Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nemá se ke svadbě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
14.11.22 20:49
Nemá se ke svatbě
Dobrý večer, ráda tady čtu diskuze o vztazích a tak jsem se rozhodla napsat i svůj problém, budu ráda za váš, možná jiný pohled na věc.
Děkuji tomu, kdo dočte do konce.
S partnerem budeme spolu 10 let, jsme spolu od střední školy, bydlíme spolu 8 let, děti nemáme, ve vztahu si stále rozumíme a nemáme žadné větší problémy.
Můj problém je ten, že se stále nějak nemá ke svatbě.
Komunikujeme spolu úplně o všem, problémy vždy racionalně řešíme spolu a plánujeme budoucnost.
Dosud jsem vždy chápala a taky byla názoru, že na svatbu ještě máme čas (studovali jsme náročné vysoké školy, takže nás finančne podporovali částečně rodiče a tak bylo pro nás logické mít svatbu až když budeme zcela samostatni). Školu jsme dostudovali před 2,5 lety, od té doby pracujeme a nemáme se špatně.
První rok a půl jsem se pracovně musela dočasně odstěhovat a docházela domů na víkend nebo přes týden když se dalo. Vše jsme zvládli zcela bez problémů.
No a teď poslední rok když už jsem normálně doma, víc a víc očekávám žádost o ruku.
Už sme se o tom několikrát bavili, před 2 lety jsme říkali, že právě za 2 roky by sme to videli jako ideální.
Problém je, že nechci být násilná a dávat mu najevo, že to od něj žádám a vynucovat si to, jednak je to pro mě ponižující a myslím, že bych pak z toho neměla úpřimnou radost.
Když na tu tému občas dojde, vidím, že je to u něj stále ve stadiu,, jo jednou se vezmem,, a že pro to stále nic neudělal.
Pozoruju, že začínám být smutná ze zásnub a svateb všude v okolí, nehledě na to, že se mě na to každý ptá když spolu tak dlouho jsme, poslední dobou je mi to tak líto, že mi to zkazí náladu na celý den a chce se mi brečet.
Partner o tom ale neví.
Ani nevím co chci slyšet, byla jste některá v podobné situaci? Nebo máte nějakou radu, co by ste delaly na mém místě?
Příspěvek upraven 14.11.22 v 21:11
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.11.22 20:58
No pokud partner neví, že je pro tebe svatba důležitá a pro něj zjevně důležtá není, tak když mu to neřekneš, tak on to sám nevyčuchá.
A teda lžeš sama sobě, když tvrdíš že se bavíte o všem a pak najednou nemůžeš mluvit o tom co chceš, protože ti to připadá ponžující a máš nějaké neurotické fantazie, že by si z toho neměla radost, když by si o tématu svatby začala ty.
Co si od té svatby slibuješ? Co pro tebe znamená? Jakou změnu má přinést?
Z jakého důvou máš pocit, že tvůj partner na to musí mít automaticky stejná názor jako ty a ještě spontánně a nesmíš mu naznačit jaký je tvůj postoj a pokud by si o tom začala mluvit, tak co by tě na tom ponížilo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:04
Řeknu si - svaDební košile, a? Slyším D, píšu T. 
Jinak mu to asi musíte důrazně říct, on na to sám zjevně nepřijde. Evidentně to pro něj není vůbec důležité.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:08
@Ou asi jsem se špatně vyjádřila, bavíme. Já jsem mu dala přímo najevo, že bych to už očekávala. Ponižující by mi přišlo tlačit ho do toho a být jako některé ženy, které pak muž požádá aby měl klid.
Mám pocit, že náš vztah by se už měl někam posunout, chceme si brát hypotéku, kde by už taky bylo lepší kdyby sme byly manželé.
Prostě pocit stagnace asi..
Zrovna včera jsem se ho prostě zeptala napřímo, že kdy by teda on chtěl tu svatbu (chtěli bychom v zahraničí sami, při moři) a viděla jsem jak byl zaskočen a odpověděl opět neurčito a změnil téma..
Příspěvek upraven 14.11.22 v 21:42
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:10
@lucad77 jsem původem slovenka, tak chybička se ještě semtam stane 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:11
@lucad77 píše: Řeknu si - svaDební košile, a? Slyším D, píšu T.
Na tohle si vzpomenu vždy, když vidím, že někdo napíše svadba
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:11
@flowerbean píše:
@Ou asi jsem se špatně vyjádřila, bavíme. Já jsem mu dala přímo najevo, že bych to už očekávala. Ponižující by mi přišlo tlačit ho do toho a být jako některé ženy, které pak muž požádá aby měl klid.
Mám pocit, že náš vztah by se už měl někam posunout, chceme si brát hypotéku, kde by už taky bylo lepší kdyby sme byly manželé.
Prostě pocit stagnace asi..
Zrovna včera jsem se ho prostě zeptala napřímo, že kdy by teda on chtěl tu svatbu (chtěly bychom v zahraničí sami, při moři) a viděla jsem jak byl zaskočen a odpověděl opět neurčito a změnil téma..
to není dobré…proč proboha zaskočen… 
jako by oddaloval rozchod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:12
@Alilali píše:
Já právě taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:13
@lucad77 mne přijde ze zbytku textu, ze cítím pozůstatky slovenštiny, kde by to bylo správně s D 
Ale taky si na to vždycky vzpomenu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:14
@Primat17780 píše:
@lucad77 mne přijde ze zbytku textu, ze cítím pozůstatky slovenštiny, kde by to bylo správně s D
Jo, zakladatelka psala, že je Slovenka. Ale až po tom mém příspěvku no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:14
@flowerbean píše:
@Ou asi jsem se špatně vyjádřila, bavíme. Já jsem mu dala přímo najevo, že bych to už očekávala. Ponižující by mi přišlo tlačit ho do toho a být jako některé ženy, které pak muž požádá aby měl klid.
Mám pocit, že náš vztah by se už měl někam posunout, chceme si brát hypotéku, kde by už taky bylo lepší kdyby sme byly manželé.
Prostě pocit stagnace asi..
Zrovna včera jsem se ho prostě zeptala napřímo, že kdy by teda on chtěl tu svatbu (chtěly bychom v zahraničí sami, při moři) a viděla jsem jak byl zaskočen a odpověděl opět neurčito a změnil téma..
Tak buď se chystá požádat, nebo nechce. Dej mu ještě pár měsíců čas, jestli se nevyjádří a pak mu předem řekni, že večer by sis chtěla promluvit, jak to bude s tou svatbou a uvidíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:16
@flowerbean píše:
@Ou asi jsem se špatně vyjádřila, bavíme. Já jsem mu dala přímo najevo, že bych to už očekávala. Ponižující by mi přišlo tlačit ho do toho a být jako některé ženy, které pak muž požádá aby měl klid.
Mám pocit, že náš vztah by se už měl někam posunout, chceme si brát hypotéku, kde by už taky bylo lepší kdyby sme byly manželé.
Prostě pocit stagnace asi..
Zrovna včera jsem se ho prostě zeptala napřímo, že kdy by teda on chtěl tu svatbu (chtěly bychom v zahraničí sami, při moři) a viděla jsem jak byl zaskočen a odpověděl opět neurčito a změnil téma..
Aha - takže to není o svatbě, ale o tom, že nejspíš nemáte úplně vyjasněnou představu o společné budoucnosti a možná každý máte odlišnou představu…
Pokud se přímému dotazu na svatbu vyhýbá, tak se ženit moc nechce, ale nechce to téma otvírat, aby tě neranil.
Potřebujete se umět domluvit na představě společné budoucnosti a tedy i případného dalšího právního závazku - tedy svatby a to rozhodně dřív, než si vezmete břemeno jako je hypotéka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:21
Tohle údajné „posunování vztahu na další úroveň“ je postupné zabíjení vztahu, spontánnosti, všeho pěkného.
Nemáte se špatně, ale chceš to měnit… ale změníš to k horšímu. Jasně, svatbu si užiješ, ožerete se, pak otěhotníš časem… pak starosti, jemu už se z tebe nepostaví, protože tě uvidí u porodu a bude mít ten syndrom z toho 
a ty budeš nespokojená, že se dost nestará o děti nebo se stará moc a na tebe zapomíná (všímám si, že chlapci, co se staraj dobře o děti málo souloží, chlapci co se moc nestarají zase mívaj milenky).
Budeš nešťastná, zajdeš si pro neuroly, jenže ty se nedávaj většinou nafurt, takže ti daj něco jiného, asi SSRI. Budeš tlustější a nešťastná, orgasmy zmizí. Děti budou zlobit a pak vyrostou a opustí tě jako ty své rodiče. Tvůj muž bude pít a hrát automaty.
A pak skončíte ve společném hrobě.
Je potřeba tomuhle vzdorovat. To není správný vývoj vztahu! Nechci aby národ vymřel, ale upozorňuji tě, co se pravděpodobně stane, když do toho půjdeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 21:28
No to je smutné. Mě by asi nebavilo hrát nějakou hru a čekat, jestli se teda vyjádří…
A jinak v běžném životě plní slovo, nebo taky vše zamluví?
Co třeba jeho rodina, nemohli by ho popostrčit?
Nevím, můj bratr taky takto podobně dlouho „chodil“ a bydlel se švagrovou, mysleli jsme si, že ona se nechce vdávat a z ní vylezlo, že jí ani nikdy nepožádal. Nevím, na co a čím myslel, o peníze ani majetky nešlo, ale rozhoupal se, až když bylo jejich prvnímu dítěti rok a půl. On je trochu brácha zvláštní. Myslím ale, že si pořád nebyl moc jistý, jestli je ta pravá. Asi pořád trochu čekal na svou první lásku. Což zní divně vzhledem k tomu, že jako rodina fungují skvěle už 20 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
