Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
blbej dobrak…lidi ho budou cim dal tim vic vyuzivat, pac on se necha ![]()
nemit zaplacenej najem,tak bych silela jak saň ![]()
No dobře,když chce být samaritán ale odsud podsud,nemyslím to špatně ani zle, určitě je hodnej dobrák ale ,,blbej,, a ostatní se toho naučili zneužívat.A taky ví, že může přijít k tobě a ty mu půjčíš.Nemá na benzín? No tak ať do práce jede budem nebo na kole,já nevim,já tohle doma nemám,upřímně,my si s přítelem hrabem na svém písečku a pro sebe,jsme spíš váš opak ale přečtu si co poradí druzí …
Jsme spolu necelý 3 roky.Rodinu plánuju,je to teda odvaha,ale asi bych chlapa nechala na mateřský a šla vydělávat.
Já právě kvůli tomu nájmu taky vyváděla.On teda ne že by nebyl zaplacenej,ale přítel má účet v mínusu(150 kč)a nájem se má odečítat z trv.příkazu v pátek.Už teda na druhej pokus.Tak jsem udělala céres a řekla mu,at si peníze sežene kde chce,ale že v pá ten nájem bude zaplacenej!A běda mu
Jako ten nájem je jediný,co po něm chci platit a jsou to blbý 3 tis.
Jde to, ale musí chtít on sám…
Mamčina kámoška si takového vzala - dopadl tak, že dluží, kam se podívá, dostal se do brutální druhotné platební neschopnosti, museli se papírově rozvést (nakonec se rozešli i doopravdy), všecko se přepsalo na manželku nebo děcka a on sám má trvalé bydliště v nějaké chatě a do konce života nemůže mít nic, protože by mu to bylo okamžitě zabaveno.
Takže by se měl chlapec vzpamatovat a nebýt blbý, protože až bude ve srabu on, tak mu nepomůže nikdo. To by si měl uvědomit v první řadě ![]()
Ahoj, ty s tím asi nic nenaděláš. Dokud přítel sám nepochopí, že nechat se využívat není pomoc bližnímu
Možná by mohl navštívit nějaký kurz asertivity, třeba jen neumí říkat ne.
No upřímně,nebýt mě,tak už bydlí pod mostem a živý se výhonkama.Po něm chci,aby platil pravidelně každý měs.aspon ten nájem,což zas není tak moc.Já platím ze svýho jídlo a ostatní věci do domácnosti(drogerie)což je kolem 5 tis.
Jenže mám právě pocit,že se na mě přítel až moc spoléhá.Jako že když ten nájem nezaplatí,tak ho za něj zaplatim já.Byt je muj a tak si to dost
hlídám,aby mi na něm svým nezodpovědným přístupem neudělal dluh.Spoléhá se,že když nebude mít peníze,stačí říct a já mu vždycky půjčím(doted to tak bylo) ![]()
Já jsem taková spořivá a šetřim si,kromě spořícího účtu mám peníze i doma v šuplíku a nedávno jsem zjistila,že si tam přítel chodí půjčovat
Napoprvé se mě zeptal,ale ted už ne.Je pravda,že peníze mi vždycky vrátí,ale já mám pocit ukřivděnosti ![]()
tak na rovinu, to co píšeš dlouhodobě nedáš. Nemáš šanci. Každá ženská potřebuje alespoň čas od času se o někoho opřít a jak to vidím, budeš na vše sama. Opora nebude a až přijde dítě, tak klidně odejdeš od mimina a půjdeš vydělávat jen proto, že je tvůj partner - pardon vůl? Pomáhat druhým jo, ale vocamcaď pocamdaď. Kdybys ho netlačila aby zaplatil své závazky, tak je nezaplatí, ale co až bude dítě? No booože, když má děravé botky, ale nebude důležitější, aby zase pomáhal? Co když se pak rozejdete, co když naseká dluhy, které budeš splácet ty? Jo holka, do tohodle bych nešla a rychle to s ním skončila. Ženeš se do průseru.
Anonymní píše:
No upřímně,nebýt mě,tak už bydlí pod mostem a živý se výhonkama.Po něm chci,aby platil pravidelně každý měs.aspon ten nájem,což zas není tak moc.Já platím ze svýho jídlo a ostatní věci do domácnosti(drogerie)což je kolem 5 tis.
Jenže mám právě pocit,že se na mě přítel až moc spoléhá.Jako že když ten nájem nezaplatí,tak ho za něj zaplatim já.Byt je muj a tak si to dosthlídám,aby mi na něm svým nezodpovědným přístupem neudělal dluh.Spoléhá se,že když nebude mít peníze,stačí říct a já mu vždycky půjčím(doted to tak bylo)
Já jsem taková spořivá a šetřim si,kromě spořícího účtu mám peníze i doma v šuplíku a nedávno jsem zjistila,že si tam přítel chodí půjčovatNapoprvé se mě zeptal,ale ted už ne.Je pravda,že peníze mi vždycky vrátí,ale já mám pocit ukřivděnosti
achjo, to je těžké… je sice pěkné, že chce „pomáhat bližnímu“, ale tohle už teda není pomoc, ale blbost (promiň). A jak dlouho je křesťan? Nezačal s tím třeba nedávno? Ono ti konvertiti (nejen křesťani) mají často takové přeháněcí sklony ![]()
je to asi na nic, co? ono kdyby vydělával měsíčně nevím kolik, tak by to ani tak nebylo „košer“ (člověk by si měl svých peněz vážit a ne je kdekomu půjčovat), ale když nemá ani na nájem, je to opravdu humus.
No, je pravda, že tahle dobrohloupá povaha se asi nezmění.No, je to blbý,ale vidím jako řešení, že převezmeš účty a jeho prachy. Je to takový blbý,ale prostě s financema budeš hospodařit ty a jemu budeš dávat „kapesný“ Na jednu stranu to je blbý,ale zas z druhé strany to vidím jako možné a bezbolestné řešení. Je hodně rodin, kde se prachy dají na hromadu, každý si vezme něco jako „kapesný“ a se zbytkem hospodaří jeden s tím, že poplatí účty nakoupí jídlo atd..
Ale s tím jak toto navrhnout neporadím a budeš muset vykoumat jinou schovku na prachy ![]()
jj, jiná schovka na prachy a kapesné je řešení. Co třeba prachy smotat do ponožky, která nemá kámošku (
) aby to vypadalo jak klubíčko, a hodit mezi ostatní?
s tím kapesným mě to nenapadlo dřív, ale vím, že to tak funguje, takové lidi znám. Třeba „jen“ neumí hospodařit.
Mám takového strejdu a myslím, že se to změnit nedá, je to dáno povahou. Dá se s tím asi žít, ale chce to jasná pravidla.Dokud vyděláváte oba a máte dohodu, že on má platit nájem, tak bych ho o ty tři tisíce zkásla hned po výplatě, abych se nemusela každý měsíc nervovat jestli přítel bude mít na zaplacení, nebo ne.Do budoucna, pokud plánujete rodinu, tak bys podle mého měla rodinné účetnictví převzít kompletně ty, v podstatě mu zabavit výplatu, sotva ji dostane a nechat mu jen nějaké kapesné. Když si za to bude chtít něco koupit, koupí si, když ty své peníze raději bude chtít půjčit nějakému Frantovi, který mu je nevrátí, jeho věc. Ale když se je rozhodne půjčit Frantovi, tak musí chápat, že pak po zbytek měsíce holt nebude mít.V každém případě, tvoje peníze by pro něj měly být nedotknutelné. Že si je chodí půjčovat, aniž by ti o tom řekl, to bych už snad ani nenazvala půjčkou (i přesto že ti je vrátí- ono bude vracet, dokud bude z čeho) takže to bych zatrhla hned ze začátku. A ani když se tě zeptá, tak bych mu nepůjčila.Je to zlé, ale je to pro jeho dobro.Já vím, je to hloupé takhle vychovávat dospělého chlapa…
Jo, a kdybyste se brali, tak zúžit SJM…
Snad pochopíte,že píšu jako anonym
Kolikrát už kvůli tomu u nás byla hádka,jsem taky taková „matka Tereza“,ale nejsem hloupá,nenechám se využívat a na peníze si dávám pozor a nikomu nepůjčuju.
Nechci se s ním rozcházet,protože stále věřím,že bude líp-jsem asi naivní,co.Ale když má náhodou nějakým zázrakem peníze,koupí mi třeba boty,pozve na oběd,do kina apod.Není zlej,spíš hrozně hloupej a já to odnáším.Přísahala jsem si,že už mu peníze nepůjčím,ale je mi ho pak vždycky líto
Vím,že jiná by s ním už dávno nebyla,nemáme zaplacenej nájem a druzí maj z jeho peněz např.hromosvod apod.Kolikrát jsem brečela do polštáře,ale opustit ho nedokážu.Když byl sám,chodil do práce 10 km pěšky a jed starej suchej chleba,protože neměl peníze
Nejhorší je,že dře jak blbec a nic z toho nemá,když lidi zjistěj jak je hodnej,blbej a naivní,tak mu nikdo nezaplatí
Jeto opravdu jeho povaha?Dá se s tím něco dělat kromě rozchodu?
Přítel má neustálou potřebu někomu pomáhat ,pracovat zadarmo,dotovat,neřekne si o peníze,protože je hrdej apod.
Minulý týden jsem se už vážně neudržela a opět byla hádka.Přítel má zaplatit nájem,ale místo toho mi zavolal,jestli bych mu nepůjčila 15 tis.Ptala jsem se na co,vykrucoval se,ale pak z něj vypadlo,že musí zaplatit řemeslníkům za stavbu hromosvodu - podotýkám,že ne našeho,ale na stavbě,kde pracuje.řekla jsem mu,at si to zaplatí majitel.Hádka,jak jsem zlá,jak mu nepomůžu atd.Peníze si půjčil jinde.Za dobu co jme spolu jsem mu půjčovala už několikrát(vždycky vrátil)ale ne pro jeho potřebu,ale aby mohl zaplatit lidem materiál,revizního technika apod.ujížděj mi nervy,nic nemá našetřeno,sponzoruje druhý a sám nemá ani na kafe.Už mu půjčuju i peníze na benzín,aby moh vůbec jezdit do práce,ale nechápu,proč si neřekne lidem,kterým jezdí pomáhat.Při jedné hádce jsem muřekla,že se v tomhle nikdy nezmění,že to je prostě v něm,jeho povaha.On mě uzemnil větou,že je křestan a pomáhá bližnímu svému