Dostala bratříčka a začala zlobit

evropanka
159
10.11.08 17:25

Dostala bratříčka a začala zlobit

Milé kolegyně matky,asi budu potřebovat spíš uklidnit než poradit, jelikož můj problém chce asi čas.Jedná se o to, že se nám před pár dny narodil malý bratříček.A přesto, že jsme se pečlivě snažili naši 2,5letou dceru na jeho příchod připravit a všechno jí vysvětlit, tak se s novou situací sžívá po svém.Lépe řečeno zlobí jako čert.Ne snad, že by před tím nikdy nezlobila, ale byly určité hranice, které jsme horko těžko vybudovali a přesto nejel vlak.TeĎ přes ně vlak jede a dost velkou rychlostí a razancí.Snažíme se alespoň zpočátku vytvořit program tak, abychom se buď já nebo manžel malé věnovali, když ten druhý zrovna běhá kolem miminka (manžel si vzal na první dny z porodnice dovolenou).Přesto si malá vynucuje pozornost a to šíleným zlobením.Navíc malého zbožňuje a nikomu nedovolí, aby se na něj podíval, zakazuje nám na něj sahat, neustále ho obletuje, pusinkuje, hladí apod., ale vše svým dětským, neohrabaným způsobem.Občas ho tedy kopne do hlavy nebo nechtíc na něj upadne apod.Trnu hrůzou, aby mu neublížila.Na druhou stranu ale vím, že jí nemůžu absolutně separovat, aby si k němu mohla vytvořit pozitivní vztah.Snažím se jí do péče o malého co nejvíc zapojovat a hlavně chválit.To všechno bere a pomáhá, ale jinak ZLOBÍ A ZLOBÍ.Vůbec jí nepoznávám a nevím, co děláme špatně.Nebo je to normální a při nejlepší vůli si tím musí projít každé dítě?Máte s tím někdo zkušenost? Přejde to samo nebo to chce speciální zásah?Bojím se, že to nervově nezvládnu až půjde manžel do práce.Předem děkuji za názory. Petra

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
anlea
2475
10.11.08 18:05

Petro,
máme doma skoro 7 letou slečnu a chová se úplně stejně jako tvá princezna,zlobí a zlobí,teť jsme byly dokonce v psychologické poradně a paní doktroka zjistila že malého miluje ale žárlí na nás,myslí si že máme rádi jen Vendu a jí ne,myslím si že si tím projde každý starší sourozenec,všechno děláte správně,jen to chce čas,držím palečky a přeji pevné nervy :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Odysea
1446
10.11.08 18:16

Neboj se, můj syn byl úplně stejný, to přejde samo. Přístup máte zdá se správný, chce to jen pevné nervy. Mě pomohlo na jednu stranu se mu věnovat jako dřív, a na druhou , když zlobil jinak než obvykle, tak nedělat moc velké scény a nenadávat, a nebo pokud to jde, nevšimat si toho. Dělají to aby upotali pozornost, když zjistí, že to nepomáhá, nechá toho! :wink:
Hodně štěstí a pevné nervy!!!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lacenka
18651
10.11.08 18:19

koho zlobí víc? Tebe? Manžela? Nemůže to být tím, že si byla pár dní pryč a malá testuje, jestli si ještě pořád ta její maminka? Honzík mě po příchodu z porodnice nepoznal a naprosto ignoroval… Tak vydrž ono se to poddá, já měla taky první týden doma pocit, že se věnujem jen Honzíkovi. Tom měl totiž žloutenku a pořád jenom spal.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
pitrisek
1293
10.11.08 18:43

evropanko já tohle znám zatím z doslechu a z „dohledu“ :lol: .
Zato to co jsem slyšela a někdy i viděla bylo někdy hustý :lol:
Holčička 4 letá nějak „nepobrala“ narození malé sestřičky. Nejen že začla zlobit, ale byla docela i zlá, kousala ostatní děti (tu malou teda snad ne, to nevím), vynucovala si vše řevem, dupáním, vztekáním.
Jiná, sedmiletá (do první třídy, a taky se jednalo o případ dvou sestřiček) s tou malou rumplovala v autosedačce, někdy když brečela tak ji přikryla polštářem… brrr . no prostě musela se pořád hlídat.

Každé dítě řeší příchod nové KONKURENCE (protože nový sourozenec je naprosto jednoznačná konkurence!!!!) jinak, některé se stáhne, jiné se začne chovat jako mladší (taky jsem viděla, jak pětiletý kluk najednou začal lézt po čtyřech, chtěl pít z lahve a krmit lžičkou atd.), některé začne zlobit.....
Je to způsob obrany. Teďka zatni zuby!
Myslím že to je přechodná doba, jdeš na to dobře, tedy - že se snažíš malou zapojovat.
Ono časem budeš pozorovat, že si tvoří mezi sebou láskyplný vztah, ale žárlivost tam prostě je snad vždycky…
Prý vysvětlovat malému dítěti, že si pořídíme k němu ještě jedno dítě, je jako vysvětlovat manželce:
víš, mám tě moc rád, a jsi moje zlatíčko, ale přesto si k tobě pořídím ještě jednu manželku. A budu tě mít stále stejně rád, ale stejným dílem budu mít rád i tu novou ženu, a ty ji musíš mít ráda taky a musíš být na ni hodná! :lol:

Asi se musíme vžít do té situace přes tohle..... ten starší sourozenec to citově nemá fakt lehké. Tak hlavně spoustu lásky oběma a ono se to časem srovná (snad do tý doby nezešedivíš :lol: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
pitrisek
1293
10.11.08 18:47

ona vlastně tím svým zlobením jakoby říká „haló já jsem ještě tady! jsem tady, tak si mě všímejte a tu malou panenku nechte být!“ :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kristain
2733
10.11.08 21:29

ahoj, je to úúúplně normální, ato dokonce i tehdy, pokud jinak starší sourozenec mladšího „miluje“, pusinkuje atd, prostě i když se ti zdá, že nežárlí, tak pravda je opak. U nás Vítek příšerně zlobil 3 měsíce,ale on mimio totálně zpočátku ignoroval. Musíš se obrnit trpělivostí, dceři se věnovat v každé volné chvilce, při kojení ji také přitulit a číst jí knížku., nebo tak něco. Vše s e poddá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
ildina
15
10.11.08 21:34

Ahoj Petro, my si procházíme něčím podobným, jak píšeš… Také jsme se s manželem snažili dcerku připravit na příchod bratříčka všemožnými způsoby. Dokonce jsme jí v rámci přípravy koupili „miminko jako živé. No a když jsme viděli, jak s ním zachází, když mimčo začne brečet dost nás to vyděsilo 8O .
Jinak, jak píšeš manžel také zůstal z návratu z porodnice doma a vždycky jeden z nás se jí naplno věnoval jako dříve. Návštěvy byli také dopředu informovaní, že jí nesmí přehlížet, babičky pomáhaly jak se dalo… Tak stejně má své dny, kdy trochu víc zlobí, předvádí se a vynucuje si pozornost. Bohužel zjistila, že pozornost zaručeně získá, když se počůrá… :( Naštěstí se to nestává často, ale určitě to souvisí s „příchodem" bratříčka.
Teď po půl roce se to začíná trochu uklidňovat, ale stejně jí to občas nedá a malého vyloženě naschvál vzbudí :twisted: . Probíhá to tak, že se zeptá: „Spinká Adámek? já odpovím ano" a ona třeba nahlas zaštěká až ho probudí. Když jí vynadám, tak řekne, ale to byl pejsek…
NO, ale už je to čím dál lepší. Ze začátku také nesnesla, aby bratříčka choval, přebaloval někdo jiný než já, ale teď už je to OK. Fakt to chce čas. Určitě také pomohlo, když jsme jí dovolili bratříčka „pochovat". A nakonec i to „její miminko" plní už svojí funkci. Napodobuje mě, jezdíme obě s kočárky, oblékáme, uspáváme a legrace byla, když se chystala kojit :) .
Mě asi nejvíc pomohlo, když jsem si sama sobě přiznala, že ona je také ještě malá… Tak pevné nervy. Martina

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Len-til-kah
14015
10.11.08 23:30

Ahoj,
poradila bych ti, abys přidala fyzický kontakt ve vztahu ke starší. U nás to hodně pomáhá. Starší syn vypadal, že je s příchodem bratříčka vyrovaný, žádné vylomeniny nedělal, ale v podvědomí to bylo - začal mi např. hodně špatně spát, často pro probuzení uprostřed noci ječel, byl to děs. Každé přitulení navíc se projeví.
Já třeba hodně nosím v šátku, tak se snažím děti střídat, anebo alespoň staršího nese tatínek, i když by klidně mohl jít pěšky… prostě moje zkušenost je ta, že ničím nedáš svoji pozornost víc najevo, než fyzickým kontaktem.
Taky u nás pomáhá, když ho chovám jako miminko, i za mnou sám chodí, že „teď chci být miminko“. Děti to hodně vnímají.
Tak přeju, ať se to zlepší :wink: .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
evropanka
159
11.11.08 17:25

Moc děkuju všem za podporu.Tak nějak jsem tušila, že to tak je všude, ale člověk to potřebuje slyšet (resp.si přečíst), aby se ujistil.Navíc jsem trochu nervák, takže to, co ostatní jen tak přejdou, já dost prožívám.Navíc nesnesu pomyšlení, že by si malá myslela, že jí máme nějak méně rádi.Asi ještě pracují poporodní hormony.Nemohla jsem v porodnici ani vydržet, jak se mi po té starší stýskalo, i když tam za mnou jezdili každý den.Manžel se teĎ bude vracet po dovolené do práce, ale tchýně, která nastoupila na důchod se nabídla, že si každý týden najde chvilku a pomůže nám.Tak ji vyšlu s kočárem ven a budu se snažit vymyslet program jen pro nás dvě - pro mě a pro tu starší.Snad časem pochopí, že je pro nás stejně důležitá, i když se víc musíme věnovat miminu.Ach jooo…Petra

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

BEBACARE FIBRE, GOS/FOS VLÁKNINA

  • (4.7) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin

Strach z dětí u 2lete

  • 18.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, Naše dvouletá dcera má velký strach z ostatních dětí. Poprvé jsem si toho začala všímat okolo 1 roku, ale myslela jsem si že je to... Odpověď

Synovo zhoršené chování ve školce

  • 20.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně mého syna, kterému je 5 let. Vychovávám ho od narození sama. Doma: Syn je doma klidný,... Odpověď

Syn šeptem opakuje vše, co mu říkám

Dobrý den, synovi je pět let. Vždy byl velmi živý a bezprostřední, vše si dělá sám a po svém. Narozdíl od starší sestry je výrazně společenský,... Odpověď

Můj syn 6 let se za vsechno omlouva

  • 25.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila ohledně mého 6letého syna, který se poslední asi půlrok pořád za všechno omlouvá, i za to, co je v... Odpověď

Jak znovu naučit na nočník

Dobrý den, moje dcera (2 roky 3 měsíce) odmítá chodit na velkou na nočník nebo záchod. Začala chodit na nočník ve 23 měsících. Od té doby si... Odpověď