Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Nechat psa utratit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.1.19 23:00
Nenechala bych fenku utratit jen z důvodu stáří. 15 let žije po Tvém boku a určitě vás miluje velkou psí láskou. Zaslouží si klidné dožití a odchod z tohoto světa v milující rodině. Užívej si každý den, který můžete být spolu. Můj pejsek mi náhle umřel před pár měsíci skoro v 10 letech. Není jediný den, kdybych na něj nemyslela. Dala bych cokoliv, aby tu s námi mohl být o trochu déle, než byl vyměřen jeho pozemský čas. Bohužel nikdy nevíš, kdy to přijde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.19 23:35
@Anonymní píše:
Je to pro mě těžké téma ale bohužel vím že toto jednou přijít musí. Mám doma fenku, na jaře ji bude 15 let. Je po dvou mrtvičkách ale furt se tak nějak drží. Na delší procházky už ji nebereme, jen vyvenčit a domů. Bohužel už trpí inkontinencí, má na sobě už furt plíny. Máme doma plovoučku a občas upadne jak už nemá úplnou stabilitu a klouže jí to. Občas si tak říkám jestli by nebylo lepší ji nechat odejít. Už nemá žádný život, je jen doma a leží
Naši měli pejska, jorka, 15 let, byl slepý, hluchý a furt jen spal… sama sobě jsem si říkala, že ten pes trpí, že to neni život atd., ale oni o utracení nechtěli ani slyšet. Teď o Vánoce jim umřel na stáří (během 3dnů), ten poslední den jsme věděli všichni, že je konec… zemřel v náručí, ve spánku. Nic ho netrápilo a umřel obklopený láskou. Vytoužená smrt všech. Změnila jsem názor, pokud pes netrpí-bolestí, utratit bych ho nenechala. Sama mám jorka léčícího se na srdce, netrpí a pokud nebude, utratit jí nikdy nenechám. Ale je to každého rozhodnutí. Smrt je smrt a snášíme jí pokaždé špatně, ať tak či tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 00:10
Nasi loni v lete museli nechat uspat. Po 15r., bohuzel, bylo to tezke rozhodnutii. Ale mela uz nador, bolesti, zacla krvacet, ohluchla, oslepla. Ted uz ji nic neboli. Ma na zahrade hrobecek, tak ji davaji svicku. Je to clen rodiny, tak to boli.
Segra je silnejsi osobnost, tak to ona ji odvezla na veterinu a byla u ni, kdyz usinala a my ostatni zbabele breceli.
Nejhorsi je, ze mela o dva roky mladsi dceru pudlici a jeste maji nasi jorksira 10r., takze nebude dlouho trvat a prijdou i o ne bohuzel.
Ja jsem spis na kocky. Uplne mi desi, ze nam nas vymazlenecek, domaci umre, ze uz nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 03:53
Nedávno jsme tohle také řešili, pejsek 17 let. Bylo to těžké rozhodnutí. Měl dny, kdy byl v pohodě, veselý a pak měl pár dní, kdy byl zmatený, mrzutý, špatně jedl. Pak se zase vrátil do normálu. Jenže ty dny, kdy byl špatný byly čím dál častěji a začalo na něm být znát, že už ho ten život nebavi, že je nešťastný. A v této době jsme se rozhodli to ukončit. Vy znáte fenku nejlépe, tak dokážete posoudit, zda ji ještě něco těší, nebo zda už spíš jen existuje, zda se trápí. Myslím, že ten správný okamžik poznáte. Pak už musí nastoupit rozum a je potřeba se s pejskem rozloučit a ten konec mu ulehčit. Hodně sil přeju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 10:21
Upřímně já si vyčítám, že jsme našeho pejska nechali uspat pozdě a že se trápil minimálně o rok i dva víc, než měl. Ale manžel byl proti. Náš teda měl i bolesti, i když měl na ně léky a někdy nemohl vstát třeba i 48 hodin. Jenže si myslím, že je fér mu pomoci už před touto fází. Sestra je veterinářka a říkala mi, že velice často se zvíře před uspáním zbráborá - to se stalo i nám. Najednou se nám pejsek zvedl a šel žrát. S tím počítej a netrap se kvůli tomu. Já se trápím opravdu spíš pro to, že jsme mu měli ulevit dobré 2 roky předtím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.19 12:15
Milovala vás celý svůj život, tak ji prokažte úctu. Svého prvního pejska jsem musela dát utratit právě kvůli stáří a zhoršujícímu se zdraví. Podle mě by měl domácí mazlíček odejít důstojně a bezbolestně..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kristik19
9.2.19 22:06
Nikdy bych o životě nechtěl rozhodovat, nemám to právo ani u svého psa. Pokud by to šlo, vždy bych se mu snažil dát vše… prostě oplatit věrnost, lásku stejnou měrou, u nás je součást rodiny. Když by mi odborník - veterinář - poradil jiný postup, viděl bych, že pes trpí, v bolestech, ani o mě neví a že je stav konečný a nezvratný, zvažoval bych odchod „usnadnit“ 
Taky budu jednou starý, možná někomu budu zavazet, ale nikdo o mě nerozhodne 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.19 21:05
My museli nechat uspat našeho téměř sedmnáctiletého jezevčíka. Měl už rakovinu všude v jatrech, na slinivce a bohužel začal zvracet a nic v sobě neudrzel, takže to nešlo. Bolesti asi neměl a nebo je nedával najevo. Zkoušeli jsme dietou, po malých dávkách, ale rychle slábnul a už ani neměl chuť jíst, ani nevrtel ocáskem. Jen ležel a často se třásl. Ráno toho dne, kdy jsme se rozhodli, měl krizi, kdy mu bylo opravdu špatně. Ale než jsme odjeli k veterinari, tak najednou úplně ožil. Dokonce došel kousek na procházku, najednou nás zase vnímal. Přišlo mi to jako rozloučení, jakoby věděl, že už je konec. Chtěl se naposledy podívat ven, rozloučit se s námi . Na veterine byl úplně klidný, usnul u mě v náručí a já jsem si jistá, že jsem udělala dobře. Jinak by nám bohužel umřel žízní a hlady A vozit ho na infuze, to by bylo trápení a prodloužení života o pár týdnů… V jeho věku a s touto diagnózou nebyla žádná sance. Oplakala jsem ho, moc se mi po něm stýská. Ale utěšuje mě, že měl krásný život a že v jeho věku už smrt není nepřítel, ale svým způsobem vysvobození.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
