Snažení o první dítě - špatná reakce rodičů?

Anonymní
13.3.20 21:38

Nemám to řešit?

Ahoj, je mi téměř 25 a příteli je 32. Chceme se snazit o první dítě. Ještě studují ale teď v červnu už končím vysokou magisterské studium. 3 roky už pracuji takže nárok na mateřskou mám. Akorát se bojím reakce okolí hlavně mých rodičů. Sestra měla dítě pozdě a proto se bojím ze to moje rodina nepochopí. Proč třeba nedělám kariéru atd. Jsme spolu s přítelem téměř rok, ja vím není to moc ale známe se hodně dlouho. Mám také zdravotní problémy takže bych možná dítě ani nemusela mít i tak už to teď bude problém vůbec otěhotnět. Myslíte ze to moje rodina pochopí? Děkuji za odpověď

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
DedBezdez
156
13.3.20 21:46

A i kdyby nepochopili, byl by to obrovský problém? Jedná se o tvůj život. Oni ho nežijí. Zařiď se podle sebe, tak jak to cítíš a co by jsi TY chtěla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Sue2008
1908
13.3.20 21:49

Pokud po rodině nic nechcete, tak jim prostě oznam, až budeš těhotná. Ideálně po 1.trimestu. Pokud to nejsou rodiče, co se jim nikdy nezavděčíš (s těmi stejně nehneš :nevim: ), tak vyměknou, neboj.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Martha03
5913
13.3.20 21:52

Už nejsi dítě. Jsi dospělá na sebe vydělávající ženská, tak nechápu na co se ptáš. Víc mě překvapuje to, že podřizuješ své životní rozhodnutí, názorům své rodiny. Pokud máte kde bydlet, máte našetřeno a máš pocit, že chlap se kterým seš je pro život a rodinu, tak udělej jak sama uznáš za vhodné…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kakika
16694
13.3.20 21:58

V 25ti mít dítě není přeci nic zavržení hodného. Naopak si myslím, že je to nejlepší věk. Takže okolí bude určitě v pohodě. No a rodina? Tak hlavně je to tvůj život. A zvlášť, pokud díky zdravotnímu stavu je riziko, že plodnost půjde brzy do háje, tak se přeci kvůli blbým pohledům rodičů nepripravis o možnost založit rodinu :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Skaris
52
13.3.20 22:02

Ahoj, mně je 26, výšku jsem končila před rokem a půl, v tu dobu jsem začala chodit s přítelem. Jsem ve třetím měsíci těhotenství. Pokud s ním dítě chceš, zajištění jste, tak není na co čekat. Žij tak, ať si hlavně šťastná ty, ne tak, jak to od tebe očekávají rodiče nebo okolí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
divine woman
25897
13.3.20 22:08

Dokonči studium a pak si dělej co uznáš za vhodné. Ale nejste spolu tak dlouho, aby ti spadly růžové brýle. Uvaž to.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Ou
24138
13.3.20 22:13

Hele - no, je výrazně lepší začínat s vlastní rodinou v okamžiku kdy jsi i emocionálně dospělá - tedy schopná se netýrat představami, „co by na to řekli naši“ a snažit se jim vyhovět.

Dost to pomůže posléze vymezovat rodičům jasné hranice při výchově vlastních dětí - zejména pokud jsou zvyklí, že tobě do života kecají…

Dá to docela práci a vyžaduje to vydlabat v sobě dostatek sebejistoty a sebepřijet.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Michelle_M
14624
13.3.20 22:23

Věk máš na první dítě úplně v pohodě a asi i zázemí, ale byla bych opatrná kvůli délce vašeho vztahu. Po roce jste toho spolu ještě tolik nezažili a že jste se předtím třeba delší čas kamarádili, to nemá zas takový význam, to je něco jiného, než s tím člověkem žít a řešit běžné i mimořádné starosti, zátěžové situace atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jakaku
58
14.3.20 19:49

Tak to ti tady asi nikdo neřekne, jak na to budou reagovat rodiče - záleží jak jsou nastavení. Moji i přítelovi rodiče byli rádi, když jsme si dítě pořídili „už“ když mi bylo 26 let. A co se týče délky vztahu…my jsme spolu byli rok, ale žili jsme každý v jiném městě a vídali se jen o víkendech a dovolených. Pak přišla další gynekologická operace a další varování od lékařů, ať dítě neodkládám. S přítelem jsme to řešili - nabídla jsem mu i rozchod, aby si mohl najít zdravou ženu, že možná děti mít nebudu moct… Po dohodě jsme šli do IVF, otěhotněla jsem, nastěhovala jsem se k němu…za rok druhé dítě, za dalších šest let třetí :-D Asi jsme měli štěstí, že jsme si našli každý svou ideální polovičku… ale délka vztahu před početím dítěte není z mého pohledu až tak důležitá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

Těhotenský test 2v1 - Lady Max

  • (3.7) + 90 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď