Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Spokojená matka = spokojená dítě. Podle toho bych se řídila… Neříkám, žít v bordelu, ale štvát se za každou cenu nemá cenu. Někdo holt stíhá, někdo ne. Netrápila bych se maličkostma a užívala si děti, dokud o to stojí ![]()
klíííd a hlavně se nehoň…já kolkrát s dětma spím celý dopolednepak se sthnu taktak umejt a namalovat, nakrmím divou zvěř a vyrážím ven…doma většinou jak po výbuchu…všude kousky jídla, špinavý nádobí, poblinděný oblečky a tak…všude se to válí a pak přijdu z prochajdy, zas nakrmim a pak se rozmejšlím, jestli uvařím nebo manželovi nabídnu chleba s paštikou či ho pošlu do mekáče a nebo jestli teda umeju tu vanu a nebo to nechám na zítra
asi jsem taky prase a podle některých kamarádek mám nejspíš doma bordel…ale já mám doma čisto s provozním bordelem a nehodlám se honit…užívám si dětí, mazlím se s nima, čtu jim, dovádíme a večer když usnou, tak jim navařim jídlo na druhej den Pro děti je to jednoduchý…hodit to do vody, rozvařit, rozmačkat…a je to, že
a když mám náladu, tak si i upeču kynutý buchty a uvařím svíčkovou s domácím knédlem…ale nedělám to, že musím, ale že mě to baví a tehdy, kdy chci…
a manžel? obdivuje, že stíhám dvojčata a domácnost a že to tu není jak ze škatulky naprosto chápe…
takže já jsem za to, ať zůstaneš jaká jsi a na kámošky se vys…jsou to vůbec kámošky, když tohle říkají??
![]()
Anonymní píše:
Netoužím být dokonalou. Vím, že když si dám cíl a nestíhám ho plnit, jsem pak vzteklá jak hladový vlčák. Navíc nejsem hospodyňka dle babičky Boženy Němcové ani kuchařka Magdaleny Dobromily. Jsem naprosto průměrná obyčejná ženská, která ani nechce nechat nervy a pot a slzy pro svou kuchyni, domácnost a v určítém pohledu ani pro rodinu. I když je miluju, nehodlám se „obětovat“.Což je svárem mého manželství. Manžel je přesvědčen, že full service celé rodině není full service, nýbrž standard, který jsem povinna plnit na 100%, stejně tak, jako on chodí do práce. Poměrně často si nenechává pro sebe poznámky o tom, jak to neplním. Že to jak, já se chovám, není „normální“.
Zrovna onehdy jsme opět měli „diskusi“. Ale čím mne tentokrát zazdil, tak to bylo prohlášení o mých kamarádkách, které (prý) o mne veřejně prohlašují, že mám doma neskutečný bordel …
Tak jsem se dostala do slušného presu. To, že utírám prach jednou týdně a podlahu dle potřeby (konkrétně pod jídelním stolem snad 3× denně - no po dětech co chcete), je skutečně odrazem stavu v prasečím chlívku? Já si teda myslela, že ne. No vida.
Což věčné neshody s manželem, na to už jsem si zvykla, i když se trápím. Ale ty kamarádky mne teda dorazily …
Nu dobrá. Vykašlu se na děti, odložím je na celý den do ohrádky, aby se tu nekoupaly v kýblech s chemikáliema a savem, a budu holt gruntovat. Navařím na celý týden, zamrazím, protože denně vařit nebudu stíhat. A kromě toho si zašpiním plotnu a kastroly, že jo. A budu vzteklá a protivná jako jiná „dáma“, která to skutečně činí, doma má sice naklizeno, ale je tím tak posedlá, že prakticky uklízí po návštěvě už ve chvíli, kdy přijde …
Proboha holky, to jste taky takové hospodyňky? To stíháte? To už máte v sedm ráno navařeno, naklizeno, vyžehleno, abyste si pak mohly hrát s dětma a večer s manželem? To má snad být mým životním cílem, ani drobek na kuchyňské lince, ani kapka na rantlu dřezu? Prosím, uklidněte mne, že jsem normální … nebo fakt ne?
P.S. Manžel se na domácíh pracech podílí, jen se druhý den vzteká, proč je doma zase takovej bordel
Tak teď jsem měla pocit, že to píšu já… ![]()
Mám doma ten samý mužský exemplář, akorát s tím rozdílem, že on nepomáhá s ničím a pouze prudil. Přišel mezi dveře a už hulákal jakej máme zase pěknej bordel. ![]()
Mám čtyři děti a nestíhám uklízet tak jako jsem uklízela když jsem měla jenom jedno dítě. A přesně jak říkáš, je pro mně důležitější se věnovat dětem, než lítat s hadrem jako blázen.
Já jsem ale toho mého miláčka trochu ,,ochcala,, omlouvám se za ten výraz… Sehnala jsem si paní na úklid, která dvakrát za týden vysmejčí celý byt. A já jsem v očích manžela dobrá hospodyňka co všechno stíhá…Vlk se nažral, koza zůstala celá… ![]()
Klííííd ![]()
Mám doma to samý.
Bordel jako v chlívě, co on neudělá, to není, k jídlu samá šlichta…
Otročit domácnosti nebo jemu rozhodně nehodlám, děti jsou u mně přednější a pokud to nepůjde vydržet, sbalím je a odejdu. Lepší se rochnit v bordelu než mít vysterilizováno s vysíračem za zadkem ![]()
No,hlavně se mi zdá,že tvůj chlap je pěknej blb
já doma uklízím,a dělám domácí práce spolu s manželem,sice jsem to já,kdo nadává na bordel,ale myslím,že se nám to daří držet v přijatelném stavu.Vypíglováno nemáme,to ani náhodou,ale co se dá dělat
Nebudu pořád jen lítat s hadrem,musím se taky věnovat malýmu,a sobě ![]()
A víš co,neřeš to,nech ho nadávat
a věnuj se sobě.
Ahojky, to jsou teda kámošky
a kde si to manželovi stěžovaly, že si nebyla u toho? ![]()
Víš co, nezvi je a když se pozvou, řekni, že přece nepůjdete k Vám do bordelu /chlívku,atd./ …
Dobrej nápad, jsi holka šikovná. Oni si chlapi myslí, že se všechno dělá jaksi samo. O víkendu mě pobavil kamarád, když se ptal: „A co takhle děláš celý den?“ Máme 3,5 měsíčního syna, který občas spinká 2 hodiny v kuse a občas jen 20 minut, takže se tomu přizpůsobuju. Někdy uklizeno je a někdy to honím aspoň trochu než se vrátí manžel domů
.
Chce to klíííd ![]()
Já se třeba jěště dneska nerozhoupala jít uvařit,asi až přijdu s malým ze školky
Manžel by mohl „zkusit“ něco prohodit ![]()
Asi bych mu vysvětlila,ž být doma s dětma(asi máš dvě) není žádná sranda.
A s těma kamarádkama bych mu to moc nevěřila ![]()
Jak píšou holky,přední je spokojená matka a děti než vypulírováno ![]()
Bordelu zdar ![]()
Nic se nemá přehánět. Myslím, že doma bordel určitě nemám, ale taky negruntuje každý den. A jestli jsi doma celý den s dětma, tak je to skoro zbytečná práce, protože na jedné straně končíš a z druhé můžeš začít znova. Teď co chodím do práce máme doma víc uklizeno, než když jsem byla na MD a snažila se uklízet pořád. Prostě doma žijete a nemáte to jen na parádu. Uklízím asi jako ty, prach 1× týdně a vytírání dle potřeby a nepřipadám si jako ve chlívě. Naopak někdy říkám" Tady je zase bordel " a manžel mi odpoví „A kde? To je provozní bordel.“ Takže to hoď za hlavu a jestli se to manželovi nelíbí, tak ať to předvede sám a pokusí se to udržet alespoň týden, myslím, že bude spocenej až na…
Jj,správný výraz je „provozní bordel“ U nás věčně zakopáváš o nějaký hračky.Buď psí a nebo prckovo ![]()
Ježkovy jsi na matřeský, čili Tvou náplní práce je starat se o dítě.
Až budeš žena v domácnosti, budeš uklízet a starat se o rodinu.
On je v práci, stejně tak jako máš práci Ty s dětma (akorát že on má v určitou dobu padla, kdežto Ty ne).
Tohle si musí chlapi doprčic uvědomit, že my se OPRAVDU doma nedloubeme v nose.
Takhle se často rafu s manželem, až jsem bouchla a řekla mu „prosím, jak chceš, jdeš na mateřskou a já do práce. A chci tady mít uklizeno a navařeno“.
Koukal jak puk a PROSIL že né, že hlavně ať nemusí na mateřskou.
Mně to teda podělala tchýně, která fuuurt jenom vaří a uklízí a když měla malý děti - dala je spát a do noci uklízela atd!
Kravina, fakt, ale manželovi to vštípila a on to pak čekal taky.
Dalo mi velkou práci vyhnat mu to z hlavy.
Pomohlo občas nechat mu děti a zmizet na dvě hodiny a pak se vrátit a chovat se jako on: „Ty jo tady je bordel.. A co si mám vzít k jídlu?“. Tak.
To jsem taky dělala, že jsem mu hodila děti na krk, jak on tomu říká a když jsem se vrátila domů tak jsem vykřikovala, že takovej bordel jsem už dlouho neviděla… ![]()
nevim ani já nejsem dokonalá ale stihnu uvařit každý den, poklidit a ještě se válím u počítače tak co vy děláte to nechápu
Venda04 píše:
Nic se nemá přehánět. Myslím, že doma bordel určitě nemám, ale taky negruntuje každý den. A jestli jsi doma celý den s dětma, tak je to skoro zbytečná práce, protože na jedné straně končíš a z druhé můžeš začít znova. Teď co chodím do práce máme doma víc uklizeno, než když jsem byla na MD a snažila se uklízet pořád. Prostě doma žijete a nemáte to jen na parádu. Uklízím asi jako ty, prach 1× týdně a vytírání dle potřeby a nepřipadám si jako ve chlívě. Naopak někdy říkám" Tady je zase bordel " a manžel mi odpoví „A kde? To je provozní bordel.“ Takže to hoď za hlavu a jestli se to manželovi nelíbí, tak ať to předvede sám a pokusí se to udržet alespoň týden, myslím, že bude spocenej až na…
můžu jen souhlasit. A když se to pánovi nelíbí tak ať si to doma zkusí. ![]()
Netoužím být dokonalou. Vím, že když si dám cíl a nestíhám ho plnit, jsem pak vzteklá jak hladový vlčák. Navíc nejsem hospodyňka dle babičky Boženy Němcové ani kuchařka Magdaleny Dobromily. Jsem naprosto průměrná obyčejná ženská, která ani nechce nechat nervy a pot a slzy pro svou kuchyni, domácnost a v určítém pohledu ani pro rodinu. I když je miluju, nehodlám se „obětovat“.
Což je svárem mého manželství. Manžel je přesvědčen, že full service celé rodině není full service, nýbrž standard, který jsem povinna plnit na 100%, stejně tak, jako on chodí do práce. Poměrně často si nenechává pro sebe poznámky o tom, jak to neplním. Že to jak, já se chovám, není „normální“.
Zrovna onehdy jsme opět měli „diskusi“. Ale čím mne tentokrát zazdil, tak to bylo prohlášení o mých kamarádkách, které (prý) o mne veřejně prohlašují, že mám doma neskutečný bordel …
Tak jsem se dostala do slušného presu. To, že utírám prach jednou týdně a podlahu dle potřeby (konkrétně pod jídelním stolem snad 3× denně - no po dětech co chcete), je skutečně odrazem stavu v prasečím chlívku? Já si teda myslela, že ne. No vida.
Což věčné neshody s manželem, na to už jsem si zvykla, i když se trápím. Ale ty kamarádky mne teda dorazily …
Nu dobrá. Vykašlu se na děti, odložím je na celý den do ohrádky, aby se tu nekoupaly v kýblech s chemikáliema a savem, a budu holt gruntovat. Navařím na celý týden, zamrazím, protože denně vařit nebudu stíhat. A kromě toho si zašpiním plotnu a kastroly, že jo. A budu vzteklá a protivná jako jiná „dáma“, která to skutečně činí, doma má sice naklizeno, ale je tím tak posedlá, že prakticky uklízí po návštěvě už ve chvíli, kdy přijde …
Proboha holky, to jste taky takové hospodyňky? To stíháte? To už máte v sedm ráno navařeno, naklizeno, vyžehleno, abyste si pak mohly hrát s dětma a večer s manželem? To má snad být mým životním cílem, ani drobek na kuchyňské lince, ani kapka na rantlu dřezu? Prosím, uklidněte mne, že jsem normální … nebo fakt ne?
P.S. Manžel se na domácíh pracech podílí, jen se druhý den vzteká, proč je doma zase takovej bordel