Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nepozorné, zlobivé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.3.22 20:54
Napíšu to trochu z jiného úhlu než chceš slyšet. Osobně neznám asi nikoho, kdo by říkal „bychom“ místo „bysme“ a to všichni v mém okruhu mají vysoké školy. Stejně tak básnička. Tak ať si ji třikrát přečte, pak ji řekne, dej mu za to pásek čokolády a je to. Přece ví, že se ji má naučit, tak tě akorát vysírá a určitě ji dávno umí. 
Vždyť to je šílená pakárna, opakovat 10× ten samý verš, k čemu je to dobré? 
Podporuj ho v tom, co mu jde a snaž se, aby rozkvetl, než bazírovat na každém verši, tím mu vzdělání akorát dokonale znechutíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.22 20:55
@Anonymní píše:
Došla mi trpělivost. Moje dítě je zlobivé, nepozorné, neposlušné. Někdy si říkám, že mi to dělá schválně, ale někdy si říkám, že to není normální. Úkol na 5 minut děláme hodinu. U všeho dělá kraviny, je nepozorný, pořád odvádí pozornost k něčemu jinému. To samé logopedie, cvičení. A donutit ho k nějaké činnosti je nadlidský výkon. Neexistuje, že udělá úkoly a pak má klid. Zkouším to po dobrém, po zlem. Teď už ale ztrácím nervy a už nemůžu. Ucil se básničku - jenže aby si to zapamatoval, tak jsem to milionkrát zopakovala a stejně si to nezapamatoval. No a hlavně je pro mě nepochopitelné to, že já mu vždy řekla verš a on ho měl zopakovat - a třeba 10krat za sebou to zopakoval špatně. Místo bychom říká bysme. A příště to same. Čím to je - nepozornosti? Bylo i vidět, že se snaží, ale nedařilo se. Vím, že je velká chyba ve mně. Sama mám problém se k tomu donutit, protože vím, že to nepůjde lehce a čím déle to trvá, tím hůře to snasim.
Je to těžký, ale z tvojí strany to chce trpělivost a ano velmi dobře vím, že je to těžký. Mám doma dva nepozorníčky.
V které je třídě? Jak pracuje ve škole? Funguje motivace?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.22 20:55
Já si tipnu - podle toho, jak se chová, nemá klid jen tak být sám sebou. Bude to spíš intuitivní typ, imaginativní typ, učí se spíš samovolně, ne podle svázaných pravidel. Prostě žádné dítě, co pozorně sleduje svého vychovatele a opakuje, co chce slyšet. Vnímá spíš tvojí druhou stránku - že seš na něj nabroušená, on dělá srandičky, aby nemusel brečet. Já z toho čtu, dej mi už chvíli pokoj, nejsem žádnej robot, co ho někdo naprogramuje a kterej pak dělá, co do něj vložej. Bych měla tip - pořiďte si ještě další dítě - třeba to bude vzorňák, a když ne, tak aspoň se budeš věnovat i něčemu jinýmu, než pérování syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.22 20:59
@prejeta_zaba píše:
Napíšu to trochu z jiného úhlu než chceš slyšet. Osobně neznám asi nikoho, kdo by říkal „bychom“ místo „bysme“ a to všichni v mém okruhu mají vysoké školy. Stejně tak básnička. Tak ať si ji třikrát přečte, pak ji řekne, dej mu za to pásek čokolády a je to. Přece ví, že se ji má naučit, tak tě akorát vysírá a určitě ji dávno umí.
Opravdu nestačilo říct ji třikrát. Kdyby to stačilo, tak to s ním přece nedělám. Učí se první básničku, tak mu ji přece nenechám říkat úplně jinak než je. Řeknu verš, přišlo mi, jak když mě nevnímá a přeloží si to do svého jazyka. I kdyz jsem dala důraz, vysvětlila, že tam má být bychom, tak to slovo nebyl schopný říct. V první třídě by měl umět zopakovat tři slova.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.3.22 21:01
@lleennttiillkkaa píše:
Je to těžký, ale z tvojí strany to chce trpělivost a ano velmi dobře vím, že je to těžký. Mám doma dva nepozorníčky.
V které je třídě? Jak pracuje ve škole? Funguje motivace?
Je v první třídě. Ve škole asi tak nějak zatim zvlada, ale musí mu opakovat některé věci víckrát. Učitelka si to řeší sama. Jestli předvádí to, co doma, tak je mi ji líto. A trpělivost už opravdu nemám. Když vidím, že jiné děti to mají raz dva a moje děti - obě - dělají všechno tak dlouho.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.3.22 21:06
@Takyjedna píše:
Já si tipnu - podle toho, jak se chová, nemá klid jen tak být sám sebou. Bude to spíš intuitivní typ, imaginativní typ, učí se spíš samovolně, ne podle svázaných pravidel. Prostě žádné dítě, co pozorně sleduje svého vychovatele a opakuje, co chce slyšet. Vnímá spíš tvojí druhou stránku - že seš na něj nabroušená, on dělá srandičky, aby nemusel brečet. Já z toho čtu, dej mi už chvíli pokoj, nejsem žádnej robot, co ho někdo naprogramuje a kterej pak dělá, co do něj vložej. Bych měla tip - pořiďte si ještě další dítě - třeba to bude vzorňák, a když ne, tak aspoň se budeš věnovat i něčemu jinýmu, než pérování syna.
Jako myslíš, že ho jednou za čas donutim cvičit logopedii a jednou básničku, že ho peruju? Musí každý den číst do školy, což je asi tak zatím nejlepší činnost. Dělá u toho kraviny, ale asi by nesnesl nemít napsané, že četl. Na začátku dokonce dobrovolně četl déle. Teď už jen to z povinnosti. Starší dítě četlo nerado a nečte ani teď skoro vůbec (přijde mi, že špatně chápe psaný test a úkoly). Někdy v té logopedii raději opakuje než aby se mnou dělal něco zajímavějšího. Klidu být sám sebou má až moc. Dělá si, co chce. Hraje si s čím chce a s kým chce.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.3.22 21:11
Ty máš doma moje dítě? Básničku se nikdy nenaučí slovo od slova, ale prostě s autorskou úpravou. Učitelka to neřeší. Úkoly jsou na hodinu i víc. Nebaví ho to, hádá se, brečí…
Pokud po něm nic nechci, tak to jde. Ale jak vznesu minimální požadavek, tak scéna.
Oblékání ráno je na 40 minut, dneska se oblékl na paty pokus. Vše dal opačně. Nakonec si rozdělal svačinu a ochutnával. 
Odchází bez tašky, zapomíná věci…
Je nepozorný. Dokud to neřeší učitelka, tak to taky neřeším 
Minimálně pro zachování vlastního duševního zdraví.
@Takyjedna a jak bys s takovým dítětem jednala? Ráda si nechám poradit.
My máme děti dvě. Při stejné výchově to má každé jinak Času má pro sebe dost. Dneska udělal úkoly a už jsem po něm nic nechtěla a stejně úkol dělal 40 minut…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.3.22 21:13
@prejeta_zaba my se básničku se synem učíme vždy několik dní. Nepamatuje si. Básničku umíme všichni - manžel, já, starší dítě, prarodiče a učíme ho to vždy všichni. Číst neumí, takže musíme opakovat.
- Citovat
- Upravit
14.3.22 21:17
, proste ne kazde dite zvlada 1.tridu levou zadni s prstem v nose. Ac mam deti chytre a zrovna s basnickama problem neni, tak starsi dcera a ukoly v 1.tride? Hodina nad A5 pisankou, na kazde pismenko 10 otazek a 10 zhoupnuti na zidli a 10 mych napomenuti. Nevim, jak jsem to prezila, do toho tam byly 2 prudici mladsi deti. Syn je zase unaveny ze skoly, kdyz bychom mohli delat ukoly ve 14 hod (coz se tak 2-3krat do mesice povede, takze vim), to by byla parada, ale v 17:30 to stoji za nic. A je to vec, kterou nehnu, leda bych dala vypoved . Cteni jsou s nim obcas 2 odstavce na 30 minut, mozna ma nejake lehke dys, ale pravidelny trenink pomaha. Celkove jsou mezi nejlepsimi ve tride, ale dost jsem toho zpocatku oddrela ja, aby to tak bylo. Zkusit nejaka cviceni na trenink pameti 
? Ale jsou deti, co na ty basnicky nejsou, znam v okoli 2, co je pro ne nadlidsky ukol naucit se 4 verse.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.22 21:36
@Anonymní píše:
Ty máš doma moje dítě? Básničku se nikdy nenaučí slovo od slova, ale prostě s autorskou úpravou. Učitelka to neřeší. Úkoly jsou na hodinu i víc. Nebaví ho to, hádá se, brečí…
Pokud po něm nic nechci, tak to jde. Ale jak vznesu minimální požadavek, tak scéna.
Oblékání ráno je na 40 minut, dneska se oblékl na paty pokus. Vše dal opačně. Nakonec si rozdělal svačinu a ochutnával.
Odchází bez tašky, zapomíná věci…
Je nepozorný. Dokud to neřeší učitelka, tak to taky neřeším
My máme děti dvě. Při stejné výchově to má každé jinak
Hele, byla jsem taky takové dítě a jedno, co je po mě, mám doma. Nepozorná jsem pořád, když se jedná o něco, co není důležité pro mě, ale když mě někdo úkoluje. Učení mi šlo do hlavy buď samo, a to tak, že mě někdo k něčemu nadchnul, nebo když když jsem se k něčemu nadchla sama, ale takové to úkolování - no snažila jsem se, ale když mě to nezajímalo, tak to dokonalý nebylo. 
Některé děti rády dělají dospělým radost, učí se pro ně, to se těch nepozorných netýká. Taky jsem jako dítě byla citlivá na tón, kterým na mě kdo mluvil, a když byl někdo netrpělivý, nebo urputný, tak jsem do toho rovnou hodila vidle. To se prostě nedalo. Syn to samé, paní logopedka urputná, pořád říkal do kolečka básničky - a blbě, když jsme odešli a nikdo na něj netlačil, tak to najednou šlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.22 21:37
@Anonymní píše:
Je v první třídě. Ve škole asi tak nějak zatim zvlada, ale musí mu opakovat některé věci víckrát. Učitelka si to řeší sama. Jestli předvádí to, co doma, tak je mi ji líto. A trpělivost už opravdu nemám. Když vidím, že jiné děti to mají raz dva a moje děti - obě - dělají všechno tak dlouho.
Ze zkušeností se starším, kterýmu hodinu trvalo, než napsal kraťoučký úkol, ve škole pravoval líp. Učitelka mi popisovala prakticky jiný dítě, než já jí. Už je to lepší. Myslím, že hodně ho teda vyškolila distanční výuka a naše neoblomnost a motivace.
mladší syn úkoly zvládá dobře, má je ryche hotové, ale někdy zase až moc, ale jde je dělat s větší chutí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.22 22:02
@Takyjedna náš syn má špatnou paměť na to, co slyší. Vše opakujeme a opakujeme. Nepamatuje si základní věci. Prostě takový je a nemůžu ho nechat. Snažíme se pomoct, teď pomáhá čtení. Přitom není hloupý, naopak psycholožce v určitých oblastech vyšel na 10 let a v jiných naopak na 3 roky (v době testu mu bylo 6).
Dneska měli za úkol psát příklady na odčítání, znázorněné bylo na korálcích. Vždy 10 korálků a nějaký počet sktrly. Bylo tam 10 příkladů a on si vždy musel korálky přepočítat, protože si prostě nezapamatoval, že jich je 10.
- Citovat
- Upravit
14.3.22 22:56
A když chodíte na tu logo nemáte náhodou vývojovou dysfazii? To by vysvětlovalo ty problémy s pamětí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.22 23:21
A básničky na logo si pamatuje? Prostřední právě logopedií a tyranskou logopedkou, co nás nutila učit se tři básničky týdně (ale super básničky), natrénoval na první třídu. Pak už uměl i popisky k logopedickým obrázkům a těch byly desítky. Tím chci říct, že trénink třeba pomůže. A když mu to předčítáš, zkus rytmicky říkat slova, nebo jako kulomet, nebo jako robot (třeba i spohyby robota pažemi) - to poradila logopedka nám a funguje to. Až překonáte povinnou básničku, co ho ze srandy naučit nějakou žertovnou, třeba i jemně vulgární (nebo, co ho baví a přijde mu vtipné), aby se pobavil a potrénoval. Učit ho to, když spolu vaříte apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Došla mi trpělivost. Moje dítě je zlobivé, nepozorné, neposlušné. Někdy si říkám, že mi to dělá schválně, ale někdy si říkám, že to není normální. Úkol na 5 minut děláme hodinu. U všeho dělá kraviny, je nepozorný, pořád odvádí pozornost k něčemu jinému. To samé logopedie, cvičení. A donutit ho k nějaké činnosti je nadlidský výkon. Neexistuje, že udělá úkoly a pak má klid. Zkouším to po dobrém, po zlem. Teď už ale ztrácím nervy a už nemůžu. Ucil se básničku - jenže aby si to zapamatoval, tak jsem to milionkrát zopakovala a stejně si to nezapamatoval. No a hlavně je pro mě nepochopitelné to, že já mu vždy řekla verš a on ho měl zopakovat - a třeba 10krat za sebou to zopakoval špatně. Místo bychom říká bysme. A příště to same. Čím to je - nepozornosti? Bylo i vidět, že se snaží, ale nedařilo se. Vím, že je velká chyba ve mně. Sama mám problém se k tomu donutit, protože vím, že to nepůjde lehce a čím déle to trvá, tím hůře to snasim.