Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jeste dodam, ze slysi urcite dobre, mam to ozkousene - septani za zady a podobne, slysi a vykona pozadovane
@Anonymní píše:
Já řeším stejný a přitom opačný problém…kluk nemluví, taky má 2 roky, ale furt hučí, žádná batolečtina. prostě hrdelní zvuk- jak s debilkem, fakt. ![]()
Moje dvouleté mluví ve větách, skloňuje, časuje a od kamarádky dvouleté neřekne ani mama, takže to máš těžko srovnávat
zatím bych to neřešila… ![]()
Ve 2 letech mi taky nemluvila vůbec, teď už tedy mluvit umí (budou ji na podzim 3), ale když i hraje sama, tak si taky hraje potichu, povídá pouze s bráchou nebo když něco potřebuje.
Známí mají autistu, takže já bych se poptala - dcera jinak komunikuje, ukazuje na věci, které ji zaujaly, slyší na své jméno, ptá se třeba posuňky? Nebo má pro některé věci (pít, papá) nějaké výrazivo, byť s to nedá nazvat slova?
Jestli ano - pak bych jí dala ještě čas. Holt že sousedovic Mařenka umí ještě k plynulé češtině k tomu anglicky… no umí no. Naše Mařenka je holt taková jaká je. Spíš bych, právě po tom, jak vidím toho autíka, znejistěla, pokud by neměla vůůůbec žádné komunikační potřeby. A tím myslím vůůůbec žádné, nebo extrémně malé. že je tichý tvor, možná z ní prostě bude holčička, která bude svým způsobem spíš melancholická, introvertní, nespolečenská. Ale to je holt povaha, ne psychická vada.
Moje dcera ve dvou letech mluvila v souvětích a s gramatikou, syn ve dvou letech zvládl asi tři slova, přesto jsem o jeho genialitě nepochybovala, každý má prostě své tempo.
Jestli chceš, můžeš zkusit při mluvení používat zároveň znaky, jestli by přijala tuto formu komunikace, než dozraje k řeči (jedná se o „znakování miminek“, např. babysigns.cz)
Jinak věř, že spousta maminek na hřišti ti to tiché hodné dítko k smrti závidí ![]()
@JayLee píše:
ctes ji pohádky třebas? když koukate na pohádku rikas ji co je v tej pohádce? když jste venku vypravis ji a ukazujes jaky zvire co je nebo jak se co jmenuje? Ctes ji před spaním? Venujes se ji hodne? Doma je vse ok?je zvykla byt v kolektivu stejne starych deti?
Pred spanim nectu, usina sama. Ale jinak vsechno ano. Ctu pres den, pohadky komentuju, venku furt a vsechno, protoze na vsechno ukazuje. Nekdy se ji ptam, co to je kdyz ukaze na auto, ale neodpovi. Zeptam se, jestli je to pes, ona zavrti hlavou ze ne, ale ze to je auto nerekne. Jen ze proste auto neni pes
venuju se ji 100% casu, uzivam si ji. Manzel vydela dost penez, takze me netrapi nejake brigady atd., materskou mam jen pro ni. S muzem mame velmi hezky vztah, dceru miluje a venuje se ji cele vikendy, kdyz pres tyden neni moc doma. Jezdime na vylety atd. S dcerou chodim na hriste, do materskeho centra a taky mame nekolik pratel s malymi detmi, tak podnikame spolecne akce.
@Emilie nene komunikuje uplne normalne, tedy neverbalne. Ukazuje, na jmeno slysi, kdyz ji nekam poslu pro neco, tak jde a donese. Kdyz neco chce, tak na to ukaze a zaknoura, nebo me vezme za ruku, dovede pred danou vec, ukaze a zaknoura ![]()
@Etcetera78
to je mozne, ze zavidi. A treba i ja budu jednou vzpominat, na ten klid ![]()
Ohledne znakovani jsem cetla, ze se pak deti mene snazi mluvit. Kdyz jsou line mluvit, tak znakovani jim to jeste ulehci…tak nevim…
Děti jsou různé..jiní chodí už v 10.měsících, jiní v tu dobu umí pár slov. Náš malej od 8.měsíců říká slova..těď je mu 15.měs. a už slova spojuje do krátkých vět. Nebo rád po mě opakuje. Pozná zvířátka, ovoce a různé věci.. Za to třeba nechodí, ale začíná se stavět na nožičky a kolínka. Kamarádky chlapec ve 12.měsích už běhal, ale první slovo mama řekl až po 2.roce.. Není třeba se strachovat, každé dítě je jiné a než půjde do školky, bude umět vše.
Zeptej se dětské dr, jestli máš nějaké podezření, zajdi na logopedii a dětskou psychologii. Ale ve dvou letech většinou není proč plašit.
@Anonymní píše:
@Emilie nene komunikuje uplne normalne, tedy neverbalne. Ukazuje, na jmeno slysi, kdyz ji nekam poslu pro neco, tak jde a donese. Kdyz neco chce, tak na to ukaze a zaknoura, nebo me vezme za ruku, dovede pred danou vec, ukaze a zaknoura
Tak to je dobrý. Zkuste tu znakovou řeč, třeba jí to namotivuje. A je to hra, nic důležitého, zásadního. A náhodou, určité znaky používáme doma dodnes, nechce se mi řvát na druhej konec zahrady, tak jen zamávám, aby si mě všimli - a zaznakuju, za pět minut oběěěěěěd TADY! ![]()
Chudíci děti. Hustíme do nich, aby chodily a mluvily - a pak po nich chceme, aby seděly a byly zticha! ![]()
@Tiger-lily píše:
Zeptej se dětské dr, jestli máš nějaké podezření, zajdi na logopedii a dětskou psychologii. Ale ve dvou letech většinou není proč plašit.
To prave nechci. Ja si myslim, ze je v pohode. Ze je proste jen nemluvna. Jinak je sikovna, zviratka samozrejme pozna atd., co jine deti v jejim veku. Nechci to zatim resit pres doktory, aby z pocitu, ze musi neco delat ji nesoupli od oka nejakou diagnozu, z ktere by se pak tezko dostavala. Spis me zajima, jestli mel nekdo taky takove dite…malinky cervicek tam je, ale fakt malinky. Spis jen z toho srovnanavani s ostatnimi. Synovec zacal mluvit srozumitelne az ve trech letech, ale pred tim pusu nezavrel, tou batolectinou.
@Tiger-lily píše:
Zeptej se dětské dr, jestli máš nějaké podezření, zajdi na logopedii a dětskou psychologii. Ale ve dvou letech většinou není proč plašit.
Ve dvou letech to nikdo nebude řešit, když je jinak v pořádku.
Mám stejný problém, ale jdeme na foniatrii až nyní ve třech a půl letech.
Všeobecně jsem si zjistila, že to dětské doktorky řeší až nejdříve kolem tří let. Naše ještě o málo později.
Navíc i já čekala déle, protože máme dva kluky, kteří nemluvili podobně jako teď dcera, ale pak doslova ze dne na den začali ve třech letech a měsíc mluvit v rozvitých větách. Z asi deseti pravidelně používaných slov se takhle rozmluvili absolutně sami.
Ahoj maminky, prosim o radu ci zkusenost. Mam dvouletou dceru a nemluvi. Umi asi ctyri slova jako hele, tata, mama, ne a tim to pomalu konci. O to by mi ani neslo, ale ona tak jako nemluvi vubec. Myslim tu batoleci nesmyslnou rec. Tak treba 3× denne vypusti par nesmyslnych slovicek, ale jinak je porad potichu. Furt je ticho. Hraje si potichu, na prochazkach zkouma svet a je u toho potichu. Zadny vykriky prekvapeni atd. co vidim u jinych deti se nekonaji. Mely jste nektera take tak tiche dite, nebo se mam zacit strachovat? Jinak je celkem normalni, kdyz ji lechtam nebo s ni tata blbne, tak se rehta nahlas, kontakt s kymkoli ji problem nedela, ocni kontakt drzi, rezimy ji nezajimaji, ukazuje na vsechno a furt, ale ze by to po me zopakovala, to ani nahodou. Diky za odpovedi a omlouvam se za anonymitu, ale chodi sem rodina a bylo by to pak nekonecny jim furt rikat, jak to pokracuje/nepokracuje atd., nechavam si to podezreni /ac nevim z ceho/ pro sebe.