neposlusne dite

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Amelie

3552

13.11.08 13:16

načítám...

neposlusne dite

mam dotaz, ma 2leta dcera absolutne neposloucha … domluvy nepomahaji, zvyseni hlasu take ne, placnuti take ne … uz nevim jak na ni… jsem akorat vztekla ze mne to dite ignoruje … ma proste vyraz „trhni si nohou“ .....

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Lucajdice79

2218

13.11.08 13:54

načítám...

Radu nemám,možná maminky starších dětí,které už mají tohle období za sebou :nevim:
Jen jsem tě chtěla podpořit.Připadám si někdy jako idiot,jako naprosto neschopná matka.Křičím na ní skoro pořád,plácnu,přemlouvám.....nic.A její výraz?A proč bych tě jako měla poslouchat,mami? :roll: No hrůza,děsím se toho,jestli se to někdy změní.

načítám...
Citovat
Zmínit

Romik

1837

13.11.08 14:09

načítám...

Ahoj Amelie,
něčím podobným jsme si prošli tako okolo roku a půl. Nikolka nechtěla dělat nic, co jsem po ní chtěla. Především odmítala mytí ručiček a vzít mě za ruku při přecházení silnice. Tak jsem jí vždycky čapla a přes hlasité projevy nevole jsem jí ty ruce umyla nebo jsem jí převedla přes silnici a dala jsem jí najevo, že takhle to prostě bude a diskuze se nepřipouští. Asi za dva měsíce jí to přešlo a když řeknu, že jdeme mýt ručičky, tak běží sama do koupelny a na přechodu sama počká a podá mi ruku.
A není to projev žárlení na brášku? Máme skoro stejně staré děti a my jsme měly problémy první dva měsíce se vztekáním, pak to samo přešlo, tak třeba je to u vás ještě reakce na sourozence?
„Pubertální“ obličeje ve stylu co-po-mě-chceš ignoruju.
Držím palce,
Romana

""http://b3.lilypie.com/aUg3p2/.png:http://b3.lilypie.com/aUg3p2/.png

""http://b1.lilypie.com/ahMIp2/.png:http://b1.lilypie.com/ahMIp2/.png

načítám...
Citovat
Zmínit

Amelie

3552

13.11.08 14:34

načítám...

Romiku neposlouchala jiz pred braskou … no hold se obrnim trpelivosti …

načítám...
Citovat
Zmínit

Romik

1837

13.11.08 15:19

načítám...

Tak to asi chce opravdu trpělivost. Jasně vymezit hranice a hlídat jejich dodržování.
Romana

""http://b3.lilypie.com/aUg3p2/.png:http://b3.lilypie.com/aUg3p2/.png

""http://b1.lilypie.com/ahMIp2/.png:http://b1.lilypie.com/ahMIp2/.png

načítám...
Citovat
Zmínit

Evalu

879

13.11.08 18:43

načítám...

Ahoj Amelie,

dobrá rada drahá, každé dítko je jiné.

Zkus (je to jen námět volně uzpůsobený podle jedné knihy, která se mi hodně osvědčila, u nás to dobře fungovalo):

vybrat jednu věc, kterou budeš po ní chtít - pozor!! musí to být něco, co dokážeš pro:,–(it proti její vůli (něco jí nedat, nedovolit, nepustit, odvést…), ne něco, kde jseš závislá na její spolupráci (můžeš jí umlátit a sama se skolit infarktem, ale nedonutíš ji, aby se sama oblékla, pokud se „kousne“). U téhle věci pokud možno v klidu, ale důrazně, prosazuj svoji vůli v pořadí požádat - (nabídnout odměnu)- přikázat. Když se dostaneš do stádia příkazu, už nesmíš couvnout a musíš se pro:,–(it. Ve stádiu žádosti je povoleno smlouvání a možný ústupek.

Př: Chceš, aby jste už šli z hřiště domů. Upozorni ji, že až…(si dostaví ten hrad, za chvíli…), půjdete. Žádost (klidně, pokud možno vlídně, jestliže to svedeš) „Tak pojď, už půjdeme domů“. Následuje ksicht nebo odmlouvání. Pokud nejste v časové apod. tísni, následuje nabídnutí odměny (ne uplácení! ). Údajně - a já souhlasím- je nejlepší nabídnout opak trestu - třeba bychom dítě potrestali tím, že mu nebudeme před spaním číst, odměna je nabídnout, že „Když budeme včas doma, stihneme přečíst dvě pohádky místo jedné“, nebo „zaskáčeme si ještě před domem toho panáka, když tam budem včas“. Pokud nefunguje, nastupuje rozkaz: „Tak jdeme!“ - nevysvětlovat, nedohadovat se, dítě popadnout a odvléct, případně odnést. Čímž by to mělo skončit - nedohadovat se o tom, nevracet se k tomu, netrestat, pokud možno zvládat své nervy.

A důležité - minimalizovat počet příkazů, požadavků… na úkor důslednosti.
Jeden čas jsem si schválně dělala čárky, jak často dítě napomínám, něco nařizuju, vydávám nějaký pokyn… dostala jsem se na neuvěřitelná čísla 3-15 x za čtvrt hodiny (pokud jsme byly spolu a nehrála si sama) - představ si, že by se k tobě někdo takhle choval v práci…

Eva

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymni

14.11.08 10:35

načítám...

Ahoj, ja jsem uz neco podobneho psala nejake jine mamince v podobne diskuzi. Mame 3leteho kluka, je neuveritelne tvrdohlavy (coz ma po mne, nezazlivam, protoze v zivote je to k necemu dobre), kolem 30. mesice mi ale delal silene kejkle-za ruku ani za nic, najednou se rozbehl a utikal hlava nehlava (je vazne velice rychly), kopal a kousal pri nejakem zakazu, delal naschvaly apod. Jak uz nekdo psal: dej hranice za ktere nepujdes ani parem volu, bud dusledna a chtej, aby se po osklivem chovani prisel omluvit, udrzuj ho aktivniho! S nekolikrat vyteklyma nervama jsme to zvladli a zda se (klepu do dreva), ze je to tatam. Musis se obrnit, jinak to nejde. Hodne zdaru. Emma

Citovat
Upravit

Reklama

hkac

15674

14.11.08 18:01

načítám...

U nás je to podobné už minimálně půl roku. Dcera (dnes 2,5 roku) neposlouchala už odmalička, nějaké plácnutí přes ručičku, důraznější NE ani nic podobného neplatilo (docílili jsme jen toho, že pokud udělala něco, co se nemá, sama se plácla přes ručičku nebo zadeček a byla to pro ni velká legrace). Snažila jsem se být důsledná a příkazy a zákazy omezovat, ale moc to nepomáhalo. Teď poslední dobou se mi zdá, že se to trochu lepší. Ale občas se ještě stane, že ji přes přechod vedu „násilím“, ruce myju tak, že se s ní téměř peru apod. Snad jediné, co na ní platilo, bylo poslat ji do předsíně (máme velkou předsíň víceméně propojenou s obývákem, takže šla jen trochu vedle) a dovolit jí vrátit se, až bude hodná. Většinou to pak ještě párkrát zkusila i poté, co řekla, že už je hodná, ale časem se to zmírňovalo. Snažím se být trpělivá, ale někdy je to dost těžké.

načítám...
Citovat
Zmínit

zuzkam

14.11.08 23:47

načítám...

Až bude něco chtít, taky jí ignoruj, ale musíš jí pak vysvětlit PROČ jí ignoruješ, aby poznala jaké to je. Alespoň takhle to radí psychologové.

načítám...
Citovat
Zmínit

lenka12345

21.7.10 07:58

načítám...

to znám:)

Ahoj taky nám te´d doma nastala doba vzdoru,ignorace a negativizmu:)V říjnu budou Kubíkovi 3 roky.Nemá určité věci,při kterých by vyváděl.Nikdy nevím co ho „naštve“.Tuhle dostal amok jen protože jsem mu chtěla po čůrání do nočníku natáhnout slípky.Prostě se rozhodl,že je nechce.Nebo mi teď dělá to,že když se vracíme domů tak když už jsme za barákem ,tak mi vezme dráhu.má motorku,takže je jak střela.Můžu se ukřičet aby stál.Máme před domem silnici a on mi vždycky uteče až tam.Naštěstí jede vždycky rovnou ke vchodu,ale já se můžu zbláznit.Nebo mi taky dělá to,že někam jdeme a on chce jít jinudy,když nikam nespěchám tak to neřeším,ale minule jsem už pospíchala domů(chtělo se mi strašně čůrat) a on se prostě zabejčil,že chce jít tam a že tudy nepujde.Stál tam a řval jak tur.když jsem mu řekla aby toho nechal a šel za mnou tak si ještě dupnul a že NE.chvíli jsem to vydržela,pak jsem zkusila jako jít ,že teda půjdu sama ,což normálně zabíralo,,ale nic nepomohlo.po pěti minutách jsem si pro něj došla,ale on byl jak přilepenej.Plácla jsem ho po zadku a vzala ho za ruku.ušli jsme několik metrů.Protože jsem měla v ruce plnou tašku nákupu a ještě jeho motorku,tak jsem chtěla aby si jí vzal a jel.ale jak jsem ho pustila tak to začlo nanovo.tak jsem mu řekal že jestli nepřestane tak půjdu a vrátím bazének ,který jsem mu právě koupila.Až na to teda zareagoval a uklidnil se.Nejvíc mi vadí,že prostě na něj nic neplatí.Když ho plácnu,tak se vzteká ještě vím,když ho pošlu do pokoje tak se hned vrací,studená sprcha taky moc nepomohla.nemůžu najít nic co by na něj zabíralo jako výstraha.úplně nejvíc mi ale vadí,že prostě neposlechne když jsme venku a řeknu mu že má stát a nic,klidně vlítne do silnice jako by se nechumelilo. :nevim: