati, tak chce chvili vzit (tyto chvile si uzivam
). Taky me uplne v klidu necha odejit. Kocarek nesnasi. Utika mi z kopcu, i prudkych. Jen do silnice mi nelita, protoze vi, ze “autí au”, proste ze auta jsou nebezpecna. Takze nejsi v tom sama. A prejde to ![]()
rady, já ani nevím
chodili jsme za ručičku, často si nosil klacek, někde vzal obří klacek a tahal ho, tím že se soustředil na tahání klacku, pak nelítal
někdy se mi vytrhl, utekl, sletěl ze schodů / naštěstí spíš v zimě, do sněhu / oklepal se a běžel dál
kupodivu se docela rád vezl v kočáře, takže když něco jooooo…brala jsem kočár a svezl se, ale nejlépe fungovalo tahání klacku…to ani tolik nezdrhal
To není naschvál, to je hra. Nechce ti způsobit škodu, nepohodu, zlo - prostě jí to těší, těší ji to že získá pozornost, to že se něco dějě. Pravda pokud prchá, tak to nejde ignorovat, no.
A jinak máš úplně normální batole, no.
Jedinné co musíš je přežít a taky to chce aby přežila ona. Časem bude jednodušší se domluvit a zabavit ji tak, aby ji to přišlo zábavnější než zdrhání ![]()
@Borrealis tyjo, děkuji za zkušenost, dcera je právě také hodně aktivní a kdyby jídelní židlička neměla kšíry, tak by nejedla spíš skoro nic
to je zase jiná kapitola… Ale chápu, ona si teda občas vydrží i s něčím „hrát“, spíš tak kramovat, ale i tak super
… Bohužel vždycky přijde na něco skvělého (vypacila rozviklanou kliku u stolu a dneska z toho hřebík, kousla do tablety od myčky, snědla kovové kuličky, kdy odchlíplá takové plexi, chtěla vlézt kočkam do WC, takže šlápla do hovna, co tam bylo, nemusím říkat, že to pak bylo všude - já v tu chvíli kojila mladší) takže si to užíváme i jinak, ale to vem čert, ale ten venek mě ubíjí…ten strach o ní, kdy ji prostě nechytím… Už i zvažuji ty kšíry na ven, že by se to třeba naučila…
![]()
Ale ráda slyším, že je naděje, že se to v pár dalších letech zlomí a nakonec to třeba bude jinak
děkuji ![]()
někdy v jeho 2. 5 letech, mě muž pozoroval, jak se ho snažím " zlomit "na nočník a posadit, doslova zalomit a posadit ![]()
říká mi " proč ho posazuješ když nikdy u ničeho neposedí", a zkusili to ve stoje a vono jo!!
některý věci ženským halt nedojdou, takže se konečně kloudně začal používat nočník…ovšem ve stoje… ![]()
byl neuvěřitelné šídlo, nezastavil se, tím že celý den běhal tak dobře spal, nicméně vstával někdy v šest
veselý a připravený vyběhnout ![]()
dneska? jeeee když mu to budu vypravovat, nebude mi věřit, naprosto klidný rozvážný chlapec
@Janča6 vás jsem už v několika diskuzích zaznamenala a teď vás obdivuji ještě víc
sice si tu stěžuji, ale neměnila bych a jsem šťastná, že máme druhou dceru rychle po té první, přestože je to divoch
… A když vy to takto zvládáte se čtyřmi, tak se teď teda stydím, že já to nezvládám moc ani s tou jednou (o mimču skoro nevím, teď si musím ten ležící půl rok ještě užít
).
@Ou máte naprostou pravdu, že jde o pozornosti. Mela to těžké, velká změna - sourozenec, přestože žádné zarleni se nekoná, ale i tak to nějaké dopady musí mít. Pozornosti má o hodně méně, ze sta na minimálně polovinu
… Proto se snažím na to, co nazývám naschvalem ideálně nereagovat, protože jsem bohužel nervák a částo bouchnu a jupiii, pozornost je na světě
… A já mám pak akorát výčitky.
Děkuji za úhel pohledu
![]()
To tahani klacku je super tip!
Kamaradka ma skoro 7letou dceru, skoro 5leteho syna a k nim jeste 18mesicni dvojcata. Pro ne koupila batuzky s voditkem. Bez nich by to snad nedala. Takovy batuzek nebo jine “voditko na dite” urcite doporucuji. Protoze opravdu jde o to, ze dite musi prezit. A kdyz je zdrhaci, tak holt bude na voditku ![]()
Mas pravdu, uzivej si lezici miminko, za pul roku to bude horsi ![]()
A k tem naschvalum. Ja se jim vetsinou smeju a pozitivne komentuju, mala kazdeho odzbroji svym roztomilym, i kdyz nekdy sibalskym kukucem. Ale kdyz je to nebezpecne, tak reknu razne: “Ne ne ne!” To ji zarazi, nekdy zacne i natahovat. A kdyz to pak chce delat priste, tak sama sobe hrozi prstem a rika: “Ty ty ty! Ne ne!” ![]()
Jeste dodam, ze neni za co se stydet. Toto obdobi je proste narocne. Jsou to strely a jeste se s nimi neda poradne domluvit. A jak uz bylo psano, hlavne je treba zajistit jejich preziti. A pokud mozno v klidu.
Příspěvek upraven 10.10.22 v 00:17
@Domia Já se hrozně zhlédla v Teorii typů a hodně ji doporučuju především rodičům těchhle „rtuťovitých“ dětí. V lepším případě tam najdeš tipy, jak s ní líp komunikovat, v horším se aspoň ujistíš, že je to normální a není potřeba nic lámat nebo předělávat ![]()
To klidne chovani se podle me neda naucit, to proste casem prijde samo.
Do te doby holt predchazet, predvidat, jistit.
Jo a vygoogli si „mocenske hry“ od Naomi Aldort. Ve zkratce - pristoupis na hru ditete a nechas ho vyhrat. Ono se nabazi te vyhry a pak paradoxne lip funguje.
Pokud mi stacila trpelivost a nervy a vydrzela jsem to, tak to zabiralo. Ale je to narocne.
Taky jsme měla na dceru jedno období batůžek s vodítkem, pochopila rychle.
Starší to v tomhle období dělal taky a mladší taky už začíná, myslím, ze je to normální. Navíc je baví, když za nimi bezis a chytas je
staršího jsem se snažila učit, aby si “hlídal mámu” a aby si sledoval, kde mě má a neztratil si mě
celkem mi to ve výsledku dobre fungovalo a mělo to dobre výsledky. Když se jal vypadnout do silnice, tak jsem byla dost razantní, to stačilo parkrat a přestal s tím. Dokonce jsem ho i naučila, ze na odrazedle stavěl před “našim” přechodem a sporadane tam čekal, než já dojdu
to teď, když mu je 12, kolikrát jde nebo odboci kam si prave umane, a nevidi neslyší, nekouka napravo nalevo, a na moje připomínky zvysoka víš co
zlatý batole ![]()
U mladšího ještě těžko soudit, jsme teprve na začátku, třeba moje drivejsi metoda fungovat nebude a budu muset najít jinou ![]()
@Ba-stet @Lucie_Sx moc děkuji za zajímavé tipy, o teorii typů jsem už slyšela, tak pohledám. Mocenské hry slyším poprvé, tak kouknu
.
@MáškaMarie33 my jsme měli jednou na dovolené půjčené a neustále se provesovala, takže jsme také nikam nedošli, ale je to zas pár měsíců zpět, tak možná zkusím znovu ![]()