Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Těžko říct, asi jsi v tom byla vychvaná? Tvoji rodiče to mají asi stejně. Takhle jako ty to má hodně lidí. Opravdu se ale nenajde nic, co by tě potěšilo? Nikdy se ti nestane, že někde něco uvidíš, a řekneš si tááák to musím mít?
Taky nerada utracim za nesmysli. A nemam rada nakupovani. I diky tomu mam tedy penez na skoro vse, co bych chtela. Ale nic nechci
veci na vystavení letí na dno skříňe, to asi realne u vetsiny lidí
šperky tedy chci, ale darované
a taky utrácím za cestování. To mi dělá radost. I si ráda zaplatím lepší cestovní třídu
co ty děláš ve volném čase? Přeci jenom nějaký koníček a do něho investovat by člověka někam mohlo posunout… ![]()
Nakupy nijak zvlast neprozivam, pro radost si koupim leda tak zmrzlinu, nebo zakusek, ale ze bych si kupovala obleceni, sperky, auta a podobne, to ne. Kupuju v podstate jenom veci, ktere potrebuju. Veci na vystaveni nesnasim. Dekorace nevedu. Nikdy me ale nenapadlo, ze by to melo byt neco divneho. Naopak jsem rada, ze zbytecne neutracim, nehromadim doma zbytecne moc obleceni a kramu a celkove jdou konzumni zpusob zivot a trendy mimo me. Radost mi delaji nematerialni veci.
To přece neni povinné mít rada nakupování. Zřejmě ti dělají radost jiné věci/ činnosti ne?
Nemám to stejně, nakupuji ráda a asi se mi nikdy nestalo, abych nevěděla, co si přát. Nějak nechápu, že nic nepotřebuješ
to neměníš oblečení, boty, kabelky, prádlo, nepoužíváš kosmetiku, parfémy, nejezdíš na výlety, dovolené, nechodíš ke kadeřnici, na kosmetiku, na pedikúru, nemáš oblíbené restaurace, koníčky,…?
@terien píše: Více
Oblečení měním, ale strašně nerada ho nakupuji. Sehnat něco, co se mi líbí, sedí mi to, je dost těžké, zdlouhavé. Nebaví mě to. Nechci do toho investovat čas. Ani z toho nemám nějakou radost. Kabelku koupím, když potřebuji. Nejlépe, když to mám rychle za sebou. Prádlo nakupují velmi nerada, protože mi to špatně sedí, každé prso jinak velké po kojení. Casto odejdu s nepořízenou. Jsem jak Polívka v Kurvahosi… Koupím si stejne podprsenky ve více barvách. Na kosmetiku nejdu ráda. Ke kadeřnici musím, protože sedivim. Na pedikúru nechodím, ale potřebovala bych. Budu muset se donutit někam objednat. Už abych to měla za sebou. Oblíbené restaurace nemám. Mám dietu. A přijde mi zbytečne dávat za jídlo tolik peněz. Nepotřebuji to. Neudělá mi to radost. Spíš mi udělá radost, že nemusím vařit, ale chci se vždy jen rychle najíst a ne čekat třeba hodinu na jídlo. Na koníčky čas nemám. Občas si přečtu knížku. Chodím do knihovny, knížky nekupuji. Občas jedeme na kole. Mám 20 let staré kolo, poděděné a vůbec mi to nevadí. Nepotřebuji nové. Lyže a přeskáče jsem si koupila za pár korun v bazaru.
Nejsi sama.
Jaké máš koníčky? Já také nejsem nakupovací typ. Co ráda nakupuji, tak knížky v antikvariátu, oblečení v sekáči (prostě mě baví to hledání). Když chci koupit oblečení normálně nemám s toho radost. Řady stejných věcí, jen jiná velikost, to, co kupují všichni… Chodím tak jak zombie a nic se mi nelíbí.
Prachochytky na vystavení nesnáším. Kosmetiku základní osvědčenou. Většinou je to na mě moc voňavé. (Trpím, když mám být s někým, kdo voní až moc, nebo když mám spát někde, kde používají aviváž). Šperky nenosím, nemaluji se, telefon jednou za 15 let ![]()
Ráda nakupuji potraviny, když chci něco uvařit, jinak je to taky opruz.
Někdy nějakou rostlinku, co jiní nemají, většinou si vypěstuji sama.
Taky to tam mam, nelpím na hmotných věcech
je mi fuk mít oblečení z druhé ruky, je mi lito penize prožrat, jíme skromně, moc se nemaluju, nemusím mít desítky bot a kabelek, drahé parfémy, šperky…. Jedině za co utrácím, když si chci udělat radost jsou knížky a zážitky.
@Anonymní píše: Více
Tak to uz je potom o přístupu k tobě samotné. Kdyz si neumíš nic užít, vychutnat, nemáš nic jen pro sebe co tě baví, těší, všechno je zbytečné… snad to takto nepředáš svým dětem.
@arinecka píše: Více
Ne. Když se mi náhodou něco líbí a nekoupím to hned, zjistím, že to vlastně ani nepotřebují, nechci a nechybí mi to. Řešili jsme třeba auto. Mně stačí to, co mám. Měla jsem z toho radost, že teda koupíme jiné, peníze na něj mám, můžu ho zaplatit hned. Jenže pak jsme se rozhodli, že ho nekoupine a mně to bylo vlastně jedno. Do toho, že koupíme nové, jsme byla natlacena. Rodinným jezdím já. Brala bych menší. To je asi jediný důvod, proč bych chtěla jiné auto. Ale vlastně nechci. Jsem na to své zvykla. Teď se opravilo, ještě se na něm něco udělá a bude to v pohodě. Už je tam řez a mně to je jedno. I když bych jezdila nějakou šunkou za pár korun. Kdysi by mít o bývalo třeba nepříjemné. Teď je mi to jedno.
@terien píše: Více
Snad ne. To je asi jediné. Udělat radost dětem a koupit něco jim. Jim koupím ráda něco, i když to nepotřebuji. Vždyť stačí tak málo. Samozřejmě že chápu, že dcera chce mít hezké obleceni. Chce mít hezké sešity, hezky batoh. Šlo by to koupit levněji, ale chci ji udělat radost.
Čím jsem starší, tím míň věcí potřebuju a tím míň nakupuju. Dřív jsme s kamarádkou vymetaly obchodní centra a vždy jsme si kupovaly oblečení, kosmetiku a boty, teď už mě to nebaví. Postupně vyhazuju věci z domu, přecházím na slow fashion a většinu oblečení kupuju online, prakticky ze 2, 3 stejných obchodů. Jediný, co mě stále baví, je procházet drogerii a papírnictví ![]()
@Anonymní píše: Více
Nakupy kabelek ani bot me nedostavaji, obleceni jako nutnost. Ale jsem pozitkarka, rada chodim na kosmetiku, masaze. Udelam si radost koupenim dobre kavy, drinku v kavarne, dobre jidlo v restauracce a hlavne rada turistikuji, takze hrady, zamky, muzea. Navsteva Florencie. Miluji tam ty palace, galerie, krasne zahrady..a ano i pekne design prstynky, klidne dtribrne nebo kovove. A kvalitni vune, pafemy.
Nikdy jsem neměla moc peněz. Nemám jich ani moc teď, ale rezervu mám vysokou. Jsem zvyklá neutracet. Poslední dobou jsem zjistila, že vlastně nic moc nepotřebují. Když mám narozeniny, svatek, tak ani nevím, co bych chtěla. Nic. Sama dost trpím, když mám koupit dRei rodičům, kteří nic nechtějí, nepotřebují a pokud něco náhodou chtějí, tak si to koupí sami. Asi je pár drobností, které by mě potesily, ale moc toho není. Když dostanu něco na vystaveni, tak z toho radost nemám. Šperky už dávno nenosim (prstýnky, řetízky). Vždy jsem je nosila, ale po dětech jsem přestala. Nepotřebuji drahé auto. Ani ho nechci. Bála bych se, že bych ho třeba odrela. Už se mi párkrát stala drobnost. Myslela jsem, že tahle fáze přijde mnohem později. Nepřipadá mi, že by to tak někdo měl. Já i celkové nemám ráda nákupy - jídla, oblečení, cehokoliv. Máte to někdo podobne? Čím to je?