Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
No, já asi moc neporadím..začátek mám téměř nachlup stejnej, jako ty (jen mi to trvalo 5 týdnů, ne 6). Starší bude mít na jaře 3 roky, a odstav e jaksi taky nedaří
![]()
Kamarádka si před malým zalepila prsa náplastí na odřeniny a řekla malýmu, že má „bebí“ a že „nejde“. Plakal, ale zvyknul si. Neumím jinak poradit, děti zatím nemám, jen přeposílám zkušenost… Nevím, kolik mu bylo. Ale asi taky 1,5 až 2… A myslím, že nebyl takový závislák ![]()
2 závisláčky jsem měla doma taky a prostě jsem kojení protáhla do 2,5 let a pak už z odstavením nebyly takové protesty.
Malou jsem odstavila tak, že na víkend byli s taťkou u babičky a když přijeli, řekla jsem, že mléko je staré a fuj. Ona se druhý den stejně dožadovala, namatlala jsem si prsa kořením a dala ji líznout. Od Té doby mám klid. Tak třeba to taky tak vyzkoušej.
K závislosti neporadím. mě se syn odstavil v roce sám, prostě ho to už nebavilo - nemohl u toho koukat po okolí. Ale píšu kvůli tomu, že buď ráda, že spíš 4hod. - co bych za to dala já u syna. Já kojila i po 2hod. v noci a jeden čas k němu vstávala několik týdnu i po hodině. Prvně spal celou noc až ve 2,5letech. Teď mám 2měs. mimi a když jsem se ve 2.týdnu probudila až po 6hod., tak jsem nevěřila a řešila u lékaře, zda je to v pořádku. Jak jsem se připravila opět na maraton nespaní v noci.
Kojila jsem každé dítě rok a třičvrtě - ale od zavedení příkrmů jen a pouze na jídlo. A cca od roku jsem začala nahrazovat kojení čajem s mlékem (tím netýrám jen děti, my kvalitní čaj s mlékem pijeme také
). Takže postupně klesal počet kojení až cca v roce a třičvrtě se kojilo jen ráno a před spaním po obědě a večer. A to už pak bylo snadné nahradit mlékem…
Trochu mě to pak bylo i líto - děti se mi nikdy necpaly pod tričko a kojo pominulo bez jediné slzy…
PS: V noci jsem nekojila nikdy - všechny děti spaly už v porodnici celou noc a ve čtyřech měsících, kdy pobraly rozum a chtěly najednou v noci jíst jsem už nepovolila a nabízela vodu.
Hm, a nemáte někdo radu, jak odstavit jen starší? u mě náplasti ani koření nepřipadají v úvahu, mladšího (10M) ještě odstavovat nechci..a nemůžu říct, že mám bebí, ale malej může a on ne ![]()
Ahoj, kojila jsem 22 měsíců, posledního půl roku už jen v noci. Taky jsem si myslela, že odstav nepůjde, protože v noci se pravidelně 2-3× konal strašný řev a jedině kojení opět uspalo. Postupně jsme ale našli nápoj, který dítku chutnal a jednou jsem ho v noci prostě dala místo kojení s vysvětlením, že my už jiné mlíko nemáme a hotovo. Kupodivu se nekonal žádný srdceryvný řev, po pár nocích už to byl prostě fakt, že „mlíko“ je jen v lahvičce. Od té doby se budí v noci maximálně jednou a brzo zase usne. Ta snadnost odstavení mě nepřestává udivovat ![]()
@slavuska1 píše:
Hm, a nemáte někdo radu, jak odstavit jen starší? u mě náplasti ani koření nepřipadají v úvahu, mladšího (10M) ještě odstavovat nechci..a nemůžu říct, že mám bebí, ale malej může a on ne
No a co to zahrát na to, že starší je už prostě velkej kluk a ti pijou z hrníčku a koupit mu něco opravdu parádního, z čeho bude s patřičnou slávou pít jen on? A jako starší důležitý bratr může malýmu nějak asistovat u kojení (třeba podávat plínku na otření pusy), aby se cítil FAKT důležitě? ![]()
Ja kojila taky 2,5roku a pak jsem si nechala napsat ty prasky a jela na 10dni do spanelska bez maly
jinak bych to taky nedokazala:-)
Já mám pocit, že jde hlavně o matku, aby se rozhodla. Mně to taky dlouho připadalo nemožné a odstavit jsem vlastně nechtěla, pak už to jinak nešlo, rozhodla jsem se, dítku to vysvětlila a najednou to šlo a bez řevu!
@slavuska1 Odstavovat chcš proč? Protože ti to už vadí nebo proto že je mu už tři? Co ještě pár měsíců počkat. ak to tak nějak redukovat i u mladšího. Po roce to zredukovat i u mladšího, kojit už jen v době, kdy u toho starší není, třeba když ho jdeš odpo a večer uspávat.
@slavuska1
Zkus odměnu dávat, když vydrží den bez kojení dostane třeba samolepku, magnetku na ledničku, dobrůtku apod.
Ano, věřím tomu, že jde ve velké míře o mě
. Bohužel jsem tak nějak měkká asi. Jakmile pláče, což dokáže velmi teatrálně, popřípadě se z toho až poblinká, jsem na lopatkách a tam, kde mě chce mít…čili…prsa ven a jedem.
Mimo to taky odmítá jakékoliv jiné mléko, umělé, kravské.. Napije se vody, čaje atd. Tekutin má dostatek, ale prso vyžaduje dál. Chci říct, že je to jeho jakás berlička, nepotřebuje nakojit, aby zahnal hlad, ale protože se třeba nudí, když potřebuju něco udělat, což je vlastně pořád(dopoledne vaření, úklid..), něco ho bolí, spadl, lekl se, únava.
Když nakojím, bývá pak nějakou chvíli klid, je veselý a sám si i pohraje. Proto možná tak polevuju v tom vydržet a nedat.
V prvé řadě se TY musíš rozhodnout, že je konec! Kojení je v hlavě, však´s to dobře poznala na začátku. Když sis začala věřit, šlo to. Takže až se rozhodneš, že je konec, tak pak musíš vydržet nějaký ten protest či slzičku a už neustoupit. S každým dalším pokusem by se to jen zhoršovalo, jak by malý získal zkušenost, že když bude moooc plakat nebo se vztekat, že prso nakonec dostane. Kamarádka si kdysi zavázala prsa pružným obinadlem a když se jí malý sápal dle svého zvyku pod triko, ukázala mu, že prsa nejsou.
Po pár dnech to vzal za hotovou a neměnnou věc. Co zkusit na víkend odjet a vrátit se bez prsou..? ![]()
Přeju hodně štěstí a brzký úspěch.
Ahoj, omlouvám se za anonym, ale je to pro mě celkem citlivé téma

Kojení jsem si docela složitě vybojovala a plně kojit jsem začala až po šestinedělí. Inu, možná bych začala i dřív, ale okolnosti, jako například to, že jsem nebyla schopná dostat z prsu mléko žádným způsobem (různé odsávačky, ručně), mě dovedly k myšlence, že nemám dostatek mléka pro své dítě. I tak jsem střídavě zkoušela nejdříve dostat řvoucí dítě k ploché bradavce( s kloboučkem to bylo ještě horší), poté jsem nakrmila dítě přes malíček stříkačkou a poté asi 20 min. mordovala prsa v odsávačce. Můj rekord bylo necelých 40 ml mléka.
Zřejmě i díky vyčerpání (kolotoč s odsáváním ve dne v noci), jsem se rozhodla pro změnu, překonala strach, že mi dítě umře hlady a zkusila pouze kojit. No a stal se zázrak, já kojila a pouze kojila ( také děkuji kamarádce, která mě naučila polohu, při které jsem tam to mimino udržela) a děťátko v pohodě přibíralo. Happy end se konal.
Teď je ratolesti rok a půl a já nejsem schopná odstavit
Jasně, říkáte si, proč bych měla, navíc, když jsem si to tak vybojovala. Z mého dítěte je čirý závislák a mě to začalo být opravdu nepříjemné a co hůř, nemá to zlepšující se tendenci, naopak. Kdyby nic, ráda bych se po roce a půl vyspala v noci déle než 4 hodiny v kuse. Občas se snažím mu to už vysvětlit, že mě to bolí, ale zatím je mu to jedno))
Máte pro mě, prosím nějakou radu.
Když s malým nejsme doma, tak kojení tolik nevyžaduje. Doma je to hrůza, tak 10 x děnně mě zpacifikuje. Nevím, prostě je mi ho hrozně líto, když pláče. Už mě napadly i prášky na zastavení laktace, ale moc o tom nevím. Poradí mi někdo, jak na závisláčka?