Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nesamostatné batole
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
18.10.17 11:06
Nesamostatné batole
Ahoj, potřebuji radu. Naše batole 15 měsíců je od mala hodně náročné a vyžaduje neustalou pozornost. Do roku jsem to neřešila a byla stále u něho a věnovala se mu. Myslela jsem že se to bude lepšit, ale přijde me ze je to snad ještě horší. Nevydrží si ani chvilku hrat sám, musím u něj sedět na koberci. Ale jakmile se jen začnu zvedat tak okamžitě silenej řev. Nemůžu ani na záchod, hned běží za mnou, nemůžu uvarit uklidit, a kdyz něco dělám tak za řevu, sápe se po mě a sam se nezbaví. Tak si říkám jestli jsem si ho trochu tak nerozmazlila a nenaučila a tet nevim jak s toho? Měl to tak nekdo podobné? Kdy to přešlo, nebo ma nekdo nejakou radu jak ho naucit aby si vydrzel chvili sam hrát? Další dotaz mám, že si sam nedrží lahvičku s mlékem, málo pije a tak za nim vecne pres den běhám s cajem aby se napil. Má lahvicku s brckem, tu si chytnout umí ale jen na chvíli trošičku si cucne ale, timto stylem by toho za den moc nevypil. Nevím jestli není jen linej a nevyužívá me v tom. Naklonit lahvičku neumi a když lezi na zádech a pije mléko, musim drzet ja, jinak s tim dela jen blbosti vyndava z pusy a prohlíží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.10.17 11:13
@Reny86 Napadá mě jen jenda myšlenka - šmarjá panno, vždyt je mu teprve jeden rok a tři měsíce!!! Je to mrňous. Takže to, co popisuješ je u některých dětí úplně normální a s rozmazleností to nijak nesouvisí, to je dáno povahou. Některé dítě vyžaduje pozornost míň, nekteré víc a v průběhu života se to mění. Přichází různá období separačních úzkostí (v jednom se možná nacházíte) a čím víc ho budeš odstrkovat, tím víc se na tebe bude lepit. Zkus se obrnit trpělivostí a brát to, jak to je. Je mi jasné, že je to těžké, sama mám tři děti a zažila jsem si s nimi svoje. Něco se spraví samo časem, něco ne. Ale musíš si říkat, že někdy bude hůř (třeba až se dostaví šílené vztekací období vzdoru)a někdy zase líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 11:17
@Reny86 vydrz, na to, co po nem vyzadujes je jeste moc malej. Az trochu vyroste, bude to lepsi, neboj 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 11:17
Naše malá byla to stejné, začala si sama hrát až kolem 18ti měsíců. A to stejně jen na pár minut. Dělala všechno se mnou, vařila, chystala pračku, susicku, myčku a je to tak více méně dodnes (27měsíců). Hrát si teda už zvládne déle, někdy si vypiju i kafe v klidu 
chce to ještě vydržet. A tou lahvičkou bohužel neporadím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 11:28
Ja si poridila ucici vez a uz mohu varit v klidu dopoledne s jeji asistenci. Proste potrebovala videt co tam delam. Ted mi podava brambory kdyz loupu nebo si s necim hraje na lince nebo kramari v supliku s pribory.
S pitim bojujeme. Resp. vyt to na ni tak pije rano mliko a pak by se napila az nekdy odpoledne. A to se umi napit. Hold neustale nabizim. Hodne bašti syrovou okurku, vino, jabko jen tak do ruky, takze tekutiny doplnuje i takhle, cura normal, bobek taky nornal, tak asi dobry.
Sama v klidu vydrzi vetsinou u nejake lumparny, obcas si hraje sama.
Ma rada, vydrz, taky nevim co je to sukromi na zachode. Busi na dvere. Ale bude lip.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 11:30
Nase mala je o neco mladsi, ale mam to podobně. Podle me je to proste normalni 
Je to jeste drobek malickej. Časem se to určitě změní.
Uteče to a jednou budes vzpomínat, jak to bylo hezke a bude ti smutno, ze uz te tolik nepotrebuje
A to piti bych rekla, ze ma proste radsi, kdyz ho dostane od tebe. Nic vic
Příspěvek upraven 18.10.17 v 11:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 11:30
A nejvetsi krivda je kdyz delam cokoliv s vodou a ji k tomu nevezmu - kdyz chci umyt misku nebo pribor…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 11:47
Vždyť je ještě malinký. Navíc, může mít jen takovou povahu. Mám 2 kluky. 17 měsíčního a ten si vyhraje celý den sám, k ničemu mě nepotřebuje. Venku nechce držet za ruku, chce jít sám, usíná sám. Jakmike je někdo v místnosti tak neusne, když odejdu, hned spí. Dokáže sedět celý den na zemi a přerovnává vojáčky z jedné krabice do druhé. A je spokojený. Druhý syn, 29 měsíční je totální závislák. Neustále na mě leze, nehraje si sám, mám pocit, že to ani neumí, ke všemu potřebuje asistenci. Pokud nejsem na očích, běží mě hledat, volá a brečí. Pořád se chce mazlit, pusinkuje. Musím ho uspávat. Venku chce vozit v kočáru nebo abych ho nesla.
Příklad z rána. Mladší syn si hrál v obýváku s kolíčky. Seděl jak myška, slyšela jsem jen, jak je přesypává. Starší koukal na pohádku. Šla jsem loupat do kuchyně brambory. Mladší se ani nehnul. Starší začal řvát, lézt mi po noze. Posadila jsem ho na linku a loupal se mnou…když jsem to dodělali a došli zpátky do obýváku, mladší syn seděl o kousek dál a místo kolíčků si hrál s fixou, sundaval a nanadaval víčko on je naprosto nenáročné dítě 
starší moje klíště a neudělám s tím nic, ikdyž bych se na hlavu stavěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 11:58
@Reny86 První dítě potřebovalo neustálou pozornost a asistenci. K lepšímu to začalo nabírat obrat okolo dvou let po narození sorozenece, výrazně vzstupnou tendenci to nabralo v okamžiku, kdy se sourozenec byl schopen smysluplně zapojit do hraní.
Takže od cca 3,5 let už to je s ním na relativně snesitelné úrovni.
Druhé dítě si vystačilo vcelku samo už jako půlroční a trvá mu to, (s vyjímkou asi dvou měsíců separační úzkosti okolo roka) až do teď (aktuálně 2,5 roku).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 12:03
Mému prckovi je 14 měsíců a je úplně stejný.. Vydrží si hrát tak 5-10 minut, pak kouká kde jsem, když jsem v kuchyni, pověsí se na mě a tahá mě za kalhoty a krámuje v šuplíku s vařečky. Také si v klidu na WC nedojdu. Někdy je to nepříjemné no, ale člověk si zvykne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 12:22
Ještě je to mrńousek a má na to právo, neboj s věkem se to bude lepšit, i když teď jsi z toho unavená, věř že až bude starší bude ti to chybět. Mám tři děti 10 let, 4 a půl a 3,dodnes i ta největší v zápalu něčeho je schopná za mnou jít na wc jen aby mi to rychle mohla říct 
. to k dětem patří, já už na toaletě nebo při koupání neměla soukromí 10 let, a neboj zvykneš si an to celkem rychle, někdy je to i sranda hlavně ve vaně, nebo když mi jeden z malých uteče s toaleťákem a stojí za dveřma a mají záchvat smíchu z toho . Samozřejmě že jim vždy řeknu že když je mami na wc tak se tam nechodí ale chce to čas a oni se naučí, ta prostřední už začíná hodně klepat nebo jen stojí za dveřmi a mluví přes. A malý ten 3 letý, dělá to samé co tvůj drobek, mám jej stále na sobě přilepeného doma venku v obchodě na hřišti, prostě je takové povahy hlavně se nesmí tlačit na pilu, můžeš zkoušet ale né nutit …Až si bude sebou jisté dítko začne si odstup samo dělat . Hodně záleží na povaze, jak říkám malý hotové klíště které musí být nonstop se mnou a ta nejstaší byla úplný opak, a prostřední takový střed hod chtěla pozornost pak si zase chvíli vystačila sama, pak zase potřebovala mě, je to hodně individuální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 12:26
A k té lahvičce prostřední nepila nikdy sama vždy jsem musela držet já, pít začala sama až z hrníčku, ale pro klid duše se můžeš poradit s dr . U nás to bylo jen z lenivosti, proč se namáhat když mamka pomůže , pak jsem si našla fígl, malou položila do polosedu flašku do papulky a pěkně jsem jí ju podepřela samo že sjem byla u ní kdyby se lokla víc, ale díky tomu jsme se odstavily a žačaůli prvně flaška z jupíku, první hrníček a teď klasika
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 12:34
Náš syn je úplně jiný, od malička nevyžadoval pozornost, zabavil se sám. Po 18.m se to změnilo a odvádí nás za ním do pokojíčku, abychom si hráli s ním (např. jezdit s autem, „tankovat“ apod.). To, že za tebou běhá, může být nějaká separačka, která se projevuje kolem 18.měsíce, prý, já nevím, já ani jednu nezažila. Syn za mnou všude chodí, ale nebrečí, když se zvednu a jdu jinam, jde prostě se mnou. Pobere autíčka, kostky do kyblíku a štráduje za mnou. A já ho nechám, když vařím, ví, že nesmí do kuchyně, tak sedí u ní a kouká na mě. Na WC chodí holt se mnou, ale když mu řeknu ne, tak zabouchne a jde do pokoje. Ale náš už je větší, dá se s ním už lépe domluvit.
Láhev by si teda už mohl dávno držet sám, náš to zvládal ani ne od půl roku. S pitím jsme bojovali taky, je nepijan po mě, rozpil se až po roce díky učícímu hrnečku od Aventu.
Radu žádnou pro tebe nemám, jen srovnání s námi, řekla bych ale, že to bude prostě vývojem nebo povahou, jak píšou holky. Některé děti jsou samostatné pomalu od narození, některé vyžadují asistenci. Jsme tři sestry a každá jsme byla jiná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 12:40
Pane jo, tento „nadpis“ Nesamostatné batole jsem musela otevřít. Jestli to je vtip…A ono není. 
Milá zlatá, buď jsi inteligenčně na nule nebo kousek nad ní. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
